Jaromír Zůna
Ministr obrany
(…) vojenských nemocnic nyní, tak jako máme i vojenskou zdravotnickou službu, tak je to výdaj Ministerstva obrany.
Vojenské nemocnice jsou příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem obrany a čerpají z jeho rozpočtu finanční prostředky. Vojenská zdravotnická služba také spadá pod MO, za její kontrolu a řízení odpovídají sekce vojenského zdravotnictví MO a Agentura vojenského zdravotnictví.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v rozhovoru odpovídá na dotaz, zda NATO uzná plánovanou výstavbu nové vojenské nemocnice jako výdaj na obranu. Jaromír Zůna tvrdí, že výstavba do obranných výdajů patří, protože nemocnice bude financována z rozpočtu Ministerstva obrany. V této souvislosti zmiňuje, že i nynější vojenské nemocnice a vojenská zdravotnická služba jsou součástí výdajů resortu obrany.
Vojenské nemocnice
Vojenské nemocnice jsou příspěvkovými organizacemi zřízenými Ministerstvem obrany (MO) a jejich účelem je poskytování komplexní zdravotnické péče příslušníkům Armády ČR (AČR) a dalším pojištěncům (.pdf, str. 160–161 z 305). V současnosti fungují na území České republiky tři, a to Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN), Vojenská nemocnice Brno a Vojenská nemocnice Olomouc. Nemocnice působí jako výcviková, vzdělávací a odborná zdravotnická zařízení pro AČR. ÚVN k tomu zajišťuje jako fakultní nemocnice také výuku studentů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (.pdf, str. 2).
Podle státního závěrečného účtu za rok 2025 dostala ÚVN z kapitoly MO příspěvek na provoz ve výši 798 milionů korun (.pdf, str. 160). VN Brno a VN Olomouc pak v daném roce obdržely 247, respektive 230 milionů korun (.pdf, str. 160–161 z 305). Kromě toho čerpaly vojenské nemocnice minulý rok od MO i investiční transfery určené na financování projektů a akcí. ÚVN konkrétně obdržela 384 milionů korun, VN Brno 105 milionů korun a VN Olomouc 122 milionů korun (.pdf, str. 164 z 305). Tyto prostředky byly vynaloženy zejména na nákup zdravotnické techniky.
MO do data rozhovoru nezveřejnilo, jaké finanční prostředky byly pro vojenské nemocnice vyčleněny na rok 2026. Portál Monitor státní pokladny ovšem pro jednotlivé příspěvkové organizace uvádí schválené rozpočtové výhledy. Pro ÚVN byl na rok 2026 schválen příspěvek na provoz od zřizovatele ve výši 666 milionů korun. Pro VN Brno se pak jedná o částku 223 milionů korun a pro VN Olomouc o 208 milionů korun.
Vojenská zdravotnická služba
MO popisuje vojenskou zdravotnickou službu jako systém, který zajišťuje komplexní zdravotnické zabezpečení příslušníkům ozbrojených sil a zaměstnancům resortu obrany. Mezi úkoly zdravotnické služby patří zajišťovat léčebné i preventivní úkony, vychovávat vojenský zdravotnický personál či organizovat a zajišťovat připravenost vojenského zdravotnictví. Kromě toho také poskytuje zdravotnické zabezpečení během vojenského výcviku či zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vojenského zdravotnictví v rámci NATO a EU.
Za koncepční a kontrolní činnost vojenského zdravotnictví je odpovědná sekce vojenského zdravotnictví MO. Řídí plánování finančních prostředků pro vojenské zdravotnictví a připravuje podklady pro rozhodnutí o poskytování transferů. Ředitel sekce vojenského zdravotnictví MO je zároveň náčelníkem celé vojenské zdravotnické služby. Za řízení a organizaci poskytování zdravotnických služeb v rámci armády je pak odpovědná Agentura vojenského zdravotnictví AČR, která také spadá pod MO. Do podřízenosti této agentury spadají všechna vojenská zdravotnická zařízení kromě praporních obvazišť, vojenských nemocnic a Ústavu leteckého zdravotnictví.
Státní závěrečný účet za rok 2025 výslovně neuvádí, jaké množství finančních prostředků bylo vyčleněno pro vojenskou zdravotnickou službu. Dokument pouze uvádí, že celkově vydalo MO minulý rok na zdravotnictví téměř 3 miliardy korun (.pdf, str. 245 z 305). Agentura vojenského zdravotnictví pak podle závěrečného účtu zajišťovala centrální nákup zdravotnického materiálu a služeb pro celý resort obrany (.pdf, str. 44 z 305).
Jak jsme výrok ověřili?
Vojenské nemocnice jsou organizace zřízené Ministerstvem obrany a čerpají finanční příspěvky z rozpočtu resortu. Vojenská zdravotnická služba taktéž spadá pod MO a je odpovědná za zajišťování zdravotnické péče pro Armádu ČR. Sekce vojenského zdravotnictví MO a Agentura vojenského zdravotnictví spadající pod MO jsou pak odpovědné za koncepční i organizační plánování vojenské zdravotnické péče. Výrok Jaromíra Zůny proto hodnotíme jako pravdivý.