Přitom sama vláda v materiálu, který posílá do Bruselu, napsala, že pokud se v Česku do deseti let něco nezmění, penzijní systém se dostane do neřešitelné situace.
Miroslav Kalousek hovoří o Konvergenčním programu z dubna 2019. Ten uvádí, že v roce 2030 začnou do důchodu odcházet silné ročníky a postupně významně narostou státní výdaje na důchody. Dokument ovšem nehovoří o tom, že by se situace měla stát neřešitelnou.
Miroslav Kalousek v rozhovoru bohužel blíže nespecifikuje, o jakém materiálu mluví. Předpokládáme, že jde o Konvergenční program (z dubna 2019) České republiky, který každoročně zpracovává Ministerstvo financí. Tento dokument má za úkol informovat Evropskou komisi o záměrech a cílech hospodářské politiky státu.
Kapitola č. 5 Udržitelnost veřejných financí (.pdf, str. 26–28) se mimo jiné zabývá také fiskálními dopady stárnutí populace. Podle populačních projekcí Eurostatu, ale i Českého statistického úřadu můžeme do roku 2060 očekávat pokles počtu osob v produktivním věku a zároveň zvyšování průměrné doby dožití. Zároveň by do roku 2030 měly být výdaje na důchody v poměru k HDP stabilní, pak se ale do důchodového věku dostanou silné ročníky ze 70. let 20. století. To povede k poměrně dramatickému narůstání výdajů až na 11,7 % HDP.
Zdroj: Konvergenční program ČR (.pdf, str. 27)
Velmi podobné informace podává i zpráva o stavu důchodového systému, kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Dokument obsahuje analýzu růstu výdajů na důchody v poměru k HDP a předpokládá prudký nárůst (.pdf, str. 72) těchto výdajů právě po roce 2030. O nutnosti důchodové reformy na základě této zprávy hovořila na začátku září 2019 ministryně financí Alena Schillerová v Interview ČT24.
Z výše zmíněných dat můžeme vyčíst, že zhruba za deset let začnou do důchodu odcházet silné ročníky a dramaticky porostou státní výdaje. Takový stav není dlouhodobě udržitelný, na což upozornila i Evropská komise v květnu 2018. Zmíněný dokument neobsahuje žádný konkrétní termín, po kterém by se situace měla stát neřešitelnou, jde tedy o interpretaci Miroslava Kalouska, založenou na zmíněných datech.
Výrok však hodnotíme jako zavádějící, jelikož ve zprávě zmiňovaný rok 2030 nelze interpretovat jako termín, po kterém by se důchodový systém dostal do neřešitelné situace, ale spíše jako termín, který je pro důchodový systém zlomový, kdy po tomto roce dojde k postupnému významnému navyšování výdajů na důchody. Nejhorší však má být situace až po dalších asi 30 letech, kolem roku 2060.
