Vláda se jak ve svém původním programovém prohlášení (.pdf, str. 32), tak i v jeho aktualizované verzi, zavázala zavést pravidla pro transparentnější fungování médií tak, aby média musela uvádět své vydavatele, majitele, významné sponzory a také zveřejňovat finanční výkazy.

Prosazení právní úpravy transparentnějšího fungování médií se pojí zejména s Evropským aktem o svobodě sdělovacích prostředků (.pdf), jehož návrh Evropská komise (EK) představila v září 2022. Účelem návrhu je snaha omezit vliv státních orgánů na veřejnoprávní média, zajistit transparentnost vlastnictví médií či zamezit sledování komunikace novinářů. Návrh dále počítá s kontrolou financování médií z veřejných peněz.

Postoj Česka k návrhu mělo vypracovat Ministerstvo kultury. To některé části návrhu uvítalo. „Určitě lze podpořit posílení přeshraniční spolupráce mezi jednotlivými národními regulátory, požadavky na transparentnost vlastnických struktur či záruky proti zásahům do vedení médií veřejné služby,“ popsala v listopadu 2022 mluvčí resortu Jana Malíková. 

Rámcová pozice ČR

Právě od Ministerstva kultury jsme získali vypracovanou rámcovou pozici ČR z 11. listopadu 2022, kterou vyhotovila pracovní skupina spadající pod tento resort. „V obecné rovině ČR vnímá potřebu opatření na podporu mediální plurality a nezávislosti médií, posilování postavení médií veřejné služby, posilování spolupráce regulačních orgánů za účelem efektivní aplikace cílů regulace,“ píše se v dokumentu.

Podle Ministerstva kultury je však důležité, aby se nezasahovalo do práv Česka, stejně tak aby Evropská komise ujasnila právní základ návrhu. S transparentností však vláda souhlasí. „Navrhovaný článek 6 odstavec 1 požaduje snadnou a přímou dostupnost informace o jménech přímých a nepřímých vlastníků poskytovatele (…). ČR bude podporovat posílení čl. 6 odst. 1 o transparentnosti vlastnictví médií tak, aby byla povinnost poskytovatelů mediálních služeb snadno a přímo zpřístupnit informace o jménech přímých i nepřímých vlastníků a jménech skutečných vlastníků vymahatelná a její nedodržení postižitelné,“ stojí dále v rámcové pozici.

Mluvčí ministerstva Jana Malíková v červnu 2023 pro Demagog.cz uvedla, že kvůli přímé použitelnosti Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků „není vhodné iniciovat národní opatření, která by případně nebyla s tímto aktem homogenní“.

Postoj orgánů ČR

K Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků se v prosinci 2022 pozitivně postavil i sněmovní Výbor pro evropské záležitosti (.pdf, str. 1–2). Poslanci nicméně nedoporučili (.pdf, str. 1) vznik Evropského sboru pro mediální služby (.pdf, str. 4), jelikož dle nich nebyly vyjasněny kompetence a rozsah jeho působnosti (.pdf, str. 1). Usnesení výboru podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran, přičemž se zdrželi Vladimír Zlínský a Marie Pošarová z hnutí SPD (.pdf, str. 7).

Usnesení výboru zahrnuje také stanovisko Fialovy vlády (.pdf, str 7), v němž zdůrazňuje, že podporuje kroky ke zlepšení mediálního prostředí, ale je stěžejní, aby kompetence EU nezasahovaly do kompetence států a mediálního trhu.

Evropský sbor (původním jménem Evropská rada pro mediální služby) by měl dohlížet na fungování médií napříč členskými státy a měl by se skládat z jednotlivých národních mediálních rad. Vznik tohoto regulátora odmítlo rovněž Ministerstvo kultury. Senát pak podporoval potřebu vyjasnění kompetencí sboru (.pdf, str. 1).

Jednání v EU

Rada EU se na svém postoji k návrhu Evropské komise shodla v červnu 2023, čímž získala mandát pro zahájení jednání s Evropským parlamentem. Ten svou vyjednávací pozici vůči aktu o svobodě sdělovacích prostředků přijal na začátku října 2023, kdy tento právní předpis podpořil. Společným cílem institucí EU bylo dojít k finální podobě právního předpisu před volbami do Europarlamentu, které se uskutečnily v červnu 2024. Na daném konkrétním rámci se europoslanci a členské státy shodli v prosinci 2023 a Evropský parlament akt poté definitivně schválil v březnu 2024, kdy jej jako akt o svobodě médií přijala i Rada EU. Zmíněný sbor pro mediální služby i přes odpor českých institucí vznikne.

Závěr

Kroky k transparentnosti vlastnictví médií tedy k 31. červenci 2024 iniciovala zejména EU, kdy Evropská komise v září 2022 představila Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Ten v březnu 2024 schválil Evropský parlament a přijala Rada EU. K tomuto návrhu Ministerstvo kultury dříve vypracovalo rámcovou pozici České republiky, a podpořil jej Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Samotný Fialův kabinet však k 31. červenci 2024 nepřipravil žádný vlastní návrh, který by zaváděl transparentnější fungování médií či záležitosti představené ve slibu. Závazek proto hodnotíme jako nerealizovaný.