Alianční závazek 

Závazek států NATO přispívat na obranu nejméně 2 % hrubého domácího produktu (HDP) pochází z roku 2006, kdy jej odsouhlasili ministři obrany členských zemí Aliance. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 nicméně řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6).

V roce 2014 na summitu NATO ve Walesu poté čelní představitelé členských zemí Severoatlantické aliance platnost a aktuálnost zmíněného závazku potvrdili. Dohodli se tehdy také na třech bodech, kterými se mají řídit státy, které ještě závazek neplní. Konkrétně dané země přislíbily, že zastaví případný další pokles výdajů na obranu, budou usilovat o reálné navyšování obranných výdajů v poměru k HDP a o naplnění závazku do deseti let, tedy roku 2024. 

V červnu 2021 vláda Andreje Babiše ovšem avizovala, že tento příslib nebude schopna splnit. V tehdejším návrhu rozpočtu na rok 2022 a v předběžném plánu na další roky konkrétně počítala s tím, že výdaje na obranu v roce 2024 nepřekročí 1,5 % HDP.

Navyšování výdajů

Zmíněný návrh rozpočtu na rok 2022, který připravila Babišova vláda, počítal s výdaji na obranu ve výši přibližně 93,5 miliard korun (.pdf, str. 8, 159 z 530), což představovalo 1,45 % HDP. Sněmovna, tehdy již v novém složení vzešlém z voleb z října 2021, nicméně daný návrh rozpočtu neschválila. 

Současný kabinet Petra Fialy na začátku února 2022 schválil svůj návrh státního rozpočtu na rok 2022, a to s nižším celkovým deficitem a nižšími výdaji na obranu ve výši 88,1 mld. Kč (.pdf, str. 8 z 534). Poslanecká sněmovna pak v březnu 2022, tedy už po začátku ruské invaze na Ukrajinu, návrh odsouhlasila v upravené podobě, ve které kvůli tomuto konfliktu nakonec Ministerstvu obrany navýšila finance o miliardu korun na 89,1 mld. Kč. Celkově tak tato rozpočtovaná částka v roce 2022 odpovídala 1,35 % HDP a stejné byly i konečné, skutečné výdaje (.xlsx). Jak ukazuje graf níže, v porovnání se skutečnými výdaji z roku 2021 ve výši 1,39 % HDP se dle dat ministerstva jednalo se o meziroční pokles.

Premiér Petr Fiala (ODS) už v březnu 2022 na summitu EU ve francouzském Versailles označil alianční závazek za „absolutní nezbytnost“. V září stejného roku pak vláda ve Sněmovně předložila návrh státního rozpočtu na rok 2023, podle jehož schváleného znění měly výdaje Ministerstva obrany odpovídat 111,8 mld. Kč (.pdf, str. 7, 154 z 516), tedy 1,53 % HDP (.xlsx). Skutečné výdaje za rok 2023 nakonec podle státního závěrečného účtu činily přibližně 100,7 mld. Kč (.pdf, str. 9), což dle ministryně obrany Jany Černochové odpovídá 1,37 % HDP.

Data o výši výdajů na obranu v poměru k HDP, které uvádí Ministerstvo obrany ČR, se nicméně drobně liší od dat Severoatlantické aliance. Rozdíl je zřejmě způsoben jednak odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1), jednak tím, že české ministerstvo při výpočtu používá nominální hodnoty výdajů (.xlsx), ale Aliance (.xlsx) vychází z reálné výše výdajů (přepočtených na stálé ceny roku 2015).

Legislativní ukotvení 

Vláda Petra Fialy na začátku roku 2023 schválila návrh (.pdf) zákona, který dle tiskové zprávy Ministerstva financí „garantuje minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP“, přičemž této hranice se mělo dosáhnout od roku 2024 (.pdf, str. 23). 

Poslanecké sněmovně vláda tento návrh předložila 20. ledna 2023. Poslanci jej ve třetím čtení schválili v dubnu 2023 (.pdf), kdy se proti jeho přijetí vymezilo pouze hnutí SPD. Poté návrh schválil i Senát a v červnu 2023 jej podepsal prezident Petr Pavel, a celý zákon tak byl vyhlášen ve Sbírce zákonů s účinností od 1. července 2023.

V praxi pak toto legislativní ukotvení 2% závazku má fungovat tak, že vláda při přípravě rozpočtu bude muset na obranu vyčlenit částku odpovídající minimálně 2 % HDP. Podle vyjádření Ministerstva obrany poté poslanci při projednávání a schvalování rozpočtu ve Sněmovně nebudou moct výdaje pod tato 2 % snížit. 

Toto pravidlo, které by se vztahovalo přímo na Sněmovnu, ale vládní návrh do zákona výslovně nevložil (.pdf). To dříve kritizoval např. Nejvyšší kontrolní úřad (.docx, str. 1), který uvedl, že „návrh zákona představuje pouze nevymahatelný politický závazek“, protože nezaručuje, že obranný rozpočet bude skutečně nakonec dosahovat 2 % HDP. Podle úřadu totiž bude záležet na dolní komoře, jestli rozpočet schválí ve verzi navržené vládou. Ústavní právník Jan Kudrna k tomu v odborném časopise Vojenské rozhledy, který vydává Ministerstvo obrany, naopak napsal, že porušení tohoto pravidla ze strany Sněmovny by znamenalo porušení ústavnosti.

V září 2023 Fialův kabinet schválil návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 miliard korun (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. Správě státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí, nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč. Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, ke kterým se Česká republika zavázala, právě kvůli výdajům určeným na ostatní instituce než je Ministerstvo obrany ale není jisté, že se tento závazek podaří splnit. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu.

Poslanecká sněmovna tento návrh rozpočtu na rok 2024 schválila 29. listopadu 2023 a prezident rozpočet podepsal 18. prosince.

Podle informací o průběžném plnění státního rozpočtu výdaje na obranu meziročně vzrostly, a to především v souvislosti s nákupem letounů F-35. Resort obrany nicméně k 31. červenci 2024 zveřejnil informace o čerpání financí pouze ke květnu 2024 – k tomuto datu ministerstvo vyčerpalo 27,23 % alokované částky, tedy zhruba 44 miliard korun (.pdf).

Podoba státního rozpočtu na rok 2025 a to, jestli budou na obranu vynaložené minimálně 2 % HDP, k 31. červenci 2024 zatím nebylo známo. Dříve muselo Ministerstvo financí předložit návrhy výdajů vládě do konce května a návrh celkového rozpočtu do konce srpna. V důsledku přijetí konsolidačního balíčku se ale tato pravidla změnila a povinnost předložit návrh výdajů do konce května se zrušila. Jediným termínem tak zůstal 31. srpen pro předložení návrhu rozpočtu.

Závěr

V porovnání s rokem 2021, kdy ještě vládl kabinet Andreje Babiše, vláda Petra Fialy v roce 2022 výdaje na obranu meziročně snížila z 1,39 % HDP na 1,35 %. Skutečné výdaje na obranu v roce 2023 podle závěrečného účtu dosáhly 100,7 miliard Kč, což dle ministryně obrany odpovídá 1,37 % HDP.

Fialův kabinet v lednu 2023 schválil zákon, který legislativně ukotvil, aby vláda v návrhu státního rozpočtu vždy musela stanovit výdaje na obranu nejméně ve výši 2 % HDP, což odpovídá závazku států NATO. Návrh poté schválila i Poslanecká sněmovna a po podpisu prezidentem byl vyhlášen ve Sbírce zákonů. Vláda tak již od roku 2024 musí na obranu alokovat nejméně 2 % HDP. 

To vláda potvrdila při návrhu rozpočtu na rok 2024. Alokováním přibližně 160 mld. Kč na obranu státu se v roce 2024 mají výdaje vyšplhat na hranici 2 % HDP. Plánované výdaje rezortu obrany se tedy meziročně zvýšily, když rok předtím činily pouze necelých 90 mld. korun. Skutečné plnění rozpočtu bude ale dostupné až v roce 2025.

Podíl státních výdajů na obranu na rok 2025, o kterém pojednává vládní závazek, bude definitivně znám až ve schváleném rozpočtu. K 31. červenci 2024 není ovšem dostupný ani návrh rozpočtu na rok 2025. Zatím proto hodnotíme slib jako rozpracovaný.