Reorganizace koalice

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásadní reforma Policie ČR a na ni navazující zákony začaly být připravovány již v letech 2007-2008. Vznik reformy započal zákonem o Policii ČR č. 273/2008 Sb. s účinností 1. ledna 2009 a to pod vedením tehdejšího ministra vnitra Topolánkovy vlády Ivana Langra. Ke stavu reformy a jejímu průběhu se vyjádřil v roce 2012 i tehdejší ministr Jan Kubice.

I přes proklamovaný status quo a tvrzení o pokračování reformy ve více méně nezměněné podobě se ale ve stejném období objevil návrh na opětovné sloučení ÚOOZ a Protidrogové centrály, a to i přes výše zmíněné vyjádření ministra. Hlavním podporovatelem byl tentýž ministr Kubice. Proti návrhu byl především tehdejší policejní ředitel Lessy a ředitel ÚOOZ Šlachta. Z návrhu nakonec sešlo.

Jak je patrno, dobíhající policejní reforma je stále živým tématem. Přípravě a provedení bylo věnována opravdu řada let a byla pod kuratelou několika vlád v období mezi léty 2007-2016.

Protikorupční útvar, tedy Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, vedl stíhání a zadržení Davida Ratha. Policisté protikorupčního útvaru vyšetřovali také nákup letadel CASA a kauzu Pandur spojenou s lobbistou Markem Dalíkem. Protikorupční útvar je také součástí týmu Daňová kobra.

Výrok je však zavádějící kvůli naznačenému porovnání protikorupčního útvaru s ÚOOZ. Oba útvary mají odlišnou působnost, ač se místy prolínají, jak popisujeme v odůvodnění jiného výroku. Není tedy na místě zdůrazňovat, kdo participoval v jednotlivých kauzách a evokovat dojem, že útvary "soutěží" o to, kdo se dané kauzy ujme. I kdyby tomu tak nebylo, je zcela irelevantní porovnávat výkon represivních orgánů na základě toho, jaký počet kauz řešily, jak byly obtížné či rozsáhlé nebo jen mediálně známé. Takové srovnání je zcela bezcenné a výrok ministra Chovance o "lepších výsledcích" činí zavádějícím.

Prověřování jednání firmy Agrotec a jejích zaměstnanců, již opravdu probíhá více než 2 roky. Firma Agrotec figuruje v kauze České pošty, kde se mělo jednat o manipulaci s veřejnými zakázkami. V srpnu 2015 ale policie na základě vyšetřování navrhla obvinit několik fyzických i právnických osob včetně právě Agrotecu.

V dubnu 2016 přišel server aktualne.cz s informací, že státní zástupce Zdeněk Matula bude mít do měsíce sepsanou obžalobu. K obžalobě státním zástupcem došlo 14. 6. 2016 (2 dny po Otázkách Václava Moravce).

Složitě se určuje, zda se tato kauza "šetří velmi zvláštně dlouho" jak řekl ministr Chovanec. Uvádějí se statistiky délky přípravného řízení například Zpráva (.pdf) o činnosti státního zastupitelství za rok 2013. Z ní lze zjistit (str. 36), že přípravné řízení delší než 1 rok se týkalo méně než 2 % případů. Do takových statistik se ale řadí zkrácená přípravná řízení a nediferencují složitost jednotlivých případů a proto je jejich výpovědní hodnota omezená. Dále třeba ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) v roce 2014 měl průměrnou délku řízení 486 dní (.pps).

Existují samozřejmě případy, kdy vyšetřování trvá i delší dobu, například: "Hradečtí kriminalisté oddělení hospodářské kriminality ukončili v těchto dnech velmi náročné vyšetřování případů podvodných půjček, které trvalo bezmála pět let(...)". Dále kauza v níž bylo obžalováno deset vlivných IT manažerů a osm firem, se vyšetřovala od roku 2012 do roku 2015. V kauze Mostecké uhelné společnosti, podala policie návrh na obžalování bývalých manažerů v roce 2016, obviněni byli v roce 2012.

Výrok byl na základě výtky čtenáře upraven na hodnocení pravda z původního zavádějící. Za pochybení se omlouváme.

Milan Chovanec v Událostech České televize (video - čas 7:35) 14. října 2015 uvedl: " Pokud by pan hejtman byl obviněn, tak já předpokládám, že by z politiky odešel."

Byl tak prvním politikem, který k tomu Rozbořila alespoň nepřímo vyzval. Ostatní tázaní (Babiš, Sobotka, Fiala) se k této věci tak kategoricky nepostavili. V dalším dnu pak výzvu Chovance doplnil i předseda ČSSD a oba již přímo hejtmana vyzvali k odchodu z funkcí.

Sobotka uvedl: " V situaci, kdy je někdo obviněn ze spáchání trestného činu, tak by neměl zastávat veřejnou funkci. Platí můj názor, že by měl pan hejtman Rozbořil rezignovat na své veřejné funkce, měl by rezignovat i eventuálně na stranické funkce a měl by se věnovat své obhajobě ".

Chovanec uvedl: " Říkáme, že má opustit svoji funkci, a to okamžitě. On je člověk, který pracoval pro kraj, pracoval pro něj leta a má právo na spravedlivý proces jako každý jiný, a neměl by tím procesem komplikovat situaci sociální demokracii. Pokud se očistí, což nelze vyloučit, tak se samozřejmě do politiky může vrátit. "

Původní znění výroku (s hodnocením zavádějící):

Podle mediálních vyjádření na serveru aktuálně.cz a rozhlas.cz k rezignaci hejtmana Rozbořila vyzvali současně premiér Sobotka a ministr vnitra Chovanec.

Bezpečnostní rada státu je upravena v článku 9 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Konkrétně pak zástupce a náplň činnosti upravuje usnesení Vlády České republiky, které bylo naposledy aktualizováno 1. října 2014.

Statut BRS uvádí v článku 2:

"BRS koordinuje a vyhodnocuje problematiku bezpečnosti České republiky a připravujevládě návrhy opatření k jejímu zajišťování."

Kalousek má pravdu, že BRS sama o sobě nerozhoduje o přijímání konkrétních kroků, jde o poradní skupinu s "doporučujícími výstupy" směrem k vládě jako celku.

Kalousek mluví o svém působení za vlády Petra Nečase 2010-2013, která fungovala v době těsně po globální ekonomické krizi 2008-2010 a dle svého bilancování se snažila být "rozpočtově zodpovědná". Takže opravdu obecně finanční možnosti vlády mohly být v tu dobu omezené.

V programovém prohlášení vlády (.pdf) se k danému uvádělo:

" Vláda dokončí reformu Policie ČR v moderní bezpečnostní sbor. Podle možností rozpočtu bude pokračovat modernizace základních policejních útvarů a vybavení policistů. Stejně jako zbytek státní správy musí být Policie ČR především vstřícná vůči občanům, hospodárná ve způsobech práce a její služby občanům musí být co nejkvalitnější. "

Stran finanční náročnosti se nesla i odpově ď ministra vnitra Kubiceho v parlamentní rozpravě 2. února 2012:

"Za sebe vás mohu v každém případě ujistit, že není mým cílem negovat pozitivní výsledky reformy Policie ČR a opatření, která zde byla v předchozích letech realizována, ani vytvářet nějakou novou komplexní reformu a vyvolávat nejistotu v celé policii. Naopak je mým cílem dotáhnout již započaté pozitivní procesy, zejména pak provést Policii ČR změněnými vnějšími okolnostmi, které nás nutí provádět dramatické úspory, tak aby nedošlo ke snížení bezpečí obyvatel v této zemi."

Kalousek má pravdu v tom, že reforma se skutečně chystala a nebyla nakonec realizována, a to i z důvodu finanční náročnosti, což vyplývá z vyjádření tehdejšího ministra vnitra. Stejně tak s ohledem na možnosti rozpočtu počítalo i programové prohlášení vlády.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle § 5 zákona o Policii České republiky policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi (vnitra).

Výrok je označen jako pravdivý, protože Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. A dle tiskové zprávy předsedy vlády Bohuslava Sobotky z února 2016 se od jara 2014 díky práci Daňové Kobry podařilo zachránit rozpočtu České republiky částku 4,1 miliardy korun.

K 1. červenci má dojít ke strukturální změně celostátních policejních útvarů. Podle informací Policie ČR má dojít ke změně členění některých z útvarů. Výkonné útvary mají být celkem tři, a to Národní protidrogová centrála, Úřad dokumentace a vyšetřování komunismu a nově Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Nový útvar bude mít ředitele a tři náměstky (pro výkon, podporu výkonu a logistiku). Pod náměstka by měly spadat čtyři sekce, a to pro korupci a závažné trestné hospodářské činnosti, sekce terorismu a extremismu, sekce organizovaného zločinu a kybernetické kriminality (ta spadá pod činnost ÚOOZ od 1. října 2015).

V tisku ani v tiskových zprávách Ministerstva vnitra nelze dohledat zprávy o tom, že by ministr vnitra Milan Chovanec vyzýval svého kolegu ministra obrany Martina Stropnického k rezignaci v souvislosti se zmíněnou kauzou Fajád, tedy s únikem utajovaných informací ohledně Čechů unesených v Libanonu, ač tak činil kupříkladu předseda ODS Petr Fiala. Ministr Stropnický se dopustil prohlášení, že podmínkou propuštění pěti Čechů unesených v Libanonu bylo nevydání zadrženého Libanonce Alí Fajáda americké straně. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán tuto souvislost nepotvrdil.

Stejně tak ve věci provozování mýtných bran ministr Chovanec žádného ze svých kolegů k rezignaci veřejně nevyzýval. Co se týče případného "výpadku" mýtného, Ministerstvo dopravy v tiskové zprávě z března tohoto roku uvedlo, že pokud by rezort od nového roku přestal mýto vybírat, mohlo by dojít k výpadkům příjmů z mýta ve výši až 10 miliard korun ročně, což je částka dokonce vyšší, než jakou ministr Chovanec uvádí.

V minulosti se někteří členové KDU-ČSL dostali do podezření z nekalého chování, v současnosti však veřejně žádná kauza kolem členů strany lidové není známa, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

První z kauz je stáletrvající kauza kolem nákupu letounů CASA o němž rozhodla vláda Mirka Topolánka v roce 2009. Tento nákup byl od počátku odborníky i médii kritizován pro jeho předraženost a hovořilo se i o tom, že za nákupem stojí tlak vysoce postavených úředníků Ministerstva obrany. Tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů pro vojenské letectvo, i přesto, že to stanovuje zákon. Protikorupční policie v březnu roku 2015 navrhla Parkanovou obžalovat z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Nákupem letounů CASA údajně vznikla státu škoda 818,8 milionu korun.

Vlasta Parkanová po vzniku TOP 09 ovšem lidovce opustila a přešla do této nově vzniklé strany, za niž úspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a následně se stala až do doby svého vydání v policejnímu šetření místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Je třeba dodat, že Parkanová je v této kauze stále nevinná, soud s ní ani téměř po 4 letech od vydání nezačal.

Je pravdou, že po odchodu Jana Kubiceho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a vůbec od policie v roce 2007 jej následovala i řada policistů. Média hovoří o řádu stovek, přestože ÚOOZ na svých stránkách příslušné konkrétní počty neuvádí. Do funkce ředitele ÚOOZ následně nastoupil Robert Šlachta.

Orgány činné v trestním řízení definuje §12 zákona o trestním a soudním řízení, jsou jimi soud, státní zástupce a policejní orgán. Nad policií, která vykonává činnost v trestním řízení, dozoruje státní zástupce, který následně rozhoduje o podání obžaloby k soudu. Fázi vyšetřování trestního řízení vykonává policejní orgán. Státní zastupitelství podléhá správě Ministerstva spravedlnosti. Úkolem ministerstva je vytvářet státnímu zastupitelství podmínky k řádnému výkonu jeho působnosti po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné.

Robert Pelikán přišel s návrhem zákona o státním zastupitelství (.doc), jehož součástí je i vytvoření speciálního zastupitelství ve snaze čelit korupci. Při přípravě zákona Pelikán čelil připomínkám ze strany Unie státních zástupců i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Spor se týkal zejména chybějícího dohledu Nejvyššího zastupitelství, který původně Pelikán do návrhu nezahrnul.

Nicméně nelze říci, že by protikorupční speciál zhavaroval. Zákon byl totiž předložen do Poslanecké sněmovny v dubnu 2016 a pokračuje tedy legislativním procesem. Je tedy nyní na zákonodárcích, zda a v jakém stavu bude schválen či neschválen, v každém případě ale jeho projednávání pokračuje.

Tento návrh podpořila také Vláda České republiky během svého jednání 7. dubna 2016, hlasovalo pro něj 11 z 15 přítomných ministrů, 4 zbývající se zdrželi.

Jak v tiskové zprávě Agrofertu, tak ve vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky pro ihned.cz je patrné, že za hlavní zdroj zvýšení zisku označují chemičky v zahraničí, jmenovitě v Německu a na Slovensku.

Tisková zpráva Agrofertu "Významnou měrou se na hospodářském výsledku podílely zahraniční chemické podniky koncernu. Německé SKW Piesteritz dosáhlo hospodářského výsledku před zdaněním ve výši 2 754 milionů Kč a slovenské Duslo 1 360 milonů Kč. V součtu obě zahraniční chemičky dosáhly hospodářského výsledku ve výši 4 114 milionů Kč před zdaněním, což tvoří podíl na celkovém hospodářském výsledku celého koncernu ve výši 37,86 %.Výrazný dopad na meziroční srovnání má také pekárenská skupina Lieken AG, kde byly v roce 2014 tvořeny značné rezervy na restrukturalizaci. Podniky ostatních segmentů skupiny zaznamenaly mírné zlepšení hospodaření."

Vyjádření tiskového mluvčího Agrofertu pro ihned.cz: "Hlavním důvodem nárůstu zisku oproti loňským 6,1 miliardy jsou lepší výsledky hospodaření chemiček, hlavně v Německu a na Slovensku."

Informace ministra Chovance nejsou úplně přesné, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde konkrétně v otázce dodávek firmy Preol o rozdíl pouhých 2,04 %.

Na téma dodávek bionafty státnímu Čepru se zaměřilo poslední vydání týdeníku Dotyk (24/2016), kde se v článku Čepro bere už 87 % bionafty od Babiše píše následující: " Babišovy firmy Preol a Primagra dodávaly do státního podniku Čepro v období od ledna do května 2016 87 % bionafty, přičemž 77,96 % dodávala firma Preol a 9,49 firma Primagra. " Podrobněji viz níže uvedená infografika. (To, že data pocházejí od mluvčí společnosti Čepro p. Svobodové, nám potvrdila redaktorka Dotyku T. Králová.)

Společnost Čepro a.s. je opravdu v gesci ministerstva vedeného Babišem, když se v roce 2006 stalo Ministerstvo financí České republiky jejím jediným akcionářem.

Agrofert skutečně minulý rok zvýšil zisk o zhruba 40 %. Konkrétně se píše v tiskové zprávě Agrofertu "Konsolidovaný výsledek hospodaření koncernu AGROFERT v roce 2015 dosáhl 8 614 milionů Kč oproti loňským 6 143 milionům Kč,(...)"

Výsledek hospodaření 2015

Výsledek hospodaření 2014

Rozdíl

Rozdíl v %

8 614 milionů Kč

6 143 milionů Kč

2 471 milionů Kč

40,20 %

Podrobnější detaily o hospodaření koncernu Agrofert si můžete přečíst v jejich výročnch zprávách.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou k počtu uváděných kapitol. Těch je celkem 13. Bělobrádek má ovšem pravdu v zákonné povinnosti, v jejímž rámci musel návrh předkládat.

Podle Zákona o rozpočtových pravidlech č. 218/2000 SB. § 4 a § 8b návrh střednědobého výhledu překládá ministerstvo po spolupráci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Je pak předložen spolu s návrhem státního rozpočtu, a to do 31. května.

Podle webu vyzkum.cz (.pdf - Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace) se výdaje pro roky 2015 a 2016 týkají celkem 13 kapitol státního rozpočtu. Konkrétně to jsou: Úřad vlády ČR, ministerstva obrany, vnitra, životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství, školství, kultury, zdravotnictví, spravedlnosti a dále pak Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR a Akademie věd ČR.

Struktura státní správy s ohledem na vědu, výzkum a inovace je vidět na diagramu z dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016-2020 z roku 2016:

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť na základě informací o působení Roberta Šlachty ve služebním poměru neumíme určit, ve které platové, respektive tarifní třídě se nachází. O informace jsme zažádali policejní prezidium.

Na základe dostupných informací o vzdělaní a délce služebního poměru Roberta Šlachty a stanovených platových tabulek pro rok 2016 se Šlachta může nacházet i v 11. platové třídě, pokud by se užilo zákoníku práce, čemuž by odpovídala charakteristika této třídy uvedená v příloze zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že byl ředitel Šlachta ve služebním poměru, spíše než platové třídy se užijí třídy tarifní, které jsou vymezené nařízením vlády v návaznosti na zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Zde by se v souladu s tabulkami se svou více než pětadvacetiletou kariérou zařadil do 9. tarifního stupně a 9. či vyšší tarifní třídy dle charakteristiky uvedené v příloze zákona o služebním poměru.

Co se týče nové pozice ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu, stránky Policie ČR informují o změnách takto:

"NCOZ bude mít ředitele (10. tarifní třída), který bude mít tři náměstky(..)"

a také, že:

"Na volné místo ředitele NCOZ se bude v nejbližších dnech konat tzv. nabídkové řízení, do kterého se mohou přihlásit i (zejména) stávající ředitelé útvarů s celorepublikovou působností, ale také například krajští ředitelé."

Dle tohoto sdělení by měl mít bývalý ředitel Šlachta do tohoto řízení přístup jako každý jiný. Dodáváme, že NCOZ vznikne sloučením v současnosti oddělených útvarů - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (UOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (UOKFK).

O bližší informace o zařazení bývalého ředitele Šlachty jsme zažádali policejní prezidium i ÚOOZ. Doposud jsme bez odpovědi.

Robert Šlachta podal svou rezignaci z postu ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v pátek 10. června.

Sám Robert Šlachta k tomuto kroku pro Českou televizi uvedl následující: "Podal jsem žádost o uvolnění ze služebního poměru, pan náměstek Laube ji přijal a během patnácti minut byl vyhotoven rozkaz o mém propuštění ze služebního poměru, takže po dohodě k 30. 6. 2016 končím ve funkci ředitele."
Pro iDnes.cz pak ředitel Šlachta ke své rezignaci uvedl následující:

"Já už nemůžu spolupracovat s panem policejním prezidentem Tuhým a jeho náměstkem Laubem. To nejde dohromady. To by nešlo."

Šlachta tedy skutečně uvedl, že je pro něj další spolupráce s vedením Policie ČR nepřijatelná za setrvání Tuhého a jeho náměstka ve funkci. Milan Chovanec však toto tvrzení značně dezinterpretuje. Robert Šlachta hovořil pouze o překážce v pokračování ve své funkci, ministr Chovanec mu přitom vkládá do úst podmínění svého návratu odstoupením policejního vedení z funkce a tedy výzvu k jejich rezignaci. V tomto kontextu je však takové domýšlení si zavádějící.

Schůzky ministra vnitra s Robertem Šlachtou nejsme schopni na základě dostupných zdrojů dohledat, stejně jako telefonáty mezi nimi. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je označen jako pravdivý, protože Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality SKPV (často užívaná zkratka FIPO - finanční policie), který se problematikou zajišťování výnosů z trestné činnosti zabýval od roku 2004, byl k 1. ledna 2007 zrušen. Část policistů byla začleněna do Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, část do SKPV správ krajů. Došlo tak k delegaci faktického zajišťování výnosů z trestné činnosti ostatním útvarům Policie ČR.

V případě ÚOOZ je skutečně nehovoří o zrušení útvaru, nýbrž o sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).

V pátek 10. června Janek Kroupa prohlásil ve vysílání ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacítka Radiožurnálu; přepis rozhovoru zde), že " Andrej Babiš má dlouhou, dlouhou zkušenost se spoluprací s ÚOOZ. On, on původně byl jedním z jejích informátorů v tom, že jim dodával, dodával různé tipy. To bylo někdy v roce 2006 to začalo. Mimochodem spolupracoval s těmi detektivy, kteří, které dnes vlastně brání, čili on je, on je jaksi dlouhodobě zná z druhé strany. "

Pokud jde o texty Jaroslava Kmenty, lze poukázat např. na text Šlachta neukočíroval vztah k Babišovi. V něm je psáno, že si pan Kmenta umí " představit zatajený dech některých detektivů ÚOOZ, jak žádostivě poslouchali „zasvěcené informace“ (pozn. pana Babiše) o tom, jak to chodí mezi politiky a politickými podnikateli, kdo „dělá“ s Topolánkem, Bémem nebo Nečasem. Nebo kdy odlétá Janoušek do ciziny pro peníze, či s kým se zrovna sešel Rittig, aby domluvil „kšefty Na Homolce“. " Podobně mluvil i v pořadu ČT Interview ČT24.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) i Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) jsou úřady s celostátní působností.

Zatímco ÚOOZ slouží zejména

• k získávání, soustřeďování, uchovávání, analýza a využívání informací důležitých pro boj s organizovaným zločinem
• k odhalování, vyšetřování a zjišťování pachatelů TČna úseku nedovoleného obchodování nebo přechovávání zbraní,v oblasti obchodu s lidmi,násilné trestné činnosti, vydírání, nástražných výbušných systémů,v oblasti padělání a pozměňování peněz a dalších platebních prostředků,v oblasti terorismu a extremismu, voblasti zločineckých struktur a jejich aktivit na území ČR,v oblasti rozsáhlé majetkové trestné činnosti

Vedle toho úkolem ÚOKFK je prověřování a vyšetřování nejzávažnějších forem hospodářské a finanční trestné činnosti a korupce, kterážto činnost se pochopitelně může často prolínat s organizovaným zločinem. Pro příklad uvádíme rozložení prověřovaných trestných činů v roce 2014 (nejaktuálnější zprávou o činnosti je právě tato, vytvořená v roce 2015).

Z grafu je zjevné, že činnost obou útvarů se přinejmenším částečně prolíná, typicky u úplatkářských trestných činů a podvodů.

Co se týče interpersonálních problémů, exministr měl zřejmě na mysli vzájemné vyšetřování mezi policisty obou útvarů. V kauze Beretta z května tohoto roku tak došlo k zatýkání členů ÚOKFK právě členy ÚOOZ, a to kvůli vynášení informací a podezření z jejich prodeje mimo struktury policie.

Miroslav Kalousek se tedy v obou částech výroku vyjádřil korektně. Dodáváme jen, že předmětem hodnocení není skutečnost, zda toto činí reorganizaci opodstatněnou či nikoli.

Zmíněná citace Roberta Šlachty pochází ze článku Jaroslava Kmenty " Policejní kontakty inženýra Babiše ", který vyšel v časopise Reportér v srpnu 2015. Autor textu popisuje kontakty Babiše s některými policisty, píše také o schůzkách s Robertem Šlachtou.

Jaroslav Kmenta v textu píše:

" Přiznává ale (Babiš - pozn. Demagog.cz) , že se několikrát setkal s jeho nadřízeným Robertem Šlachtou. „Seznámili jsme se v rámci jednoho z případů, kdy jsem byl vydírán,“ říká Babiš a dodává: „Byli jsme v kontaktu v případech, kdy byl ohrožen můj život, což bylo za dobu, co jsem ministrem, asi třikrát. K těm případům mě také vyslýchala policie.“Podle ministra financí se z těchto důvodů setkali naposledy letos na jaře. „Viděli jsme se začátkem května, kdy se řešilo vážné riziko přepadení mého rodinného domu. V předcházejících dvou případech vydírání a vyhrožování mé osobě jsem se na ÚOOZ obrátil prostřednictvím náměstka policejního prezidenta Laubeho. Jistě víte, že ÚOOZ řeší jakékoli násilí vůči ústavním činitelům, proto jsem se na něj prostřednictvím náměstka policejního prezidenta obrátil. Pan ministr vnitra byl o všech případech vždy informován, v jednom případě mne sám informoval o nebezpečí a pana Laubeho a Šlachtu za mnou sám vyslal,“ uvádí v detailnější odpovědi Andrej Babiš.

Robert Šlachta odmítá o svých kontaktech s ministrem financí a předsedou ANO konkrétně hovořit. „Jako ředitel ÚOOZ v nutných případech provádím schůzkovou činnost, kterou stejně jako v případě svých podřízených nijak komentovat nebudu. I já v těchto výjimečných situacích o tom pochopitelně informuji své nadřízené a omezuji se při tom výhradně na důvod schůzky, který se zpravidla týká osobní bezpečnosti osoby, se kterou schůzka probíhá, nikoliv s jakoukoliv nesouvisející kauzou, kterou se útvar zabývá či zabýval,“napsal Šlachta v SMS zprávě."

Šlachta tedy obecně sice popisuje, že se z titulu své funkce schází v nutných případech s různými osobami a popisuje tuto aktivitu jako "schůzkovou činnost", Kalousek ovšem toto tvrzení posouvá, neboť Šlachta jednak explicitně nemluvil o schůzkách s Babišem a navíc Kalousek tato potencionální setkání představuje jako obvyklou činnost, kdy se lidé mezi sebou scházejí. To ze Šlachtova vyjádření nevyplývá.

Od ledna 2014, kdy se stal Andrej Babiš ministrem financí došlo v čele obou úřadů ke změnám. Už na konci dubna 2014 rezignoval na svůj post generálního ředitele finanční správy Jan Knížek. Řízením byl pověřen Jiří Žežulka. Ještě na podzim však došlo k další změně, ředitelem Generálního finančního ředitelství se stal Martin Janeček.

V červenci 2014 podal generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný žádost o propuštění ze služebního poměru. Vedením celní správy byl na základě výběrového řízení pověřen Petr Kašpar. Ten ovšem vydržel ve funkci pouze zhruba rok a půl. Poté, co byl v květnu tohoto roku protimafiánským útvarem zatčen jeden z jeho podřízených Kašpar, rezignoval. Dle oficiální zprávy Ministerstva financí odstoupil ze zdravotních důvodů.

Změny ani na jedné z institucí nepodléhaly mediální debatě mezi jednotlivými stranami koalice, jako je tomu aktuálně v případě změn ve strukturách Policie ČR.

Od 1. června, kdy se o celé otázce reorganizace policie začalo psát, Pavel Bělobrádek opravdu s vyjádřením vyčkával. Až 8. června 2016 řekl, " že šéfové stran dnes dostali o slučování informaci. (...) Vyslechli jsme si pouze zdůvodnění policejního prezidenta a doplnění ministra vnitra s tím, že jsem si se zájmem vyslechl věci, které tam říkal ministr spravedlnosti a ministr financí." Dále doplnil, že " s úsudkem chce počkat, jde podle něj o velmi citlivou věc." Dále také řekl, že " již proběhlo koaliční jednání k reorganizaci policie. Osobně se nejdříve seznámím s výsledky sněmovního výboru, nebudu dělat unáhlené soudy. "

Dále 9. června reagoval převážně na prohlášení ministra Babiše a k samotné kauze prohlásil, že je " na straně zákona. Policie je nezávislá a policejní prezident nemá dělat věci podle vůle politiků. (...) Případné sloučení útvarů je ale podle něj tak citlivé, že je třeba zároveň vyvrátit podezření z ohrožení vyšetřování živých kauz, což je teď na ministru vnitra, popřípadě policejním prezidentovi. "

10. června mj. dodal, že " pokládá za chybu, že policejní prezident a ministr vnitra se svým záměrem neseznámili partnery a veřejnost dříve. Za chybu pokládá i reakci ANO, které kvůli administrativní změně v řízení policejních útvarů vyvolalo dohadovací koaliční jednání a hrozí demisemi. "

Výrok Miroslava Kalouska je založen na jeho předchozím projevu z 22. prosince 2015, kdy v PSP ČR prohlásil, že " pan ministr financí sám několikrát osobně veřejně prokázal, že zneužívá již ta data, která jsou teď k dispozici. Uvedu malý příklad. Pan ministr, a je to dohledatelné, zde na mikrofon několikrát prohlásil při diskusi o elektronické evidenci tržeb, že Vietnamci neplatí daně. Jako bývalý ministr financí dobře vím, že je možné, aby ministr financí konstatoval, že k velkým daňovým únikům dochází v těch či oněch sektorech, že k velkým daňovým únikům dochází v oblasti stavebnictví nebo pohostinství. Ale neexistuje mechanismus, jak legálně se dostat k placení či neplacení daní z hlediska národnosti. Jediným mechanismem je, že prostě pan ministr někomu zadal úkol, aby mu projel všechny lidi s vietnamským jménem a podal mu tuto informaci, což už je informace, na kterou nemá právo, a pokud ji vyžádal, tak ty informace zneužil. A vyjádření, že Vietnamci neplatí daně, je stoprocentní důkaz, který provedl ministr financí sám na sobě, že zneužívá již dnes existující data finanční správy. "

Dalšími možnými příklady může být spojení s otázkou finančních kontrol u firem, které vyrábějí biopaliva (tedy možných konkurentů firem Agrofertu, vlastněného ministrem Babišem). Např. Euro napsalo, že " nebývale akční jsou už nějaký čas například úředníci berňáku a Specializovaného finančního úřadu na libereckou firmu Temperatior. (...) Ta po potížích mediálně známé společnosti Oleo Chemical, o niž už od roku 2011 má zájem Andrej Babiš, převzala v roce 2013 výrobu Olea a funguje také jako daňový sklad. Společnost je jediným výrobcem biopaliva druhé generace v České republice a druhým nebo třetím nejvýznamnějším výrobcem v Evropské unii. Kontrola Finančního úřadu ve firmě už nějaký čas střídá kontrolu, úředníci dožadují v desítkách e-mailů doklady o drobných položkách."

Podobně se lze dočíst v Dotyku, že " od loňského února jsou obě firmy ze skupiny Agrofert (pozn. Primagra a Preol) jediným tuzemským producentem bionafty pro Čepro. Po razii Daňové Kobry skončil jejich poslední konkurent, ústecká Kratolia. "

Vzhledem k tomu, že je však první příklad zmíněný Kalouskem spekulace a další dva příklady spojené s biopalivy nejsou soudně či jinak prokázané jako akce směřující cíleně proti konkurentům Babišových firem, musíme výrok Kalouska označit v současné době jako neověřitelný.

Dále se dá odkázat i na možné porušování zákona při získávání informací z probíhajících šetření Specializovaného finančního úřadu či v otázce možného zneužívání interních informací, kdy měl Babiš některým bankám nabízet výhodnější podmínky vůči státu a souběžně s tím od stejných bank získávat lepší obchodní podmínky pro firmy, které ovládá nebo jsou s ním spřízněné.

Výrok hodnotíme jako nepravdu, protože ministr Chovanec zřejmě naráží na televizní vyjádření ministra Stropnického, ve kterém se vyjadřuje k problematice změn v policii a současné aféry spojené s odchodem vedoucího ÚOOZ pana Šlachty. Ministr se vyjadřuje ve smyslu, že v současné době není dostatek jasných informací k tématu, a že se objevují informace potvrzující, ale zároveň i vyvracející dění kolem nabízení vedoucího postu v nově vytvářené Centrále proti organizovanému zločinu pro pana Šlachtu. V čase 1:47 pan ministr Stropnický říká:

"Je kolem toho spousta různých jevů a spousta výroků, které budou tvrzeny a zároveň je nelze ověřit. Kolikrát už jsme slyšeli, že panu Šlachtovi bylo něco nabídnuto, a naopak nebylo něco nabídnuto."

V mediálním výstupu deníku Blesk.cz je však tato informace přepsána takto:

„Je kolem toho spousta různých jevů a spousta výroků, které budou tvrzeny a zároveň je nelze ověřit. Kolikrát už jsme slyšeli, že panu Šlachtovi bylo něco nabídnuto, ale nebylo.“

Z výše uvedeného je možné tvrdit, že došlo k dezinterpretaci slov ministra Stropnického. A tedy, že tvrzení není pravdivé.

9. června zaslali vedoucí útvarů a expozitur z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu otevřený dopis ministru vnitra Chovancovi. V něm mimo dalšího píší:

"Žádáme Vás, pane ministře, abyste pozastavil tuto nelogickou a práci ohrožující organizační změnu. Zveme Vás na náš útvar k diskusi na toto téma a jsme připraveni Vám předložit věcné argumenty proti stávajícímu návrhu a alternativní způsoby řešení boje s organizovaným zločinem. Nebráníme se změnám, bráníme se znásilňování." Tento dopis byl zaslán jako otevřený dopis, byl tedy zaslán kromě adresáta i médiím, která jej zveřejňovala. Jedním ze serverů, který tento dopis publikoval, byly i Lidovky.cz, které spadají do skupiny MAFRA, jíž vlastní ministr financí. Nicméně kromě tohoto serveru jej publikovaly např. i Novinky.cz nebo Týden.cz (ani jeden z nich nepatří Babišovi), tito dopis přebírali, jak je z odkazu patrné, ze zpravodajství veřejnoprávní České tiskové kanceláře. O zprávě informovaly i další servery.

Chovanec má sice pravdu, že Lidovky referovaly o znění dopisu, jehož byl adresátem, den před tím, než jej teoreticky mohl klasickou poštovní formou dostat, nicméně zavádí v tom, že se objevil v médiu patřící Andreji Babišovi. Neuvádí totiž, že šlo o otevřený dopis ve znění, který logicky média publikují, navíc Lidovky.cz nebyly jediným serverem, který by dopis v daný den publikoval. Naznačuje, že Lidové noviny (tedy spíše Lidovky.cz) měly svého druhu exkluzivní přístup k tomuto dopisu, což objektivně není pravda.

Policie České republiky (i Evropský úřad proti podvodům a auditní orgány) skutečně šetří kauzu tzv. Čapího hnízda, což je projekt ministra financí Babiše, u nějž existuje podezření na dotační podvod směrem k evropským penězům. Konkrétně jde o podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Tuto informaci přinesly jako první v lednu 2016 Novinky.cz. Je třeba dodat, že samotné šetření neznamená, že by se jakýkoli trestný čin stal. Dodejme rovněž, že Babiš spáchání takového skutku dlouhodobě odmítá.

Pokud jde o další trestní oznámení směřující na ministra Babiše, lze poukázat například na možné " zneužívání bank pro Agrofert " či ohledně " plateb za přípravu Babišovy EET ". Zároveň je však nutné dodat, že trestní oznámení může podat kdokoli.

Pravdivá je i informace o auditu ministerstva financi. Dle portálu neovlivni.cz (v článku z října 2015) " už přes půl roku ministerstvo financí přemýšlí, jak naloží s třaskavým interním auditem, který zkoumal, jak stát v posledních deseti letech spravoval státní dluh. (...) Zvážit právní kroky doporučili ministrovi přímo auditoři. Pokud to ale Andrej Babiš udělá, bude to ve svém důsledku znamenat vyhlášení války několika velkým bankám, které ze špatné správy státního dluhu těžily. A mezi finančními domy uvedenými v auditu je podle zjištění minimálně jeden, který se podílí na financování Babišova holdingu Agrofert. " Trestní oznámení byla poslána až v květnu 2016.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože na základě veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat zpomalení práce na ministerstvu financí za poslední měsíc, tedy za období od odchodu náměstka Jana Gregora. O dobrovolném odchodu Gregora z pozice náměstka ministra financí informoval například portál echo24 či idnes.cz. Jan Gregor nastoupil minulý měsíc do Evropského účetního dvora. Přesto, že se ministr financí v posledním měsíci věnoval návštěvám po republice, hlavně návštěvám nemocnic, ministerstvo financí v daném období představilo například projekt "Moje daně" a také předložilo několik návrhů zákona. Kompletní zpravodaj za měsíc květen je dostupný na webových stránkách ministerstva.

Za působení Andreje Babiše na Ministerstvu financí ČR opravdu došlo k mnohým personálním změnám a také strukturálním reorganizacím. Zda se však jedná o "decimaci" a největší výměny za posledních 20 let, nehodnotíme.

Podívejme se na souhrn některých významných změn, které se za Babiše na MF odehrály. Andrej Babiš nastoupil do funkce ministra financí 29. ledna 2014. V únoru byli jmenováni mimo jiné náměstci Lukáš Wagenknecht (audit) a Simona Hornochová (daně). K 1. dubnu 2014 byla provedena organizační restrukturalizace a došlo k personálním změnám s cílem „zvýšení efektivity řízení ministerstva a zlepšení práce úřadu“, jak se píše v tiskové zprávě na webu MFCR.

Přehled změn na MF ČR v prvních třech měsících připravil web E15.cz:

"Pod Babišovým vedením se struktura MF zásadně proměnila:

29. ledna - Předseda hnutí ANO Andrej Babiš byl jmenován do funkce vicepremiéra a ministra financí.
1. února - Vedoucím tiskového oddělení a tiskovým mluvčím ministerstva financí (MF) se stal Marek Zeman. Ve funkci nahradil Ondřeje Šrámka.
3. února - MF informovalo, že novými náměstky byli jmenováni Lukáš Wagenknecht (finanční řízení a audit) a Simona Hornochová (daně a cla).
7. února - Novým šéfem legislativního odboru MF se stal Robert Pelikán. Ve funkci nahradil Michala Švorce.
10. února - MF informovalo, že novým ředitelem Finančního analytického útvaru (FAÚ) byl jmenován Libor Kazda. Předchozí ředitel FAÚ Milan Cícer z rodinných důvodů požádal o přeřazení na českobudějovické územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
17. února - Funkce náměstka pro hazard a majetek státu se ujal Ondřej Závodský. Řízením úřadu MF byl pověřen Jiří Nováček. Ministr Babiš zároveň odvolal náměstka Radoslava Bulíře, jenž se přesunul na pozici ředitele odboru pro rozvoj informačních technologií.
26. února - Ministr Babiš odvolal ředitele Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Jana Řeholu. Řízením odboru byl pověřen Karel Blaha, který přišel z úřadu vlády.
Polovina března - Byl odvolán ředitel ministerského Auditního orgánu Václav Štraser, který kontroloval rozdělování evropských dotací.
18. března - Ministr Babiš odvolal ředitele Státní tiskárny cenin Richarda Bulíčka. Řízením podniku byla dočasně pověřena zástupkyně generálního ředitele Olga Dudková.
21. března - V tisku byla zveřejněna informace o odchodu Jana Málka z funkce ředitele kontrolního odboru MF.
24. března - Ministr Babiš odvolal k 1. dubnu náměstka pro finanční trh Radka Urbana.
31. března - Ministerstvo financí informovalo, že generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Miloslav Vaněk odstoupí k 1. dubnu z funkce. Vedením úřadu byl dočasně pověřen náměstek ministra financí Ondřej Závodský.
1. dubna - Ministr Babiš odvolal náměstkyni pro mezinárodní vztahy Evu Anderovou, ředitele odboru Řízení a provoz ICT resortu Luďka Novotného, ředitele odboru Účetnictví a audit Petra Plesnivého a ředitele odboru Bezpečnost a krizové řízení Radomíra Kopa. Na ministerstvu financí skončil také ředitel odboru Hospodaření s majetkem státu Igor Fojtík.
- Řízení sloučené sekce finančního trhu a mezinárodních vztahů se ujal Martin Pros, kterého nominovala na náměstka koaliční ČSSD. Agenda strategických společností a investičních pobídek byla převedena přímo pod ministra Babiše. Odbor Kabinet ministra byl zrušen a místo něj vzniklo samostatné oddělení, které spadá do sekce Kabinet a řízení úřadu."

Někteří z nových náměstků však na ministerstvu nevydrželi: po neshodách s Babišem odešel v červnu 2015 Lukáš Wagenknecht, který vedl auditorský tým a dostal se do sporu s Karlou Šlechtovou ohledně pochybení v zakázce na systém monitorující čerpání dotací. (Wageknechtovi byl nabídnut post politického náměstka, ten však odmítl.) Odešel také náměstek pro mezinárodní vztahy Martin Pros (nominován ČSSD), a to poté, co bez Babišova vědomí požádal Českou národní banku o prověření manipulace s pražskou mezibankovní sazbou. (Pros poté přešel na Ministerstvo zahraničních věcí.) Z funkce náměstkyně odešla také Simona Hornochová (na starost měla daně): nepřihlásila se do výběrového řízení, které požadoval nový služební zákon, údajně proto, že jí Babiš oznámil, že už ji jako náměstkyni nechce. Odešel také náměstek pro veřejné rozpočty Jan Gregor, působil na ministerstvu už před Babišovým nástupem a odešel do Evropského účetního dvora.

Kalouskova reakce na vyjádření pana prezidenta vychází z prezidentem vyjádřených obav o vytvoření monopolu, tedy excesu z hospodářské soutěže a pravidel konkurence. Dodáváme, že předmětem ověřování v tomto případě není otázka, zda by k vytvoření monopolu opravdu došlo. Je však pravdou, že prezident razí teorii konkurence represivních subjektů oproti Kalouskovu přesvědčení, že takového soutěže není třeba.