Interview ČT24 ze dne 3. prosince 2012 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)
Prezident pochopitelně jmenuje na návrh Senátu. (Ústavního soudce – pozn. Demagog.cz)
Prezident republiky podle Ústavy ČR (Čl. 84) jmenuje soudce Ústavního soudu pouze se souhlasem Senátu, nikoliv na jeho návrh.
Soudkyně si u toho měla uvědomit, že je ženou jednoho z bývalých nejvyšších představitelů...(kauza Smetana - pozn. Demagog.cz)
O případu Romana Smetany rozhodovala soudkyně Markéta Langerová. S její osobou byla spojena otázka možné podjatosti. Její manžel, Ivan Langer, byl například poslancem, místopředsedou ODS a také ministrem vnitra či informatiky. Lze tedy říci, že zastával vysoké vládní funkce a byl tak jedním z nejvyšších vládních představitelů. Dodáváme, že sám Smetana si na možnou podjatost soudkyně nestěžoval.
Jde totiž o to, že Roman Smetana, může se to tak brát, poškodil majetek v hodnotě 17,5 tisíc.
Ze zprávy agentury Mediafax můžeme citovat mluvčího Nejvyššího správního soudu : " Odsouzení Romana Smetany je za majetkový trestný čin, tedy za útok proti majetku, kterým způsobil škodu výrazně přesahující hranici trestného činu," konstatoval Knotig. Škoda, kterou Smetana počmáráním billboardů způsobil, dosáhla 17 tisíc korun.”
...já jsem prezentoval svoje věci i v zahraničí, ve Spojených státech, v Anglii, měl jsem velkou výstavu v Berlíně.
Vladimír Franz měl v zahraničí několik ať už individuálních, nebo kolektivních výstav. Např. v roce 1990 v New Yorku nebo v roce 2001 v Berlíně, kde souborně prezentoval svou uměleckou činnost.
Otázka:kolik jste si na prezidentskou kampaň vyčlenil peněz?
Franz: Já jsem si nevyčlenil nic. Víceméně do toho jsem vložil svých deset tisíc a zbytek je na drobných příspěvcích občanů, čili za mnou nestojí ani politické strany, ani nějaké zájmové struktury. (volební účet)
Z informací na transparentním účtu vyplývá, že počáteční vklad Vladimíra Franze na jeho volební (transparetní) účet byl 50 000 Kč a ne 10 000 Kč, jak uvedl. Politické strany ani zajmové skupiny mu na tento účet žádné přímé dary neposkytly.
Vzhledem k tomu, že první fáze kampaně, petiční kampaň, mi nikdo nedal deset podpisů v Senátu nebo dvacet v Poslanecké sněmovně, tak už od začátku srpna člověk jezdí po Čechách, hovoří po náměstích, debatuje s lidmi.
Že Vladimír Franz nedostal podpisy členů parlamentu, je zjevné už z rozhodnutí Ministerstva vnitra (.pdf) o jeho registraci jako prezidentského kandidáta, kde nejsou podpisy ústavních činitelů uvedeny. Ovšem jeho tvrzení, že od začátku srpna “jezdí po Čechách...” se nám nepodařilo potvrdit. Informaci o jakémkoli Franzově setkání s voliči alespoň v první polovině srpna nenajdeme mezi zmínkami médií, na jeho kanálu na Twitteru, na Youtube ani na oficiálním webu kampaně. Na facebookovém profilu nalezneme první doklad takového setkání v podobě fotografie z 31. srpna. Franzovo tvrzení přirozeně nemůžeme vyvrátit, proto jej označujeme jako neověřitelné.
Myslím, že v současné době vzhledem k tomu, že jsme na konci října zřídili transparentní účet, aby bylo na náklady, na tisk drobných materiálů a benzín, myslím, že jsme do současnosti utratili asi dvě stě tisíc.
Vladimír Franz otevřel svůj transaprentní volební účet u Fio banky 2. listopadu 2012. Již 2. října 2012 však založil u stejné banky dočasný transparentní účet, kde také přijímá finanční dary a odkud již v říjnu platil výdaje za kampaň. Pokud sečteme dosavadní výdaje z obou účtů (mimo převodů na volební účet), činí výdaje necelých 170 tisíc korun.
To dochází drobné sponzorské dary občanů po tisícikoruně a na to jsou samozřejmě všechno smlouvy.
Finanční dary na volební kampaň od jednotlivých občanů se pohybují v řádech stovek až tisíců korun. Jako nejvyšší darovaná částka je na účtu Vladimíra Franze uvedeno 10.000,- Kč, nejnižší sumy jsou 100,- Kč.
Co se týče smluv ohledně sponzorských darů, podle informací ze stránek Vladimíra Franze je darovací smlouva nutná u darů nad 3.000,- Kč. V případě neuzavření darovací smlouvy se tento finanční dar vrací zpět odesílateli. O darovacích smlouvách v případě nižší částky není zmínka.
DP: A je pravda, že jste pro skinheadský časopis Čech sepsal několik programových bodů, které se měly týkat například boje proti drogám, posilování fyzické kondice, případně rozvíjení vlastenectví?
F: Tyhlecty ideály jsem měl, protože to nebyli lidé, kteří by byli nějak valně vzdělaní. Ale nesepsal jsem nic. Ten časopis se měl jmenovat Krok.
DP:a přispíval jste do něj?
F: Ne
DP: Takže je to smyšlená informace, která koluje volně internetem.
F: Ano
Hned druhá věta prezidentského slibu praví, že bude zachovávat Ústavu a zákony.
V Ústavě České republiky (Čl. 59, odst. 2) zní prezidentský slib takto: “ Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.” Druhá věta zní tedy skutečně jak říká Vladimír Franz.
To je výlučná prezidentská kompetence. (jmenování členů ČNB – pozn. Demagog.cz)
Jak je stanoveno v Ústavě ČR, hlava třetí, čl. 62., prezident republiky jmenuje členy Bankovní rady České národní banky. Tato pravomoc není omezena žádnou kontrasignací.
Když Nejvyšší soud vynesl rozsudek, hned druhý den jsem šel do podatelny Pražského hradu a dal jsem žádost o milost pro Romana Smetanu.
Výrok jako neověřitelný. V. Franz se v anketě Lidových novin věnované případu R.Smetanu vyjádřil následovně: " Rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě řidiče Romana Smetany respektuji. Litera zákona je striktní. Nemyslím si ale, že by pan Smetana měl jít znovu do vězení. Společenská nebezpečnost toho, co udělal , je nízká, pakliže vůbec nějaká. Na nikoho svým autobusem v opilosti nenajížděl, nikoho nezranil a nic neukradl, ale vyjadřuje svůj názor. A obávám se, že i náklady na celé řízení překračují způsobenou škodu. Tykadlovou taškařici je na čase ukončit. je to šance pro moudrost prezidenta republiky ". Zda žádal V.Franz milost pro R.Smetanu v podatelně Pražského hradu se nám zjistit nepodařilo.
Zaměřili jsme se na kampaň, která nemá rysy takových těch mítinků a rysy papalášství. Je to kampaň, která je víceméně skoro zadarmo, je to kampaň, která sází na hravost lidí, na to, aby lidé přemýšleli, aby to bylo svěží.
Ověřujeme, zda je Franzova kampaň “víceméně skoro zadarmo”. Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Vycházíme tedy z toho, že náklady i příjmy kampaně musejí být uvedeny na zmíněném účtu. U Vladimíra Franze jde o dva účty u banky Fio. Pokud sečteme veškeré příjmy prvního i druhého Franzova účtu, dobereme se částky 177 177 Korun. Podobně sečtené výdaje dosahují výše 161 452 Korun. Franzova kampaň tedy nákladnou být ani nemůže. Dodejme srovnání s jinými prezidentskými kandidáty: J. Fischer získal již v prvním měsíci existence svého transparentního účtu přes 10 mil. Korun, M. Zeman přes 1 milion.