Demagog.cz

Babišův projev ve Sněmovně

Demagog.CZ přináší exkluzivní analýzu závěrečného projevu ministra financí Babiše k druhému čtení zákona o státním rozpočtu na příští rok. Řeč vyvolala rozporuplné reakce na sociálních sítích. Vicepremiér se "opíral" do minulých vlád a přirozeně nešetřil chválou na chod vlastního úřadu. Ministrův záběr byl skutečně široký, propíral státní pokladnu, daňové kontroly, stavbu dálnic, České dráhy, investice nebo i výbuch munice ve Vrběticích.

Ověřili jsme
Jiné ze dne 3. prosince 2014

25 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Přišli jsme se zákonem, abychom víc motivovali majitele pozemků, aby se mohlo stavět konečně. To jsme prosadili a div se světe, už se realizují výkupy pozemků. !

Andrej Babiš zde v souvislosti s podporou veřejných investic hovoří o novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která byla schválena 20. června letošního roku. Zákon je účinný od 13. září tohoto roku. Její přijetím se zvýšila maximální výkupní cena pozemků z dvojnásobku až na šestnáctinásobek. Ministerstvo dopravy tento krok odůvodňuje nutností motivovat majitele pozemků k bezproblémovému prodeji a usnadnění investic do infrastruktury.

Mezi klíčové dopravní stavby patří v současné době např. čtyřpruhová silnice mezi Brnem a Vídní, obchvat města Znojma nebo rychlostní silnice R35, jejíž výstavbu komplikují právě výkupy pozemků. Podle náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého má právě tato novela napomoci procesu výstavby.

Bližší informace o konkrétních úspěšných výkupech díky novele zákona nemáme, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý. Vyšší maximální cena výkupu pozemků by měla skutečně vést k usnadnění investic do dopravní infrastruktury.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Někdo tady jednal 19 let s paní Havránkovou. My jsme to jednání před dvěma týdny dokončili. !

Výrok je zavádějící, protože na dohodě ohledně sporných pozemků se stát dohodl již v roce 2011 a ministr Babiš ani současná vláda tak neměl na současném vyřešení situace žádný podíl.

Spor o pozemky Ludmily Havránkové nutné k dokončení dálnice D11 skutečně definitivně skončil 26. listopadu (tedy týden, nikoliv dva po Babišově vystoupení ve Sněmovně) jejich odkupem prostřednictvím Státního pozemkového fondu. Tento spor trval bezmála 20 let. Prostřednictvím ČTK o tom informovaly Lidovky či Ihned.

Podle informací mluvčí pozemkového úřadu stát potřebný pozemek pro dostavbu dálnice získal již na základě dřívější dohody mezi Havránkovou a Ředitelstvím silnic a dálnic. Podle ní byla podmínkou Havránkové pro předání poloviny pozemku nutného pro výstavbu dálnice právě dnešní dohoda o směně zemědělské půdy.

Jak shrnuje vývoj kauzy níže, k této dohodě došlo již v roce 2011, tedy v době, kdy Andrej Babiš nezastával žádnou exekutivní funkci, a tudíž ani nemůže mít na uzavření smlouvy podíl. Česká televize k tomu v té době uvedla: " Farmářka Ludmila Havránková prodala státu 11 hektarů za celkem 90 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic tak může dostavět hradeckou dálnici D11, čemuž farmářčino odmítání prodat část pozemku doposud bránilo. Další pozemky má Havránková směnit s Pozemkovým fondem (tedy současná situace, za kterou si Babiš přiznává zásluhy)". Připomeňme ještě, že spor se dál vlekl se sestrou Havránkové Štrosovou. Ta se ale ale nakonec v roce 2012 rozhodla své pozemky státu darovat.

Vývoj sporů o pozemky Ludmily Havránkové (zdroj: Deník).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Poprvé někdo předložil rozpočet s velkým časovým předstihem a velice transparentně a ten rozpočet byl diskutován v tripartitě, se zaměstnavateli, s odboráři. Nebylo to tak, že se jim to dalo dva dny před 30. zářím. A my jsme měli několik kol a jednotliví ministři vlády... už v červnu jsme měli nějakou bázi, a od toho června až do září tam přibylo skoro 20 miliard.

Ministerstvo financí s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku. Zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Platí tedy, že rozpočet byl předložen s časovým předstihem a byl projednáván v rámci tripartity. Navýšení zmiňované A. Babišem se dotýká ministerstva školství, vnitra, spravedlnosti, dopravy a jedná se o částku cca 16 miliard Kč.

Zmíněné dva dny před 30. zářím jsou odkazem na projednávání rozpočtu minulými vládami. V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na níž odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu) proběhla skutečně až v září, konkrétně 24. 9. Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září. V roce 2007 probíhala jednání od 17. září, v roce 2006 24. 9. Státní rozpočet na rok 2004 byl projednáván 23. září.

Dá se proto tvrdit, že předložení rozpočtu již červnu je skutečně výjimkou.

Není ale korektní tvrdit, že tripartita dostala předložený rozpočet dva dny před 30. zářím. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Takže ten rozpočet je velice dobrý, protože jednak je postavený na deficitu 100 mld. Tady opozice předkládala 120 mld. deficit.

Výrok ministra financí je hodnocen jako zavádějící, neboť reálně opozice (myšlena vláda Petra Nečase) zmíněný deficit nepředkládala. Výše 120 miliard salda rozpočtu pro rok 2015 vychází ze střednědobého výhledu z roku 2013. Ten ovšem nejde srovnávat s konkrétním návrhem rozpočtu na příští rok.

Rozpočet na rok 2015 z dílny Andreje Babiše počítá skutečně s deficitem (.pdf) 100 miliard Kč.

Částka 120 miliard, s níž Andrej Babiš také operuje a přisuzuje ji současné opozici, vychází ze Střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2015 a 2016 (.pdf, str. 28). Tento výhled byl předložen spolu s návrhem rozpočtu na rok 2014 a předložila jej vláda Jiřího Rusnoka.

Samotné srovnání aktuálního návrhu státního rozpočtu (konkrétně salda) s rozpočtovým výhledem je problematické. Údaje uvedené ve výhledu nemusí v budoucnu odpovídat konkrétně navrženým částkám v daných rozpočtech, ten může reagovat na makroekonomickou situaci (např. na vyšší růst HDP), rozpočtové/politické priority nové vlády atp.

Podle mediálních zpráv (Česká televize/ČTK) z 13. června 2013 (tedy několik dní před pádem vlády Petra Nečase) plánoval pravicový kabinet saldo rozpočtu 2015 ve výši 110 mld. To ovšem neznamená, že by tuto výši vláda předkládala. Opět by vláda potenciálně mohla v budoucnu tuto výši korigovat (oběma směry) podle řady různých faktorů a nejde tedy o nějakou závaznou částku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale to se musí zeptat pana Žaludy, který zadlužil České dráhy, a v podstatě jejich zadlužení je katastrofální. Taky nakoupili nějaké vagony bez lokomotiv, jsem se dozvěděl, takže my platíme nájem lokomotiv 430 milionů ročně, vagony máme.

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Podali jsme trestní oznámení na bývalého ředitele Finanční správy, několik trestních oznámení. Včera jsme podávali trestní oznámení na neznámého pachatele nebo možná na příslušníky Celní správy.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, trestní oznámení je na neznámého pachatele. Knížek ovšem figuruje jako jeden z hlavních podezřelých.

Ministerstvo financí podalo trestní oznámení kvůli zakázkám na elektronický vzdělávací systém pro Generální finanční ředitelství (GFŘ), jak o tom informoval server Aktuálně.cz. Nebylo však podáno přímo na bývalého ředitele finanční správy Jana Knížka, ale na neznámého pachatele, byť je Knížek údajně jedním z hlavních podezřelých.

Druhé trestní oznámení, o němž hovoří ministr financí, se nám v současné chvíli nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan Kalousek tady bagatelizuje ty karuselové obchody, ale lihová mafie nás připravila o 6,7 mld. a kauza Ecoll Invest (?) např. o 4,5 mld.

Při hodnocení výroku vycházíme ze zpráv z médií a stenoprotokolu z jednání Poslanecké sněmovny, ty potvrzují slova ministra financí.

Babišova tvrzení o karuselových obchodech zpochybňoval přímo na této schůzi nejen Miroslav Kalousek, ale i František Laudát (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétně místopředseda TOP 09 Kalousek prohlásil: "Velmi bych ocenil, pane ministře, kdyby opatření zejména nebyla věčné kolovrátky o karuselových obchodech. Oceňujeme ten zápas, ale ani vy sám tomu efektu nevěříte, protože ten efekt neplánujete nejenom v roce 2015, ale neplánujete ho ani v dalším střednědobém výhledu".

Zmiňované případy jsou mediálně známé kauzy daňových úniků. Případ tzv. lihové mafie, skupiny firem okolo podnikatele Radka Březiny, byl v září vyšetřovateli uzavřen a předán k soudu. Škoda byla vyčíslena na 6,7 miliardy korun.

Případ společnosti Ecoll Invest byl zmapován v létě v pořadu Reportéři ČT, kde jako klíčovou osobu v případu uvádějí podnikatele íránského původu Shahrama Abdullaha Zadeha. Při obchodování s pohonnými hmotami měla státu vzniknout škoda více než 4 miliardy korun.

Dodejme, že ani v jedné kauze zatím nepadl pravomocný rozsudek.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Podle konstatování Evropské unie za rok 2012 daňové podvody v Evropské unii jsou 177 mld. eur. To je ten potenciál, to je to, co tady stále někdo plete, výběr daní a zabránění neodvodům DPH. To jsou ty karuselové obchody. Česká republika má 22 % nezaplacených daní, to je precizní odhad Evropské unie. To znamená 3,2 mld. eur je tady potenciál, že každý rok přicházíme o DPH z titulu podvodů na DPH.

Ministr Babiš mluví o zprávě Evropské komise (.pdf), která vyčísluje daňové úniky v Evropské unii v roce 2012.

Potenciální neodvedené DPH (VAT gap, str. 16) činí celkově 177,22 miliard eur za všech 28 zemí EU. V České republice je to 3,267 miliard eur, což činí 22 % z celkového potenciálu.

Jak se však uvádí i přímo v reportu, tento výpadek může být způsoben jak daňovými podvody, tak také bankroty, insolvencemi a jinými příčinami. V reportu zároveň autoři poznamenávají, že zvýšení DPH může krátkodobě ovlivnit výši tohoto "gapu", rozdílu mezi potenciálem a skutečně odvedeným DPH. Jmenovitě Česká republika je uvedena jako příklad země, kde se v měřeném roce DPH zvýšilo a dopad na vypočtený nedoplatek tak může nastat.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící. Andrej Babiš správně uvádí čísla uvedená ve zprávě, špatně ale interpretuje význam těchto čísel.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Rumuni mají 44 %, Finsko a Holandsko 5 % (nezaplacených daní, pozn. Demagog).

I tato čísla vycházejí z výše uvedené zprávy Evropské komise (.pdf, str. 16). Podle ní byl podíl nezaplacené daně z přidané hodnoty (VAT gap) na celkovém potenciálu (VAT Total Tax Liability, VTTL) v Rumunsku 44 %, v Německu a Finsku 5 %. Jedná se o krajní hodnoty v rámci evropské osmadvacítky, v České republice je to 22 %.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

To jsou ty karuselové obchody. (...) No a z toho titulu se taky angažujeme v Evropské unii poprvé a říkáme: Evropská unie, změň svoji legislativu, my chceme sami rozhodovat o karuselech.

Andrej Babiš také v jiném místě svého projevu zdůrazňuje: "Mimochodem my jsmepoprvé Česká republika v historii něco Bruselu navrhla. Vy jste se vozili vlakem s Cameronem a kopali do Evropské unie".

Není ale pravda, že by se jednalo o první podobnou iniciativu českého ministra v EU, například již v roce 2010 byl tehdejší ministr Janota ve skupině ministrů, kteří navrhovali zohlednit dopad nákladů penzijních reforem na veřejné rozpočty. Tato iniciativa v čele s českým a polským ministrem však nebyla úspěšná.

Ministr Babiš vyjednává v Evropské unii o uvolnění pravidel pro takzvanou přenesenou daňovou povinnost (reverse charge). Ta může být velkou pomocí při boji s úniky DPH, protože vratku DPH si nárokuje až poslední subjekt v řetězci.

V současné době EU ve Směrnici 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, vyjmenovává taxativně ve článku 199 druhy zboží a služeb, na něž se tento režim DPH může vztahovat. Andrej Babiš usiluje o přenesení této kompetence na národní úroveň.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A proto jsme také přišli s projektem kontrolního výkazu, který některé okolní státy zavedly a který je velice efektivní.

Jak se můžeme dozvědět ze stránek MF: " Cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková spojení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky". Třetí čtení zákona obsahujícího tuto úpravu pak proběhlo 7. 11. 2014 na 20. schůzi a tento návrh byl schválen.

Úpravu má ve svých zákonech Slovensko a právě s jeho výsledky je zavedení zákona obhajováno. Zavedení kontrolního výkazu na Slovensku mělo zvýšit riziko nárůstu daňových podvodů v České republice, protože se jejich organizátoři zaměřují na státy, kde jim hrozí menší rizika odhalení a vyřešení. Jak píše na základě dat z března 2014 slovenská Pravda, jen během ledna 2014 se podařilo identifikovat přes stovky nových rizikových řetězců firem, které dohromady tvoří více než 800 společností. Na druhou stranu samotné zavedení kontrolního výkazu potenciální pachatele zřejmě úplně nevystrašilo. Z celkového počtu 14 mil. transakcí se totiž jako rizikových ukázalo až 1,7 milionů. Taktéž je nutné dodat, že všechna výše uvedená data jsou zatím pouze prvotními zprávami, neboť první kontroly na základě kontrolních výkazů z března a dubna (výše) zatím nebyly k říjnu uzavřeny. Na druhou stranu se měla zlepšit daňová disciplína podnikatelů a klesl i nadměrný odpočet DPH. V září 2014 pak kontrolní výkazy přinesly další pomoc daňové kontrole, když pomohly odhalit podvody s fakturami (SME, Pravda). Současná efektivity je pak poněkud narušována faktem, že i v říjnu 2014 stále 1/4 výkazů chodila chybně vyplněná.

Srovnávat oba zákony a mluvit o stejné efektivitě však úplně nelze. Příkladem je třeba to, že na Slovensku platí sankce za porušení povinností v souvislosti s kontrolním výkazem ve výši až 10 000 € (při opakovaném 100 000 €). V současné verzi zákona budou sankce spíše symbolické – až 1 000 Kč (při opakovaném 50 000 Kč). Oproti slovenskému příkladu taktéž česká verze vyžaduje sběr jen základních údajů v hodně omezeném rozsahu.

Zda má vlastní variantu "kontrolního výkazu" zavedeno Rakousko, Polsko či Německo, se zjistit nepodařilo.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tady v Praze 2 chodí daňová kontrola údajně jednou za 320 let a ve Voticích údajně každé dva, tři roky. Takže mimo Prahu jsou firmy obtěžované, Finanční správa tam stále chodí na kontrolu a tady v Praze to nemá kdo kontrolovat, takže sem přesídlily tisíce firem, které mají své provozy mimo Prahu, ale samozřejmě jsou registrovány tady.

Otázka nevyvážené periodicity rezonovala v médiích opakovaně. Praha 2 se opakovaně objevuje na prvních příčkách nejméně častých daňových kontrol opakovaně (2009, 2010, 2011, 2012,2013) a potvrzuje to i nejnovější analýza společnosti Terrinvest (.pdf) z roku 2014, podle níž kontrolu v Praze 2 lze čekat jednou za 284 let a ve Voticích každých 19/20 let. Zmínku o 320 letech přinesl server aktualne.cz: " Pokud by kontroly zůstaly stejně časté jako vloni, tedy bez zohlednění dlouhodobějších trendů, čekala by firmy spadající pod Finanční úřad pro Prahu 2 kontrola pouze jednou za 320 let". Jedná se ale jen o odhad pro rok 2013 vycházející ze souhrnné studie Terrinvest za období 2005–2012.

Stěhování sídla firmy do Prahy při zachování regionální provozu není žádný nový trend, dnes v Praze podle Generálního finančního ředitelství sídlí na virtuálních adresách až 43 tisíc firem. Výrok hodnotíme jako pravdivý, navzdory ilustrování nepřesnými údaji.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Není pravda, že jsme nepustili investice, to bylo jedno z prvních opatření, když přišla paní poslankyně Kovářová a řekla, že nemáme dostatek základních škol kolem Prahy, tak ten program realizovalo Ministerstvo financí. Přihlásilo se tam asi třicet obcí s požadavkem 800 mil. a už to běží.

Mluví-li Andrej Babiš o "pouštění investic", je nutné je porovnat s předchozími roky. Výše proinvestovaných částek je podle Tabulkové přílohy Návrhu SR pro rok 2015 (.xls, List T-6) bilancující kapitálové výdaje (položka, pod kterou jsou ve SR investice rozpočtovány) za uplynulé roky roky:

201320142015102,3 mld Kč74,3 mld Kč75,6 mld Kč

Dá se tedy konstatovat, že investice meziročně rostou, i když velmi mírně. Zároveň ale zdaleka nedosahují úrovně roku 2013, tedy kritizovaného Kalouskova rozpočtu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Pokud jde o druhou část výroku zaměřenou na rozvoj škol, poslankyně Věra Kovářová (TOP 09) k tomuto řekla: "Přesvědčovala jsem středočeské poslance, že investice do rozšíření základních škol v okolí Prahy jsou naprosto nezbytné".

Ve schváleném státním rozpočtu byl opravdu v dubnu 2014 tento program nově zařazen a označen jako podprogram 298213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Prostředky na tento program jsou vyčleněny ve výši 300 mil. Kč a jsou v první etapě účelově určeny na pomoc obcím v okresech Praha-západ, Praha-východ. Podat žádost o poskytnutí dotace v této první fázi šlo v termínu nejpozději do 11. června 2014. Více o první etapě podprogramu zde (.pdf).

Informaci, kolik obcí a s jakým požadavkem se na program přihlásilo, se z veřejných zdrojů zjistit nepodařilo.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Když jenom vezmu D8, kde jsem se byl podívat a kde se sesunul kopec 7. 6. 2013, jak byly povodně, tak teď jsme to konečně protlačili a pravděpodobně v květnu bude ta zemina odvezena. Takže dva roky, dva roky to bude trvat.

Andrej Babiš sice uvádí jiná data dokončení prací než média, ale jedná se o přípustnou odchylku. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

K sesuvu půdy na dálnici D8 došlo 7. června 2013. Odstraňování závalu bylo zahájeno 19. listopadu 2014 a zúčastnil se ho spolu s budoucím ministrem dopravy Danem Ťokem také Andrej Babiš, o čemž informovala např. Česká televize či iDnes.cz. Andrej Babiš však uvádí jiný termín dokončení prací než oba zdroje, které shodně uvedly duben 2015. Odklízení půdy tedy bude trvat téměř dva roky.

Je nutno podotknout, že trvalo 17 měsíců, než začala být zemina vůbec odstraňována, z toho 9 měsíců vládne kabinet, jehož místopředsedou je Andrej Babiš. Až do dnešního dne (4. prosince 2014) byl ministrem dopravy tohoto kabinetu Antonín Prachař z hnutí ANO.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem nikdy neřekl, že bude rozpočet 2017 na nule.

Výrok je hodnocen jako zavádějící na základě slov Andreje Babiše z Otázek Václava Moravce z 29. června 2014. Ministr financí sice neuvedl přímo, že rozpočet v roce 2017 bude koncipován jako vyrovnaný, ale fakticky řekl, že pokud budou splněny některé konkrétní kroky, tak by vyrovnaný měl být.

Celé vyjádření k vyrovnanému státnímu rozpočtu se točí kolem vystoupení Andreje Babiše v Otázkách Václava Moravce z 29. června 2014. Diskutoval zde s Miroslavem Kalouskem a mluvil o vyrovnaném rozpočtu v roce 2017. Nicméně jej podmínil přijetím a prosazením některých konkrétních kroků a kategoricky tedy neprohlásil, že rozpočet v roce 2017 bude vyrovnaný. Přikládáme část přepisu zmíněné diskuze, která se právě této otázky týká.

V Událostech, komentářích dne 22. září 2014 pak Babiš na dotaz moderátora Lukáše Dolanského stran vyrovnaného rozpočtu uvedl, že šlo o jeho přání.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Potom dneska ten dluh, který je 1683 mld. a ještě mimo kontrolu Ministerstva financí, je asi 130 mld. na účtech různých fondů a institucí.

Státní dluh k 31. 12. 2013 skutečně činil 1 683 mld. Kč.

Co se týká druhé uvedené částky, není nám jasné, o jakých penězích mimo kontrolu Ministerstva financí Andrej Babiš mluví. Patrně má na mysli prostředky různých státních fondů (.pdf), jež hospodaří s penězi státu, ale stojí mimo státní pokladnu, a podobných institucí.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní údaje k těmto penězům, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

S ohledem na lidi, kteří kritizovali – ano, my nabíráme 600 lidí na finanční správu, protože je jich málo, tak je nabíráme – paní ministryně Marksová 600 lidí na úřady práce.

Výrok hodnotíme na základě důvodové zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu (.pdf, str. 37). V této zprávě je zdůvodněn nárůst prostředků na platy v jednotlivých organizacích, například navýšením počtu zaměstnanců. Tato zpráva počítá se 600 novými pracovníky pro posílení kontroly a vymáhání u Generálního finančního ředitelství v kapitole Ministerstva financí.

Posílení úřadů práce o 600 terénních pracovníků schválila vláda již v červenci letošního roku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Z hlediska kultury (...). Pobídky jsme také navýšili minulý rok.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2014 bylo na filmové pobídky přesunuto 300 mil. Kč navíc oproti plánovanému rozpočtu. O stejnou částku by mohl být rozpočet filmových pobídek navýšen i pro rok 2015, odpovídající pozměňovací návrh (.pdf) předložila Jaroslava Jermanová.

V roce 2013 bylo na filmové pobídky ze státního rozpočtu alokováno 500 mil. Kč, jak se dočteme ve výroční zprávě (.pdf, str. 24) Státního fondu kinematografie. Na rok 2014 to byla stejná částka (viz Oznámení,.pdf, ředitelky Státního fondu kinematografie o disponibilních prostředcích pro filmové pobídky). V červenci však vláda přidala fondu dodatečné prostředky ve výši 300 mil. Kč. Návrh rozpočtu (.pdf, str. 32) pro rok 2015 uvádí znovu částku 500 mil. Kč. Výše zmíněný pozměňovací návrh by ji však mohl znovu o 300 mil. Kč navýšit.

výše prostředků na pobídky2013500 000 000 Kč2014800 000 000 Kč2015500 000 000 Kč (+ 300 000 000 Kč)

Byť tedy ještě formálně není rok 2014 minulý, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

No problém ve Vrběticích je takový, že ten ministr obrany, a teď nevím, který to byl, jestli to byl Vondra nebo Picek. Vlastně ta munice, co tam je, to je pravděpodobně munice, která patřila státu, a někdo ji koupil za nějakých podmínek. Takže místo toho, aby ten ministr přemýšlel a zjistil, že tam má 500 milionů metrů čtverečních a kdyby to prodal za korunu, tak má 500 milionů, aby se zbavil toho nepotřebného majetku, no tak to pronajal soukromým firmám.

Výrok je nepravdivý, jelikož munice v daných skladech nepatřila státu. Babiš se také mýlí v rozloze areálu, v němž je navíc pronajímána pouze přibližně polovina všech objektů.

Babiš má pravdu v tom, že objekt dříve patřil státu a v současnosti je jeho část v nájmu čtyřech soukromých firem. U inkriminovaného skladu 16 postiženým výbuchem je nájemce také soukromý subjekt IMEX Group, jak to potvrzuje prohlášení Ministerstva obrany z 31. října tohoto roku. K pronájmu došlo v roce 2011, kdy byl ministrem obrany Alexandr Vondra.

Problematické jsou ovšem další části výroku.

Podle zmiňovaného prohlášení: "Munice nacházející se v muničním skladu v době výbuchu byla výlučně v soukromém vlastnictví. Společnost IMEX Group jakožto nájemce za něj jednoznačně nese odpovědnost, stejně jako za bezpečnostní opatření při nakládání s ním". Nejedná se tedy o situaci, kdy by munice vlastněná státem přešla do soukromých rukou. Do těch formou pronájmu přešly pouze budovy v areálu, explozivní látky v nich umístěné ovšem nikdy státní nebyly. Premiér k tomuto uvedl, že "munice, která zde byla uskladněna, je z naprosté části municí v soukromém vlastnictví a byla uskladněna soukromými firmami, které si pronajaly od organizace zřizované Ministerstvem obrany tyto jednotlivé sklady proto, aby tam uložily svoji munici".

Navíc podle vyjádření premiéra Sobotky z 4. prosince má areál ve Vrběticích rozlohu 335 hektarů, tj. 3 350 000 metrů čtverečních, tedy podstatně méně, než uvádí Andrej Babiš. I kdybychom brali toto číslo, stejně jako odhad kupní ceny 500 miliónů, jako ilustrativní, Babiš korektně neuvádí ani to, že v soukromých rukou je pouze přibližně polovina objektů v areálu. " Tento areál obsahuje 61 objektů, z čehož je 31 objektů pronajatých," uvedl k tomu ministerský předseda.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Takže teď jsme udělali program na výstavbu kapacit základních škol v dalších místech naší země, a mateřských škol. Přihlásilo se, div se světe, 7 mld. – 7 mld. nám tady chybí mateřských škol a základních škol.

Andrej Babiš může mluvit o dvou programech financování:

Vzhledem k tomu, že v předchozích větách své řeči mluvil o podprogramu 298 213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst, může se jednat o druhou fázi, která oproti té první (zaměřená na okolí Prahy) směřuje tentokrát (.pdf) " na ostatní obce České republiky, kde v souvislosti se suburbanizačním rozvojem vzniká potřeba neodkladně řešit zabezpečení potřebných kapacit v základním školství ".

Vzhledem k tomu, že byl termín pro podávání žádostí o poskytnutí dotace prodloužen nejpozději do 31. 12. 2014, nelze se k datům k dnešnímu dni skoro měsíc před ukončením termínu veřejně dostat. Dotaz směřovaný na MF zatím nebyl odpovězen.

A. Babiš ve svém projevu mluví i o školkách, tento program však není podporován skrze MF (Babiš: " tak ten program realizovalo Ministerstvo financí "), ale skrze MŠMT. Jak nám potvrdil Odbor vnějších vztahů a komunikace MŠMT, může se jednat pravděpodobně i o program Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky s číslem 133 310, kde bylo podáno celkem 553 žádostí v objemu 7,971 mld. Kč. Jednalo by se tedy dokonce o skoro 1 miliardu rozdílu.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

To by byl dotaz na bývalé ministry životního prostředí Drobila, Chalupu, Bursíka a další, proč vlastně nereagovali na infringement v Evropské unii, na EIA. Vždyť my jsme přišli a my jsme vlastně jediný stát, nejhorší stát z celé Evropy, z členských států Evropské unie, který neměl zákon o státní službě a který nereagoval na infringement Bruselu z titulu EIA. Dokonce jsme prohráli soud roku 2010. A máme zastavených plno programů. A teď nám hrozí, že se může stát, že 90 mld. projektů, kde už je EIA, tak že nám Brusel řekne, že je EIA nová.

Výrok hodnotíme jak pravdivý. Podle ČT vedla Evropská komise s ČR řízení ohledně sporu týkajícího se EIA od roku 2007. Post ministra životního prostředí od počátku sporu Drobil, Chalupa i Bursík zastávali. Je také pravda, že podle Hospodářské komory České republiky "proti České republice zahájila Evropská komise v dubnu 2013 řízení pro porušení smlouvy o fungování EU (tzv. infringement) kvůli nedostatečné transpozici směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)".To znamená, že z výše zmíněných ministrů se žádnému nepodařilo v tomto problému učinit výraznější kroky směřující k vyřešení problému (poslední z nich – Chalupa – skončil svůj úřad 10. července 2013).

Je pravdou, že jsme byli donedávna jediným státem EU, který neměl přijatý zákon o státní službě, jak píší média.

V roce 2010 pak ČR prohrála soudní spor s EU, neboť porušila právo Unie, když pozdě převedla do svého práva směrnici EU o penzijním pojištění zaměstnanců. Novela zákona týkající se tohoto druhu důchodového pojištění vstoupila v platnost podle iDNES.cz v srpnu 2011. Přesto musela ČR zaplatit sankci ve výši 250 tisíc eur (necelých 6,5 milionu korun).

Je pravda, že dochází k zastavování programů v rámci zastavení financování z EU. Jak píše Ministerstvo financí České republiky v roce 2013 došlo k pozastavení proplácení pěti programů, z toho dvou ministerských a tří krajských.

V tomto roce se také jedná o novele zákona týkající se posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Novela zákona prošla přes odpor pravicové opozice. Podle ministra životního prostředí, Richarda Brabce, jak zmiňují média, by tato pravidla "měla být přijata do konce roku, jinak hrozí problémy s čerpáním evropských dotací ve výši 100 miliard korun".

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A je konečně předpoklad, že v prosinci 2016 otevřeme dálnici Praha–Ústí, kterou stavíme 24 let. Za 24 let jsme postavili 76 km za 40 mld.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme celkové náklady na výstavbu dálnice D8.

Podle aktuálních plánů by měla být dálnice D8 dokončena na konci roku 2016, ačkoliv např. hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček nepředpokládá, že by se podařilo tento termín dodržet.

Andrej Babiš neuvádí zcela přesné údaje týkající se historie stavby. Výstavba dálnice D8 byla zahájena o šest let dříve, a to v dubnu 1984. Letos tak oslavila kulatých třicet let. Podrobný průběh výstavby dálnice je popsán např. na české Wikipedii. V letech 84–90 se ovšem postavil pouze krátký úsek dálnice.

V letech 1990 až 2001 bylo vybudováno 48,276 km dálnice. V letech 2002 až 2006 dalších 23,344 km. Za posledních 24 let také nebylo postaveno oněch 76 kilometrů, ale pouze 71,62 km.

Výroky Andreje Babiše k tématu dálnice D8 obsahují konstantně kontradiktorní údaje týkající se délky její výstavby. Před dvěma týdny pro iDnes.cz řekl, že se 76 km postavilo za posledních 21 let.

Neznáme ovšem celkovou výslednou cenu díla, neboť aktuálně stavěný úsek se důsledkem sesuvu svahu prodražuje. Aktuální čísla tak nejsou dostupná. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

1984–19904,175 km1,032 miliardy Kčs1990–200148,276 km6,461 miliardy Kč úsek 0801, jehož cenu se nám nedaří dohledat.2002–200623,344 km22,334 miliardy Kč2007–2016 (ve výstavbě)16,4 km(Dle Deníku bude stát cca 15 miliard Kč.)

Andrej Babiš

Andrej Babiš

K těm sportovcům - jasně. Tam je zajímavé, jak se to financuje. Minulý rok Fischerova vláda, tady se vylobboval odvod loterijních společností do Českého olympijského výboru, tam vlastně teče asi 430 milionů, potom to teče přes provoz, potom to teče přes investice (...). Ono je to zajímavé, že přes ty tři zdroje to teče většinou do stejných firem potom.

Odvod loterijních společností do ČOV byl prosazen v první polovině roku 2013. Jednalo se o návrh novely zákona o loteriích (celý návrh - .pdf) a jiných podobných hrách z dílny skupiny poslanců. Spojitost s Rusnokovou vládou (Babiš zaměňuje za Fischerovu vládu) je fakticky nulová, zákon pouze finálně podepsal premiér Rusnok, nicméně na samotné projednávání neměl žádný vliv, zmíněná novela prošla Parlamentem v době vlády Petra Nečase.

Návrh je podrobně popsán v důvodové zprávě (viz. celý návrh - str. 4), konkrétně jde o snížení odvodů loterijním firmám s tím, že ty se zavázaly posílat finanční prostředky (ve výši snížení odvodu) přímo Českému olympijskému výboru, což jinak podle zákona na nich nebylo vymahatelné.

Web Českého olympijského výboru přehledně ukazuje plánované příjmy z tohoto odvodu. Pro letošní rok jde o 430,5 milionu korun, zde je Babiš tedy velmi přesný. Co se týká těchto peněz, jejich distribuce jednotlivým sporovním svazům je transparentní. Jde také vidět, že peníze neputují pouze do několika málo sportů, ale i do neolympijských sportů.

Co se týká dalšího financování sportu, podívejme se na stav roku 2014, který vychází ze schváleného rozpočtu.

Schválený zákon o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2014 uvádí výdaje na sport ve 3 kapitolách – Ministerstvo vnitra (výdaje na sportovní reprezentaci), obrany (zajištění státní sportovní reprezentace) a školství, mládeže a tělovýchovy (sportovní reprezentace/všeobecná sportovní činnost).

Reprezentace OstatníVnitro (str. 20) 48 mil.

Obrana (str. 13) 129 mil.

Školství (str. 30) 1065 mil. 1918 mil. Celkem 1242 mil. reprezentace plus ostatní — 3160 mil.

Co se týká investic, tak Ministerstvo školství má program133510 Podpora rozvoje materiálně technické základny sportu a tělovýchovy pro rok 2014, skrz který jsou podporovány menší sportovní oddíly po celé České republice. Prostřednictvím tohoto programu mělo být aktuálně proinvestováno (.pdf) cca 810 milionů a to do řady malých projektů.

Babiš tedy pojmenovává korektně výši odvodu do ČOV, nicméně se mýlí v tom, kdy byla tato praxe zavedena. To by nebyl fakticky problém, jde spíše o detail. Problematickou částí jeho výroku je to, že uvádí, že zdroje proudí většinou do "stejných firem". Vyjdeme-li z veřejně dostupných dat podpory sportu, tak přes složku ČOV je podporována řada svazů a i také neolympijských sportů, přes MŠMT zase probíhají investiční akce a to i na sportovně amatérské úrovni. Není tedy pravdou, že by peníze, které jsou na sport v ČR alokovány, končily výhradně u několika málo subjektů, byť samozřejmě větší částky získávají svazy, které jsou personálně větší či dlouhodobě výsledkově úspěšnější. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

...jak jsme teď řešili energetickou strategii státu. To už nevím, kolikátá je. To má asi 800 stran a když to vezmu velice pragmaticky, tak plyn a plynovody nám nepatří. Voda nám nepatří. Rafinerie nám nepatří. Uhlí nám nepatří a ČEZ historicky si dělal, co chtěl. Šel na Balkán a koupil za 80 miliard, tady něco zainvestoval.

Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje od května 2013 na aktualizaci Státní energetické koncepce. Návrh má v současnosti 118 stran, uvedených 800 však bereme jako nadsázku vyjadřující, že koncepce je skutečně obsáhlá.

Připomeňme však, že vzápětí ve svém projevu sám Andrej Babiš svá slova popírá výrokem: "Akorát jsme zapomněli udělat ten domácí úkol, to jádro, to, co potřebujemeenergetickou strategii. Já nevím, jestli naše země někdy nějakou strategii měla, ale mám takový pocit, že neměla".

Andrej Babiš má pravdu v tom, že ČR skutečně nevlastní žádná významná ložiska zemního plynu, a proto se spoléhá na jeho dodávky, zejména z Ruska nebo Norska. Držitelem výhradní licence pro přepravu zemního plynu v ČR je pak společnost NET4GAS, která však není vlastněna státem, nýbrž je napůl v držení konsorcia společností Allianz Infrastructure Czech HoldCo II S.á. r.l. a Borealias Novus Parent B. V. Česká republika se však na zahraniční dodávky surovin musí spoléhat i v případě uhlí a ropy.

Letos navíc došlo také ke spojení teplárenské firmy Dalkia ČR s francouzskou Veoliou Vodou, která se stala předním dodavatelem vodohospodářských služeb na českém trhu.

Stát vlastní majoritní část akcií elektrárenské skupiny ČEZ. Ten v posledních letech podnikal expanzi především na jihovýchod Evropy. Podle České televize v letech 2004 až 2014 proinvestoval 68 miliard korun. Především na zmíněném Balkáně se ukázaly investice jako nepovedené a ČEZ se nyní z některých zemí zase stahuje. Expanze byla prováděna zejména pod vedením Martina Romana na základě schválené strategie zahraniční expanze z roku 2004, jak také píše ČT. Nedá se tedy říci, že by si ČEZ dělal "co chce" a Andrej Babiš také nadsazuje částku, kterou měl podnik proinvestovat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou k tomuto nadhodnocení.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme skvělou státní pokladnu. Ta nás stála asi 6 mld, asi třikrát více než v Rakousku a v podstatě nemáme dneska ani rozklikávací rozpočet.

Výrok je neověřitelný kvůli nedostatku aktuálních údajů a rozporných vyjádřeních o funkčnosti a adekvátní podobě rozklikávacího rozpočtu.

Skutečnost, zda máme skvělou státní pokladnu neověřujeme, jelikož to u hodnotících soudů není možné. Co však ověřit můžeme, je cena, kterou Andrej Babiš uvádí. A ta je odlišná od té skutečné, která byla 4,8 miliardy korun. Jedná se však o údaj k roku 2013 a od té doby se mohly výdaje zvednout.

O rakouské státní pokladně se zmiňuje např. článek na webu iHned.cz. Ředitel sektoru veřejná správa ve společnosti SAP Jan Renc v něm uvádí: "Investice do samotného projektu se vrátily během dvou let. Zavedení těchto aplikací šetří třicet milionů eur ročně". Lze tedy spočítat, že náklady v Rakousku se v přepočtu skutečně pohybovaly kolem 1,6 miliardy korun a byly tudíž třetinové oproti českým. Nepodařilo se nám ovšem dohledat v rakouských zdrojích skutečné výdaje.

"Rozklikávací rozpočet" je aplikace, kterou Ministerstvo financí provozuje. Avšak např. podle odborníka na toto téma Michala Škopa je asi pětkrát předražený, špatně čitelný pro veřejnost a nedostatečně konkrétní a detailní. Podle Romana Řípy, jenž stojí za projektem Rozpočet obce, je cena adekvátní. Proti Škopovým připomínkám se ohradilo i Ministerstvo financí.