Konečná v koncích

Žena, která chce v budoucnu stát v čele ministerstva životního prostředí, není schopna jasně popsat postoje své strany v otázce, která je z pohledu české společnosti snad nejdůležitější z celého resortu ŽP: otázce obnovitelných zdrojů. Ve středečním pořadu Hyde Park byl každý druhý výrok Kateřiny Konečné nepravdivý, zavádějící nebo neověřitelný.

Komentář 10. listopadu 2013

Jedním z důležitých témat pořadu byla logicky otázka obnovitelných zdrojů energie. Kateřina Konečná ze své pozice stínové ministryně životního prostředí ovšem nejlepší znalostí tématu neoplývala.

Podle vlastních slov Konečné byli komunisté jedinými, kdo upozorňoval na špatné nastavení "solárního zákona" a to od roku 2008. Sama poslankyně však napsala v roce 2010, že zákonodárci již při projednávání původní normy v roce 2005 byli varováni před riziky spjatými s nepřiměřeně vysokými výkupními cenami. Zůstává tedy s podivem, proč si tato varování, o kterých veřejně píše, nevzala k srdci především samotná KSČM. Při hlasování o zavedení zákona, který fotovoltaický boom umožnil, se z rudých řad postavil proti pouze jediný poslanec. Deset komunistů se zdrželo a zbytek solární panely podpořil.

Ještě více s podivem je, proč o sobě údajné hlasitá kritička příliš vysoké daně za čistější energii prohlašuje, že se paradoxně postavila proti zákonu, který měl přemrštěným výkupním cenám zabránit. Nehlasovala jsem pro pozměňovací návrh o obnovitelných zdrojích energie, prohlásila Konečná; tedy pro úpravu, která zavedla možnost snížení výkupní ceny energie z fotovoltaiky na maximálně pět procent ročně. Opak je ale pravdou, poslankyně zvedla ruku pro. Měřeno elektroměrem pravdomluvnosti se tak její výkon dá přirovnat k výkonu solárních panelů v noci.

Za zmínku rovněž stojí odpor Konečné k zákonu, jenž katolíkům a dalším denominacím navrací majetky, které její služebně starší kolegové zabavili ve prospěch pracujícího lidu. Poslankyně míní, že o půdě vydávané katolické církvi, respektive dalším církvím, bude rozhodovat Vatikán, slovy Konečné cizí mocnost. Na tomto komunistickém vidění světa ovšem nenechal nit suchou Ústavní soud, který takovou optiku označil doslova za zcestnou, účelovou a postrádající jakoukoliv věcnou logiku.

Z celkem šestnácti výroků komunistické zákonodárkyně nemohla být celá polovina označena jako pravdivá. To je zarážející množství pro stranu, která se snaží prezentovat jako znovu připravena na to převzít zodpovědnost za správu země.

Autorem dnešního textu je David Kopecký, který pracuje v projektu Demagog.cz. Kompletní analýzu poslankyně Konečné najdete na webu Demagog.cz.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů