Kandidovala jsem za ně (za KSČM na prezidentku - pozn. Demagog.cz) a jsem ráda, že jsem tak učinila. Tehdy bylo cílem zmenšit kvórum pro Jana Švejnara a zvolit Václava Klause. Tento cíl byl splněn a já jsem tomu ráda.
Bobošíková z volby prezidenta odstoupila dříve, než došlo k hlasování, její kandidatura v něm tedy nehrála roli.
Bobošíková odkazuje k volbě prezidenta v únoru 2008, kdy proti sobě stáli Václav Klaus a Jan Švejnar jako nejsilnější kandidáti. Podle dřívějšího znění Ústavy ČR (čl. 58) se nepřímá volba konala až ve třech kolech. V prvním kole bylo pro zvolení potřeba získat zvlášť nadpoloviční většiny hlasů všech členů Senátu a všech členů Poslanecké sněmovny. Pokud tuto podmínku nesplnil žádný kandidát, konalo se druhé kolo, do kterého postupoval kandidát s nejvyšším počtem hlasů ve sněmovně a kandidát s nejvyšším počtem hlasů v Senátu.
Před volbou bylo zřejmé, že Švejnar získá většinu poslanců (opoziční poslance a členy Strany zelených, vizte přehled volby iDNES.cz), zatímco Klaus většinu senátorů, mezi kterými měla po volbách r. 2006 většinu ODS (přehled ČSÚ, .pdf). Pokud by ale kandidovala Bobošíková a část poslanců (stačili by poslanci KSČM) v prvním kole hlasovala pro ni namísto Švejnara, mohl se Klaus stát nejsilnějším kandidátem v obou komorách. Nebyl by sice zvolen v prvním kole, byl by však jediným kandidátem postupujícím do kola druhého (tento scénář zmínily kupř. Novinky.cz).
Nehodnotíme, zda Bobošíková prospěla Klausově zvolení. Pokud však bylo jejím cílem snížit svou kandidaturou počet hlasů pro Švejnara (nikoli kvórum, to se v prvním kole volby nemohlo změnit), nebyla úspěšná. Bobošíková již před prvním kolem volby odstoupila (shrnuje iDNES.cz), Švejnar získal většinu hlasů poslanců a postoupil do druhého kola.