Příspěvek uvádí odhady počtu Čechů a osob českého původu, kteří žijí v různých zemích světa, zejména v USA a Kanadě. Příspěvek tvrdí, že novela o občanství by umožnila získat český pas i lidem, kteří se v ČR nikdy nenarodili a neumí česky, pokud mají předky s českým občanstvím. Podle autora příspěvku by to mohlo vést k „zdravotní turistice“, kdy krajané žijící v zemích s méně finančně dostupným zdravotním systémem začnou cestovat za „výhodnou“ zdravotní péčí do Česka. Na oplátku prý budou prostřednictvím korespondenčního hlasování volit pětikoalici, která tak bude „vládnout navždy“.
V následujících odstavcích se zaměříme na původ příspěvku a na to, kdo může podle českého práva volit korespondenčně a zda je možné, aby cizinci pouhým čestným prohlášením získali české občanství a s ním i volební právo.
Původ příspěvku
Podobné, případně téměř totožné texty se na sociálních sítích šířily již na jaře 2024 v souvislosti s projednáváním návrhu korespondenční volby ve Sněmovně. Námi ověřovaný příspěvek je zjevně jen mírně upravenou verzí starších textů, a proto zavedení korespondenční volby, kterou budou moci voliči využít již v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, popisuje v budoucím čase.
Příspěvek mj. varuje před přijetím novely zavádějící korespondenční volbu a cituje Markétu Pekarovou Adamovou, která řekla, že (poslanci vládních stran) korespondenční volbu prosadí, i kdyby měli nocovat v Poslanecké sněmovně. Tato slova Pekarová Adamová skutečně řekla na začátku roku 2023, první čtení novely o korespondenční volbě pak proběhlo v lednu 2024. Sněmovna návrh schválila v červnu téhož roku. V srpnu 2024 prošel (.docx) návrh Senátem a následně jej podepsal prezident.
Korespondenční volba
Korespondenční volbu mohou využít čeští občané žijící dlouhodobě v zahraničí. Týká se voleb do Poslanecké sněmovny, prezidentských voleb a voleb do Evropského parlamentu. Aby mohli hlasovat korespondenčně, musí být zapsáni do voličského seznamu u příslušného zastupitelského úřadu a požádat o vydání písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, a to buď osobně, nebo např. prostřednictvím datové schránky či portálu veřejné správy.
Žádost musí obsahovat mj. adresu mimo území České republiky, na kterou chce volič zaslat dokumenty ke korespondenčnímu hlasování. Zastupitelský úřad pak těmto voličům pošle identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování. Na identifikačním lístku pak lidé svým podpisem stvrdí, že hlasují sami za sebe.
Korespondenčně tak mohou volit pouze čeští občané zapsaní v seznamu voličů. Cizinci by museli nejprve občanství získat.
Získání českého občanství
Zákon o státním občanství z roku 2013 umožňuje získat občanství osobám, které v minulosti přišly o české nebo československé občanství. K tomu je potřeba podat prohlášení a doložit potřebné úřední dokumenty, zejména doklad prokazující „datum a způsob pozbytí“ občanství. Od roku 2019 mohou za stejných podmínek získat občanství i děti a vnoučata bývalých českých nebo československých občanů.
Možnost získat státní občanství prohlášením se týká především občanů, kteří byli nuceni emigrovat z Československa po roce 1948 (.pdf, str. 3). Tato možnost se však nevztahuje na osoby německé či maďarské národnosti, které přišly o československé občanství na základě Benešových dekretů, ani na ty, které o občanství přišly v důsledku dohody o odstoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu. Nárok na nabytí českého občanství tímto způsobem nemají ani osoby, které se po roce 1969 staly v souvislosti s federalizací Československa slovenskými občany.
Podle novely z roku 2013 se občany ČR mohli stát rovněž potomci Čechoslováků narození mimo republiku v letech 1949–1969, kterým komunistický režim znemožnil získat občanství. Tito lidé mohli však o občanství požádat jen do 1. ledna 2015, tedy pouhý rok poté, co novela vstoupila v účinnost. Řada krajanů včetně potomků tzv. Wintonových dětí se za takto krátký čas o novém zákonu ani nedozvěděla.
Prohlášení se za „bývalého Čecha“ na korespondenční volbu nestačí, je třeba doložit ztrátu občanství
V listopadu 2023 skupina poslanců představila návrh novely (.pdf), která by rozšířila možnost získání občanství i na pravnoučata emigrantů, kteří o občanství přišli (.pdf, str. 7). Návrh také opětovně otevřel možnost získat občanství pro děti emigrantů narozené v zahraničí v letech 1949–1969 (.pdf, str. 14–15 z 18). Nadále by však platila povinnost doložit dokumenty o ztrátě občanství u přímých předků (.pdf, str. 14–15 z 18). Vláda k návrhu zaujala kladné stanovisko (.pdf, str. 2 z 2), ale k jeho projednání ve Sněmovně zatím nedošlo.
Je vhodné doplnit, že podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) získalo v roce 2023 české občanství 6 389 cizinců, z nichž 957 lidí byli bývalí čeští občané a jejich potomci, kteří občanství nabyli prostřednictvím prohlášení (.xlsx). I v předchozích letech české občanství prostřednictvím prohlášení nabyly vyšší stovky lidí. Zjevně se tedy nejedná o způsob, jakým by se ve velkém „vyráběli“ voliči.
Navrhovaná novela by v případě přijetí skutečně rozšířila okruh potomků emigrantů, kteří by mohli získat české státní občanství. Bylo by ale potřeba doložit dokumenty o ztrátě občanství přímých předků, pouhé prohlášení, které zmiňuje facebookový příspěvek, nestačí.
Počet českých krajanů v zahraničí
Podle odhadů Ministerstva zahraničních věcí z roku 2015 žilo v zahraničí přibližně 2 až 2,5 milionu osob českého původu, tedy stejný počet, kterým argumentuje i námi ověřovaný příspěvek. Nejpočetnější krajanská komunita se nachází ve Spojených státech amerických, kde se k českým kořenům hlásí zhruba 1,4 milionu lidí. Významné české diaspory lze nalézt také ve Velké Británii a v Kanadě, každá z nich čítá přibližně 100 tisíc osob.
Valná většina lidí s českými kořeny v zahraničí ovšem nemá nárok na české občanství. V případě USA proběhla největší vlna vystěhovalectví z českých zemí do USA před rokem 1918 (.pdf, str. 15, 18). Tito vystěhovalí Češi, kteří trvale žili v USA, přitom po roce 1918 podle tehdy platných zákonů nemohli získat československé státní občanství (.pdf, str. 13–28), proto o něj následně nemohli ani přijít. Protože je ztráta občanství předků podmínkou pro vznik nároku na české občanství, na potomky těchto emigrantů se zákon ani navrhovaná novelizace nevztahují (.pdf). Počet lidí v zahraničí, především občanů USA, kteří by mohli získat české občanství prohlášením, je tak zjevně výrazně nižší než 1,4 milionu, které zmiňuje příspěvek.
Smyšlený průzkum neexistující agentury zkresluje volební preference
Nárok na zdravotní péči
Video dále tvrdí, že lidé, kteří získají české občanství prohlášením, budou mít nárok na zdravotní péči v ČR. Nárok na veřejné zdravotní pojištění v ČR mají pouze osoby s trvalým pobytem na území ČR. Podle mezinárodních smluv se zároveň musí občané odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění, pokud vykonávají výdělečnou činnost v některých smluvních státech, například v zemích EU nebo USA.
Závěr
Příspěvek tvrdí, že k získání českého občanství a přístupu ke zdravotnictví stačí označit se za potomka bývalého Čecha. Zisk občanství spolu s přístupem k českému zdravotnictví a zavedením korespondenční volby má z těchto krajanů vytvořit „armádu voličů pětikoalice“. Ve skutečnosti je k prohlášení o nabytí občanství nutné doložit, že přímý předek žadatele opravdu ztratil české nebo československé občanství, stejnou podmínku zachovává i návrh skupiny vládních poslanců. Nárok na získání občanství prohlášením tak má jen malá skupina lidí s českým původem, typicky potomci emigrantů, kteří z Československa odešli po roce 1948. Každoročně tímto způsobem české občanství získají jen vyšší stovky osob. Češi žijící v zahraničí se navíc nemohou automaticky přihlásit ke zdravotnímu pojištění v ČR, pokud nemají trvalý pobyt v ČR nebo v zahraničí pracují.
Tento projekt vznikl ve spolupráci s Prague Security Studies Institute a je podpořen fondem European Media and Information Fund. Veškerou odpovědnost za jakýkoli obsah podpořený přes European Media and Information Fund nese výhradně autor (autoři) a tento obsah nemusí nutně odrážet postoje EMIFu a jeho partnerů, jimiž jsou Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute.