Demagog.cz

Miroslav Kalousek kriticky o státních financích

Bývalý ministr financí a současný předseda poslaneckého klubu opoziční TOP 09 nenechal nit suchou na návrhu státního rozpočtu pro rok 2020 a způsobu, jakým současná vláda spravuje státní finance. Vadí mu například prý nedostatečný pokrok důchodové reformy nebo rozsáhlá sleva na jízdném pro studenty a seniory.

Ověřili jsme
E15 ze dne 21. října 2019 (moderátor Pavel Otto, záznam)

12 ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Přitom sama vláda v materiálu, který posílá do Bruselu, napsala, že pokud se v Česku do deseti let něco nezmění, penzijní systém se dostane do neřešitelné situace. !

Miroslav Kalousek hovoří o Konvergenčním programu z dubna 2019. Ten uvádí, že v roce 2030 začnou do důchodu odcházet silné ročníky a postupně významně narostou státní výdaje na důchody. Dokument ovšem nehovoří o tom, že by se situace měla stát neřešitelnou.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek v rozhovoru bohužel blíže nespecifikuje, o jakém materiálu mluví. Předpokládáme, že jde o Konvergenční program (z dubna 2019) České republiky, který každoročně zpracovává Ministerstvo financí. Tento dokument má za úkol informovat Evropskou komisi o záměrech a cílech hospodářské politiky státu.

Kapitola č. 5 Udržitelnost veřejných financí (.pdf, str. 26–28) se mimo jiné zabývá také fiskálními dopady stárnutí populace. Podle populačních projekcí Eurostatu, ale i Českého statistického úřadu můžeme do roku 2060 očekávat pokles počtu osob v produktivním věku a zároveň zvyšování průměrné doby dožití. Zároveň by do roku 2030 měly být výdaje na důchody v poměru k HDP stabilní, pak se ale do důchodového věku dostanou silné ročníky ze 70. let 20. století. To povede k poměrně dramatickému narůstání výdajů až na 11,7 % HDP.

Zdroj: Konvergenční program ČR (.pdf, str. 27)

Velmi podobné informace podává i zpráva o stavu důchodového systému, kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Dokument obsahuje analýzu růstu výdajů na důchody v poměru k HDP a předpokládá prudký nárůst (.pdf, str. 72) těchto výdajů právě po roce 2030. O nutnosti důchodové reformy na základě této zprávy hovořila na začátku září 2019 ministryně financí Alena Schillerová v Interview ČT24.

Z výše zmíněných dat můžeme vyčíst, že zhruba za deset let začnou do důchodu odcházet silné ročníky a dramaticky porostou státní výdaje. Takový stav není dlouhodobě udržitelný, na což upozornila i Evropská komise v květnu 2018. Zmíněný dokument neobsahuje žádný konkrétní termín, po kterém by se situace měla stát neřešitelnou, jde tedy o interpretaci Miroslava Kalouska, založenou na zmíněných datech.

Výrok však hodnotíme jako zavádějící, jelikož ve zprávě zmiňovaný rok 2030 nelze interpretovat jako termín, po kterém by se důchodový systém dostal do neřešitelné situace, ale spíše jako termín, který je pro důchodový systém zlomový, kdy po tomto roce dojde k postupnému významnému navyšování výdajů na důchody. Nejhorší však má být situace až po dalších asi 30 letech, kolem roku 2060.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ale ve vztahu k HDP se za Kalouska investovalo více, než je plánováno letos i příští rok. !

Vláda v roce 2019 a 2020 uvolní ze svých prostředků menší podíl financí na investice jak ve vztahu k předpokládanému HDP, tak i ve vztahu k celkovým výdajům, než bylo běžné v době, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek byl osmým a desátým ministrem financí ČR. Konkrétně od ledna 2007 do května 2009 v prvním období a poté od července 2010 do července 2013.

Státní investice jsou také označované jako kapitálové výdaje státní pokladny. Mezi lety 2007 a 2013 byl průměrný podíl investic 10,3 procenta. Při pohledu na informace o investicích z let 2007, 2008, 20092010–2013 při porovnání s dnešními čísly zjistíme, že absolutní hodnoty investic jsou pro rok 2019 (.pdf, str. 24) a pro příští rok 2020 až na výjimky vyšší. Výjimkou jsou roky 2009 a 2010, kdy byla konečná výše investic vyšší než v roce 2019.

Zdroje k tabulce: 2007, 2008, 2009, 2010–2013

Když se podíváme na letošní rok a rok příští, tak zjistíme, že v roce 2019 (.pdf, str. 24) připadá na kapitálové výdaje 8,1 % z výdajů rozpočtu (122,3 miliardy Kč). Na rok 2020 připadá na kapitálové výdaje 8,4 %, přičemž se počítá s celkovými výdaji (včetně peněz z evropských fondů) ve výši 1 598,1 miliard Kč. Z toho se na investice plánuje uvolnit 135 miliard.

Když se podíváme na růst HDP (.xlsx), tak v období působení Miroslava Kalouska na Ministerstvu financí v rozmezí let 2007–2013 byly hodnoty růstu celkem ve třech letech ze sedmi záporné, přičemž největší propad se udál v roce 2009. Naproti tomu v posledních letech zaznamenáváme období hospodářského růstu. Minulý rok růst činil růst 3 % hrubého domácího produktu, letos se počítá se dvěma a půl procenty.

Podíl investic na HDP mezi lety 2007 a 2013 (.xlsx) je znázorněn v následujícím grafu:

Zdroje k tabulce: 2007, 2008, 2009, 2010–2013

Z grafu je vidět, že největší podíl investic na HDP byl v roce 2009, kdy dosáhl hodnoty 3,4 procenta. Průměrná hodnota v celém sledovaném období činí 2,9 procenta.

Poslanec Kalousek mluví o letech 2019 a 2020. Když se podíváme na poslední makroekonomické predikce (.pdf, str. 27) Ministerstva financí z července 2019 na roky 2019 a 2020 a poté předpokládaný hrubý domácí produkt, který (po započítání inflace mezi lety 2011 a 2018) má ve zmíněných letech dosahovat částek 5 505 mld. a 5 633 mld., porovnáme s investicemi (122,3 mld. pro rok 2019 a 135 mld. pro rok 2020), zjistíme, že v roce 2019 činí investice 2,2 % HDP, příští rok pak 2,4 % HDP.

V obou případech je tedy míra investic vyjádřená v procentech HDP menší než v letech, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Učitelé jsou ve stávkové pohotovosti, protože jim vláda slíbila patnáctiprocentní nárůst platů, ale dostanou jen deset procent. Vláda by potřebovala nějakých pět miliard. Kdyby škrtla nesmyslnou slevu na jízdném, rázem je má. !

Učitelé jsou ve stávkové pohotovosti, která má úzkou souvislost s měnícím se procentem nárůstu platů. Dle zjištěných informací se částka potřebná ke zvýšení platů o 15 % pohybuje kolem 5,5 miliardy Kč. Při hypotetickém zrušení slev na jízdné je možné ušetřit přes 5,6 miliardy Kč.

skrýt celé odůvodnění

Učitelé jsou skutečně ve stávkové pohotovosti od 24. září 2019, kdy ji vyhlásili jako odezvu na neuspokojivé jednání o výši nárůstu platů pedagogických pracovníků. Rozepře se týká výše nárůstu, který je momentálně plánován jako 10%. Původně bylo školskými odbory (ČMOS PŠ – Českomoravský odborový svaz pracovníků školství) vyžadováno zvýšení platů o 15 %, které ze začátku podporoval ve svém prohlášení také ministr Robert Plaga, avšak později po jednáních byl požadavek snížen na již zmíněných 10 %.

Dále se jedná o velmi rozporuplné rozdělení oněch 10 % mezi tarifní část (fixní část) a odměny. Dle prohlášení ministra školství Roberta Plagy je počítáno s tarifní částkou 2 700 Kč a částkou 900 Kč sloužící k odměnám.

Je důležité si připomenout, že vláda ve svém programovém prohlášení deklaruje, že platy učitelů vzrostou do roku 2021 na 150 % úrovně z roku 2017. Podle ministra školství Roberta Plagy by tak učitelé v roce 2021 měli dostávat průměrně 46 000 korun. V současnosti průměrný příjem učitelů v prvním čtvrtletí činil 36 224 korun, což odpovídalo 106 % průměrné mzdy.

Výdaje na 10% nárůst platů učitelů dle informací v otevřeném dopise předsedy ČMOS PŠ Františka Dobšíka poslancům a poslankyním činí zhruba 11,1 miliardy Kč, z čehož můžeme jednoduchým výpočtem získat číslo velmi podobné 5 miliardám při nárůstu platů z 10 % na 15 %, zmíněných ve výroku Miroslavem Kalouskem (10 % = 11 095 165 000 Kč, 15 % = 16 642 747 500 Kč, takže zvýšení o 5 p. b. = 5 547 582 500 Kč).

Slevou na jízdné je ve výroku odkazováno na srážku 75 % z jízdenky ve vlacích a autobusech pro žáky, studenty od 6 do 26 let a seniory nad 65 let. Sleva platí od 1. září 2018 na všech vnitrostátních dálkových regionálních autobusových a železničních linkách, v rámci integrovaných dopravních systémů a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. Ve vlacích sleva platí pouze ve 2. třídě. Stát také nařídil 100% slevu na jízdném pro děti do šestého roku života.

Sleva na jízdném si dle vyjádření Ministerstva dopravy vyžádala za rok fungování přes 5,6 miliardy Kč, což odpovídá sumě, na kterou je odkazováno ve výroku. Původně byla Ministerstvem dopravy předpokládána suma na výdaje 6 miliard Kč. Nejnákladnějším měsícem za první rok byl letošní květen, kdy stát dopravcům vyplatil 527 milionů korun.

Jak už bylo výše zmíněno, sleva na jízdné platí od 1. září 2018. Z tohoto důvodu můžeme v tabulce níže pozorovat značný nárůst kompenzace jízdného, kdy pouze za září 2018 musel stát vyplatit téměř dvojnásobnou kompenzaci oproti celému předchozímu roku 2017. Slevě 75 % před 1. zářím 2018 předcházela dotace 25 % z jízdného pro studenty, 62 % pro žáky při cestě do školy, 50 % pro děti do 15 let, 100 % pro děti do 6 let a 75 % pro zdravotně postižené.

Dotace jízdného jsou dle vyfakturované částky rozdělovány mezi soukromé i státní dopravce, avšak částka, která připadá na jeden projetý lístek se může na stejné trase významně lišit i o několik set korun. Tento nepoměr mezi utrženými penězi u různých dopravců na jeden lístek je způsoben odlišným systémem určování ceny (pohyblivé ceny v závislosti na vytíženosti a čase). Dle vyjádření (čas 3:27) předsedy vlády Andreje Babiše slevy zůstanou i nadále v platnosti pro studenty a důchodce, dokud bude premiérem.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Bohužel už šestým rokem trvá stále stejný trend. Označil bych ho jako neustálé snižování odolnosti státního rozpočtu proti budoucímu ochlazení ekonomiky nebo krizi. Konstatoval to i Nejvyšší kontrolní úřad.

Nejvyšší kontrolní úřad v posledních letech skutečně shledával státní rozpočet nevyrovnaným. Jednalo se především o nedostatečnost kapitálových výdajů, nároky z nespotřebovaných výdajů a v posledním roce i závislost státního rozpočtu především na přímých daních.

skrýt celé odůvodnění

Výrok Miroslava Kalouska má přímou návaznost na aktuální debatu a rovněž hlasování o podobě státního rozpočtu (sněmovní tisk č. 605) na následující rok. Ten byl diskutován v Poslanecké sněmovně 23. října 2019 a s podporou rovných sto hlasů úspěšně prošel prvním čtením. Podpořili ho poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Problematickým v roce 2018 ve své zprávě NKÚ shledával snižování odolnosti státního rozpočtu proti budoucímu ekonomickému ochlazení. Zásadní nedostatky viděl jednak v příjmech státu, které jsou čím dál více závislé na přímých daních včetně sociálního pojištění, což může být v případě ochlazení ekonomiky rizikové. Podobně negativně hodnotí i růst mandatorních stálých výdajů. Ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018 (.pdf., str. 9-12.) „zdraví" rozpočtu NKÚ shrnul takto:

„V důsledku stále se zvyšujících mandatorních a kvazimandatorních výdajů a vlivem silné závislosti na plnění daňových příjmů, které reagují velmi citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu, je státní rozpočet na případnou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety.“

Podobně se NKÚ vyjádřil (.pdf, str. 19) již ke státnímu závěrečnému účtu pro rok 2014. Můžeme tedy skutečně říci, že daná situace trvá již šest let.

„V roce 2014 tvořily mandatorní výdaje 60,4 % celkových příjmů a 56,5 % celkových výdajů SR. Spolu s quasi mandatorními výdaji čerpají tyto rostoucí výdaje převážnou část SR, čímž se snižuje prostor pro opatření vlády na stabilizaci a podporu ekonomiky."

Dalším rizikovým trendem, na který NKÚ již řadu let upozorňuje, činí ale i například nároky z nespotřebovaných výdajů.

Nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají, když organizační složky státu nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů. Tyto nároky nejsou finančně kryty, a pokud je chce daná organizační složka státu (OSS) uplatnit, musí na ně Ministerstvo financí (MF) zajistit prostředky. (...) Hlavní problém spojený s kumulací nároků z nespotřebovaných výdajů NKÚ spatřuje v riziku růstu státního dluhu a problémů spojených s likviditou státní pokladny.“ uvádí NKÚ v tiskové zprávě ke kontrolní akci č. 16/09.

NKÚ také dlouhodobě upozorňuje na nedostatečné investiční plnění. V roce 2013 činily kapitálové výdaje státu 8,7 % (tj. 102,3 mil., .pdf, str. 21, tabulka č. 5). V roce 2014 představovaly dle NKÚ 9,2 % (.pdf, str. 21). Přestože v následujících letech zaznamenalo investiční plnění mírný nárůst, např. v roce 2017 opět klesly kapitálové výdaje až k hranici 6,4 % (.pdf str. 9), což – jak ostatně konstatuje ve svém stanovisku i NKÚ (.pdf, str. 18) – byly nižší hodnoty než v dobách ekonomické krize v roce 2009.

Z dlouhodobého hlediska NKÚ v zásadě neshledává státní rozpočet vyrovnaným, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

ANO a ČSSD přitom zrušily všechny předchozí reformní kroky naší vlády kromě jediného, kterým byla vyšší DPH právě na starobní penze. Inkaso si ponechaly, ale utrácejí ho za něco úplně jiného než za reformu. Slíbily alternativu, ale dosud žádnou nepředložily.

Za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD, ANO a KDU-ČSL) došlo k demontáži důchodové reformy vlády Petra Nečase, přičemž zvýšená DPH, která měla důchodovou reformu financovat, byla ponechána. Zatím nedošlo k vypracování nové reformy důchodového systému.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek ve svém výroku odkazuje na pokus o reformu důchodového systému provedený za Nečasova kabinetu, přičemž tvrdí, že všechny kroky směřující k reformě byly až na zvýšenou sazbu DPH zrušeny ANO a ČSSD (nespecifikuje ovšem konkrétní vládu). Inkaso je pak podle něj navíc využito pro účely netýkající se důchodové reformy. Právě neschopnost či liknavost vlády v řešení důchodové reformy je důvodem jeho kritiky návrhu státního rozpočtu.

Historie důchodové reformy v ČR a ve světovém kontextu je zpracována v dokumentu Penzijní reformy vypracovaným Úřadem vlády, ze kterého budeme při ověřování výroku vycházet i my.

Za vlády premiéra Nečase se hovoří o dvou hlavních krocích směřující k reformě důchodového systému, je jím malá a velká důchodová reforma:

Reforma byla odůvodňována mimo jiné také argumentem, že stávající průběžně financovaný systém je neudržitelný, neboť počet důchodců strmě poroste a naopak počet lidí v produktivním věku bude ubývat. Tehdejší premiér Petr Nečas na mezinárodním fóru prohlásil, že bez (tzv. Velké) penzijní reformy by dnešní čtyřicátníci byli chudými důchodci‘.“ (.pdf, str. 101)

Tedy, že první pilíř – veřejné důchodové pojištění – je nedostatečný.

V rámci malé důchodové reformy (.pdf, str. 99–100) došlo především k navýšení věku vstupu do důchodu pro občany narozené v roce 1977, pro mladší ročníky věk nástupu do důchodu nebyl nijak zastropován a rovněž v rámci ní došlo k dočasné změně výpočtu důchodů zákonem č. 220/2011, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.

Velká důchodová reforma se snažila o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření takzvaného druhého pilíře důchodového systému, který počítal s vytvořením soukromých fondů dotovaných státem, do nichž si lidé dobrovolně mohli převést část důchodového spoření. Součástí je rovněž zpřísnění třetího pilíře penzijního připojištění. Druhý pilíř měl postupně nahradit první pilíř. Aby se nahradil výpadek příjmů prvního piliře, byly navýšeny sazby DPH, což mělo zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (1. pilíře):

k 1. lednu 2012 vzrostla spodní sazba DPH z 10 % na 14 %, posléze od 1. ledna 2013 se tato sazba zvýšila o 1 p.b. na 15 % a současně se o 1 p.b. zvýšila na 21 % i základní sazba DPH“ (.pdf, 104–105).

Nečasova vláda rovněž prosadila dočasné zpomalení valorizace důchodů (str. 102).

Dle zmiňovaného dokumentu vypracovaného Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky, protože rozsah reformy byl nedostatečný a první pilíř počítal stále s velkým finančním deficitem, ač právě jemu měla reforma zabránit (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř pak byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem.

Nástup vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) složené z ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL znamenal zrušení těchto reforem. Nová vláda odstranila kritizovaný druhý pilíř, posílila pilíř třetí a slíbila vypracování nové reformy důchodového pojištění. V analýze penzijních reforem provedené úřadem vlády se uvádí:

První pozornost středo-levicové vlády se zaměřila na demontáž potenciálně destruktivního 2. penzijního pilíře (resp. jeho sloučení s dobrovolným 3. pilířem), které z důvodů dopadu tohoto pilíře na penzijní systém náleželo mezi stěžejní programové priority vlády (Programové prohlášení 2014: 36). Pilíř byl odstraněn dvěma zákony, č. 376/2015, Sb. o ukončení důchodového spoření a č. 377/2015, Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. V polovině května 2015 je schválila vláda a po ní i Parlament na základě zrychleného legislativního procesu projednávání, aby mohly vstoupit v účinnost od 1. ledna 2016. (.pdf, str. 105).

Sobotkova vláda kromě zmíněného prosadila reformu valorizaci penzí (.pdf, str. 106). Navíc její kroky rušily i hlavní prvky tzv. „malé důchodové reformy“:

V rámci už zmíněné novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění schválené v polovině dubna 2017 vláda nastavila také nový věk odchodu do důchodu, který míří proti jedné ze stěžejních zásad tzv. Malé důchodové reformy“; dále se uvádí, že, „tímto rozhodnutím byl obnoven strop odchodu do penze, konkrétně na úrovni 65 let, s tím, že uvedený věk se bude moci každých pět let (poprvé v roce 2019) měnit na základě vyhodnocení zprávy o aktuálním demografickém vývoji populace.“ (.pdf, str. 106)

Zvýšené DPH pak skutečně bylo z větší části ponecháno. Vytvořena byla pouze 2. snížená sazba DPH ve výši 10 %. Tou se daní např. hromadná doprava, kojenecká výživa či knihy.

Saldo důchodového pojištění se momentálně díky velice dobré ekonomické situaci nachází v mírném přebytku (i přes faktický růst výdajů). Dobrá ekonomická situace při zachování zvýšené sazby DPH (viz sazby daně) vládě v dnešní době umožňuje rozsáhlou sociální politiku (viz kritika státního rozpočtu 2019), na níž zřejmě naráží Kalousek ve svém výroku.

V současnosti reforma důchodového systému stále není vypracována, přičemž vláda se snaží najít přijatelný koncept i pro opozici. Na jejím návrhu pracuje například důchodová komise – Komise pro spravedlivé důchody. Ta například navrhuje po svém jednání 11. řijna 2019 (.pdf, str. 14–16) rozdělit první průběžný pilíř na solidární (pevná garantovaná částka od státu) a zásluhový (dle odvedení pojistného). Shoda však zatím nebyla dosažena. Možnost zvýšit datum odchodu do důchodu současná vláda odmítla, a to minimálně do roku 2024, kdy by mělo dojít k znovuvyhodnocení demografických trendů.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Vláda se chlubí vynaložením rekordních peněz na vědu a výzkum. Nicméně porovnáme-li to s HDP, investuje se stále méně než v dobách krize.

Částka, která má být investována na vědu a výzkum v roce 2020, je v porovnání s HDP (hrubým domácím produktem) nižší než v letech 2011–2013, tedy v době ekonomické krize, která trvala přibližně mezi lety 2009 a 2013.

skrýt celé odůvodnění

Ekonomická krize (tzv. Velká recese), kterou ve svém výroku zmiňuje Miroslav Kalousek, probíhala v České republice přibližně mezi lety 2009 a 2013 (.xlsx). Z toho v letech 2011–2013 dávala vláda na vývoj, výzkum a inovace v porovnání s HDP vyšší částku, než má aktuální vláda pro rok 2020 v úmyslu.

Podle ministerstva financí má vláda v plánu dát ze státního rozpočtu v roce 2020 na vývoj, výzkum a inovace 37 mld. korun. To je zhruba o jednu mld. více než v roce 2019 (.pdf, str. 30). V letech 2011–2014 se dle Českého statistického úřadu jednalo o částky 25,8 mld., 26,2 mld. a 26,7 mld. Částka určená na vývoj, výzkum a inovace se každoročně zvyšuje (.pdf, str. 30). V porovnání s rostoucím HDP se však jedná o menší podíl než v letech 2011–2013.

Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo financí

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Vláda má z roku na rok vždy o sto miliard navíc.

Příjmy státního rozpočtu na rok 2018 byly pouze o 65,2 miliard korun vyšší než v roce 2017. V roce 2019 se pak příjmy navýšily o dalších 150,9 miliardy korun. V případě schválení rozpočtu na rok 2020 by nárůst oproti letošnímu roku činil 112,7 miliardy korun.

skrýt celé odůvodnění

Dle § 1 odst. 1 zákona č. 457/2016 Sb. o státním rozpočtu České republiky se příjmy státního rozpočtu na rok 2017 stanovily na 1 249,3 mld. korun, na rok 2018 dle § 1 odst. 1 zákona č. 474/2017 Sb. na 1 314,5 mld. korun a na rok 2019 dle § 1 odst. 1 zákona č. 336/2018 Sb. na 1 465,4 mld. korun. Státní rozpočet na rok 2020 zatím není schválen a v současné době prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením. Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020 počítá s příjmy ve výši 1 578,1 mld. korun.

Z uvedeného vyplývá, že v roce 2018 byly příjmy státního rozpočtu o 65,2 mld. Kč vyšší než v roce 2017. V roce 2019 rozdíl oproti předchozímu roku činil 150,9 mld. Kč. Pokud se schválí nynější návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020, vláda bude mít o 112,7 mld. Kč více než letos.

Dle Ministerstva financí skutečný celkový příjem za rok 2017 činil 1 273,6 mld. korun a za rok 2018 1 403,9 mld. korun. K 30. září 2019 celkové příjmy státního rozpočtu čítaly 1 103,3 mld. korun. V roce 2018 tedy stát ve skutečnosti hospodařil oproti roku předchozímu s 130,3 mld. Kč navíc. Schválený návrh státního závěrečného účtu za rok 2019 musí vláda předložit Poslanecké sněmovně nejpozději do konce dubna následujícího roku.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Když jsme odcházeli z vlády, bylo 413 tisíc státních zaměstnanců. Na příští rok je jich plánováno 474 tisíc.

Výrok o počtu státních zaměstnanců v době odchodu z vlády, tedy v roce 2013, souhlasí s oficiálními údaji vlády. Údaj o plánovaných 474 tisících zaměstnancích odpovídá údajům v návrhu státního rozpočtu na rok 2020.

skrýt celé odůvodnění

Strana TOP 09 byla ve vládě za dobu své existence pouze jednou, a to ve vládě Petra Nečase, která trvala od 13. července 2010 do 10. července 2013. Není tedy pochyb o tom, že když poslanec Kalousek mluví o odcházení z vlády, myslí tím rok 2013.

V té době pracovalo ve státní sféře 413 595 pracovníků (.pdf, str. 52 Makroekonomického rámce).

Poslanec Kalousek dále uvedl, že na příští rok je naplánováno zajištění 474 tisíc míst ve státní sféře. Toto číslo skutečně koresponduje s údaji (474 785) v návrhu státního rozpočtu na rok 2020, který zveřejnilo Ministerstvo financí.

Zdroj: ČT24

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Přitom počítejme v průměru tři čtvrtě milionu korun ročně na jednoho z nich (náklady na státního zaměstnance, pozn. Demagog.cz).

Dle dat Ministerstva financí je průměrný hrubý měsíční plat jednoho zaměstnance 33 806 Kč (rok 2018), roční náklad na zaměstnance po započtení odvodů zaměstnavatele (sociální a zdravotní pojištění) je tedy 543 600 Kč. Ani v roce 2019 nedochází k zásadnímu zvýšení této částky.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že jakožto průměrné náklady na jednoho zaměstnance budeme počítat pouze náklady platové. Miroslav Kalousek v rozhovoru totiž dále uvádí "To jsou obrovské náklady, které se ale nedají snížit ze dne na den, protože je třeba počítat s odstupným." Ve svém výroku tedy dává do přímé souvislosti snížení výdajů státního rozpočtu s úbytkem počtu zaměstnanců. Za takové náklady se pak dají považovat pouze náklady platové.

Tzv. quasi mandatorní výdaje (tj. náklady na údržbu budov, ve kterých zaměstnanci pracují, jejich vytápění, platby za energie atp.) totiž s počtem zaměstnanců souvisí jen nepřímo. Pokud např. dojde ke snížení počtu zaměstnanců pracujících ve stejné budově o 2, dojde ke snížení výdajů státního rozpočtu určených na platy těchto zaměstnanců. Quasi mandatorní výdaje však zůstanou prakticky stejné, neboť stát musí o budovu pečovat stále. Ke snížení quasi mandatorních výdajů tedy může v souvislosti s úbytkem zaměstnanců dojít pouze nepřímo, a to tak, že bude propuštěno tolik zaměstnanců, že stát celou budovu prodá (popř. využije k jinému účelu).

Dle návrhu státního závěrečného účtu 2018 (.pdf) bylo ke konci roku 2018 evidováno 440 046 státních zaměstnanců (str. 135), tj. zaměstnanců pobírajících plat dle Zákoníku práce. Průměrný plat poté činil 33 806 Kč (str. 136). Celkové měsíční náklady na průměrného zaměstnance tedy po přičtení nákladů zaměstnavatele (tj. odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem v celkové výši 34 %, více níže) činí 45 300 Kč (tzv. superhrubá mzda dle § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb.), roční náklad na jednoho zaměstnance je tedy 543 600 Kč.

Schválený rozpočet (.pdf) na rok 2019 počítá s průměrnou mzdou 35 853 Kč (str. 41), měsíční platové náklady zaměstnavatele 48 044 Kč. Náklady na jednoho zaměstnance tedy vycházejí na 576 528 Kč za rok (vč. odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem v celkové výši 33,8 %, více níže).

Poznámka:

Sazba výše pojistného na všeobecném zdravotním pojištění je stanovena na 13,5 % (§ 2 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.) s tím, že jednu třetinu pojistného hradil zaměstnanec (tj. 4,5 %) a dvě třetiny zaměstnavatel (tj. 9,0 %) dle §9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb.

Sazba výše pojistného u sociálního zabezpečení hrazená zaměstnavatelem je ve výši 24,8 % dle § 7 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. Tento zákon byl nedávno novelizován, kdy do 30. června 2019 byla sazba pojistného ve výši 25 %.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Když jsem odcházel z ministerstva financí, na Generálním finančním ředitelství pracovalo pět set lidí. A teď jich je tam přes tisíc.

Rozdíl počtu zaměstnanců GFŘ mezi roky 2012 a 2018 činí více než 600 osob. Největší nárůst (přes 400 zaměstnanců) byl ale způsoben reorganizací Finanční správy, na které se tehdejší ministr Kalousek sám přímo podílel.

skrýt celé odůvodnění

Počet zaměstnanců Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“) vyčteme z výročních zpráv Finanční správy. Výroční zprávy uvádí počet zaměstnanců vždy k 31. prosinci daného roku. Miroslav Kalousek opustil ministerské křeslo Ministerstva financí 10. července 2013. Počet zaměstnanců GFŘ ke dni 31. prosince 2012 činil 493 (.pdf, str. 69).

Na počátku roku 2013 vešel v účinnost nový zákon o Finanční správě, v jehož důsledku proběhla reorganizace Finanční správy. Osm finančních ředitelství a desítky finančních úřadů se přeměnily na 14 finančních úřadů se sídlem v krajských městech a jejich územní pracoviště. Ve struktuře dále funguje i Specializovaný finanční úřad, Odvolací finanční ředitelství či Generální finanční ředitelství. Restrukturalizace pak měla ušetřit přibližně 150 milionů korun. V rámci této reorganizace byli pod GFŘ přeřazeni někteří zaměstnanci, kteří do té doby působili na Ministerstvu financí. Tato změna se projevila ve velmi skokovém nárůstu zaměstnanců GFŘ na číslo 899 zaměstnanců (.pdf, str. 70). Od té doby roste jejich počet zhruba o 20–70 za rok a aktuálně (ke konci roku 2018) je zaměstnanců GFŘ 1 119 (.pdf, str. 69).

Tvrzení Miroslava Kalouska odpovídá posledním zveřejněným datům před jeho odchodem z Ministerstva financí, tedy údajům z 31. prosince 2012. Počet zaměstnanců byl však následně významně ovlivněn zmíněnou reorganizací účinnou k 1. lednu 2013, která byla předložena vládou Petra Nečase, a při projednávání v Poslanecké sněmovně vládu zastupoval právě Miroslav Kalousek coby ministr financí. Nelze tudíž říci, že by o ní nevěděl nebo se na ní přímo nepodílel.
Oficiální dokumenty uvádí počet zaměstnanců pouze ke konci roku, tudíž nemůžeme přesně určit, kdy k nárůstu v průběhu roku 2013 došlo.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť dle posledních dostupných dat před odchodem Miroslava Kalouska z postu ministra financí byl počet zaměstnanců GFŘ skutečně přibližně 500, avšak největší nárůst nastal v důsledku reorganizace připravené vládou, v níž Miroslav Kalousek působil.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Vláda má příští rok k dispozici o 466 miliard více, než měla naše vláda v roce 2013. Ale na vědu a výzkum přidá necelých deset a na investice 33 miliard. Oproti tomu na platy státních zaměstnanců poputuje o 93 miliard navíc.

Kalousek vesměs přesně popisuje rozdíly mezi výdaji dle zákona o státním rozpočtu pro r. 2020 a výdaji státu v r. 2013.

skrýt celé odůvodnění

Pro ověření výroku jsme sledovali údaje zejm. o zákoně o státním rozpočtu pro r. 2013 a 2020, o rozpočtu po změnách v r. 2013 a nakonec o státním závěrečném účtu.

V roce 2013 byly plánované příjmy státního rozpočtu 1 076 miliard korun. Podle vládního návrhu zákona o státním rozpočtu (.pdf, str. 1, § 1) pro rok 2020 bude Česká republika v příštím roce hospodařit s příjmy ve výši 1 578 mld. Kč, tedy s částkou o 502 miliard vyšší, než s jakou bylo v rozpočtu počítáno v roce 2013. Kalouskem udané hodnotě 466 miliard odpovídá rozdíl mezi výdaji (.pdf, str. 1, § 1) státního rozpočtu pro r. 2020 a skutečnými výdaji (.pdf, str. 5) státu v r. 2012 uvedenými v závěrečném účtu 2013. Údaj je tedy nepřesný, ovšem nikoli závažně.

Dle Rady pro výzkum, vývoj a inovace byl rozpočet vědy a výzkumu v roce 2013 (.pdf) 26,1 miliardy korun, v roce 2020 to však má být 37 miliard korun, o téměř 11 miliard více než v roce 2013.

Na kapitálové výdaje (investice) pak bylo v roce 2013 nejdříve k dispozici (.pdf, str. 121) 97 miliard, následně však byl rozpočet kapitálových výdajů navýšen až na 115,9 miliard. Oproti tomu v rozpočtu ministerstva financí pro rok 2020 se počítá s kapitálovými výdaji ve výši 146,2 mld. Rozdíl mezi roky 2013 a 2020 je tedy 49,2 mld. resp. 30,3 mld. u srovnání s rozpočtem po změnách.

Na platy státních zaměstnanců podle posledních dostupných informací ministerstvo financí pro rok 2020 počítá s částkou 227,4 miliard korun. V roce 2013 byly k dispozici prostředky na platy státních zaměstnanců v hodnotě 134,3 miliard Kč. Oproti roku 2013 bylo tedy pro příští rok na platy státních zaměstnanců v rozpočtu vyhrazeno o 93,1 mld. korun navíc.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Navrhoval jsem to už v roce 2016, protože se dalo tušit, že ANO v následujícím roce vyhraje. Říkal jsem, že chceme-li udržet všechny atributy právního státu, dosáhneme toho jedině sestavením společné kandidátky.

Miroslav Kalousek opravdu navrhoval spojení pravicových stran proti hnutí ANO v roce 2016. Toto řešení bylo dle něj jediné dlouhodobě udržitelné. Argumentoval přitom zejména uchováním liberální demokracie.

skrýt celé odůvodnění

V červnu 2016 označil Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Reflex Andreje Babiše a jeho hnutí za „nebezpečné pro českou demokracii“. Spolu s ním dle poslance Kalouska také do české společnosti vstoupilo zlo ohrožující svobodnou společnost. Na konferenci o budoucnosti české pravice (4. video, čas 20:50) v listopadu 2016 mluvil Miroslav Kalousek o možnosti spojení pravicových stran proti hnutí ANO. Varoval, že silná pozice ANO ohrožuje českou liberální demokracii. Navrhl však dvě řešení. Prvním z nich bylo společné předsevzetí, že demokratická strana vstoupí do vlády pouze s demokratickou stranou a vítězné ANO by se tak ocitlo v opozici.

Druhým bylo právě spojení pravicových stran do jednotného volebního bloku. Nutno dodat, že návrhu společné kandidátky před volbami dával přednost s tím, že je to dlouhodobě udržitelné řešení. Povolební spolupráce by dle poslance Kalouska znamenala ve výsledku oslabení demokratických stran a naopak posílení hnutí ANO. Sestavení společné kandidátní listiny tedy skutečně prezentoval jako jediné řešení, jak zachovat liberální demokracii déle než po jedno volební období.

Návrh na společnou kandidátku pak zopakoval (.mp4, čas 8:30) i v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. V něm už jiný návrh nezmiňoval a dokonce tuto kandidátku vymezil proti socialistům (čas 8:00). Nutnost tohoto postupu nicméně v obou případech nezdůvodňuje konkrétně ochranou právního státu, ale české liberální demokracie.

Nebyl však jediným politikem, který takové řešení navrhoval. Kromě něj spolupráci pravicových stran za účelem vítězství ve volbách prosazoval také Petr Fiala.

Tvrzení o pravděpodobném vítězství ANO má oporu v předvolebních průzkumech. Například volební model agentury Median z října 2016 dával hnutí ANO nejvyšší potenciál (.pdf, s. 8) a ukazuje i největší jádro. Předpokládaný zisk mandátů byl ze všech stran nejvyšší i podle agentury STEM. Následující graf ukazuje volební model v říjnu roku 2016 podle agentury STEM.

Miroslav Kalousek tedy skutečně navrhl společnou kandidátku pravicových stran roku 2016. Toto řešení pak v dlouhodobém horizontu označil za jediné možné. Neargumentoval však právním státem, nýbrž zachováním liberální demokracie. Protože však demokracii můžeme považovat ze jednu ze složek právního státu, hodnotíme výrok jako pravdivý.