Pozůstalostní důchod

Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod jsou ukotveny v zákonu o důchodovém pojištění. V současnosti platí, že pozůstalostní důchod náleží vdově nebo vdovci po dobu jednoho roku od smrti partnera či partnerky. Po uplynutí této doby má pozůstalý nárok na vdovský či vdovecký důchod jen ve vymezených případech, pokud např. pečuje o nezaopatřené dítě nebo má sám invalidní postižení třetího stupně.

Výše vdovského a vdoveckého důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra pozůstalostních důchodů od roku 2019 činí 10 % průměrné mzdy měsíčně a je pro všechny příjemce jednotná. V roce 2024 tato částka podle stanovených pravidel dosahuje 4 400 Kč, o rok dříve činila 4 040 Kč. Výše procentní výměry se poté rovná 50 % procentní výměry starobního důchodu, který pobíral nebo by pobíral manžel či manželka v době smrti.

Valorizace důchodů

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena ve zmíněném zákoně o důchodovém pojištění. Na základě něj se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna. Základní výměra všech druhů penzí se na začátku roku navyšuje na částku, která odpovídá zmiňovaným 10 % průměrné mzdy. Růst procentní výměry starobních důchodů, na níž poté závisí i výše pozůstalostních penzí, se určuje odlišně. Procentní složka se konkrétně zvyšuje tak, aby se průměrný starobní důchod zvedl o součet procent růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a třetinu růstu mezd.

Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému. Ke zmiňované mimořádné valorizaci se do té doby přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Valorizace během Fialovy vlády

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů (tedy i vdovských) se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a znovu mimořádná, valorizace se v roce 2022 odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od roku 2023 se procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila ještě vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.

Penze se zvedly i 1. ledna 2024. Tehdy se navýšila jen základní výměra, a to podle zmiňovaného pravidla, dle kterého základní složka důchodů činí vždy 10 % průměrné mzdy. K valorizaci procentní výměry v uvedeném termínu nedošlo. Samotný nárůst základní složky o 360 Kč totiž u průměrného starobního důchodu pokryl zákonem požadované navýšení o růst inflace a třetinu růstu mezd.

Mimořádná valorizace v červnu 2023

Dle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění mělo v červnu 2023 dojít k mimořádné valorizaci procentní výměry starobních penzí o 11,5 % (.doc, str. 1). Pro stanovení mimořádné červnové valorizace byl určující vývoj inflace od července 2022, rozhodující 5% hranici míra inflace přesáhla v lednu 2023. Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci.

Změna způsobu výměry důchodů se skládala ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se konkrétně každý důchod zvýšil o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzrostla o 2,3 %. Tímto krokem chtěla vláda zajistit, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3, 7).

Poslanci omezení červnového růstu důchodů nakonec na jaře 2023 schválili a po prezidentově podpisu novela v březnu toho roku nabyla účinnosti. Popisované zvýšení se týkalo i pozůstalostních důchodů (.pdf, str. 1). Nepromítlo se však u lidí, kteří pobírají dva důchody zároveň (typicky starobní a vdovský), u nich došlo k navýšení pouze u jednoho z důchodů (.pdf, str. 1).

Vliv změny pravidel na výši důchodů

Kvůli prosazeným změnám se tak v červnu 2023 většině lidí vdovské a vdovecké důchody zvýšily méně, než by činil nárůst podle starších pravidel. V březnu 2023 například průměrný vdovský důchod odpovídal 12 215 Kč (.pdf, str. 1) – základní část tehdy byla 4 040 Kč, zbývajících 8 175 Kč tvořila zásluhová část. Při valorizaci podle původních pravidel, kdy měla procentní složka narůst o 11,5 %, se tak tento průměrný vdovský důchod měl od června 2023 zvýšit na 13 156 Kč. Kvůli úpravě valorizačních pravidel ale nakonec narostl jen na 12 804 Kč, což je o 352 Kč méně. U vyšších důchodů je tento rozdíl ještě větší.

O nižší částku, než kterou jim zaručovala dřívější pravidla, se v červnu 2023 zvýšily všechny pozůstalostní penze, které do té doby dosahovaly více než cca 8 tisíc Kč (.doc, str. 6–7). Zpomalení valorizace se tak týkalo přibližně 95 % lidí, kteří pobírali vdovský nebo vdovecký důchod (.pdf, str. 54).

Hnutí ANO se kvůli této změně obrátilo na Ústavní soud, přičemž uvádělo hlavní dva důvody pro zrušení této novely. Prvním byla tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3) neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdilo, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. Podle vyjádření Aleny Schillerové (ANO) byl totiž spuštěn na konci ledna 2023, zatímco novela vstoupila v účinnost v březnu 2023. Jako druhý důvod, proč k podání podnětu na zrušení novely došlo, hnutí ANO zmiňovalo vládou vyhlášený stav legislativní nouze, kvůli kterému se návrh novely projednával ve zkráceném jednání.

Ústavní soud začal toto zpomalení valorizace penzí projednávat v listopadu 2023. V lednu 2024 nakonec podnět poslanců hnutí ANO, kteří žádali zrušení novely zákona o důchodovém pojištění, zamítl. Zmiňovaná novela tak zůstala v platnosti.

Důchodová reforma

Kabinet Petra Fialy v květnu 2023 představil úsporný konsolidační balíček a také změny v systému důchodového pojištění. Tyto změny zahrnovaly např. nastavení odchodu do důchodu podle aktuální doby dožití tak, aby lidé v důchodu strávili průměrně 21,5 roku. Dalším důležitým bodem reformy je navýšení minimální procentní výměry starobních důchodů ze 770 Kč na 10 % průměrné mzdy. V případě vdovských důchodů by to znamenalo navýšení minimální procentní výměry z 385 Kč na více než 2 200 Kč. Minimální vdovské a vdovecké důchody by se touto změnou zvýšily na přibližně 7 tisíc Kč.

Vláda také plánuje zmírnit podmínku pro znovunabytí vdovského a vdoveckého důchodu u lidí, kteří o nárok na něj přišli, ale poté znovu začali splňovat některé z kritérií – např. když vdova přestane pečovat o dítě a za několik let se stane invalidní ve III. stupni. Dle vlády se má prodloužit doba, kdy je možné vdovský důchod znovu získat, ze současných dvou na pět let.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil v listopadu 2023 konkrétní podobu reformy penzí (.doc), která zahrnuje 12 opatření pro udržitelné důchody. Tehdy zveřejněný návrh novely zákona o důchodovém pojištění zahrnoval mj. navýšení minimální procentní výměry starobních a tím pádem i vdovských důchodů (.doc, str. 6; .docx, str. 1, 34–35). Stejná ustanovení obsahuje i verze, kterou vláda nakonec v květnu 2024 předložila Poslanecké sněmovně (.pdf, str. 7, 33). Ke 31. červenci 2024 novela v dolní komoře prošla zatím jen prvním čtením.

Závěr

Průměrná výše vdovských a vdoveckých důchodů během Fialovy vlády roste. Toto zvyšování důchodů se však váže na inflaci, přičemž jak pravidelná, tak mimořádná valorizace vychází ze zákonné povinnosti. Vláda je tedy musí zvýšit. Nad rámec zákonné valorizace důchody zvýšil např. minulý kabinet Andreje Babiše, Fialova vláda však obdobný krok prozatím neučinila. Naopak upravila valorizační pravidla tak, že při mimořádné valorizaci v červnu 2023 drtivé většině lidí rostly vdovské a vdovecké důchody méně, než původně měly.

V květnu 2024 pak kabinet Petra Fialy Sněmovně předložil návrh novely, ve kterém počítá s navýšením minimální procentní výměry vdovských a vdoveckých důchodů ze 385 Kč na více než 2 200 Kč. Minimální částka tohoto pozůstalostního důchodu by se tak zvýšila na přibližně 7 tisíc Kč. Ostatních, vyšších důchodů by se změny netýkaly. Slib z uvedených důvodů hodnotíme jako nerealizovaný.