Některé země mají miliční způsob, tak jako Švýcarsko, některé mají kombinaci základní služby a profesionální armády téměř v poměru 50 na 50, jako třeba Norsko.
Švýcarská armáda funguje na miličním principu, zatímco norské ozbrojené síly kombinují profesionální vojáky a brance. U norské armády v roce 2024 tvořili profesionálové přibližně 61 % personálu, zatímco branci představovali zbývajících 39 %.
Prezident Petr Pavel reaguje na dotaz ohledně možných změn v systému doplňování ozbrojených sil. Moderátor se ptá, zda Pavel považuje za přijatelné případné obnovení povinné vojenské služby v ČR pro zajištění domácí obranyschopnosti. Prezident odpovídá, že prostředků pro dosažení dostatečného počtu vojáků je podle něj mnoho, což ilustruje na zahraničních příkladech.
Příklad Švýcarska
Švýcarská armáda (Schweizer Armee) je podle článku 58 švýcarské ústavy definována a organizována na principu milice, což znamená, že jen malá část jejích příslušníků jsou vojáci z povolání. Přibližně ze 147 000 členů armády je tak pouze asi 9 000 zaměstnáno na plný úvazek. Branná povinnost se vztahuje na všechny muže, zatímco vojenský výcvik žen funguje na dobrovolné bázi. Muži obdrží předvolání během roku, kdy dosáhli věku 18 let, základní výcvik pak zpravidla absolvují ve věku 19–25 let. Tato část výcviku obvykle trvá 18 týdnů. Poté zůstávají 9 let členy ozbrojených sil a musí se zúčastnit šesti třítýdenních výcviků. Alternativou je civilní služba, kterou si švýcarští občané mohou zvolit, pokud vojenský výcvik nepovažují za slučitelný se svým svědomím. Tato alternativa trvá 1,5× déle oproti základnímu vojenskému výcviku.
Příklad Norska
Norský obranný model kombinuje profesionální složky a brannou povinnost. Branná povinnost se od roku 2015 formálně vztahuje na všechny muže i ženy, kteří dosáhnou věku 19 let. V praxi je však k výcviku odvedena jen část populace, která prokáže vysokou motivaci a dobré výsledky fyzických a psychických testů. Branná povinnost je tak v Norsku selektivní.
Podle organizace EBCO, která se zabývá problematikou povinné vojenské služby v Evropě, měly norské ozbrojené složky v roce 2024 celkovou sílu přibližně 25 400 lidí. Z nich asi 15 400 tvořili profesionální vojáci, zatímco zbylých přibližně 10 000 představovali branci. V roce 2024 se tak jednalo o poměr 61 % profesionálních vojáků vůči 39 % branců.
Norská armáda do roku 2024 každoročně cvičila přibližně 9 tisíc branců ročně skrze základní výcvik, přičemž v budoucnu se má toto číslo ještě zvyšovat. Jen např. v průběhu let 2020–2024 tak tuto formu výcviku absolvovalo celkem 47 215 branců. Tito branci následně působí v zálohách, přičemž k obraně země mohou být povoláni až do svých 44 let.
Závěr
Švýcarská armáda je založena na miličním principu a povinné vojenské službě mužů, kteří po absolvování základního výcviku zůstávají dalších devět let v záloze. Norský obranný model kombinuje profesionální vojáky s branci. V roce 2024 tvořili profesionálové přibližně 61 % vojenské síly, zatímco branci 39 %. Petr Pavel tedy princip fungování obou armád popisuje správně, nepřesně však uvádí strukturu norských ozbrojených sil, která přesně neodpovídá poměru 50 % profesionálů a 50 % branců. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

