Průměrná výměra farem roste v celé Evropě.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán odpovídá na otázku, zda svým odmítavým postojem k návrhu Evropské komise na zastropování přímých plateb v rámci Společné zemědělské politiky nepodporuje spíše velké zemědělské podniky. Toto tvrzení odmítá a vysvětluje, že jeho nesouhlas míří především proti jednotnému nastavení limitů, které podle něj nebere v úvahu rozdílné podmínky jednotlivých členských států. Zároveň uvádí, že se evropské zemědělství postupně mění, a dodává, že v evropských zemích roste průměrná velikost farem.

Průměrná velikost farem v členských státech EU

Data o průměrné výměře farem v jednotlivých členských státech EU sleduje Eurostat (statistický úřad Evropské unie). Jak ukazuje následující tabulka, podle jeho údajů došlo mezi lety 2010 a 2023 k růstu průměrné velikosti zemědělských podniků ve většině členských států. Ve dvaceti z nich se rozloha farem zvýšila výrazněji, u tří z nich (Kypr, Rumunsko a Řecko) pak došlo pouze k mírnému nárůstu zhruba o jeden hektar. Na Maltě výměra zůstává podobná.

Specifická situace je u Chorvatska, jehož průměrná rozloha farem se od roku 2010 zvýšila, od roku 2016 ale došlo k mírnému poklesu a následné stagnaci. Obdobná situace je v Itálii, kde se velikost zvýšila v roce 2013, od té doby však klesá. Nejvýraznější pokles vykazuje Česká republika, kde hodnota klesla ze 152,4 na 106,2 hektaru. Přesto si stále udržuje pozici země s nejvyšší průměrnou velikostí farem v EU.

Jak jsme výrok ověřili?

Z dostupných dat Eurostatu vyplývá, že se mezi lety 2010 a 2023 zvýšila průměrná velikost zemědělských podniků ve většině členských států EU. Výrazný nárůst nastal ve dvaceti z nich a u tří došlo k nárůstu přibližně o jeden hektar. V Chorvatsku a Itálii průměrná rozloha od roku 2010 sice vzrostla, v posledních letech se ale snižuje. V České republice se velikost dlouhodobě snižuje. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.