Martin Šebestyán
Ministr zemědělství
Česká republika v této oblasti (nákupu zemědělské půdy, pozn. Demagog.cz) nemá na rozdíl od velké většiny členských států žádnou regulaci.
Většina zemí EU reguluje nákupy zemědělské půdy – například omezením nabývání půdy právnickými osobami nebo tzv. předkupním právem. V ČR však nejsou nákupy půdy výrazně omezeny, kromě regulace nabývání zemědělské půdy občany zemí mimo EU a omezení výstavby na nejcennější půdě.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán odpovídá na otázku týkající se skupování zemědělské půdy investory za účelem čerpání dotací. Martin Šebestyán připouští, že nákup půdy jako investice v současnosti přináší rychlejší zhodnocení než samotné hospodaření na zakoupené půdě. Tvrdí, že Česká republika v současnosti na rozdíl od většiny států EU nemá žádnou regulaci týkající se této oblasti. Jelikož Šebestyán mluvil o skupování půdy investory, zaměříme se na srovnání legislativy upravující nákup zemědělské půdy v Česku a v dalších zemích EU.
Regulace nákupu zemědělské půdy v ČR
Česká republika nemá jednotnou regulaci nákupu zemědělské půdy, její nákup však podléhá některým omezením. V roce 2024 nabyla účinnosti novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zakazuje využití nejcennější zemědělské půdy o rozsahu vyšším než 1 hektar pro obchod, skladování nebo stavbu fotovoltaických elektráren. Novela zároveň upravila pravidla pro nákup půdy cizinci, která fungují na principu reciprocity. Vlastnictví půdy na území ČR tak nemohou nabývat příslušníci států, které totéž neumožňují českým občanům. Regulace se však netýká občanů a právnických osob ze zemí EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska.
Současná vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení slíbila připravení zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce (.pdf, str. 28). Předkupní právo v tomto kontextu znamená, že aktivní zemědělec by měl být preferován při odkupu zemědělské půdy od stávajícího vlastníka. 12. května 2026 proběhl seminář v Poslanecké sněmovně (.docx), na kterém státní tajemník Ministerstva zemědělství Michal Hutňan uvedl, že ministerstvo na návrhu zákona pracuje. K datu námi ověřovaného rozhovoru však nedošlo ke zveřejnění mechanismů připravované regulace a ve výhledu legislativních prací vlády se s předložením návrhu zákona počítá až v prvním čtvrtletí roku 2027 (.pdf, str. 27).
Proti plánu zavést předkupní právo na zemědělskou půdu se vymezila Asociace soukromého zemědělství zastupující malé a rodinné farmy. Podle jejího předsedy Jaroslava Šebka by předkupní právo znevýhodňovalo lokální zemědělce, a naopak zvýhodňovalo velké zemědělské společnosti. Kvůli podobným důvodům plánovanou změnu kritizovali i opoziční ODS a Piráti. Naopak podle šéfa Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se jedná o krok správným směrem, který by podle něj zvýšil podíl zemědělců vlastnící půdu, na které hospodaří. Změnu podporuje také Agrární komora, podle které návrh může omezit ubývání zemědělské půdy ve prospěch průmyslových a dopravních staveb.
Regulace nákupů zemědělské půdy v EU
Pro srovnání regulace nabývání zemědělské půdy v ČR s ostatními zeměmi EU jsme prošli legislativu jednotlivých členských států. Zaměřili jsme se na pravidla upravující nákup zemědělské půdy, například na existenci předkupního práva nebo omezení okruhu osob oprávněných nabývat půdu. Jak vyplývá z následující tabulky, regulace nákupu zemědělské půdy se v jednotlivých státech EU liší. Některé státy omezují možnost nabývání zemědělské půdy právnickými osobami. Například v Polsku a Maďarsku mohou zemědělskou půdu, až na výjimky, nabývat pouze individuální zemědělci. Některé země, například Francie, Litva nebo Portugalsko, uplatňují předkupní právo, které poskytuje zemědělcům výhodnější postavení na trhu s půdou. Všechny státy EU mají zároveň nějakou formu omezení využití půdy pro nezemědělské účely, často například skrz územní plán.
Jak jsme výrok ověřili?
Česká republika nemá jednotnou regulaci nákupu zemědělské půdy, existuje zde však omezení výstavby na nejcennější zemědělské půdě a regulace týkající se nákupu zemědělské půdy občany zemí mimo EU. Většina států EU nákup zemědělské půdy reguluje, a to např. prostřednictvím předkupního práva pro zemědělce nebo omezením nabývání půdy právnickými osobami. Všechny státy EU zároveň v různé míře omezují využití půdy pro nezemědělské účely. Výrok Martina Šebestyána proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
