Danuše Nerudová

Danuše Nerudová se vyjadřuje k případům plagiátorství a „rychlotitulů“ na Mendelově univerzitě, na níž v dané době působila jako rektorka a mimo jiné také předsedala Radě pro vnitřní hodnocení školy, která zodpovídá za kvalitu činností univerzity.

Na pochybnosti ohledně doktorského programu na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity jako první upozornil rakouský mediální analytik Stefan Weber v lednu 2021. Ve svém článku o rakouských agenturách zajišťujících vzdělání zmiňuje i Mendelovu univerzitu v Brně, na které bylo nabízeno zrychlené absolvování doktorského programu za 25 tisíc eur.

Weber měl již v lednu také kontaktovat Tomáše Foltýnka, experta v oblasti akademické etiky a tehdejšího zaměstnance Mendelovy univerzity. Ten pro Seznam Zprávy uvedl, že spolu s kolegyní Ditou Dlabolovou informace prověřili a prostřednictvím on-line rozhovoru tentýž měsíc o problému s rakouskou agenturou informovali rektorku Danuši Nerudovou. „Věděl jsem, že prošetřují různé plagiáty a škole hrozí skandál,“ vysvětloval Foltýnek důvody schůzky pro Deník N. Zda na ní s Nerudovou probírali i plagiátorství, není z veřejně dostupných zdrojů jasné.

Upozornění na překladové plagiáty zmiňuje až historik Petr Kreuz. Ten rektorku Nerudovou kontaktoval 19. března 2021 poté, co zjistil, že se plagiátorství několika disertačních prací absolventů oboru ekonomie na Mendelově univerzitě zabývá mezinárodní antiplagiátorská platforma VroniPlag. Dle Deníku N mu Danuše Nerudová odpověděla, že „o možných problémech ví týden, a sestavuje přezkumnou komisi, která má podezření na možné plagiáty prošetřit“.

Sám Kreuz také v rozhovoru pro týdeník Hrot potvrdil, že Nerudová reagovala „poměrně rychle“ zřízením vyšetřovací komise, v níž mu bylo nabídnuto i místo, které z osobních důvodů odmítl. Dle jeho názoru nicméně univerzita tehdy neprovedla dostatečné kroky při ověřování ostatních pochybných disertačních prací a otálela i s ukončením spolupráce s rakouskou agenturou. V prosinci 2022 v rozhovoru pro CNN Prima NEWS také uvedl, že disertační práce jsou stále dostupné a není u nich uvedeno, že se jedná o plagiát.

V reakci na upozornění Petra Kreuze se 13. dubna 2021 problémy s doktorskými studenty řešily v univerzitní Radě pro vnitřní hodnocení. „Rada tehdejšímu děkanovi Žufanovi na popud rektorky zadala, aby vypracoval zprávu o průběhu doktorských studijních programů,“ uvádí Deník N, který má zápisy z jednání k dispozici.

Podobně jako Petr Kreuz o postupu Danuše Nerudové mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy i Tomáš Foltýnek. Podle něj bývalá rektorka „v jednom bodě opravdu začala okamžitě konat – a to je podezření z plagiátorství“. Zároveň řekl, že v případě zprostředkovávání studia rakouskou agenturou a „obchodování s tituly“, na které upozorňoval v lednu, tomu tak nebylo.

Shrňme tedy, že rektorka Nerudová skutečně dostala dvě upozornění: v lednu 2021 od Tomáše Foltýnka a Dity Dlabolové, 19. března 2021 od Petra Kreuze. Na březnové upozornění rektorka reagovala zřízením vyšetřovací komise a bod otevřela také na jednání Rady pro vnitřní hodnocení 13. dubna. Jakým způsobem a kdy ale Danuše Nerudová zareagovala na lednové upozornění, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Sama Nerudová ve svém prohlášení i v odpovědi Deníku N zmiňuje, že problém „okamžitě začala řešit“. Vzhledem k tomu, že nemáme detailní informace o tom, jak Danuše Nerudová reagovala na první upozornění, hodnotíme její výrok jako neověřitelný.

Pro kontext uveďme, že Danuše Nerudová ve výroku reaguje na Petra Pavla, který mluvil o odpovědnosti v armádě a o pochybnostech okolo kvality doktorského studia na Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU), kterou Nerudová mezi lety 2018 a 2022 coby rektorka vedla. V debatě Nerudová poukazuje (video, čas 57:40) na to, že na vysoké škole je jiná struktura vedení než v armádě. Zároveň uvádí, že rektor má pouze omezené pravomoci a je jen jedním z členů Rady pro vnitřní hodnocení.

Radu pro vnitřní hodnocení (RVH) zřizují veřejné vysoké školy svým statutem, tedy v rámci základních vnitřních předpisů. Její funkce jsou definovány v zákoně o vysokých školách a spočívají v řízení kvality všech činností na univerzitě „se zaměřením na vzdělávací a tvůrčí činnost”. Rada se zabývá např. schvalováním pravidel pro zajišťování vnitřního hodnocení kvality nebo kontrolou studijních programů v době platnosti jejich akreditace.

Současná RVH MENDELU má včetně tajemnice šestnáct členů, stejně jako v době, kdy jí předsedala Danuše Nerudová. V jednacím řádu RVH MENDELU se uvádí, že rada je usnášeníschopná v případě, že jsou přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů (.pdf, str. 3). Pro schválení usnesení je pak potřeba souhlasu většiny všech jejích členů. 

Danuše Nerudová tedy správně poukazuje na to, že Rada pro vnitřní hodnocení je vícečlenná, a o otázkách týkajících se kontroly kvality vzdělávání na Mendelově univerzitě tak nerozhoduje pouze samotný rektor. Uvedla ale nesprávný počet členů rady, její výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pro kontext uveďme, že Danuše Nerudová ve výroku reaguje na Petra Pavla, jenž mluvil o odpovědnosti v armádě a o pochybnostech okolo kvality doktorského studia na Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU), kterou Nerudová mezi lety 2018 a 2022 coby rektorka vedla. V debatě Nerudová poukazuje (video, čas 57:40) na to, že na vysoké škole je jiná struktura vedení než v armádě, a uvádí, že rektor má pouze omezené pravomoci a je jen jedním z členů Rady pro vnitřní hodnocení.

Radu pro vnitřní hodnocení (RVH) zřizují veřejné vysoké školy svým statutem, tedy v rámci základních vnitřních předpisů. Její funkce jsou definovány v zákoně o vysokých školách a spočívají v řízení kvality všech činností na univerzitě „se zaměřením na vzdělávací a tvůrčí činnost”. Rada se zabývá například schvalováním pravidel pro zajišťování vnitřního hodnocení kvality nebo kontrolou studijních programů v době platnosti jejich akreditace.

Současná RVH MENDELU má včetně tajemnice šestnáct členů. Jednací řád RVH MENDELU např. říká, že rada je usnášeníschopná v případě, že jsou přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů (.pdf, str. 3). Pro schválení usnesení je přitom potřeba souhlasu většiny všech jejích členů. 

Předsedou RVH je vždy rektor, který pak jejího místopředsedu volí z řad profesorů a docentů dané veřejné vysoké školy. Na MENDELU se zpravidla jedná o prorektora. Mezi členy je také předseda akademického senátu. Ostatní členy rady jmenuje rektor na základě návrhů vědecké rady a akademického senátu.

Rektor je tedy skutečně jedním z členů Rady pro vnitřní hodnocení a má jeden hlas. Členů rady je v současnosti celkem šestnáct, stejně jako v době, kdy radě předsedala Danuše Nerudová. Pro schválení usnesení v RVH je potřeba souhlasu většiny všech jejích členů. Výrok Danuše Nerudové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Míra nerovnosti v odměňování je nejsrozumitelněji vyjádřena ukazatelem GPG (z anglického Gender Pay Gap). GPG je většinou stanoven jako procentuální rozdíl mezi průměrným hrubým hodinovým výdělkem mužů a žen.

Danuše Nerudová ve svém výroku zmiňuje především přímou diskriminaci, ke které dochází v případě, kdy ženy dostávají za stejnou práci nižší mzdu než muži.

Odměňování mužů a žen na stejné pracovní pozici

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v roce 2018 publikovalo studii (.pdf), v jejímž rámci výzkumníci pozorovali hodnoty GPG hned na několika úrovních. Při porovnání odměňování mužů a žen na stejné pracovní pozici (totéž zaměstnání na stejném pracovišti) došli k rozdílu mezd 10 % v roce 2016 (str. 52–53). Po celé sledované období let 2002–2016 se tyto hodnoty, popisující celkovou situaci na trhu práce, pohybovaly mezi 10 % a 11 % (str. 53). Podobné procento studie uvádí i pro věkovou kategorii 25–55 let, v jejímž případě dosahovala míra nerovnosti v roce 2016 11 % (str. 54–55).

Tématu nerovnosti v odměňování se věnoval také mezinárodní výzkum, jehož výsledky v listopadu 2022 zveřejnil odborný časopis Nature Human Behaviour (NHB). Ze studie vyplývá, že situace na trhu práce se v oblasti přímé nerovnosti v Česku obrací k lepšímu. 

Podle těchto statistik za rok 2019 je průměrný rozdíl ročních výdělků žen a mužů ve věku 30–55 let na stejné pracovní pozici 12 %. Časopis pro analýzu Česka využíval data z Informačního systému o platu a Informačního systému o průměrném výdělku.

Rozdíl v závěrech této studie a studie MPSV může souviset se zahrnutím jiných věkových skupin. Jak už jsme totiž zmínili výše, Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje s celým trhem práce (.pdf, str. 52) a širší věkovou kategorií 25–55 let, nikoli s věkovou kategorií 30–55 let.

Celkový rozdíl v odměňování mužů a žen 

Data celkového průměrného rozdílu mezi hrubým hodinovým výdělkem mužů a žen jsou o něco vyšší. Statistiky zahrnují například přímou a nepřímou diskriminaci nebo segregaci na trhu práce.

Podle studie zveřejněné v Nature Human Behaviour bylo v roce 2019 celkové GPG v Česku pro kategorii 35–55 let 24 %. Podobná čísla lze nalézt i ve statistice Eurostatu, podle níž u skupiny 35–44 let odpovídala míra nerovnosti 23,7 %, u skupiny 45–54 let pak 22,0 %.

Podle dat Eurostatu za celý trh práce (pro všechny věkové skupiny) bylo v roce 2019 celkové GPG v Česku 19,2 %. V roce 2020 kleslo na 16,4 %. 

Z dat Eurostatu také vyplývá, že v porovnání se státy Evropské unie si Česko vede o něco hůře než je průměr EU, který byl za rok 2020 13,0 %. Například z našich sousedních států si lépe vede Polsko (4,5 %) i Slovensko (15,8 %), na druhou stranu hůře je na tom Německo (18,3 %) a Rakousko (18,9 %), jež patří ke státům s nejvyšším GPG v EU.

Závěrečné hodnocení

Podle dat MPSV i podle aktuálnějších dat publikovaných v časopise Nature Human Behaviour se průměrný rozdíl ohodnocení mužů a žen na stejné pozici pohybuje mezi 10–12 %. Na základě těchto dat hodnotíme výrok Danuše Nerudové jako pravdivý. 

Předně uveďme, že Česko dlouhodobě čelí kritice Evropské unie za diskriminaci romských dětí ve spojitosti s jejich neodůvodněným zařazováním do speciálních (dříve zvláštních) škol. V listopadu 2007 například Evropský soud pro lidská práva v rozsudku, který se týkal případu zařazení 18 romských dětí z Ostravska do speciálních škol, uvedl, že k tomu došlo bez relevantního opodstatnění a Česká republika se vůči romským dětem dopouští diskriminace. 

V souvislosti s výkonem rozsudku dohlíží na Česko od roku 2007 Výbor ministrů Rady Evropy. Tomu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) každoročně předkládá data o vývoji situace a počtu romských dětí ve speciálních školách.

Zpráva z roku 2016

V roce 2016 MŠMT zveřejnilo zprávu (.pdf), v níž informovalo o elektronickém sběru dat, a která slouží právě k vytváření tzv. kvalifikovaných odhadů počtu romských žáků na základních školách. V ní uvádí (.pdf, str. 6) i počty romských dětí podle toho, do kterého rámcového vzdělávacího programu jsou při výuce zařazeny. MŠMT zde rozlišuje (.pdf, str. 3, 6) čtyři programy. Prvním z nich je rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Další tři se týkají právě speciálního vzdělávání. Jedná se o rámcový vzdělávací program „se sníženými nároky na výstupy ze vzdělávání“ z důvodu (lehčího) mentálního postižení (RVP ZV UV) (.pdf, str. 16), program pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP ZV LMP, zrušen k září 2016) a program pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠS), který je určen pro žáky se středně těžkým a závažnějším mentálním postižením. Do těchto tří programů bylo podle zprávy MŠMT z roku 2016 (.pdf, str. 6) zařazeno 4 929 z celkového počtu 33 858 romských dětí, tedy 14,6 % romských dětí.

Zpráva z roku 2022

Statistiky z let 2017 až 2021 se nám nepodařilo na stránkách MŠMT nalézt. Budeme proto vycházet ze zprávy České republiky z roku 2022 (.pdf), která je určena Výboru ministrů Rady Evropy v souvislosti s rozsudkem z roku 2007 a čerpá právě ze zjištění MŠMT. 

Ze zprávy vyplývá, že podle oficiálních odhadů bylo v září 2021 v základních školách 34 942 romských žáků, což je 3,6 % z celkového počtu žáků českých základních škol (.pdf, str. 7). Romských dětí vzdělávaných v rámci standardního základního vzdělávání bylo 29 938, tj. 85,7 %. 

Do rámcového vzdělávacího programu se sníženými nároky z důvodu mentálního postižení (RVP ZV UV) spadalo 4 397 romských dětí, tedy 12,6 % (.pdf, str. 8). Z toho (str. 11) se 3 290 romských žáků vzdělávalo „ve třídách nebo školách podle § 16 odst. 9 školského zákona“, tedy odděleně od ostatních dětí. Naopak prostřednictvím tzv. inkluzivní (společné) výuky s ostatními žáky základních škol se vzdělávala menší část, přesněji 1 107 dětí. Pro srovnání je dobré dodat, že z celkového počtu 965 tisíc žáků základních škol spadá do programu pro žáky s lehčím mentálním postižením pouze zhruba 16 tisíc dětí (.pdf, str. 8), tj. 1,7 % žáků. U romských dětí (.pdf, str. 8) je tak podíl, dosahující téměř 13 %, výrazně vyšší. 

Co se týče žáků spadajících do programu žáky se závažnějším mentálním postižením (RVP ZŠS), zpráva z roku 2022 jejich přesný počet neuvádí (.pdf). Z výše uvedených dat nicméně vyplývá, že je jich přibližně 1,7 %, což přibližně odpovídá podílu z roku 2016 (.pdf, str. 6). 

Pokud tedy čísla závěrem shrneme, na začátku školního roku v září 2021 studovalo na základních školách dle odhadů MŠMT 34 942 romských dětí. U 4 397 z nich (12,6 %) probíhala výuka prostřednictvím programu pro žáky s lehčím mentálním postižením, přičemž u 3 290 těchto žáků (9,4 % z celkového počtu romských dětí) probíhala výuka odděleně od dětí spadajících do programu standardního základního vzdělávání, nikoli např. prostřednictvím inkluzivní výuky. Dalších 1,7 % dětí bylo zařazeno v programu pro žáky se středním a závažnějším mentálním postižením.

Tato čísla jsou ve srovnání s majoritní společností stále velmi vysoká, nejedná se ovšem o 80 % dětí z romských rodin, jak uvádí Danuše Nerudová. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Danuše Nerudová odpovídá na otázku moderátora, zda souhlasí s vládní pomocí Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. V kontextu výroku pak poukazuje na solidaritu českého národa, kterou podle ní představuje právě ochota přijmout válečné uprchlíky či poskytování materiální pomoci Ukrajině.

Vládní pomoc Ukrajině

Výši celkové vládní pomoci (vojenské, humanitární a finanční) monitoruje německý Kielský institut pro světovou ekonomiku v přehledu „Ukraine Support Tracker“. Data sledují období od 24. ledna až do 20. listopadu 2022 (.xlsx). Při přepočtu výše mezivládní pomoci na procenta HDP se Česká republika v tomto přehledu řadí na 7. místo ze 40 zemí (.xlsx, list Figure 4). Data Kielského institutu také ukazují, že při započítání odhadovaných nákladů spojených s uprchlíky se Česká republika umístila na 4. příčce za Estonskem, Polskem a Lotyšskem (.xlsx, list Figure 14).

Počet přijatých uprchlíků

Podle dat Organizace spojených národů (OSN), která byla dostupná 1. prosince, požádalo v České republice o ochranu v souvislosti s válkou na Ukrajině přes 464 tisíc lidí (.pdf, str. 4). To téměř odpovídá počtu lidí, kterým Česko tzv. dočasnou ochranu skutečně přidělilo. Dle Ministerstva vnitra bylo těchto případů k 29. listopadu celkem 463 804.

Nejvíc ukrajinských uprchlíků podle OSN míří do Polska, kde k 29. listopadu o ochranu požádalo více než 1,5 milionu lidí (.pdf, str. 5). Ze zemí, které nesousedí s Ukrajinou, nejvíce uprchlíků zamířilo do Německa – k 22. listopadu se jednalo o více než 1 milion lidí. Celkově se od začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemích EU zaregistrovalo k dočasné ochraně 4,8 milionu lidí (.pdf, str. 1). 

Zdroje dat v grafu: OSN (.pdf); archiv statistik dle Evropské rady

Graf ukazuje, že Česká republika skutečně patří k zemím s nejvyšším počtem uprchlíků z Ukrajiny, kteří zde požádali o dočasnou ochranu. Dodejme, že do hodnocení jsme nezahrnovali údaje z Ruska a Běloruska, protože tyto hodnoty nelze dle OSN nezávisle ověřit. OSN uvádí, že do Ruska z Ukrajiny odešlo přibližně 2,9 milionu uprchlíků, do Běloruska asi 17 tisíc lidí. Podle ruských zdrojů ale zamířilo z Ukrajiny do Ruské federace 4,8 milionu uprchlíků. Informování o těchto údajích je problematické také proto, že ukrajinští představitelé o podstatné části přesunů obyvatel do Ruska mluví jako o deportaci. 

Závěr

Z údajů OSN je patrné, že Česká republika skutečně patří k zemím, v nichž o dočasnou ochranu požádal nejvyšší počet uprchlíků z Ukrajiny. Podle Kielského institutu se Česko řadí na sedmou příčku z celkových 40 států, co se týče výše vojenské, humanitární a finanční pomoci Ukrajině v přepočtu na HDP. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Danuše Nerudové jako pravdivý. 

Danuše Nerudová v jedné z odpovědí uvedla (video, čas 1:25:04), že část společnosti má pocit, že vláda Petra Fialy s veřejností dostatečně nekomunikuje, co se týče řešení energetické krize a dopadů vysoké inflace. V diskuzi dále řekla, že vláda mohla udělat řadu opatření dříve, například zastropování cen energií. Za viníka současné situace označila právě vládu a kritizovala ji za to, že byl vládní program Deštník proti drahotě zahájen příliš pozdě, a za to, že „dnes nehovoří o tom, že od ledna zavede sociální tarif“, který by domácnostem pomohl.

Co se týče údajů, které Danuše Nerudová ve výroku uvádí, finanční situaci českých domácností mapuje např. projekt Česko 2022: Život k nezaplacení z dílny Českého rozhlasu a výzkumné společnosti PAQ Research. 30. listopadu server iRozhlas.cz zveřejnil článek, v němž píše, že podíl domácností, „kterým po zaplacení výdajů nic nezbývá“, podle průzkumu ze začátku listopadu dosahuje 35 %.

Podrobnější data z projektu Život k nezaplacení ukazují, že 7 % domácností má vyšší výdaje než příjmy a dalších 28 % domácností má výdaje stejné jako příjmy („plus minus 500 Kč“), dohromady jde tedy o zmíněných 35 %. Domácností, které měsíčně ušetří částku do 3 tisíc Kč, je podle výsledků průzkumu 22 %, nad 3 tisíce korun měsíčně ušetří 43 % domácností v ČR.

Na téměř totožné úrovni jako v listopadu (35 %) se podíl domácností, kterým po zaplacení měsíčních výdajů nic nezbývá, pohybuje už od konce července, kdy činil 34 %, na konci září to bylo 36 %. Procento uváděné Danuší Nerudovou se od těchto čísel mírně liší, jelikož však stále spadá do našeho 10% tolerančního pásma, hodnotíme výrok na základě dat ČRo jako pravdivý. 

Danuše Nerudová mluví o svém působení ve funkci předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla za vlády Andreje Babiše v lednu 2019 pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě odborné veřejnosti zasedli (.pdf, str. 2) v komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Své představitele tak v komisi měly i všechny politické strany a hnutí současné vládní koalice – tedy ODS, STAN, KDU‑ČSL, TOP 09 a Piráti. Hlavními tématy (.pdf, str. 1) komise tehdy mělo být především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí“. Poslední zasedání komise proběhlo na konci listopadu 2020.

Z principů, které podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí komise schválila, vzešel návrh důchodové reformy. Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a Danuše Nerudová jej společně představily 11. prosince 2020. Návrh si dával (.pptx, str. 1–4) za cíl, aby byl důchodový systém v budoucnu srozumitelný, spravedlivý a udržitelný. V tzv. první fázi důchodové reformy počítalo (str. 5) ministerstvo a komise se sedmi změnami, mezi které patřily:

• 500 Kč měsíčně k důchodu za vychované dítě pro hlavního pečujícího rodiče,
• nižší věk odchodu do důchodu pro náročné profese,
• základní důchod 10 000 Kč pro každého, kdo pracoval 25 let,
• zkrácení potřebné doby pojištění místo dosavadních 35 let na 25 let,
• vícezdrojový systém financování – v průběhu let se počítalo (video, čas 13:35) s daňovou reformou,
• nižší daně pro pracující důchodce,
• důchodová kalkulačka, aby se každý mohl dozvědět, jak velký bude mít důchod.

Na představený návrh důchodové reformy mířila z řad ostatních politických stran kritika. Člen důchodové komise Jan Bauer z ODS uvedl 11. prosince 2020 v ČT, že tento návrh nebyl dostatečně probrán (video, čas 22:04) v důchodové komisi ani v rámci tehdejší vládní koalice hnutí ANO a ČSSD. Návrh podle Bauera respektoval některé závěry komise, ale neřešil klíčové problémy. Také Lenka Dražilová, poslankyně hnutí ANO a členka (.pdf, str. 2) komise, pak potvrdila, že daný návrh vládě předložen nebyl, a pozastavila se (video, čas 25:55) nad tím, že se o představeném návrhu nedebatovalo ani v rámci komise.

„Nesouhlasím například s tím, že tady tato reforma, která byla dnes světu představena, je pod záštitou celé Komise pro spravedlivé důchody,“ uvedl (video, čas 6:45) další poslanec za hnutí ANO Aleš Juchelka. Tomuto názoru během diskuze v pořadu Události, komentáře oponoval (video, čas 7:47) někdejší poslanec ČSSD a člen (.pdf, str. 2) komise Roman Sklenák. Další členka komise Šárka Jelínková (KDU‑ČSL) dodala (video, čas 10:56), že na většině návrhů, které ministerstvo představilo, panovala většinová shoda. O ucelenou důchodovou reformu podle ní ale nešlo.

I další kritika směřovala zejména k tomu, že představený návrh není skutečnou reformou. Olga Richterová z Pirátské strany prohlásila, že nejde o reformu, ale pouze o úpravu důchodů. Předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová pak označila plán za „absolutně bezzubý návrh“, šéf STAN Vít Rakušan zase za „marketingový tah“. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura například kritizoval hranici minimálního důchodu, která podle něj v návrhu byla „strašně nízká“.

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. Nepočítala (video, čas 3:54:11) s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády. V létě 2021 se nicméně Sněmovně a Senátu podařilo schválit tzv. výchovné, tedy příspěvek 500 Kč na dítě k důchodu pro toho rodiče, který se o něj staral.

Dne 1. dubna 2022 vytvořil současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nový poradní tým zabývající se přípravou důchodové reformy. V tiskové zprávě se pak výslovně uvádí (.pdf, str. 1), že „poradní tým zhodnotí i návrhy zpracované v předchozím období, především ty zpracované komisemi profesorů Potůčka a Nerudové. Výsledkem bude doporučení parametrů změn důchodového systému.“ Upřesněme, že Martin Potůček byl členem Komise pro spravedlivé důchody a předsedou předchozí důchodové komise za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 1).

To, že s návrhem komise, které Danuše Nerudová předsedala, počítá jako s materiálem, na kterém by nový tým mohl do jisté míry stavět, pak Jurečka potvrdil i 11. dubna 2022 v rozhovoru pro server Peníze.cz: „Mnoho věcí bylo už dobře prodiskutováno i připraveno v předchozí důchodové komisi, kterou vedla Danuše Nerudová. Nemám ambice to rozmetat a říct, že bylo všechno špatně. Naopak jsou tam věci, na kterých byla široká shoda, tak je pojďme dopracovat.“ 

Daný návrh se tedy skutečně „na stůl“ současného ministra dostal. Nelze o něm nicméně říci, že jako celek „měl širokou politickou shodu“, naopak se vůči němu vymezovali jak členové někdejších opozičních, tak dokonce i vládních stran. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Manžel prezidentské kandidátky Danuše Nerudové Robert Neruda působí jako partner v advokátní kanceláři Havel & Partners. Server E15 se proto kandidátky dotázal, zda by nemohlo dojít ke střetu zájmů vzhledem ke smlouvám, které má kancelář uzavřené se státem, nebo v případě, že by její manžel řešil trestněprávní kauzu. Například podle právníka Transparency International Petra Leyera by totiž Nerudová musela postupovat opatrně při udělování milostí, jelikož by se mohlo jednat o klienty kanceláře Havel & Partners. Nerudová nicméně podotkla, že střet zájmů nehrozí, jelikož její manžel je antimonopolní právník, který se věnuje pouze hospodářské soutěži. Dodala také, že je vázán advokátním tajemstvím, a ona tak neví, kdo jsou jeho klienti. 

Robert Neruda působí v advokátní kanceláři Havel & Partners přes 12 let. Na starosti má tým, který se z pohledu práva a ekonomie věnuje hospodářské soutěži. „Specializuje se na poradenství v oblasti kartelů, zneužití dominance, soutěžněprávního posuzování fúzí a akvizic, významné tržní síly, veřejné podpory a veřejných zakázek,“ píše se na firemním profilu (.pdf) Roberta Nerudy. Jeho specializaci na soutěžní právo potvrzuje také webový vyhledávač České advokátní komory.

Manžel kandidátky na prezidentku dříve působil (.pdf) na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže, kde se vypracoval až na pozici místopředsedy. V roce 2020 se pak ucházel o post předsedy, kterým se nicméně nakonec stal tehdejší náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Dodejme, že Robert Neruda napsal o soutěžním právu řadu publikací a vyučuje jej na Masarykově univerzitě.

Potenciální střet zájmů

Danuše Nerudová svým výrokem poukazuje na advokátní tajemství jejího manžela, které by mělo možný střet zájmů vyloučit. Robert Neruda skutečně musí zachovávat advokátní tajemství, což je povinnost každého advokáta, která chrání jeho klienty. Jedná se především o nutnost „zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb“. Nicméně pokud by bylo zahájeno trestní řízení, bude ve spisu u obžalovaného uvedeno (čl. 79b odst. 2 písm. e) také jméno obhájce. Tudíž pokud by se Danuše Nerudová jako prezidentka rozhodla udělit někomu milost, viděla by, kdo potenciálního omilostněného zastupoval, respektive jestli obhájcem není advokátní kancelář jejího manžela.

Kandidátka Nerudová také odpovídá na dotaz týkající se smluv, které má advokátní kancelář Havel & Partners uzavřené se státem. Pokud bychom zůstali u pravomocí a působnosti prezidentky, mohl by se střet zájmů objevit v případě, že by Havel & Partners získávala zakázky přímo od Kanceláře prezidenta republiky. Z přibližně 180 zakázek, které má advokátní kancelář od orgánů státu a samospráv, nicméně žádná nepochází z Hradu. 

Prezident republiky také podepisuje (či vetuje) všechny zákony, které schválí Parlament. Střet zájmů by tak mohl vzniknout také v této oblasti, jelikož se advokátní kancelář Havel & Partners podílí na přípravě legislativy. Členem týmu legislativců advokátní kanceláře je také Robert Neruda. Některé z těchto zákonů, které spoluvytváří právníci Havel & Partners, by se tak mohly případně dostat na stůl Danuše Nerudové.

Závěr

Robert Neruda se skutečně věnuje antimonopolnímu právu. Z jeho zaměření vyplývá, že by ke střetu zájmů při udělování milosti nemělo dojít, nicméně to platí pouze o jeho osobě. I když jsou advokáti vázáni advokátním tajemstvím, Danuše Nerudová by v případě, kdy by se rozhodovala o udělení prezidentské milosti, věděla, zda je potenciální omilostněný klientem kanceláře Havel & Partners, jejímž společníkem je Robert Neruda. Podobný problém může vzniknout také v rámci prezidentské pravomoci podepisování či vetování zákonů, protože kancelář manžela Danuše Nerudové připravuje legislativu pro orgány státní správy.

Danuše Nerudová správně popisuje pracovní zaměření svého muže, nicméně skutečnost, že jeho praxe podléhá advokátnímu tajemství, ještě neznamená, že by se Danuše Nerudová v rámci výkonu prezidentských pravomocí nemohla dostat do střetu zájmů. Z toho důvodu hodnotíme její výrok jako zavádějící. Doplňme, že nijak nepředjímáme, zda by v případě zvolení Danuše Nerudové docházelo ke střetu zájmů, i s ohledem na to, že sám Robert Neruda nevyloučil, že by svou advokátní praxi přerušil. Pouze poukazujeme na skutečnost, že advokátní tajemství by samo o sobě k eliminaci střetu zájmů nevedlo.

Daň z nadměrných zisků

Jako tzv. windfall tax se označuje daň z neočekávaných zisků firem. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) 6. října 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k nyní projednávanému daňovému balíčku, k čemuž následně došlo 21. října.

Podle návrhu Ministerstva financí se má windfall tax vztahovat na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru by se daň týkala jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky by se podle návrhu posuzovaly celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 by musel být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění by mělo fungovat jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, bude se aplikovat na nadměrný zisk. Platit by podle návrhu mělo v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Uvedený návrh na zavedení windfall tax Poslanecká sněmovna schválila 4. listopadu 2022, stejně jako celý daňový balíček, který poté zamířil do Senátu.

Příjmy státního rozpočtu

Ministr financí Zbyněk Stanjura k návrhu na zavedení windfall tax na začátku října řekl, že vláda plánuje pomocí mimořádné daně napřesrok vybrat přibližně 85 mld. Kč. Důvodová zpráva k jeho návrhu (.docx, str. 10) přesněji mluví o 84,8 mld. Kč, v roce 2024 pak předpokládá výběr daně ve výši 38,6 mld. Kč a v roce 2025 25,4 mld. Kč.

Dodejme, že vláda také později předložila novelu energetického zákona, prostřednictvím níž plánuje v návaznosti na nařízení Rady EU z 6. října (.pdf, str. 7) zavést stropy pro tržby výrobců elektřiny. Část tržních příjmů, která by daný strop převyšovala, by směřovala přímo do státního rozpočtu (.pdf, str. 4). Ministerstvo financí počítá s tím, že díky tomuto opatření vybere dalších 15 miliard korun. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu z konce září tak předpokládá, že stát vybere v roce 2023 díky zastropování tržních příjmů u výrobců elektřiny a díky windfall tax celkem 100 miliard korun (.pdf, str. 79).

Podle analytika finančních trhů ze společnosti XTB Štěpána Hájka je výnos daně 85 miliard korun poměrně ambiciózní. „Konkrétně u bankovního sektoru bych odhadoval, že bude výběr mimořádné daně složitější,“ komentoval v říjnu vládní plán s tím, že banky by mohly zvyšovat své náklady, například navyšovat úroky na spořicích účtech, aby snížily základ pro výpočet daně.

Podobně se vyjadřoval například i vedoucí partner daňového poradenství společnosti PwC ČR Martin Diviš. „Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita,“ uvedl v listopadu.

Kritika Danuše Nerudové

Jak jsme zmínili, návrh na daň z mimořádných zisků se v Poslanecké sněmovně objevil 21. října 2022. Danuše Nerudová se pak k návrhu vyjádřila v Otázkách Václava Moravce na ČT 30. října, tedy o několik dní později. V pořadu byla vznesena otázka, zda by banky, kterých se návrh týká, mohly být schopné daň obcházet. Moderátor Václav Moravec se tehdy Danuše Nerudové konkrétně zeptal (video, čas 16:52): „Podle vás tedy nebudou naplněny daňové výnosy podle propočtů ministerstva financí?“ Odpověď zněla: „To je moje další kritika, protože si myslím, že (…) se ty společnosti budou moci tady na toto připravit, a já neočekávám, že se z té daně vybere tolik, kolik je naplánováno v rozpočtu na příští rok.“

O několik minut později navíc směrem k ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) uvedla (video, čas 22:45): „Já se obávám, že nevíme, jaká bude ziskovost (bank, kterých se windfall tax týká, pozn. Demagog.cz) příští rok a přespříští rok, ona může být výrazně nižší. (…) Může to vést k tomu, že se do rozpočtu nevybere taková částka, jakou očekáváte.“ Následně doplnila, že částka 100 mld. Kč, se kterou vláda počítá, je „zcela přemrštěná“. Na dotaz moderátora sdělila, že sama odhaduje příjmy z této daně ve výši „nižších desítek“ miliard.

Danuše Nerudová tedy v minulosti skutečně upozorňovala na to, že vláda dle jejího názoru ve spojitosti s windfall tax nadhodnocuje příjmy státního rozpočtu. Její výrok proto hodnotíme jako pravdivý.