Danuše Nerudová

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o výdajích na důchody, které jsou podle jejího vyjádření v České republice ze 70 % hrazeny z vybraného pojistného, pojistné tedy podle ní kryje tyto celkové výdaje ze 70 %.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 2019 a 2020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204, 141) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že „ČR aktuálně kryje pojistným téměř 80 % všech výdajů“, nicméně jde o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten kromě důchodů zahrnuje i další dávky, například dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek atd. (.pdf, str. 1‒3). Doplňme, že podle přehledů Ministerstva financí v roce 2018 pokrývalo pojistné na sociální zabezpečení 79,8 % „sociálních výdajů a služby zaměstnanosti“ (.pdf, v souboru str. 120, 128).

Data Ministerstva financí také ukazují (.pdf, v souboru str. 128), že v roce 2021 stát na dávky důchodového pojištění vynaložil celkem 530,74 miliardy korun. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění přitom činily 534,8 miliardy korun (.pdf, v souboru str. 120). Příjmy tedy v tomto případě převyšovaly výdaje a pojistné tak krylo 100 % výdajů na důchody.

Pro rok 2022 Ministerstvo financí podle dokumentu ze září 2022 (.pdf, v souboru str. 120) počítá s tím, že z pojistného na důchodové pojištění vybere 568,3 mld. Kč. Výdaje pak očekává ve výši 590,48 mld. Kč (.pdf, v souboru str. 128). V roce 2022 by tak pojistné mělo pokrýt celkem 96,2 % výdajů na důchody. Návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s podílem 91,7 % (.pdf, v souboru str. 120, 128). 

Na závěr shrňme, že Danuše Nerudová v rozhovoru poukazuje na to, že je podíl příjmů z pojistného na výdajích důchodového systému ve srovnání s jinými státy příliš vysoký. Ve výroku nicméně uvádí číslo, které neodpovídá datům Ministerstva financí. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Danuše Nerudová zmiňuje tuto prezidentskou pravomoc ve spojitosti s tím, jak podle ní může prezident ovlivňovat přijímání zákonů a reforem.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí vlády i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018 a září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu pak vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022.

Kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová v kontextu výroku uvádí, že se od ostatních kandidátů liší svou kontaktní kampaní. Následně reaguje na poznámku novinářů, že Andrej Babiš také ve velké míře jezdí do regionů. Bývalá rektorka nicméně poukazuje na rozdíl, jakým způsobem se oproti Andreji Babišovi rozhodla splnit podmínky prezidentské kandidatury. Tvrdí, že zatímco ona sbírala podpisy od běžných občanů, předseda hnutí ANO Andrej Babiš šel cestou podpory z řad poslanců.

Nejprve tedy přibližme, jakým způsobem mohou uchazeči o prezidentský post získat podpisy potřebné ke kandidatuře. Zákon o volbě prezidenta republiky stanovuje, že kandidátní listinu musí podepsat buď 20 poslanců, 10 senátorů, nebo 50 000 občanů.

Danuše Nerudová potvrdila záměr sbírat občanské podpisy na twitteru v den oznámení své kandidatury, tedy 31. května 2022. Po vlastní předběžné kontrole jich na Ministerstvo vnitra dne 2. listopadu 2022 odevzdala přes 82 tisíc.

Andrej Babiš svou kandidaturu na prezidenta oznámil 30. října 2022 ve vysílání televize Nova. Tehdy uvedl (video, čas 1:20), že bude shánět podpisy poslanců svého hnutí. Kandidaturu na Ministerstvu vnitra podal 4. listopadu a dle svých slov získal 56 podpisů členů dolní komory Parlamentu.

Dodejme, že kandidátní listiny registruje Ministerstvo vnitra. Pro nadcházející prezidentské volby museli uchazeči o Hrad podat přihlášku nejpozději do 8. listopadu do 16:00. Resort následně do 25. listopadu rozhodl o registraci a případném odmítnutí podaných kandidátních listin.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tedy skutečně nesbíral podpisy občanů a pro svou kandidaturu má podporu poslanců. Bývalá rektorka Danuše Nerudová naopak podpisy občanů sbírala. Podle svých slov jich na Ministerstvo vnitra doručila přibližně 82 tisíc. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o tom, že v EU jsou výdaje na důchody v průměru z 53 % hrazeny z vybraného pojistného.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 2019 a 2020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že v EU je kryto pojistným zpravidla „50–60 %“ výdajů, jedná se nicméně o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten v ČR kromě důchodů zahrnuje např. i jiné dávky, jako jsou dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek a další (.pdf, str. 1‒3). Dokument obsahuje i graf mezinárodního porovnání podílu výdajů krytých sociálním pojištěním, podle něhož průměr EU odpovídal přibližně 53 %, o nichž mluví Danuše Nerudová (.pdf, v souboru str. 204).

Mezinárodní srovnání, které by popisovalo, z jaké části pojistné kryje přímo výdaje důchodového systému, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Evropský statistický úřad Eurostat například nabízí jen statistiky, které zobrazují poměr výdajů na důchody k HDP či průměrnou výši dávek na jednoho obyvatele. 

Doplňme, že v Evropě neexistuje jednotný důchodový systém a že způsoby, kterými země EU financují své penzijní systémy, se liší (.pdf. str. 53).