mRNA vakcíny podle slovníku španělského jazyka

Na videu, podle jehož popisku se jedná o rozhodnutí španělského soudu, je zachycena část projevu muže sedícího před vlajkami Španělska a Evropské unie. Ve skutečnosti se jedná o vystoupení španělského profesora Joana-Ramona Laporte Roselló ze 7. února 2022, kdy mluvil před komisí dolní komory španělského parlamentu. Laporte Roselló je emeritním profesorem farmakologie a toxikologie na Autonomní univerzitě v Barceloně. Video tedy nezachycuje rozhodnutí soudu. Zaměřme se ale na to, co profesor Laporte Roselló říká.

Ve svém vystoupení řekl, že mRNA vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer a Moderna nejsou podle definice ze Slovníku španělského jazyka Španělské královské akademie vakcínami. Daná definice, kterou Laporte Roselló přibližně správně uvádí, zní: „Preparát s antigeny, jenž po vpravení do organismu vyvolává obrannou odpověď.” (překlad Demagog.cz). Jedná se nicméně jen o jednu z několika definic, které slovník obsahuje. Jedna z definic se například výslovně zmiňuje o neštovicích. 

Podle profesora Miguela Marcose Martína z univerzity v Salamance nedává použití této lingvistické definice z odborného pohledu moc smysl. Například Španělská královská národní lékařská akademie totiž vakcínu definuje jinak: „Přípravek antigenů nebo jiného biologického obsahu (například nukleových kyselin), který je podán člověku či zvířeti za účelem vyvolání imunitní reakce v těle, která chrání před infekčním onemocněním, aniž by způsobila nemoc.“ (překlad Demagog.cz). Tato „lékařská“ definice narozdíl od té „lingvistické“ výslovně zmiňuje vedle antigenů i nukleové kyseliny, tedy typicky RNA, která se používá ve vakcínách proti covidu-19 od společností Pfizer a Moderna.

Nicméně profesor Laporte Roselló si do svého projevu vybral „lingvistickou“ definici ze slovníku španělského jazyka. Zaměřme se tedy na to, jestli mRNA vakcíny skutečně nevyhovují jím zmiňované definici („preparát s antigeny, jenž po vpravení do organismu vyvolává obrannou odpověď”).

Antigeny jsou „oslabené nebo inaktivované (usmrcené) formy viru nebo bakterie, které obvykle způsobují určité onemocnění nebo obsahují malou část daného viru či bakterie”. Po podání vakcíny imunitní systém rozpozná antigen a začne vytvářet protilátky, jež v budoucnu při setkání s nemocí spustí rychlejší imunitní odpověď. V případě mRNA vakcín se jedná o kód („instrukce“) pro vytvoření antigenu, ne antigen samotný: „Po podání mRNA vakcíny (...) některé buňky očkované osoby instrukce ‚přečtou‘. Tyto buňky následně po krátkou dobu vytvářejí antigen a poté mRNA nebo neškodný virus odbourají.”

Vakcíny mRNA tedy fungují (.pdf, str. 1) na principu „nosiče“ („m“ v názvu znamená „messenger“ – posel) s instrukcemi pro vytvoření části spike proteinu, který se běžně vyskytuje na povrchu viru SARS-CoV-2. Svalovými buňkami vytvořený spike protein vyvolá imunitní reakci a imunitní systém vytvoří protilátky. Díky tomu dokáže mRNA vakcína v budoucnu ochránit očkovaného člověka před onemocněním covid-19.

Dodejme, že očkovacím látkám na bázi mRNA se vědci věnují přes 30 let (.pdf, str. 1). Už v roce 1990 (.pdf, str. 261) byla podána mRNA do svalu myší, u kterých pak byla detekována (.pdf) produkce proteinů. Poprvé byly nicméně mRNA vakcíny použity mimo klinické studie až proti onemocnění covid-19.

Vakcíny na bázi mRNA tedy splňují jen část uvedené definice, jelikož sice vyvolávají obrannou odpověď, ale neobsahují samotný antigen, pouze instrukci k jeho vytvoření. Profesor Laporte Roselló má tedy pravdu v tom smyslu, že mRNA vakcíny neodpovídají definici z vybraného španělského slovníku. To však neznamená, že by nebyly skutečnými vakcínami, protože po aplikaci dochází stejně jako u jiných, definici vyhovujících vakcín k žádoucí imunitní reakci.

Na základě výše zmíněných informací a toho, že je video doplněné o noepravdivý popisek o rozhodnutí španělského soudu, jsme v rámci naší spolupráce se společností Facebook dané video označili jako nepravdivé.