Podmínky nároku na dřívější odchod do důchodu pro některé profese jsou ukotveny v zákonu o důchodovém pojištění. Podle něj se dřívější odchod do penze vztahuje na zaměstnance pracující v hornictví a od začátku roku 2023 také na zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského sboru.

Právě návrh, který zaváděl dřívější odchod do penze pro záchranáře (.docx), schválila Fialova vláda v září 2022 (.pdf). Krátce poté prošel i Poslaneckou sněmovnou. Senát pak návrh novely dolní komoře vrátil se svými pozměňovacími návrhy, které dřívější odchod do penze rozšiřovaly i na hasiče a se kterými poslanci v prosinci 2022 souhlasili (.pdf).

Snížení důchodového věku pro náročné profese

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v listopadu 2023 představil návrh důchodové reformy (.doc), který zahrnoval 12 opatření pro udržitelné důchody. Neobsahoval ale dřívější odchody do penze pro zaměstnance v náročných profesích. Ministr během představování reformy pouze uvedl, že se do ní tato opatření vloží až během projednávaní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dokončilo výslednou podobu reformy penzí, respektive návrhu novely zákona o důchodovém pojištění, v březnu 2024, kdy ji i předložilo vládě (.pdf). Výsledná podoba návrhu již skutečně obsahovala možnost odejít dříve do důchodu pro lidi v náročných profesích neboli rizikových zaměstnáních (.doc, str. 9, .doc, str. 1). Fialův kabinet návrh následně v dubnu 2024 schválil a v květnu jej předložil Poslanecké sněmovně, kde k 31. červenci prošel prvním čtením.

Podle návrhu se zaměstnancům, kteří v rizikovém povolání odpracovali 2 200 až 4 399 směn, snižuje věk odchodu do důchodu o 15 měsíců (.docx, str. 10, 153). Těm, co odsloužili 4 400–4 473 směn, se pak odečte 30 měsíců (str. 153). Za každých dalších 74 směn se důchodový věk sníží o jeden měsíc (.pdf, str. 153 z 330). Maximálně lze odečíst pět let, stejně jako je tomu u záchranářů a hasičů. Podle MPSV odpovídá 4 400 směn zhruba 20 letům práce (.pdf, str. 1).

Rizikovým zaměstnáním (.pdf, str. 11, 34 z 330) se v návrhu novely zákona rozumí práce, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazena do čtvrté či třetí kategorie s výskytem rizik, jako jsou vibrace, zátěž chladem nebo teplem a celková fyzická zátěž (.pdf, str. 11, 51 z 330).

Zmíněný zákon stanovuje celkem čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Do prvních dvou kategorií, kterých se dřívější odchod do penze dle návrhu netýká, se řadí profese s pouze nepravděpodobným – případně výjimečným – nepříznivým vlivem na zdraví.

Do třetí kategorie již spadají zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Čtvrtá kategorie zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, přičemž toto riziko nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. O zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Větší odpovědnost zaměstnavatelů

Ve druhé části slibu se vláda v souvislosti s dřívější penzí u náročných profesí zavázala zavést vyšší odpovědnost zaměstnavatelů. Ti mají dle návrhu za zaměstnance vykonávající rizikovou práci odvádět vyšší důchodové pojištění (.pdf, str. 37, 52 z 330). Sazba pojistného se pro ně ze stávajících 21,5 % postupně zvýší až na 26,5 % v roce 2028 (.pdf, str. 24–25 z 330).

Závěr

V prosinci 2022 se kabinetu Petra Fialy podařilo prosadit dřívější odchod do důchodu pro záchranáře a hasiče. V květnu 2024 předložila vláda Sněmovně návrh důchodové reformy, jenž mimo jiné obsahuje možnost odejít dříve do důchodu pro zaměstnance, kteří vykonávají rizikovou práci, a také vyšší odvody na důchodovém pojištění pro jejich zaměstnavatele. K 31. červenci 2024 tento návrh prošel prvním čtením, a slib proto hodnotíme jako rozpracovaný.