Kabinet Petra Fialy se k tomu, aby obce získaly větší manévrovací prostor při určování daně z nemovitosti na svém území, zavázal ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 6) z ledna 2022 i v jeho pozdější verzi z března 2023.

Původní možnosti obcí

Pravidla pro stanovení daně z nemovitosti popisuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Podle jeho znění se daň z nemovitosti dělí na daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Předmětem daně z nemovitých majetků jsou například rodinné domy, byty, rekreační zařízení, stavební parcely, zahrady či ovocné sady. Ke zdanění nemovitých majetků dochází pravidelně každý rok.

Základní sazba daně z nemovitosti se určuje na základě výměry (v Kč/m²), poté se násobí koeficientem, který je přiřazen jednotlivým obcím podle počtu obyvatel při posledním sčítání lidu. Zákon konkrétně rozlišuje sedm kategorií velikosti obcí. Obec přitom může obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni takto stanoven, snížit o jednu až tři kategorie nebo zvýšit o jednu kategorii. Nejvyšší koeficient připadá na území hlavního města Prahy, a to ve výši 4,5. V tomto případě jej lze tedy zvýšit už jen na hodnotu 5,0.

Obce mají k navyšování daně z nemovitosti ještě další nástroj, tzv. místní koeficienty, které se původně vztahovaly na všechny nemovité věci na území celé obce či její části (.pdf, str. 81–82). Tímto místním koeficientem, který se dříve pohyboval v rozmezí od 1,1 do 5, se násobí „daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny“ s výjimkou některých zemědělských pozemků (.pdf, str. 39, 81–82).

U některých druhů staveb také může obec prostřednictvím vyhlášky stanovit navýšení daně z nemovitosti koeficientem 1,5, který se někdy označuje jako tzv. podnikatelský koeficient (.pdf, str. 24). Od 1. ledna 2025 se ale tento koeficient zruší a zároveň dojde ke zrušení i možnosti snížit koeficient podle počtu obyvatel o jednu až tři kategorie.

Konsolidační balíček

Fialův kabinet 11. května 2023 na tiskové konferenci představil svůj konsolidační balíček (.pdf, str. 12), v jehož rámci zmiňoval i změny týkající se sazby daně z nemovitosti. Vláda jej beze změn schválila 28. června 2023 (.pdf) a Poslanecké sněmovně předložila o dva dny později. Návrh pak ve Sněmovně prošel prvním čtením v červenci 2023.

Ke konci srpna 2023 ale Fialova vláda balíček upravila, přičemž se změny dotkly i daně z nemovitosti. Parlament soubor novel schválil na podzim 2023 (.pdf, .pdf) a 22. listopadu 2023 ho podepsal prezident Petr Pavel. Zákon byl tak následně vyhlášen ve Sbírce zákonů, přičemž změny týkající se daně z nemovitosti nabyly účinnosti od 1. ledna 2024.

Změny prosazené Fialovou vládou

Původně vláda navrhovala zavést „tzv. státní koeficient ve výši 1“, přičemž tento dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně měl směřovat přímo do státního rozpočtu. Koalice se nakonec rozhodla, že si obce ponechají veškeré příjmy z daně z nemovitostí výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní. Původní návrh státního koeficientu byl tak nahrazen zvýšením všech sazeb daně z nemovitosti až na 1,8násobek (.pdf, str. 16) těch původních.

Současně Fialův kabinet zavedl tzv. inflační koeficient, který má předcházet tomu, aby reálná hodnota uvalované daně v průběhu času klesala. Inflační koeficient se pro dané zdaňovací období vypočítá jako podíl spotřebitelského indexu cen (tedy inflace) za květen předchozího roku a čísla 100. Jestliže hodnota nového koeficientu vychází alespoň o jednu pětinu vyšší než předchozí, zvyšuje se právě o jednu pětinu, ne více. Výsledný koeficient, který se zaokrouhluje dolů o jedno desetinné místo, bude muset Ministerstvo financí vyhlásit nejpozději šest měsíců před začátkem nového roku. Tuto změnu zahrnoval už původní návrh konsolidačního balíčku (.docx, str. 21).

U místního koeficientu vláda změnila rozsah místních koeficientů na 0,5 až 5 a to z původního rozmezí 1,1 až 5. To tak v důsledku obcím umožní snížit daň z nemovitosti pod stávající spodní hranici, horní hranice přitom zůstala stejná. Nově je také zavedena možnost stanovit místní koeficient nejen pro celou obec či jednotlivou část obce, ale také pro skupiny nemovitých věcí.

Fialův kabinet už v důvodové zprávě k původnímu návrhu vysvětloval (.docx, str. 242, 294–297), že obce budou mít nově „možnost určit místní koeficient pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí na území obce, pro které je sazba daně vymezena v jednom písmeni, resp. bodě. Bude tak například možné samostatně určit místní koeficient pro všechny pozemky druhu lesní pozemek a jiný místní koeficient pro všechny zpevněné plochy pozemku užívané k podnikání pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství“ (.docx, str. 316). U skupiny vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch je stanovení místního koeficientu konkrétně omezeno jen na rozmezí od 0,5 do 1,5.

Závěr

V rámci konsolidačního balíčku se vládě podařilo prosadit změny, které obcím dávají větší možnosti při stanovení výše místních koeficientů. Nově mohou např. stanovit koeficienty samostatně u skupin nemovitých věcí. Změnil se i rozsah místního koeficientu na 0,5 až 5. Slib tak z těchto důvodů hodnotíme jako splněný. Kabinet zároveň zvýšil základní sazby pro výpočet daně z nemovitosti a zavedl tzv. inflační koeficient jako automatickou valorizaci daně.