Nejde o manipulaci s volebními hlasy. Rozdíl mezi vydanými a odevzdanými obálkami je běžný a má jednoduché vysvětlení

V následujících odstavcích se tak zaměříme na to, jestli se u voleb podobný rozdíl mezi počtem vydaných a odevzdaných úředních obálek vyskytuje běžně a také na to, jak lze tento jev vysvětlit.

Vydávání obálek

Úřední obálku volič dostane ve volební místnosti od okrskové volební komise, která její vydání zaznamená ve výpisu voličů. Obálka musí být neprůhledná a opatřena otiskem úředního razítka obecního úřadu. Pokud se souběžně koná více voleb (např. senátní a krajské), musí mít úřední obálka pro každý typ voleb jinou barvu odpovídající barvě hlasovacích lístků.

Liší se také velikost lístků a obálek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do krajských voleb má hlasovací lístek formát A3, do Senátu pouze A5, tedy čtyřikrát menší. Volič za plentou hlasovací lístek vloží do úřední obálky a obálku poté před volební komisí vhodí do urny. Po uzavření volebních místností komise obálky před jejich otevřením spočítá a porovná se svým záznamem ve výpisu voličů.

Zvýšený počet neplatných hlasů při souběžných volbách

V České republice běžně dochází k souběhu voleb do Senátu s volbami do krajských nebo obecních zastupitelstev. Ve volbách do Senátu, které probíhaly souběžně s dalšími volbami, bylo v minulosti neplatných hlasů více než při jiných volbách. Například mezi lety 1996 a 2012 činil průměrný podíl neplatných hlasů v prvním kole senátních voleb, které ve většině případů probíhalo současně s jinými volbami, 5,02 % (.pdf, str. 228–229). Ve druhém kole, které probíhalo zpravidla samostatně, byl podíl neplatných hlasů pouhých 0,95 % (str. 229).

Vyšší podíl neplatných hlasů je podle článku politologa Karla Kouby „Proč ubývají voliči a neplatné hlasy ve druhých kolech českých senátních voleb?“ způsobený vyšší chybovostí voličů při hlasování (.pdf, str. 249). Někteří voliči pak dle studie mohou neplatné lístky odevzdávat záměrně, kdy tímto krokem demonstrují svůj postoj ke kandidátům či samotným volbám.

Při souběžných volbách tak může dojít k záměně hlasovacích lístků nebo úředních obálek, což může vést ke zneplatnění hlasu (.pdf, str. 238). Hlas je totiž neplatný, pokud je v hlasovací obálce více lístků, nebo pokud lístek není odevzdán v úřední obálce. Rozdílný počet vydaných a odevzdaných volebních obálek tedy může být způsoben vložením volebního lístku do špatné obálky. Je přitom jednodušší vložit senátní lístek do obálky pro krajské volby, která je 4× větší, nežli naopak.

Volby do Senátu

Pomocí otevřených dat Českého statistického úřadu jsme porovnali rozdíl počtu vydaných a odevzdaných úředních obálek v prvním a druhém kole senátních voleb v září 2024. Rozdíl mezi počtem vydaných a odevzdaných obálek v prvním kole byl výrazně nižší v Praze, kde senátní volby proběhly samostatně. Rozdíl v hlavním městě nepřesahoval dvacet obálek, zatímco ve zbytku republiky, kde se uskutečnily zároveň i krajské volby, byl rozdíl v řádu stovek.

U druhého kola senátních voleb byl rozdíl mezi počtem vydaných a odevzdaných obálek ve všech obvodech výrazně nižší než v prvním kole. Druhé kolo senátních voleb totiž neprobíhalo současně s jinými volbami. V obvodu Svitavy, kde letos kandidoval Hynek Blaško, činil rozdíl v prvním kole 1,89 % a ve druhém pouze 0,05 %.

U senátních voleb v roce 2022 není výrazný rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky, jelikož v Praze v té době probíhaly volby do obecních zastupitelstev – stejně jako v celé zemi. Opět ale došlo k výraznému snížení rozdílu mezi vydanými a odevzdanými obálkami mezi prvním a druhým kolem. Vyšší procentuální rozdíl než ve svitavském obvodu byl v prvním kole v roce 2024 např. v Mělníku, některých pražských obvodech či v Ostravě nebo Plzni.

V samotných Svitavách byl rozdíl mezi vydanými a odevzdanými obálkami v předchozích senátních volbách v roce 2018 ještě vyšší než letos. Tehdy lidé zároveň volili i zastupitelstva obcí a v prvním kole voleb do horní komory Parlamentu činil rozdíl mezi obálkami přibližně 1 300.

Jak ukazuje následující přehled, v senátních volbách, které se uskutečnily zároveň s dalšími volbami, byl procentuální rozdíl mezi vydanými a odevzdanými obálkami ve všech letech vyšší, než pokud se volby odehrály samostatně. Letošní senátní volby tak tento dlouhodobý trend potvrzují. Z přehledu také vyplývá, že rozdíl byl vyšší v prvním kole i v minulých letech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s výjimkou roku 2002, kdy byl rozdíl vyšší až ve druhém kole. Tehdy se totiž souběžně s komunálními volbami odehrálo druhé kolo.

Srovnání komunálních a krajských voleb

Srovnali jsme také rozdíl mezi vydanými a odevzdanými úředními obálkami v krajských městech během krajských voleb v letech 2020 a 2024. Rozdíl mezi vydanými a odevzdanými obálkami byl v obou letech vyšší, když volby probíhaly současně s volbami do Senátu.

Také ze srovnání komunálních voleb v letech 2018 a 2022 vyplývá, že rozdíl mezi vydanými a odevzdanými obálkami byl ve většině případů vyšší, když se v daném obvodu současně uskutečnily i senátní volby.

Závěr

Hynek Blaško poukazuje na nesrovnalost mezi počtem vydaných a počtem odevzdaných úředních obálek v senátním obvodu Svitavy. Rozdíl 568 ovšem není u prvního kola senátních voleb neobvyklý, jak ukazuje srovnání s ostatními volebními obvody a jinými volebními roky.

Nesoulad mezi vydanými a odevzdanými obálkami lze vysvětlit lidskou chybou při hlasování v případě konání více voleb najednou, kdy voliči lístky vloží do špatné obálky. To potvrzuje i srovnání jednotlivých typů voleb, kdy k tomuto jevu nedocházelo tak často v místech, kde se volby konaly samostatně.