Kalouskových 100 miliard aneb nechovejme se jako Řekové.

Výrok poslance Zaorálka se opírá o výroční zprávu Evropského účetního dvora. V české části této zprávy, kterou ve svém vydání z 24. května 2012 poprvé citoval deník Insider, se skutečně uvádí, že: „Kontrola zjistila významné riziko (significant risk), že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravuje výsledky auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici." Jako příklad zpráva uvádí dotace v oblasti dopravy za rok 2011. Auditní orgán odhalil, že špatně bylo rozděleno 1,85 procenta evropských dotací. Šlo tedy o zanedbatelnou částku do dvou procent, která potvrzuje, že dotační systém funguje správně. Lucemburská kontrola však toto tvrzení prověřila a zjistila, že v dopravních projektech bylo chybně rozděleno 41,82 procenta celkové částky, což znamená, že počet chyb byl ve skutečnosti zhruba 22krát větší, než uvedl auditní orgán.

Ministerstvo financí fakt, že by docházelo ke zkreslování výsledků auditů, kategoricky odmítlo. Zároveň upozornilo, že zpráva představuje pouze návrh předběžných zjištění, přičemž ten jako takový ještě bude projednán s Evropským účetním dvorem v kontradiktorním řízení a teprve poté bude audit uzavřen a budou moci být poskytnuty jejich výsledky. Dle ministerstva přitom dosavadní zkušenosti prokazují, že konečné zprávy vydané po tomto řízení se výrazně liší od původních návrhů zpráv.

S odkazem na výše uvedené musíme výrok poslance Zaorálka hodnotit jako zavádějící, a to především z důvodu jeho formulace. Poslanec Zaorálek tvrdí, že "se ukázalo, že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravoval výsledky kontroly čerpání evropských dotací...", zpráva Evropského účetního dvora však explicitně nehovoří o tom, že se toto skutečně děje, ale o tom, že zde existuje "významné riziko, že by se to dít mohlo." Zpráva navíc hovoří o "úpravách výsledků auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici", a tedy ne o "úpravách výsledků tak, aby se ve výroční zprávě snížil počet chyb zhruba 20krát", jak tvrdí poslanec Zaorálek . Ono "snížení chyb zhruba 20krát" se vztahuje ke konkrétnímu případu citovanému ve zprávě účetního dvora, a jako takové tak nemůže být automaticky vztahováno k čerpání dotací obecně. Z důvodu formulace výroku a taktéž toho, že zjištění Evropského účetního dvora jsou v současné době pouze zjištěními předběžnými, a jako taková je tedy až do doby definitivního přezkoumání nelze brát jako definitivní, hodnotíme výrok poslance Zaorálka jako zavádějící.

Na základě informací Ministerstva financí ČR a České národní banky hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu ČR je na rok 2012 plánovaný roční deficit 105 miliard Kč, což tvoří přibližně 2,9 % HDP (hodnota HDP podle prognózy (.xls) České národní banky). Za předpokladu zvýšení deficitu o 100 miliard Kč v tomto roce by skutečně došlo k jeho nárustu na 6 % HDP.

Ministerstvo financí prostřednictvím svého odboru (auditního orgánu) kontroluje průběh a stav čerpání dotací z evropských fondů. Miroslav Kalousek jako nejvyšší představitel MF je poté politicky zodpovědný za správnou funkčnost čerpání. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle oficiálních stránek zřízených Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci Fondy Evropské Unie je "připraveností řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán."

Ten spadá pod ministerstvo financí jako odbor 52. Podle samotného ministerstva "Zajišťuje výkon auditů na všech úrovních realizace operačních programů spolufinancovaných z finančních prostředků EU, ověřuje účinnost systémů finančního řízení a kontroly u všech subjektů implementace a na vzorku operací vykázané výdaje finančních prostředků EU a veřejných prostředků. Plní úkoly v návaznosti na vypracovaná prohlášení při ukončení pomoci poskytnuté ze strukturálních fondů a při uzavírání projektů."

Pozice Miroslava Kalouska jako nejvyššího nadřízeného všem ředitelům jednotlivých odborů jej poté předurčuje k převzetí politické zodpovědnosti za jejich činnost, a tím i za problematiku čerpání financí z evropských fondů.

Na základě potvrzení samotným Řeckem hodnotíme výrok jako pravdivý.

Řecká strana sama potvrdila, že kvůli uspíšení vstupu do eurozóny falšovala makroekonomické statistiky řecké ekonomiky. Řecko se stalo členem eurozóny v roce 2001, přičemž od roku 1999 upravovali řečtí statistici údaje o schodku veřejných rozpočtů tak, aby vyhovovaly konvergenčním kritériím pro přijetí eura.

Řecko se nevyhnulo ani dalším úpravám statistik, když se v loňském roce zjistilo, že země se nedostala do ekonomické recese v roce 2009, ale již o rok dříve.

Na základě informací Ministerstva financí a Nařízení Rady č. 1083/2006 (.pdf) o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti pro období 2007-2013 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Kontrolu čerpání evropských dotací zajišťuje Auditní orgán - centrální harmonizační jednotka (odbor 52 Ministerstva financí), která zpracovává výroční kontrolní zprávy u operačních programů za oblast ERDF a FS/CF předkládanou Komisi včetně výročního stanoviska podle právních předpisů ES za programové období 2007 – 2013.

Na základě výroční kontrolní zprávy Auditního orgánu předložené Komisi může pověřená schvalující osoba zastavit platební lhůtu, pokud zpráva auditního subjektu členského státu nebo Společenství uvádí důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování kontrolních a řídících systémů. Komise rovněž může rozhodnout o pozastavení všech průběžných plateb, jestliže v řídícím a kontrolním systému existují závážné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb.

S ohledem na měsíční monitorovací zprávu (MMZ) Národního orgánu pro koordinaci hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Podle březnové MMZ (.pdf, str. 36) rozhodla Evropská komise neproplácet žádosti o platbu u většiny operačních programů z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti.

Od března 2012 tedy bylo pozastaveno předkládání žádostí o platbu k refundaci Evropské komise u těchto operačních programů:

OP Doprava

OP Životní prostředí

OP Podnikání a inovace

OP Výzkum a vývoj pro inovace

Integrovaný OP

OP Technická pomoc

OP Praha Konkurenceschopnost

všechny regionální OP

Ve stenografických záznamech Poslanecké sněmovny České republiky nejsou k dohledání informace potvrzující tvrzení Lubomíra Zaorálka. Výrok proto hodnotíme jako nepravdu.

Kromě oficiálních stenografických záznamů se tuto informaci nepodařilo dohledat ani v relevantních nezávislých médiích. Ty odkazují převážně na slova tehdejšího ministra školství Dobeše, který ve svých vyjádřeních premiéra Nečase zmiňuje, nicméně samotný předseda vlády nebo ministr financí Kalousek v těchto článcích nejsou citováni.

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě videozáznamu tiskové konference po setkání premiéra Petra Nečase s předsedou Komise José Manuelem Barrosem.

Petr Nečas v reakci na otázku novinářů skutečně uvedl, že v nejhorším případě hrozí zvýšení deficitu na 6% HDP z důvodu výpadku toku plateb z Evropské unie, ale v kontextu dopadů situace ohledně evropských dotací na rozpočtový výhled České republiky. Během tiskové konference nedošlo ke zmínce o obnovení plateb Komisí.

Na základě záznamu pořadu Události komentáře ze dne 15. května 2012 a ústní interpelace ministra financí 15. března 2012 hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Lubomír Zaorálek tímto výrokem reaguje na Kalouskovu odpověď moderátorce v pořadu Události komentáře v souvislosti s hodnocením kauzy Davida Ratha. Miroslav Kalousek hodnotí kauzu Rath jako závažný problém pro Českou republiku i s ohledem na dotační programy EU. Evropská komise by podle něj mohla na základě korupčního skandálu Davida Ratha pozastavit platby do Česka, protože se jí vzhledem k nedostatku financí "hodí" další důvody k pozastavení proplácení evropských peněz.

Totéž prohlásil ještě v ústní interpelaci v PS PČR 15. března 2012, na což pak mimo jiné reagoval i eurokomisař Johannes Hahn.

Další mediální výstupy k tomuto tématu se nám však již nepodařilo dohledat.

Na základě Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Oddíl 6 tohoto nařízení (.pdf) stanovuje podmínky stavění platební lhůty a pozastavení plateb. Podle článku 92 tohoto oddílu může Komise všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo programů pozastavit, pokud:

a) v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a pro které nebyla přijata nápravná opatření, nebo
b) určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, nebo
c) členský stát závažným způsobem porušil své závazky podle čl. 70 odst. 1 a 2.

Článek 70 odst. 1 a 2 stanovuje povinnosti členských států. Ty jsou podle něj odpovědné za řízení a kontrolu operačních programů tak, že zajišťují, aby řídicí a kontrolní systémy operačních programů byly zavedeny v souladu s podmínkami stanovenými Komisí a aby účinně fungovaly. Dále členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují a získávají zpět neoprávněně vyplacené částky, případně spolu s úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti a částky Komisi a informují ji o postupu správních a soudních řízení. Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropských společenství členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.

Na základě informací uvedených na internetových stránkách Strukturalni-fondy.cz hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako nepravdivý. Dle informací (pdf.) činí celková alokace fondů na rok 2007-2013 (aktuální k datu 3. května 2012) 778,5 mld. Kč. Cílem bylo vyčlenit pro regionální operační programy pro období 2007-2013 částku 4,6 mld.€, což odpovídá částce 118,634 mld.Kč (pozn. dle aktuálního kurzu € = 25,79 Kč). Uvedená částka, která měla být určena pro regionální operační programy, tak odpovídá 15,2 % z celkové částky, která byla pro ČR uvolněna.

Obě části tvrzení Lubomíra Zaorálka o výši i místě přerozdělení dotačních plateb jsou podle informací z měsíční monitorovací zprávy za duben 2012 pravdivé.

Alokovaná částka pro Českou republiku pro finanční období 2007-2013 je podle nejaktuálnější monitorovací zprávy (.pdf) 778,5 miliardy korun, což potvrzuje Zaorálkův výrok o stovkách miliard. Z této celkové částky bylo zatím přiděleno 333,8 mld.

Informaci o přerozdělování financí na jednotlivých ministerstvech potvrzují opět webové stránky strukturalni-fondy.cz zřízené Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci. Podle tabulky monitorovací zprávy (.pdf) na straně 6 jsou všechny tématické Operační programy přerozdělovány na ministerstvech. Právě tématické OP tvoří 80,1% čerpaných evropských dotací.

název Řídící orgán Podíl v %

OP Doprava MD 21,8

OP Životní prostředí MŽP 18,4

OP Podnikání a inovace MPO 11,7

OP Výzkum a vývoj pro inovace MŠMT 7,7

Vzdělávání pro konkurenceschopnost MŠMT 6,8

OP Lidské zdroje a zaměstnanost MPSV 6,9

Integrovaný OP MMR 6,1

OP Technická pomoc MMR 0,7

Na základě informací MPSV, serveru aktuálně.cz a některých dalších zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Současná vláda byla jmenována 13. července 2010, přičemž každý rok jejího působení (2011, 2012) docházelo k úsporným opatřením, která se dotkla všech skupin zmiňovaných poslancem Zaorálkem. Další úsporná opatření se plánují i pro rok 2013.

Co se týče zdravotně postižených, zde došlo ke snížení některých příspěvků již k lednu 2010, tedy ještě před jmenováním vlády Petra Nečase (např. snížení příspěvku na provoz motorového vozidla). Pro rok 2011 se již Nečasova vláda rozhodla ponechat většinu těchto příspěvků ve stejné, tedy snížené výši. V rámci sociální reformy 2012 pak ke změnám ve výši dávek pro zdravotně postižené došlo v důsledku sjednocení dosavadních osmi dávek do dvou- tzv. "příspěvku na mobilitu" a jednorázového "příspěvku na pomůcky".

V případě důchodců se úsporná opatření promítají především do podoby valorizace, přičemž v praxi každoročně dochází k nepatrnému snižování státních penzí v porovnání s průměrnou mzdou, kdy průměrná mzda roste rychleji než důchody. Zásadní změnu v otázce valorizace pak vláda připravuje pro rok 2013, od kterého by se po dobu tří let měly penze valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Dosud se důchody zvyšovaly v případě inflace o celou její míru.

Rodin s dětmi se v roce 2011 dotkly především změny v porodném (nově vypláceno pouze na první dítě, a to jen rodinám, jejichž příjem je menší než 2,4 násobek životního minima) a ve čtyřleté variantě rodičovského příspěvku (pokles o 1/5 až 1/6 oproti předcházejícímu roku). V roce 2012 pak mezi nejvýraznější patřily změny v tříleté variantě rodičovského příspěvku (pokles až o téměř 16 tisíc korun).

Celkovou výši úsporných opatření dopadajících na výše zmiňované skupiny obyvatel se nám nepodařilo dohledat. Již ze samotné tiskové zprávy MPSV (pdf.) o vývoji sociálních výdajů v roce 2011, v níž se mimo jiné uvádí, že „Na dávky státní sociální podpory bylo v roce 2011 uvolněno cca 36,0 mld. Kč, což bylo o 4,8 mld. Kč méně než v roce předchozím, přičemž tento meziroční pokles souvisí převážně s úspornými legislativními úpravami účinnými od počátku roku 2011…“ je však patrné, že úspory se skutečně budou pohybovat v řádu miliard korun.

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako neověřitelný. Na základě informací Ministerstva financí a Euroskopu.cz existují jisté odhady, které se v kontextu roku 2012 týkají pouze čistého příjmu. Česká republika je v rámci EU tzv. čistým příjemcem. To znamená, že od EU dostává více peněz, než odvádí do společného rozpočtu. Od roku 2004, kdy se ČR stala členem Evropské unie, vypadaly čisté příjmy a dotace na strukturální fondy následovně:

čistý příjem

dotace na strukturální fondy

rok

mil. Kč

mil. Kč

2004-2006

16 213,8

26 278,8

2007

15 192,8

27 565,4

2008

23 773,4

41 905,8

2009

42 317,7

51 907,3

2010

47 917,4

55 457,4

2011

30 733,4

43 455,5

2004-2011

176 148,4

246 570,1

Co se týče výše dotací na rok 2012 a 2013, setkáváme se pouze s odhady ohledně čistých příjmů. Např. Euroskop.cz uvádí, že by Česká republika mohla v období 2007-2013 získat čistý příjem až ve výši 22,5 mld. € (pozn. Od roku 2007 činí čistý příjem pouze 6,241 mld. €.). Rovněž bylo odhadováno, že od roku 2007 by do České republiky mohl proudit čistý příjem ve výši až 93 mld. Kč. Jak je však patrné z tabulky výše, tento odhad nebyl dosud naplněn. V období let 2007-2011 bylo vyčerpáno z evropských fondů 100 mld. Kč a předpoklad, že by dotace pro rok 2012 dosáhly stejné výše jako za uvedené období dohromady, je více než optimistický. Vzhledem k tomu, že se nám ale nepodařilo zjistit bližší informace o možném čerpání dotací pro strukturální fondy pro rok 2012, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě informací ze stránky Strukturalni-fondy.cz musíme výrok Lubomíra Zaorálka hodnotit jako nepravdivý.

Dle přehledů čerpání (rozcestník pro zprávy) pro jednotlivé měsíce v roce 2011 a 2012 dosahovaly dotace v průměru 8,45 mld. Kč měsíčně. Pro srovnání se v roce 2009 od měsíce března do října toto číslo pohybovalo okolo částky 7,63 mld. Kč za měsíc. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V současnosti je proplácení peněz z evropských fondů u několika operačních programů pozastaveno a Česká republika tak tyto peníze nedostává. Nejedná se však o konečný stav a obnovení jejich financování závisí na přijetí nápravných opatření vládou ČR.

Evropská komise rozhodla (.pdf, str. 36) pozastavit proplácení žádostí o platbu u části operačních programů, a to z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání evropských fondů. Skutečně je tedy hlavním problémem špatné fungování systému kontroly, jak uvádí poslanec Zaorálek. Obnovení proplácení závisí na plnění akčního plánu, který Česká republika s Komisí uzavřela. Cílem tohoto plánu je odstranění problémů se správou a kontrolou toku peněz. Pokud se vládě podaří chyby napravit, bude čerpání peněz obnoveno, a ke ztrátám tudíž nedojde. O osudu evropských dotací pro ČR by mělo být jasno do konce července. (zdroj ČT24)