Demagog.cz

Extremismus, radikalismus a migrační krize

Nedělní relace Otázky Václava Moravce představila zbrusu nový tandem. V křeslech zasedli ministr vnitra Milan Chovanec a předseda Strany zelených Matěj Stropnický. Řeč zabrousila mimo jiné právě k jeho dřívějšímu působení v radě hlavního města Prahy. Nevyhnuli se ale ani již obligátnímu tématu imigrace a konfliktu v Sýrii, kde oba politici vytáhli z rukávu i několik čísel. Některá z nich však nebyla vytažena z toho pravého rukávu. Oba politici si tak připsali na své konto zavádějící i nepravdivý výrok. Jestli byl ministr Chovanec příliš přísný k řeckým snahám o zastavení migrace či zda Matěj Stropnický správně vyčíslil počet cizinců pobírajících podporu v nezaměstnanosti, to se dozvíte v odůvodněních našich výroků.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 13. března 2016 (moderátor Václav Moravec, záznam)

30 ověřených výroků

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

A já když se podívám na některé výroky tady pana ministra prostě za posledních pár měsíců, tak mluví o tom, že jsou to dobře organizované skupiny a že celá ta migrační vlna je vlastně organizovaná. To jsou zprávy rozhlasu ze září. Mluví se o tom, že konflikt se může vyhrotit, všichni lidé se mohou rozhodnout opustit Sýrii, tím se straší jakýmsi jako nárůstem toho množství.

Předseda Strany zelených vytýká Chovancovi jednak to, že mluvil o migrační vlně, že je celá vlastně organizovaná a pak také to, že mluvil v souvislosti se Sýrií o možném vyhrocení konfliktu, kdy všichni lidé se mohou rozhodnout zemi opustit.

Oba tyto Chovancovy výroky však Stropnický popisuje ne zcela korektně, když v prvním případě již neuvádí, že Chovanec v další části interview uvádí také uklidňující aspekty a v případě Sýrie Chovanec nemluvil o všech lidech v zemi ale "pouze" o vnitřně vysídlených osobách.

V prvním případě (organizovaná uprchlická vlna) Chovanec ve skutečnosti prohlásil 4. září 2015:

"Migranti, kteří přicházejí do Evropy, jsou dnes organizováni, mají Facebooky, umí spolu komunikovat po síti, sdílejí informace, jak komunikovat s úřady. A já se ptám, co se stane, až se zvedne například povodí Nilu? Když se podíváte na demografický vývoj obyvatel v Egyptě, lze předpokládat, že tam nebude voda a další potraviny, takže nás můžou čekat migrační vlny nejen z důvodů válek."

V tomto prohlášení však Chovanec neuvádí, že celá migrační vlna je organizována. Ve stejném rozhovoru navíc ministr vnitra dodal (rozhovor pro Mladou frontu DNES dostupný na webu ČSSD), že zkušenosti ukazují, že mezi běženci je nízká kriminalita a na otázku zda nás může ohrozit nějaká velká vlna uprchlíků odpovídá:

"Nemělo by se to stát." V druhém citovaném případě web Českého rozhlasu uvádí v textu " Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat " z 24. září následující:

" V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec. "

Chovanec tedy skutečně připustil alternativu, že s eskalací války v Sýrii (v souvislosti se zapojením Ruské federace) je možné, že vnitřně vysídlené osoby zemi opustí. Nejedná se ovšem o všechny občany Sýrie, jak Stropnický uvádí. Byť jde o skutečně velké množství lidí, Stropnický vyjádření ministra vnitra dále posouvá.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

Václav MORAVEC: Počkejte, a není to realistický popis situace, když se podíváte, pokud toto říkal ministr, ministr vnitra na podzim a teď je ta migrační vlna stejně silná, ne-li silnější, než byla před rokem touto dobou?

Matěj STROPNICKÝ: Pan ministr přece ale mluví jako ministr Vlády České republiky a tady jsou prostě ta migrační čísla úplně jiná. I těch žadatelů o azyl, i těch takzvaně nelegálních migrantů. V těch nelegálních číslech převažují národnosti Ukrajinců, Rusů a dalších...

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z materiálu nazvaného Podkladový materiál Ministerstva vnitra pro poslance Parlamentu ČR 39. schůze PČR - bod Informace vlády ČR. Na základě tohoto materiálu hodnotíme výrok Matěje Stropnického jako pravdivý.

Tento materiál popisuje aktuální situaci v souvislosti s migrační krizí jak v EU, tak v samotné ČR. Vyplývá z něj, že v roce 2015 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu (tj. azyl či doplňkovou ochranu) 694 občanů Ukrajiny, což bylo 46 % všech žádostí (strana 4). Na pomyslném druhém místě jsou občané Sýrie (134 osob, 9 % všech žádostí).

Podíváme-li se pak čistě na prosinec 2015 (strana 6), bylo podáno 140 žádostí o mezinárodní ochranu, což je pouze 3,9% nárůst oproti prosinci 2014. I tady byli nejvíce zastoupeni Ukrajinci, následovaní Syřany a Číňany.

Při nelegální migraci (strana 7) bylo v prosinci zajištěno 388 osob, z toho 16 po nelegálním překročení Schengenské hranice (ve zbylých případech se často jednalo o překročení povolené doby pobytu). I v této kategorii najdeme největší podíl občanů Ukrajiny (125 osob). Na druhém místě se pak jedná o občany Kuvajtu (43 osob) a na třetím místě občané Ruska (28 osob).

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Ta eskalace konfliktu, já teď přesně nevím, z čeho pan kolega čerpá, ale já jsem o tom hovořil v souvislosti se vstupem Ruska do toho konfliktu a musíme si uvědomit, že v té Sýrii pořád přes 6 milionů lidí, kteří jsou mimo domov, a jakákoliv destabilita, jakýkoliv rozhoření se toho vojenského konfliktu může znamenat, že se hnou, a kam by se hnuli jinam než do Turecka a následně do Evropy.

Ministr Chovanec o tomto problému hovořil 24. září 2015, tedy několik dní předtím než oficiálně začala ruská intervence v Sýrii. Ta byla oficiálně zahájena (viz Milníky ruského angažmá v Sýrii) 30. září 2015.

Válka v Sýrii probíhá jíž 5 let a donutila mnoho občanů opustit svou zemi. Jedná se o vnější migraci. Tito syrští migranti se usídlili v okolních státech (je jich bezmála 5 milionů), ale velký počet putuje přes Turecko do Řecka a následně do dalších evropských zemí.

V souvislosti se zapojením Ruska do vojenské operace se zintenzivnilo bombardování teroristických komplexů a jiných nepřátelských cílů. V reakci na tyto události je na místě se obávat, že syrští občané, kteří migrují uvnitř Sýrie, se rozhodnou opustit Sýrii a budou putovat dál do Evropy.

Vyjádření ministra Chovance z 24. září 2015 přinesla řada médií, Matěj Stropnický mluví o Českém rozhlase:

" V samotné Sýrii je podle Chovance 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se tak může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii. "

Výrok ministra vnitra je hodnocen jako pravdivý, 24. září se skutečně vyjádřil k Sýrii tak, vstup Ruska do konfliktu může mít za cíl, že vnitřně vysídlení občané opustí zemi a mohou tak zamířit i do Evropy.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

...podle odhadů je dneska na cestě 20 až 80 milionů lidí, kteří se snaží najít jiný domov.

Analýza (.pdf, eng) vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z poloviny roku 2015 na straně 4 ukazuje, že v době jejího vydání se totální počet uprchlíků vyšplhal na 15,1 milionu lidí, nejvyšší číslo za posledních 20 let. Mapa na straně 5 poté ukazuje, kde se momentálně největší množství uprchlíků nalézá – je patrné, že většina se momentálně nachází jinde než v Evropě, a nelze s jistotou říci, že mají do Evropy všichni namířeno.

Krom těchto patnácti milionů uprchlíků, kteří již opustili svou zemi, je podle OSN (eng) na světě dalších 27 milionů tzv. vnitřně vysídlených (internally displaced) lidí, tedy těch, kteří byli vyhnáni ze svého domova, ale nepřekročili hranice do jiného státu.

Celkový počet více jak 43 milionů uprchlíků tedy sice odpovídá množině 20 – 80 milionů, není však pravdou, že by cílem všech byla Evropa, nebo že by všichni byli „na cestě", neboť velká část z nich se pohybuje jen v rámci své rodné země. Ani finální předpověď UNHCR pro rok 2015 pak nehovoří o čísle 80 milionů - maximální odhadované množství migrantů zpráva z prosince 2015 odhaduje na 60 milionů, přičemž valnou většinu z nich opět tvoří vnitřně vysídlení lidé.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Co se stalo? Přijeli Turci na jednání, řekli chceme další 3 miliardy eur a chceme teda řešit takzvaně jednoho za jednoho každého Syřana, kterého odvezeme, nahradíte Syřanem od nás z území.

Na mimořádný summit v Bruselu konaný 7. března 2016 dorazil turecký premiér Ahmet Davutoglu se seznamem požadavků, sloužících k lepšímu zvládání uprchlické krize. Mezi nejdůležitější z nich patřilo rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro občany Turecka, urychlení převodu již dříve slíbených 3 miliard euro a zároveň přislíbení další takové částky, otevření nové kapitoly o vstupu Turecka do EU a v neposlední řadě také systém „jednoho za jednoho“ – za každého syrského občana, kterého Turecko převezme zpět z řeckých ostrovů, by EU přijala jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl v Turecku.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Tak jako vízová povinnost tady dneska je. Oni (Turci - pozn. Demagog.cz) musí splnit elementární podmínky, dostanou víza některé z Evropských zemí schengenského prostoru a pohybují se volně jako každý jiný občan jiného státu.

Podle Ministerstva zahraničí patří Turecko na seznam zemí, pro něž platí vízová povinnost ve státech schengenského prostoru. Seznam pochází z nařízení Rady (ES) č. 539/2001.

Tzv. „schengenské vízum“ opravňuje jeho držitele k pobytu na území celého schengenského prostoru pro dobu maximálně 90 dní, přičemž pouze ve výjimečných případech se toto vízum uděluje s omezenou působností pro konkrétní státy v něm vyznačené.

Podmínkami pro získání tohoto typu víza je vyplnění formuláře, doložení cestovního dokladu, fotografie, biometrických údajů, poplatku, pojištění a podpůrných dokladů prokazujících účel cesty, typ ubytování a záměr opustit schengenský prostor.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Řekové měli mnoho měsíců na to, aby prokázali dobrou vůli. Řekové měli dávno vybudovat detenční zařízení na 60 tisíc lidí. Do dneška to prostě není.

V říjnu 2015 se Řecko na summitu EU zavázalo k navýšení kapacit pro příjem migrantů. Hovořilo se přitom o vytvoření 30 tisíc nových míst. Dalších 20 tisíc mělo být zajištěno ve spolupráci s UNHCR, v tomto případě se však nejedná o detenční centra, ale o pronájmy, ubytování v hotelech či v rodinách.

Tento závazek měl být původně splněn do konce roku 2015. Podle reportu EU z února 2016 však Řecko musí vytvořit ještě 12 342 míst.

Na základě zprávy EU (.pdf, str. 8) Řecko nyní disponuje více než 17 500 místy a pracuje na dalších. Vzhledem k tomu, že Řecko se zavázalo k vytvoření 30 tisíc míst (nezapočítáváme místa spadající pod činnost UNHCR), výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

10 milionů korun dostala řecká policie za loňský rok jako pomoc českého státu.

Česká republika na základě vládního usnesení (.pdf, str. 1) uvolnila pro Řecko 5 milionů z prostředků Ministerstva zahraničních věcí a 5 milionů v rámci realizace Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Ministr Zaorálek na své zahraniční cestě do Turecka, Makedonie a Řecka v únoru 2016 nabídl Řecku finanční podporu 10 milionů korun. Prostředky mají být použity na pořízení přístrojů k ověřování otisku prstů. Stejnou sumu přitom nabídl i Turecku.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

V prosinci požádalo Řecko poprvé po sedmi měsících apelu, když jsem apeloval na ministra pro migraci, co chtějí, jestli chtějí lidi, peníze, materiální pomoc, tak teprve v této době Řecko řeklo ano, pošlete nám pomoc, v polovině prosince.

Nepodařilo se nám dohledat zmíněné výzvy ministra vnitra řeckému ministru pro imigraci stran nabídky pomoci. Je možné, že Chovanec řeckému představiteli nabízel pomoc skrze mechanismus civilní obrany během jednání ministrů EU, konkrétní záznamy však nejsou k dispozici.

Svůj zájem podílet se na pomoci s imigrační krizí ČR potvrdila (.pdf, str. 2) v říjnu 2015.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

(pokračování předchozího výroku) První týden v lednu ji měli, abychom se dozvěděli, že státy V4 pouze kritizují a remcají takzvaně a neposlali ani pětku?

Česká republika výzvu přijala a 5. ledna vyslala do Řecka humanitární pomoc. České velvyslanectví v Aténách uvádí, že šlo o deky, spací pytle, lehátka, pláštěnky a kamna v hodnotě cca 4 a půl milionu korun.

Řecký ministr pro migraci Yannis Mouzalas pak skutečně přístup V4 kritizoval. Informovala o tom například agentura Reuters. V rozhovoru pro řeckou televizní stanici prohlásil: "Země Visegradu nejenže nepřijaly jediného uprchlíka, ale dokonce neposlaly ani deku či stan."

Milan Chovanec

Milan Chovanec

My máme žádost směrem k řeckému ministerstvu pro migraci, abychom se mohli tedy podívat do těchto hotspotů, zpětná vazba od našich lidí je, že nám je zamítáno, de facto takzvaně mimo záznam, nám říkají, že je to natolik komplikovaným vztahům s Českou republikou. A máme informace, že jiné státy tam ten přístup mají.

Deník Právo informoval o tom, že českému styčnému imigračnímu důstojníkovi byl v únoru odepřen přístup do registračních středisek (takzvaných hotspotů) v Řecku.

Ministr Chovanec pro Právo tuto informaci potvrdil: "Mohu potvrdit, že náš styčný důstojník pro relokaci už několik týdnů nedostal od Řecka povolení k návštěvě hotspotů. Toto jednání považujeme za projev nedůvěry, který rozhodně budu s řeckým kolegou při první možné příležitosti řešit,"
Deník Právo taktéž píše, že podle jejich zdrojů, se jedná o problém čistě pro Českou republiku, zástupcům ostatních zemí prý přístup byl poskytnut. "Řekové v lednu vydali překvapivé rozhodnutí, že do hotspotů umístěných na jejich ostrovech mohou pozorovatelé z jiných zemí už jen se souhlasem vlády, respektive ministerstva zahraničí. Jenže zatímco u ostatních členských států EU problémy s návštěvou jejich zástupců údajně nejsou, Česko narazilo. Podle zdrojů Práva z bezpečnostních složek se totiž zákaz vstupu týká zřejmě právě jen České republiky."

Dále píší o možném důvodu neposkytnutí povolení: "Nabízí se varianta, že jde o následek opakovaných údajně ostrých výměn názorů mezi řeckým ministrem pro migraci Janisem Muzalasem a českým ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD)."
Server Echo.cz zase zmiňuje nedávný diplomatický incident mezi ČR a Řeckem: "Již v prosinci povolalo Řecko svého velvyslance z Prahy na konzultace poté, co prezident Miloš Zeman zpochybnil účast Řecka v eurozóně."
Nemůžeme potvrdit, že by důvodem neudělení vstupu doopravdy byly komplikované diplomatické vztahy, dostupné jsou pouze spekulace českých deníků.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

Když si vezmeme ten stamiliardový rozpočet České republiky, tak na integraci v oblasti migrace, v tématu, kterému se v téhle republice věnuje celý rok naprosto pozornost číslo jedna, tak jde 25 milionů korun jenom a teď to vláda na návrh pana ministra na tento rok zvýšila na 55 milionů.

Vláda v minulosti vyčleňovala na integraci v oblasti migrace 25 miliónů korun. "V roce 2014 byla na integraci cizinců určena vládou České republiky částka 25 000 000,- Kč (což představuje stejnou částku jako v roce 2013)..." (.pdf str. 74 Zprávy ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014)

V Usnesení vlády (.pdf) České republiky ze dne 18. ledna 2016 č. 26 o aktualizované Koncepci integrace cizinců se píše:

"4. použití finančních prostředků ve výši 40.610.290 Kč Ministerstvem vnitra i finančních prostředků převedených podle bodu I/3 tohoto usnesení na realizaci opatření podporujících integraci cizinců v České republice;"

"Vláda
I. schvaluje(...) 3. převedení finančních prostředků ve výši 13.680 tis. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra do rozpočtových kapitol a jejich rozdělení..."
Tyto 2 částky (40 610 290 13 680 000) dohromady zhruba odpovídají zmiňovaným 55 miliónům.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

Ta integrace u nás dokonce není pro někoho, kdo dostane azyl, není ani povinna, ani ten jazykový kurz není pořádně povinný.

Obecně k povinnosti/dobrovolnosti integrace cizinců uvádí Analýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky z dílny Ministerstva vnitra (.pdf) na straně 10 uvádí:

" 4. Dobrovolnost vs. povinnost integrace
Integrace cizinců do společnosti je v zájmu státu resp. jeho obyvatel, stejně jako v zájmu
cizinců. Integrace doposud není povinností, ale právem ‐ využívání nabídky integračních opatření závisí na rozhodnutí cizince samého.
"

20. listopadu 2015 přijala Vláda ČR usnesení č. 954, v kterém schválila nový koncept Státního integračního programu (SIP) platný od 1. ledna 2016. SIP je dle stránek Ministerstva vnitra je státní program " zaměřený na pomoc osobám s udělenou mezinárodní ochranou(dále „oprávněným osobám“) při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, odstranění jazykové bariéry a pomoci při vstupu na trh práce. " Usnesení č. 954 má klíčovou přílohu, která představuje zásady pro poskytování finančních prostředků Ministerstva vnitra na zajištění integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou. V části C, článku 4, bodu 1 této přílohy se pak uvádí následující: "Oprávněná osoba může požádat o zařazení do SIP a vyslovit souhlas s tím, že osobní a další údaje budou poskytnuty budou sděleny generálnímu poskytovateli integračních služeb [...]" Tyto integrační služby obnáší mimo jiné i bezplatný 400-hodinový kurz češtiny.

Charita ČR, která je od roku 2016 generálním poskytovatelem integračních služeb na svých webových stránkách uvádí: "Pokud nebude oprávněná osoba pobývat v IAS [integrační azylové středisko], bude IP [integrační plán] vyhotoven ve spolupráci s oprávněnou osobou v co nejkratší době po udělení mezinárodní ochrany." Jelikož je účast v SIPu, včetně kurzů češtiny, podmíněna podáním žádosti ze strany oprávněné osoby či její spoluprací na přípravě IP, vskutku nejde o integraci povinnou.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

Ta poptávka po jazykových kurzech češtiny ti cizinci by rádi se učili česky, ale vláda jim to neumí zajistit. Ta poptávka jako převyšuje nabídku.

Skutečnost, že přístup k výuce českého jazyka pro cizince je komplikovaný, dokládá analýza Ministerstva vnitra z listopadu 2015. Jde o dokumentAnalýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky. Ten na straně 13 uvádí:

" V některých regionech zájem o kurzy češtiny stagnuje, naopak v hl. m. Praze (kde žije téměř polovina cizinců na území ČR) zájem cizinců o návštěvu jazykových kurzů vysoce přesahuje nabídku.(...)Je naprosto nezbytné výrazně posílit kapacitu kurzů češtiny pro dospělé na všech úrovních
pokročilosti, zajistit jejich kvalifikovanou úroveň, možnost návaznosti jednotlivých kurzů
dle úrovně znalostí češtiny a nabídku nástrojů pro samostudium češtiny
."

Dále informoval server Echo24 o skutečnosti, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od 1. ledna 2016 pozastavilo výuku češtiny pro cizince, kterým byl v ČR udělen azyl. K pozastavení došlo kvůli tomu, že MŠMT doposud nevybralo vítěze výběrového řízení na tuto zakázku.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť samo Ministrerstvo vnitra uvádí, že kapacity na výuku češtiny pro cizince jsou nedostatečné, navíc byla výuka na začátku roku pozastavena kvůli chybějícímu výběrovému řízení.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Já jsem se pokoušel o to, aby policie posoudila nošení šibenic jako minimálně přestupek nebo trestný čin.

K případu šibenic na pražské demonstraci dne 1. července 2015 existuje oficiální vyjádření ministra Chovance. To je však v právním hodnocení velmi zdrženlivé, o přestupcích nebo trestném činu nepadlo slovo.

Jiné bylo ale vyjádření v listopadu 2015, kdy se ministr vyslovil, že pokud doprovázely šibenice nenávistné projevy nebo hesla, šlo by de facto o trestný čin.

Vzhledem k zákonnému vymezení kompetencí je však výrok Milana Chovance přinejmenším problematický. Vliv ministra vnitra na práci policie je totiž značně omezený. Prvotní práce policie spadá pod fázi prověřování (§ 158an trestního řádu.) Tato fáze v případě, že situace nesvědčí o spáchání trestného činu, může být skončena odevzdáním věci orgánu příslušnému k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu (dle § 159a odst. 1 písm. a).

Ministerstvo vnitra se však z vlastní iniciativy obrátilo na Prahu 1 s podezřením ze spáchání přestupku proti občanskému soužití a pro podezření z porušení shromažďovacího zákona.Úřad městské části Praha 1 ale makety šibenic za přestupek nepovažuje. Ministr Chovanec toto rozhodnutí neakceptoval a okamžitě reagoval v tom smyslu, že po prostudování materiálu se odvolá, bude-li to na místě. Později své odhodlání odvolat se potvrdil. Toto však nelze kvalifikovat jako snahu přispět policii k posouzení případu jako přestupek či trestný čin.

Ministr vnitra totiž ani fakticky nemá nástroj, který by mu toto umožňoval. Pokud by policisté nesprávně situaci nepředali k řešení jako přestupek, nezahájili trestní stíhání za trestný čin, případně by situaci neřešili vůbec, šlo by o porušení jejich zákonných povinností, což by však řešila Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je možné, že ministr vnitra apeloval na policii k řádnému prošetření. Jelikož vedení fáze prověřování je však ve výlučné gesci policie a státního zastupitelství, jak objasňuje § 158 trestního řádu, není přímé vedení těchto orgánů možné. Bylo by nezákonným zásahem do jejich činnosti, kdyby se řídili pokyny ministra vnitra a nikoli zákonem.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ministr se sice v tomto směru vyjádřil, nemohlo to však mít vliv na posouzení a právním hodnocení případu.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

To je pravda, ale protiislámské skupiny, které v těch zprávách ministerstva vnitra se evidují, tak jsou tam evidovány jako populistické skupiny, nikoliv jako extremistické.

Ministerstvo vnitra ČR vydává pravidelné čtvrtletní zprávy věnující se extremismu v ČR a v těchto zprávách v průběhu roku 2015 dostávaly stále více prostoru protiislámské a protiimigrační skupiny.

Tyto subjekty jsou v rámci novějších zpráv označovány jako populistické a tvoří tak vlastní skupinu, avšak například ve zprávě mapující první čtvrtletí (.pdf) roku 2015, byly ještě řazeny k pravicovým extrémistickým skupinám, konkrétně tato zpráva říká:

" Tyto subjekty představovaly přímou konkurenci pro tradiční pravicové extremisty. Jejich rétorika, která se mnohdy pohybovala na hraně zákona, radikální politické požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů se prakticky nelišily od projevů krajní pravice. Nové islamofobní extremistické subjekty se ale zároveň od jakéhokoliv spojování s krajně pravicovou scénou distancovaly."

Také zpráva z posledního čtvrtletí (.pdf) roku 2015, která protiislámské skupiny již vyčleňuje zvlášť, říká:

" Ve sledovaném období byly nadále výrazně aktivní populistické protiislámské a protimigrační subjekty a iniciativy, které ve velké míře konkurují pravicově-extremistickým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších uskupení je Blok proti Islámu, který spolupracuje s Úsvitem – Národní koalicí.

Je také nutné brát v potaz, že tyto zprávy, o kterých hovořil Matěj Stropnický se již z podstaty svého názvu Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV věnují extremismu v ČR, to znamená, že subjekty zmiňované v těchto zprávách jsou jistou měrou extremistické a členění v rámci dané zprávy na tom nic nemění.

To dokládá i fakt, že o populistických subjektech zprávy také hovoří v části Vývoj extremistické scény. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Pravici extremismus dostal živou vodu a impuls migrační krizí, před tím ten fenomén téměř neříkám, že vymizel, ale byl velmi ojedinělý. Oni ztratili to hlavní téma a to byly ty dejme tomu protiromské demonstrace.

Extremistické aktivity pravidelně monitoruje Ministerstvo vnitra, které každoročně vydává zprávy o působení extremistů na území České republiky.

Zatímco v letech 2012 a 2013 převládala mezi pravicovým extremisty antiromská tématika, od roku 2014 je v ČR zjevná reorientace pravicového extremismu od protiromské tématiky k čím dál častější akcentaci témat zaměřených proti islámu a později i proti migrační vlně, která zasáhla Evropu. Proces změny orientace pravicového extremismu v posledních čtyřech letech dokládají dokumenty publikované Ministerstvem vnitra.

2012

Zpráva o extremismu z roku 2012 konstatuje (pdf. str. 7-8):

V roce 2012 nebyly v rámci krajní pravice, potažmo neonacistické scény, zaznamenány výraznější mobilizační tendence či mimořádné události. Zvýšená aktivita se projevila spíše v souvislosti s krajskými volbami a předvolební kampaní DSSS, následně pak až koncem roku se zahájením kampaní prezidentských kandidátů.

Zvýšená aktivita strany DSSS nepřinesla kýžené ovoce. Na podzim 2012 postavila v krajských volbách kandidátky pouze ve čtyřech krajích a celkový zisk v rámci ČR činil pouze 0,34% hlasů. V žádném kraji nezískala strana ani 1 % hlasů.

"Pravicově extremistická scéna v roce 2012 nadále zůstávala nekompaktním celkem. Jejím stoupencům se nepodařilo najít oblast, která by scénu opět stmelila a zaktivizovala.

Témata pravicově extremistické scény se v roce 2012 příliš nelišila od předchozích let. Při své snaze získat co největší podporu veřejnosti se pravicoví extremisté soustředili hlavně na téma romské problematiky (resp. problematiky sociálně nepřizpůsobivých skupin) a sociálního napětí v některých regionech."

2013

Nejproblematičtějšími událostmi roku 2013 byla série protiromských demonstrací, trvající od května do října (pdf. str. 7-9):

Celkem bylo v loňském roce zaznamenáno 26 těchto protestních akcí, z nichž nejvýznamnější z hlediska účasti proběhly v Duchcově, Českých Budějovicích a v Ostravě. Tato shromáždění poukázala nejen na rizika plynoucí z aktivního zapojení místní populace, ale, zejména v případě sídliště Máj v Českých Budějovicích, i na vypuknutí dalších demonstrací nebo výtržností v místech, která nebyla identifikována jako riziková.
(...)
Vyjma aktivit při protiromských demonstracích nepředstavovali Pravicový extrémisté jako celek reálnou hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů České republiky. Byť byly zaznamenány jednotlivosti, které lze charakterizovat jako závažné, jednalo se o nesystémové jevy, které z globálního pohledu nebezpečí pravicového extremismu nijak podstatně nenavýšily.
(...)Pravicově extremistická scéna v roce 2013 zůstávala nekompaktním celkem. Scénu tak nadále tvořily převážně lokální skupinky soustředěné zejména na místní témata. Jediným tmelícím prvkem, který dokázal zaktivizovat větší počet pravicových extreémistu, byla problematika soužití mezi majoritní společností a romskou menšinou a s ní související protiromské pochody.

2014

V roce 2014 však dle zprávy (pdf. str.6-7) Ministerstva vnitra dochází ke změně, pravicový extrémismus přestal cílit na romskou tématiku a začal akcentovat islamofobii. Ve zprávě se píše, že za hlavní bezpečnostní hrozbu se dá považovat snaha extremistů štěpit společnost a oslabovat ČR vytvářením antagonismů na základě etnického, náboženského, třídního, či jiného klíče.

Série protiromských demonstrací z roku 2013 se neopakovala. Došlo k poklesu počtu a frekvence těchto shromáždění. Veřejnost spatřovala, že extremistické subjekty nepřinášejí řešení.Pokračovala krize pravicově extremistické scény. Docházelo k další fragmentaci, poklesu aktivit ve veřejné prostoru. Pravicově extremistická scéna hledala jiná než protiromská mobilizační témata. Začala akcentovat islamofobii a obranu evropských, resp. národních tradic a kultury.

2015

Souhrnou zprávu za rok 2015 Ministerstvo vnitra k dnešnímu dni nevydalo, pravidelně ale publikuje kratší čtvrtletní shrnutí (pdf. str. 4-5):

V prvním čtvrtletí roku 2015 se výrazně prohloubila dlouhotrvající krize v rámci krajně pravicové scény. Do pozadí ustoupilo téma anticiganismu.

V souvislosti s teroristickými aktivitami islamistů se stále více prosazovalo téma islamofobie. Poměrně neúspěšně se s protiislámskou kartou pokusily pracovat tradiční pravicově extremistické subjekty. Zatímco akce pořádané Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) nezaznamenaly větší úspěch, do popředí se dostala platformá Islám v ČR nechceme (IvČRN), která uspořádala sérii pěti početnějších demonstrací.

V druhém čtvrtletí (pdf. str. 4) došlo k jisté formě spolupráce mezi znesvářenou DSSS a Národní demokracií (ND) Adama Bartoše v reakci na zvýšenou popularitu IvČRN a Bloku proti Islámu (BPI).

Mezi jednotlivými populisticky, proti imigrantům a proti muslimům orientovanými subjekty byla rovněž zjevná snaha o vytváření koalic či partnerství. Výše zmíněný BPI komunikoval se stranou Úsvit, ND pak s poslancem Tomio Okamurou.Ve 3. čtvrtletí roku 2015 (pdf. Str. 3-4-5) se vysoká míra společenské pozornosti věnovala tzv. migrační vlně.

Téma je již od počátku letošního roku výrazným podnětem a živnou půdou různých populistických až xenofobních subjektů, které často ve veřejném prostoru vytěsňovaly subjekty z krajní pravice.

Od počátku roku se islamofobních a protimigrantských nálad pokoušely využít i různé populistické subjekty. Platforma Islám v České republice nechceme („IvČRN“), transformovaná od dubna do Bloku proti Islámu, navázala spolupráci s Úsvitem - Národní koalicí a do jisté míry představuje konkurenci krajně pravicovým subjektům. Rétorika i organizované akce byly podobné. Za cílem získání volební podpory byly záměrně a účelově využívány informace, které byly často vytržené z kontextu, zobecněné anebo i dezinterpretované.

Téma bylo ve sledovaném období výrazně reflektované i v rámci tzv. alternativních zpravodajských webů. Prostřednictvím těchto webů byly často šířeny různé nadnesené statistiky, zdůrazňovány problematické aspekty hledání konsenzu mezi státy Evropské unie, anebo zprávy o údajných „teroristech“ mířících do EU.

Závěr roku 2015 (pdf. str. 3-4-5) nepřinesl až na údálosti spojené se 17. listopadem žádné výraznější změny.

Z hlediska projevů nedocházelo u extremistických hnutí k výraznějším změnám oproti předchozím obdobím roku 2015. Hlavní mobilizační téma tvořila ve všech případech tzv. Migrační vlna, která je v rámci krajní pravice i populistických subjektů vnímána jako příležitost pro získání stoupenců. Zejména v rámci krajní pravice se stále častěji projevovala více či méně otevřená podpora a veřejná propagace politiky Ruské federace a Vladimíra Putina.

Jednou z nejvýznamnějších událostí sledovaného období byla veřejná shromáždění k výročí 17. listopadu. Demonstracím v letošním roce dominovalo téma uprchlické krize. Průběh demonstrací do jisté míry symbolizoval propad DSSS a zároveň rostoucí podíl ND, která dokázala spojit svou demonstraci s dalšími inciativami a subjekty a uspořádat shromáždění s následným pochodem k Úřadu vlády ČR. Subjekty, které dlouhodobě vystupují nejen proti migraci, ale i proti islámu v Evropě, podpořily a významně se podílely na organizaci demonstrace na pražském Albertově dne 17. listopadu, v rámci které vystoupil i prezident Miloš Zeman. Demonstrace se zúčastnilo zhruba 2000 osob a asi 100 odpůrců. Mezi účastníky byli i zástupci protimuslimské a protiimigrační iniciativy PEGIDA z Drážďan a stejně tak i zakladatel kontroverzní nacionalistické a protipřistěhovalecké English Defence League (dále jen „EDL“).

Demonstrace dne 12. prosince v Praze, pořádané pod názvem „Pochod proti vlastizrádcům“, se zúčastnilo až 800 osob.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

A jenom mi dovolte jenom jednu větu, k integraci tento stát to dělá, prosím pěkně, tak špatně v uvozovkách, že jsme integrovali půl milionu cizinců.

V České republice žilo podle dat Českého statistického úřadu ke konci roku 2014 (poslední dostupná data) 449 367 cizinců. Z tohoto počtu nejvíce cizinců (.xls - data ČSÚ) pochází ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. S jistou mírou tolerance je výrok hodnocen jako pravdivý.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

Když se podíváme dneska na to, kolik cizinců bere vlastně podporu v nezaměstnanosti, tak je to 1010 lidí. To znamená 1,2 % z toho množství cizinců, kteří v České republice jsou.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Matěj Stropnický jednak používá neaktuální údaje, jednak tyto údaje dezinterpretuje.

Předseda strany zelených ve svém výroku patrně vycházel z dokumentu ministerstva vnitra Analýza aktuální situace v oblasti integrace cizinců na území České republiky. Zde najdeme Stropnickým zmiňovaný údaj: "K 30. červnu 2015 bylo na úřadech práce evidováno 5 977 těchto osob, z nich pak necelých 17 % (1 010 osob) pobíralo podporu v nezaměstnanosti."

Je však nutné konstatovat, že se jedná pouze o cizince z tzv. třetích zemí, aby byl údaj kompletní, je nutné připočítat i cizince z EU/EHP žijící v České republice.

Kompletní a aktuální data nabízí portál MPSV. Podle jejich údajů bylo v únoru 2016 celkem 1402 uchazečů ze třetích zemí s nárokem na podporu v nezaměstnanosti. K tomu dalších 2091 uchazečů ze zemí EU/EHP s nárokem na podporu.

Přesně vyčíslit, jaké procento cizinců u nás pobírá podporu v nezaměstnanosti, není snadné, protože nemáme k dispozici dostatečně aktuální a podrobné statitstiky o počtu ekonomicky aktivních cizinců. Na tento nedostatek poukázal i server Aktuálně.cz, který se v květnu 2015 pokoušel zjistit počet cizinců, kteří v ČR mohou legálně pracovat. Na základě kusých informací z různých zdrojů se dostali na číslo přibližně 330 tisíc cizinců. Podíl cizinců, pobírajících dávky v nezaměstnanosti, by tedy skutečně pohyboval okolo 1 % ekonomicky aktivních.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

Ve vlastních koncepčních materiálech ministerstva vnitra (k pozitivním příkladům integrace cizinců - pozn. Demagog.cz) se píše, že se taková komunikační strategie připravuje. Mrzí mě, že se připravuje už rok.

29. července 2015 schválila Vláda České republiky na návrh Ministerstva vnitra Strategiimigrační politiky ČR (.pdf) . Tato strategie (str. 3) uvádí, že je připravována komunikační strategie k oblasti migrace.

"Současně je jako průřezový nástroj zpracovávána komunikační strategie pro informování veřejnostii ostatních partnerů. Komunikační strategie se zabývá všemi aspekty problematiky migrace v České republice, úzce navazuje na jednotlivé kapitoly migrační strategie a je předkládána společně s ní." 18. ledna pak vláda schválila aktualizovanou verzi této strategie (.pdf - str. 18-19), která uvádí konkrétní oblasti, které mají být upraveny.

"Bude vytvořena a naplňována nová komunikační strategie zaměřená na odbornou i širšíveřejnost včetně cizinců žijících v České republice, která umožní informování veřejnosti, diskusive veřejném prostoru i získávání zpětné vazby. Základem této strategie bude informační kampaň,která bude formou veřejných debat pokrývat celé území ČR. Komunikační strategie bude provázánase Strategií migrační politiky.Zároveň bude vytvořena a naplňována nová PR integrace, komunikující vůči veřejnosti opatření státu realizovaná na podporu integrace cizinců. Posilována bude i komunikace s konkrétními skupinami aktérů – např. s koordinátory jednotlivých resortů v rámci grémia, při pravidelných diskusních setkáváních s představiteli krajů a obcí, vysokých škol, s nestátními neziskovými organizacemi, s Centry na podporu integrace cizinců, v rámci odborných seminářů pro realizátory projektů.Součástí komunikační strategie bude provozování speciálních webových stránek o migraci a integraci. V rámci mezinárodní spolupráce budou zpracovávány a distribuovány přehledy migračních aktualit, budováno povědomí o situaci a nových trendech v oblasti migrace a integrace v zahraničí, přenos praktických zkušeností, spolupráce a využívání výsledků mezinárodních projektů v oblasti integrace. " Výrok je hodnocen jako pravdivý, Ministerstvo vnitra skutečně ve svých dokumentech počítá s vytvořením komunikační strategie k migraci, což ovšem od července 2015 nebylo prozatím naplněno.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Máme otevřenou na základě žádosti hnutí ANO dejme tomu mimořádnou schůzi k České poště. Do dneška jsme se nedobrali ani toho, abychom tedy schválili pořad této schůze.

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k České poště byla svolána na 1. října 2015 a to na návrh poslanců hnutí ANO. Ti v době veřejné kritiky Andreje Babiše kvůli kauze Agrotec a také diskuzemi ohledně dalších zakázek v podniku, kvůli kterým byla dokonce svolána Bezpečnostní rada státu, navrhli jednak mimořádně o tomto ve Sněmovně jednat a pak také zřídit vyšetřovací komisi k vyšetření zakázek České pošty za poslední roky. Tento krok byl opozicí označen za pouhou kouřovou clonu kvůli kauze Agrotec.

Schůze měla 2 body k projednání. Je to Informace vlády České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště, s.p a Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny za účelem objasnění způsobu, jakým byly v uplynulých letech zadávány veřejné zakázky ve státním podniku Česká pošta, s.p.. Program schůze v tomto znění (na mimořádné schůzi jej nejde doplňovat) byl schválen. V hlasování toto podpořil i sám Milan Chovanec. To dokládá stenozáznam z tohoto jednání.

Po přerušení 1. října se již poslanci ke schůzi nevrátili. Byť má Chovanec pravdu, když říká, že kromě otevření toho poslanci v rámci této schůze nezvládli moc prodiskutovat a zřejmě nemá hnutí ANO ani ambici projednávání obnovit (vzhledem k tomu, že jednání naposledy proběhlo před půl rokem), není pravdou, že by nebyl schválen program.

Informace vlády by nemohla být bez schváleného programu projednávána. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

Ve filmu o Andreji Babišovi zaznívá projekt Čapí hnízdo jsem vymyslel já. Vymyslel jsem ho v zoologické zahradě se svými dětmi, kdy jsme stáli u výběhu na kozy nebo koz, a byla tam velká fronta. Mě ta fronta nebaví.

Výrok v prakticky totožném znění padl v dokumentu Matrix AB v čase 19:20.

Vítejte na farmě Čapí hnízdo. Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v zoo. U krmení koz byla obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám něco podobného.

Film režiséra Víta Klusáka dokumentuje část ministerského období Andreje Babiše, rozebírá některé problematické etapy a hovoří s lidmi, kteří se s Babišem setkali, ať už v pracovním či osobním životě. V čase 19:00 najdete právě část věnovanou kauze kolem Čapího hnízda, Babišovy rekreační farmy poblíž Prahy, která byla údajně kofinancována dotacemi v důsledku podvodu.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

My nejsme v koalici s Andrejem Babišem na úrovni hlavního města. My jsme v koalici s paní Krnáčovou a popravdě řečeno, byla to velmi konfliktní spolupráce, která mě stála funkci.

Jestli má Andrej Babiš na pražskou koalici nějaký vliv, to ověřit nedokážeme, pravda je ale taková, že na konci října 2014 se domluvili zástupci ANO, ČSSD a Trojkoalice (ve složení Strana zelených, KDU-ČSL a STAN) na vytvoření koalice v čele s Adrianou Krnáčovou. Ustavující zasedání nové koalice proběhlo 26. listopadu 2014. V jedenácti členné radě připadlo pět míst hnutí ANO, po třech pak ČSSD a Trojkoalici.

Jedním z radních a zároveň náměstkem primátorky pro územní rozvoj a územní plán se stal Matěj Stropnický. V noci z 22. na 23. října byl však společně s třemi dalšími radními z funkce odvolán. V současné době má tak Rada hl. Města Prahy pouze sedm členů.

Mezitím, v únoru 2015 pražské buňky ANO a ČSSD požádali Trojkoalici o odchod náměstka Stropnického kvůli tomu, že v lednovém hlasování zastupitelů ohledně tendru na odpady za 13 miliard korun pro návrh nezvedl ruku.

V květnu 2015 předložila ředitelka magistrátu Jana Devěrová dokument, podle kterého se nehlasováním pro návrh mohl dopustit trestného činu.

V srpnu Radní neschválili ani jeden z klíčových materiálů, které předkládal náměstek Stropnický. Problematiku pražských stavebních předpisů převzala místo něj do gesce primátorka Krnáčová a to se poté opakovalo ještě na začátku září. Stropnický poté řekl, že situaci v pražské koalici považuje za neudržitelnou.

V průběhu srpna se situace vyostřila, pražské ANO a ČSSD začaly v reakci na Stropnického vystupování v médiích požadovat jeho odvolání z funkce náměstka.

V září Trojkoalice označila odebrání kompetencí Stropnickému za porušení koaliční smlouvy ze strany ANO a ČSSD.

A konečně v noci z 22. na 23. října 2015 zastupitelé odvolali z funkce čtyři z 11 radních. Náměstka Stropnického (SZ) a radní Michala Haška (ANO), Hanu Novákovou a Irenu Ropkovou (obě ČSSD).

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

ANO nikdy do představenstva pražských služeb nenominovalo svého zástupce, prostě se nikdy na žádném nebylo schopno shodnout.

Od posledních voleb do pražského zastupitelstva v říjnu 2014 byli podle obchodního rejstříku vyměněni 3 ze 4 členů představenstva společnosti Pražské služby a.s. Místopředsedou přestavenstva se stal Karel Šašek (ČSSD), který byl dříve řadovým členem představenstva, členy představenstva se pak nově stali Martin Čáslavka (Trojkoalice) a Patrik Roman, který je již více než 11 let také generálním ředitelem společnosti. Funkce předsedy představenstva v současnosti není obsazena.

Z veřejných zdrojů se nepodařila dohledat žádná informace o tom, že by ANO nominovalo svého zástupce do tohoto orgánu společnosti. Nebudeme hodnotit, z jakého důvodu k tomu zatím nedošlo, výrok, že ANO nenominovalo svého zástupce do představenstva Pražských služeb, ale hodnotíme jako pravdivý.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

...jsou noví miliardáři, kteří vstupují do politiky. Rozhodlo se spousta lidí asi po příkladu Andreje Babiše do té politiky vstoupit. Pan Valenta si koupil nová média a je potřeba ten střet zájmů de facto omezit. A hnutí ANO to mělo ve volebním programu.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z volebního programu hnutí ANO a z pohledu do lavic celostátních zastupitelských sborů. Můžeme tak konstatovat, že hnutí ANO se ve svém programu střetu zájmů příliš nevěnovalo a do politiky také zatím nevstoupila "spousta" miliardářů či podnikatelů, u kterých by panovala výrazná obava ze střetu zájmů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

"ANO bude prosazovat novelu zákona o střetu zájmů, která pro poslance, senátory, členy vlády a vysoké státní úředníky zavede nově povinnost vyplnit majetková přiznání elektronicky ke dni nástupu do funkce, reportovat a doložit v majetkovém přiznání, v jakých obchodních společnostech vlastní podíly, včetně dokladů o jednotlivých transakcích a smluvních stranách," zní jeden z bodů ve zkráceném programu Hnutí ANO pro sněmovní volby roku 2013. V resortním programu, kde se dále rozvádějí jednolivé programové body, už ale o střetu zájmů nic nenajdeme. Sám předseda hnutí je však ze střetu zájmů často obviňován jak občany, tak například od europoslankyně Grässlové.

O střetu zájmů se dá hovořit i u zmíněného senátora Iva Valenty, kde však největším problémem není jeho působení v médiích (koupil poloviční podíl ve společnosti Our Media, která provozuje server Parlamentní listy, je také vydavatelem regionálního týdeníku Dobrý den s Kurýrem, a čerstvě také plánuje koupit třetinový podíl ve společnosti Praha TV), ale jeho hazardní byznys, kvůli kterému dokonce zahájil s Českou republikou arbitráž. Jako senátor se také podílí na tvorbě zákonů, které jeho byznys regulují.

V senátu zasedá za hnutí ANO další podnikatel, majitel textilky Juta Jiří Hlavatý. Obecně se ale dá říct, že do politiky na celostátní úrovni se mnoho podnikatelů či miliardářů "nehrne".

Milan Chovanec

Milan Chovanec

My dokonce připravujeme ještě přitvrzení návrhu pana Plíška, tedy v návrhu pana poslance Plíška nejsou sankce...

Milan Chovanec má patrně na mysli návrh novely o střetu zájmů, kterou předkládala skupina poslanců TOP09, mezi nimi i zmíněný poslanec Plíšek.

Tento návrh (.pdf) zavádí povinnost podat oznámení o majetkových poměrech do 30 dnů od nástupu výkonu veřejné funkce a rozšiřuje i předmět těchto oznámení. Stanovuje také jednotný evidenční orgán pro tato podání veřejných činitelů.

Nové sankce tento návrh nezavádí, zvyšuje však dosavadní maximální možnou pokutu za neplnění povinností z 50 na 500 tisíc korun.

Poslanec Plíšek se také přihlásil k pozměňovacím návrhům (strana 13, blok C, body 1-3) obsaženým v usnesení ústavně právního výboru k vládní novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

O přípravě vlastního návrhu hovořili poslanci ČSSD již 4. března poté, co nepodpořili pozměňující návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým se firmy s více než desetiprocentním podílem členů vlády vyřazují z veřejných soutěží.

"Střet zájmů chceme řešit v zákonné normě řešící primárně tuto problematiku, tedy v novele zákona o střetu zájmů, kterou budeme projednávat v příštích týdnech," řekl k tomu předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Ve sněmovně leží také vládní novela zákona o střetu zájmů, která zavádí (.pdf) centrální evidenční orgán a elektronický registr pro všechna oznámení o majetkových poměrech a zároveň zavádí řadu sankcí. Zahrnuje i povinnost podat oznámení o majtekových poměrech do 30 dnů po nástupu do funkce, kterou najdeme i ve zmíněném návrhu poslanců TOP09. Tento návrh ve sněmovně leží už od srpna 2015, v tuto chvíli je zařazen na program březnové schůze.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

To se ale odehrává už tři týdny nebo měsíc celá ta kauza (Čapí hnízdo - pozn. Demagog.cz) a vy jste si ještě takovou koaliční radu k tomu nevyvolali? To mě trochu překvapuje.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť o farmě Čapí hnízdo skutečně již několik měsíců panovaly jisté pochybnosti, samotná kauza spojená s možným dotačním podvodem se zapojením ministra financí ovšem propukla po zveřejnění informace, že OLAF začíná vyšetřovat v této věco právě Agrofert Andreje Babiše. Tuto informaci přinesl server Neovlivní.cz 2. března, tedy necelé 2 týdny před těmito OVM.

Z přehledového článku od Jana Wirnitzera na serveru Idnes.cz je zjevné, že je o dlouhodobou záležitost eskalovanou v poslední týdnu. Jednou z (přinejmenším mediálně) výrazných událostí bylo listopadové anonymní trestní oznámení. O tom informoval server Neovlivní, který dokument také zveřejnil. Podnět k zahájení trestního řízení však může podat kdokoli, navíc takto anonymně. V prosinci poslanec ČSSD Antonín Seďa v Poslanecké sněmovně interpeloval kvůli Čapímu hnízdu přímo ministra Babiše. Odpovědi se dočká v lednu letošního roku, leč nikterak sdílná není.

Výrazný zlom však nastal v den, kdy server Neovlivní vydal zprávu o tom, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Šlo o článek z 2. března 2016. Tím kauza získala výrazně jiný rozměr, než jí do té doby dávala občasné mediální pozornost. V dalších dnech pravicová opozice deklarovala, že žádá o svolání mimořádné schůze k této věci. V posledním týdnu najdeme mediální zmínky na toto téma prakticky denně.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

reakce: Trvá to asi týden, pane kolego. A začala být velmi akcelerovat po článku.

Ministr vnitra zde reaguje na předchozí tvrzení předsedy Strany zelených. Jak uvádíme výše, kauza Čapí hnízdo skutečně nabrala sílu po zveřejnění informace na serveru Neovlivní.cz, který uvedl, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Agrofert je prošetřován kvůli dotačnímu podvodu. Text byl vydán 2. března a diskuze byla vysílána 13. března, tedy necelé 2 týdny poté.

Od vydání textu na serveru Neovlivní.cz kauza opravdu akcelerovala, média přináší zprávy téměř na denní bázi. (čtvrtek 3. března, pátek 4. března, neděle 6. března, středa 9. března, čtvrtek 10. března, pátek 11. března). To se nedá říct o době před vydáním článku serverem Neovlivní.cz.

Milan Chovanec tedy korektně uvádí, že kauza trvá asi týden a v posledních dnech výrazně akcelerovala.

Milan Chovanec

Milan Chovanec

...naši policisté byli v Maďarsku, ve Slovinsku, v Makedonii. Kdo chtěl pomoc, jí dostal.

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října 2015 vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinskainformoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince 2015 pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - cíl mise je stanovit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Později také ministr vnitra a český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Naši policisté tedy ve všech třech zemích opravdu pomáhali.

Matěj Stropnický

Matěj Stropnický

Paní Kleslovou stála celou řadu funkcí (spolupráce ANO se SZ na pražském magistrátu - pozn. Demagog.cz), protože jsem prostě jako zástupce zelených odmítal, aby do politiky na úrovni hlavního města zasahovaly zákulisní postavy typu paní Kleslová.

Na podzim 2015 se stala Radmila Kleslová terčem veřejné kritiky poté, co vyšlo najevo, že inkasuje nemalé částky z několika státních, polostátních a městských firem. V kontextu výroku nás zajímají především firmy s účastí hl. města Prahy.

Podle informací Mladé fronty DNES z konce září 2015 inkasovala Kleslová ročně jako členka představenstva Pražské teplárenské částku ve výši zhruba 750 tisíc korun. Dále Kleslová působila v dozorčí radě PRE. Kleslová sama uvedla, že od těchto společností dostává měsíčně 97 tisíc korun.

Toto kritizovala jednak opozice, tak i předseda ANO Babiš. Problémem pro Kleslovou také bylo publikování záznamu jejího telefonického rozhovoru s Lukášem Wagenknechtem (v té době býv. náměstek ministra financí, člen dozorčí rady ČEZu).

Trojkoalice, jímž je za Stranu zelených v Praze Stropnický členem, hlasovala 22. října 2015 na zastupitelstvu města pro podporu zařazení bodu Struktura příjmů Radmily Kleslové v městských firmách, který navrhoval zastupitel Zábranský (Piráti).

Kleslová o den pozdeji těchto funkcích skončila, jak uvádí ČTK. V prohlášení uvedla:

"Nechci, aby mé členství ve statutárních orgánech těchto společností sloužilo k dehonestační kampani, která je účelově vedena výhradně proti mé osobě, i když ve statutárních orgánech těchto společností zasedají i další zástupci koalice(...)Vzhledem k tomu, že zástupci Trojkoalice souhlasili se zařazením bodu projednávání mé účasti ve statutárních orgánech společností s majetkovou účastí města na program dnešního zasedání ZHMP, vyzývám je, aby rezignovali na svoje funkce stejně jako já, a prokázali tak v praxi svůj postoj k účasti politiků ve statutárních orgánech firem."

Po následné odchodu Radmily Kleslové z funkce předsedkyně pražského hnutí ANO napsal Matěj Stropnický na svůj facebook post, ve kterém se hlásí k podílu na tomto odstoupení.

Radmila Kleslová neměla oficiálně žádnou funkci ve vedení pražského magistrátu, podle Stropnického však přes své zástupce ovládala část zastupitelského klubu. Je tedy nesporné, že v průběhu podzimu 2015 Klesová odstoupila jednak z pozice předsedkyně pražského ANO a dále také rezignovala na členství v řadě (nejen městských) firem.

Pokud jde o podíl Matěje Stropnického na této věci, nejsme schopni jeho přímé zapojení a vliv prokázat. K pádu Kleslové kromě tlaku partnerů ANO v Praze (viz hlasování výše) přispěla zejména medializace jejích finačních výnosů z veřejných peněz, nahrávka s Wagenknechtem, tlak šéfa hnutí a jistě i vnitrostranické poměry v ANO v hlavním městě. Jelikož nejsme schopni korektně určit, nakolik Stropnický a Trojkoalice přispěli k pádu Kleslové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.