Evropská unie a ukrajinská krize

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z dokumentů Evropské unie (asociační dohoda a tzv. asociační agenda) a zpravodajských článků. Konkrétní slova Štefana Füleho ukrajinskému vedení jsme nenalezli, nicméně dohledané informace odpovídají pozici, kterou eurokomisař zmiňuje. Předchozí finanční pomoc, o níž hovoří Štefan Füle, je zmíněna obecně například v aktualizované verzi EU-ukrajinské asociační agendě (.pdf, angl.) z 24. června 2013 (původní z roku 2009), stejně jako v samotné asociační dohodě (.pdf, angl., články 453–459) pod titulem VI. Finanční spolupráce s ustanoveními proti podvodům.

Současnou situaci objasňují slova některých představitelů Evropské unie, například vysoké představitelky evropské diplomacie Catherine Ashtonové, která již na počátku února informovala o jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně krátkodobé finanční podpory Ukrajině. O konkrétní částce se zatím nemluví, podle ukrajinského opozičního lídra Arsenije Jaceňuka by minimální částka na stabilizaci měla být 15 mld. dolarů – ta byla původně přislíbena Ruskem. Do týdne (podle zprávy Libora Roučka z 24. února 2014) by pak měla Ukrajina na záchranu před bankrotem získat 4 mld. dolarů.

Podle ukrajinského ministra financí Jurije Kolobova musí získat na letošní a příští rok zahraniční pomoc ve výši 35 mld. dolarů. Údajně již požádal zahraniční partnery. Zmiňuje USA, Polsko a v souvislosti s možnou dárcovskou konferencí i další aktéry. Olivier Bailly, mluvčí Evropské komise, zmínil jako možné partnery také organizace Mezinárodní měnový fond, Evropskou investiční banku nebo Evropskou banku pro obnovu a rozvoj. Pomoc však bude pravděpodobně navázána na ekonomické reformy. EU chce také s finanční pomocí počkat na ustanovení nové ukrajinské vlády.

Ukrajina také již dříve finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu dostávala. Ten však kvůli neplnění podmínek dohodnutých mezi těmito dvěma aktéry finanční pomoc v celkové výši 15 mld. dolarů následně pozastavil.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených MMF a médii. Doplňujeme však, že nehodnotíme část výroku, která odkazuje na ústřednost pomoci MMF, neboť se jedná o velmi obecné tvrzení, které nelze ověřit na základě konkrétních indikátorů. Server Finance.cz v souvislosti s pomocí MMF uvedl následující: " MMF začátkem roku 2011 zmrazil úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard dolarů (zhruba 300 miliard Kč), protože Kyjev odmítl uskutečnit některé reformy, včetně zvýšení cen plynu pro domácnosti. Představitelé MMF uvedli, že případný nový úvěrový program pro Ukrajinu by měl být podmíněn hospodářskými reformami. Měl by mít i menší objem, než předchozích 15 miliard dolarů ".

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, prohlásila, že MMF je připraven poskytnout Kyjevu pomoc, jakmile o to bude požádán. " Ukrajina je členem fondu. Pokud požádá o hospodářskou nebo finanční pomoc, jsme připraveni ji poskytnout...Je ale třeba, aby na Ukrajině byl někdo, s kým je možné jednat... "

(Původní zprávy MMF naleznete zde.)

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dohodu, kterou 21. února podepsal ukrajinský prezident Janukovyč s opozičními předáky, pomohli domluvit tři ministři zahraničních věcí zemí EU společně s ruským ombudsmanem Lukinem.

Konkrétně se jednalo o německého ministra Franka-Waltera Steinmeiera, francouzského ministra Laurenta Fabiuse a za Polsko Radoslawa Sikorského.

V dohodě mimo jiné stojí: „...během 48 hodin po podpisu bude přijat, podepsán a zveřejněn zvláštní zákon, obnovující platnost ústavy z roku 2004. Signatáři také přislíbili do deseti dnů vytvořit koaliční vládu národní jednoty. Ústavní reforma, zavádějící rovnováhu do pravomocí prezidenta, vlády a parlamentu, má být završena letos v září“.
Do jaké míry dohoda zabránila nebo nezabránila krveprolití není možné objektivně stanovit, a proto to do hodnocení nezahrnujeme. Evidentně ale k takovým cílům mezinárodní asistence směřovala. Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle dostupných tiskových informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ukrajinský parlament v pátek 21. února schválil zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který omezuje některé pravomoci prezidenta. Zákon byl podle agentury Interfax schválen 386 z 450 poslanců, tedy více než dvoutřetinovou většinou.

Nový předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, jejž poslanci dočasně pověřili výkonem prezidentské funkce, uvedl, že Parlament by se měl co nejdříve dohodnout na složení vládní koalice a jmenování vlády.

Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.

Ukrajinská vláda návrh asociační dohody v září 2013 opravdu schválila a už v listopadu přípravu podpisu zastavila. Výrok Štefana Füleho hodnotíme tedy jako pravdivý.

Návrh asociační dohody byl ukrajinskou vládou schválen 18. září 2013. V listopadu pak vláda odmítla propustit expremiérku Julii Tymošenkovou, což je jedna z podmínek kladená Evropskou unií pro podpis dohody. Zároveň byla dohoda ze strany Ukrajiny odložena.

Vláda během dvou měsíců zcela obrátila od plánovaného podpisu asociační dohody k jejímu odmítnutí, s odvoláním na potřebu lepší ekonomické přípravy.

Štefan Füle odmítá tlak na Ukrajinu ohledně udržování vztahů zároveň s EU i s Ruskem, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Veřejně prohlašuje, že na Ukrajinu nesmí být vyvíjen tlak v souvislosti s podpisem asociační dohody s EU. Například v srpnu 2013 Füle prohlásil, že je možné, aby Ukrajina nadále udržovala vztahy s Ruskem. Podobně se vyjadřoval v projevu 11. října 2013 v Kyjevě, kde nazval tlaky spojené s podpisem asociační dohody mýtem. Snahu ukázat, že se nejedná čistě o geostrategickou dohodu, můžeme vyčíst i v projevu z 13. března 2013.

Štefan Füle ve svých projevech prezentuje snahu o přidružení Ukrajiny k EU, ale zároveň říká, ačkoliv ne vždy zcela explicitně, že není cílem Ukrajinu odtrhnout od jiných partnerů (například od Ruska).

Výrok Štefana Füleho (podle informací Evropské komise a České tiskové kanceláře) pravdivě popisuje postoj možného ukrajinského zahraničně-politického směřování buď na Brusel nebo na Moskvu. Přesvědčení, že z podpisu asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií bude profitovat také Rusko, vyjádřil již dříve nejen Štefan Füle v listopadu 2013, ale i šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová na tiskové konferenci z 16. prosince 2013 (anglické video, cca od čtvrté minuty). O tomto informovala také ČTK. Štefan Füle se také vyjádřil ve svém proslovu (angl.) z 5. února 2014 v Evropském parlamentu, kdy zmínil nutný dialog s Ruskem a politiku, nejen k sousedům Evropské unie, ale také k " sousedům těchto sousedů ".

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Evropské rady(.pdf) ze Summitu, který s uskutečnil 28. ledna 2014 v Bruselu. Jak Štefan Füle uvádí, zpráva obsahuje informace o dopadech asociačních dohod na sousední země států Východního partnerství, tedy především Rusko. Pro přiblížení uvádíme níže přeložené výňatky z této zprávy:

" Jednali jsme otevřeně o sbližování a rozdílnostech ve vztahu k našim společným sousedům. Diskutovali jsme o vztahu Východního partnerství a celní unie. Zdůrazňoval (pozn.Herman van Rompuy, předseda Evropské rady) jsem především výhody Východního partnerství pro všechny naše východní sousedy včetně Ruska(...) Dohody o přidružení, včetně dohod o volném obchodu, mezi EU a partnery, jako Moldavsko, Gruzie a Ukrajina jsou plně kompatibilní se stávajícími obchodními dohodami Ruska s těmito zeměmi..."

Dne 21. února byla podepsána na Ukrajině dohoda o politickém řešení krize, která byla sjednána ministry zahraničních věcí Polska, Francie a Německa. Dohodu podepsali zástupci kyjevských demonstrantů s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Ruský ombudsman, zmocněnec ruského prezidenta Putina, skutečně odmítl tuto dohodu podepsat. Dle jeho vyjádření zůstalo několik otázek, na které nebyly dány jasné odpovědi.

Přestože v oficiálním prohlášení ruského Ministerstva zahraničí stojí, že jakákoliv důležitá rozhodnutí na Ukrajině, stejně jako ústavní reformy, by měly být schváleny v referendu, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný. Nelze totiž dohledat, zda tento argument zazněl na jednání o dohodě, jestli tímto argumentem Vladimír Lukin podmiňoval odmítnutí podepsání dohody a jestli takové návrhy zazněly nebo nezazněly v předešlých jednáních od zástupců obou ukrajinských táborů.

Dne 28. ledna 2014 proběhl v Bruselu 32. summit EU – Rusko za účasti ruského prezidenta Vladimíra Putina, ruského ministra zahraničí S. V. Lavrova a nejvyšších představitelů EU – předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a předsedy Evropské komise José Barrosa. Prezident Ruské federace Vladimír Putin na summitu řekl, že dodrží dohodu o půjčce Ukrajině bez ohledu na složení vlády.

V následujících dnech skutečně došlo ze strany Ruska k pozastavení druhé tranše úvěru v souvislosti s odstoupením ukrajinského premiéra Mykola Azarova. Ruská strana s další finanční pomocí vyčkává, podmínkou pro další pomoc je zformování nové ukrajinské vlády.