Na facebooku se šíří video, které překládá do češtiny vyjádření Francouze Adriena Bocqueta o jeho údajném svědectví událostí v Buči. Bocquet v něm tvrdí, že se dostal do tohoto města těsně poté, co jej dobyla zpět ukrajinská armáda. Dle svých slov tehdy přímo viděl, jak Ukrajinci vykládali mrtvá těla z nákladních aut, „kladli je na chodníky“ a svazovali jim ruce bílými páskami (video, 0:54–2:45, 4:12–6:47, 9:11–13:16).
Autorka videa k tomu přidává záběry z médií, které ukazovaly bučské oběti (video, 6:47–8:55, 13:16–14:27). Na základě Bocquetových vyjádření přitom tvrdí, že Ukrajinci zobrazené scény „nainstalovali“, a popírá, že by oběti zabila ruská armáda (7:04–7:29, 8:15–8:32).
V závěru autorka uvádí, že Česko 1. února 2022 podepsalo s Ukrajinou smlouvu o přijímání jejích vojáků do českých zdravotních zařízení (16:31–16:51). Skutečnost, že k tomu došlo tři týdny před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, označuje za zvláštní. Ostatní části videa obsahují už jen ukázku z ukrajinského hraného filmu o masakru v Buči a protiválečnou píseň (14:35–16:15, 17:02–19:03).
Bocquetova verze má zásadní trhliny
Videozáznam s vyjádřením Adriena Bocqueta pochází z neformálního setkání, které 2. dubna 2025 na půdě OSN pořádali zástupci Ruské federace. Setkání se konalo v tzv. formátu Arria, ve kterém může pořádající stát na jednání pozvat i řečníky z řad veřejnosti. Pro svou akci, na které zástupci Ruska označili masakr v Buči za „zinscenovaný“, si Ruská federace jako jednoho z hostů pozvala právě Adriena Bocqueta.
Oběti bučského masakru
Ruské vojenské jednotky do Buče nedaleko Kyjeva poprvé vstoupily 27. února 2022 (.pdf, str. 3), tři dny po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ukrajinské síly tehdy ruskou armádu z centra obce vytlačily, po několika dnech se ale ruské jednotky vrátily a 5. března 2022 se jim podařilo získat nad Bučou kontrolu. Z území obce se armáda Ruské federace stáhla až po měsíci, mezi 30. a 31. březnem 2022.
Na začátku dubna 2022 média zveřejnila informace o tom, že se na více místech na ulicích Buče našla těla zabitých civilistů, někteří z nich přitom měli svázané ruce. Kromě toho zpravodajské servery informovaly o dalších tělech pohřbených v masovém hrobě nedaleko bučského kostela, kam místní lidé v době okupace ruskou armádou pochovávali zabité, protože se nemohli dostat na místní hřbitov.
Celkově tehdy v Buči podle ukrajinských úřadů zemřelo 458 lidí, z toho více než 400 těl neslo známky zastřelení, mučení nebo ubití. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva na konci roku 2022 uvedl, že jeho mise v Buči zdokumentovala zabití 73 civilistů a zabývá se dalšími 105 případy.
Adrien Bocquet nezveřejnil žádné důkazy, které by jeho vyjádření podporovaly. Neposkytl ani doklady, které by prokazovaly jeho přítomnost v Buči na přelomu března a dubna 2022. Fotografie, která Bocqueta podle jeho slov zobrazovala v Kyjevě (video), byla fotomontáž a ve skutečnosti zachycuje místo vzdálené od Kyjeva a Buče asi 500 km. Serveru franceinfo.fr se dané místo podařilo dohledat na záběrech z Map Google z roku 2015.
Bocquetovo tvrzení, že těla do Buče přivezli až ukrajinští vojáci, je navíc v jasném rozporu s veřejně dostupnými informacemi. Podle satelitních snímků totiž byla těla obětí v ulicích Buče již v době, kdy město bylo pod kontrolou ruských vojáků – 19. března 2022. Na stejných místech, kde je zachycují satelitní fotografie, těla zůstala až do prvních dubnových dní. Umístění těl na satelitních snímcích odpovídá lokacím, ve kterých jsou zemřelí vidět například na fotografiích pořízených zpravodajskými agenturami 2. dubna.
.png)
Staronová tvrzení o „zinscenování“ masakru
Moskva hned v dubnu 2022 po zveřejnění informací o bučském masakru prohlásila, že se ruští vojáci nedopustili žádného násilí na civilistech. Už tehdy zástupci Ruska uvedli, že se mrtvá těla na místě objevila až poté, co ruská armáda město opustila. Stejná tvrzení o zinscenování masakru v Buči se ve stejné době začala šířit i na sociálních sítích.
Některé příspěvky například tvrdily, že mrtvá těla v Buči byli najatí herci. Na videu, které zachycuje příjezd ukrajinských sil do Buče, totiž podle nich bylo vidět, jak se oběti hýbou. To, co příspěvky popisovaly jako pohyb těl, však bylo způsobeno zkreslením obrazu kvůli natáčení záznamu z jedoucího auta. Analýzy zpravodajských agentur ukázaly, že domnělá hýbající se ruka jedné z obětí byla ve skutečnosti pohybující se kapka nebo jiná nečistota na skle vozu, kterou je vidět i v jiných částech záznamu. Za další zkreslení mohlo zakřivení zpětného zrcátka, kvůli kterému se jedno z těl ve videu zdánlivě „posadilo“.
Smlouva mezi Českem a Ukrajinou
Facebookové video také upozorňuje, že Česká republika s Ukrajinou uzavřela 1. února 2022 smlouvu o přijímání ukrajinských vojáků do českých zdravotních zařízení. To autorka videa označuje za zvláštní a poukazuje na to, že ruská invaze na Ukrajinu začala až 24. února 2022.
K podpisu smlouvy, která se týká poskytování léčebné péče ukrajinskému vojenskému personálu, na začátku února 2022 skutečně došlo. Smlouva podle zástupců Ministerstva obrany nevznikla v reakci na tehdejší krizi, vyvolanou hromaděním ruských vojenských sil u ukrajinských hranic, ale diskutovalo se o ní delší dobu. Resort k tomu tehdy řekl, že díky dokumentu bude možné využít léčebný program schválený už v roce 2016. Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatisty přitom začal už v roce 2014.
Proč je video nepravdivé?
- Facebookové video se věnuje především masakru v Buči a v závěru krátce upozorňuje, že Česko s Ukrajinou 1. února 2022 podepsalo smlouvu o poskytování léčebné péče.
- K podpisu smlouvy o léčebné péči skutečně došlo už 1. února 2022, tedy před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Ministerstvo obrany upřesnilo, že země smlouvu připravovaly delší dobu.
- Autorka videa tvrdí, že masakr v Buči byl zinscenovaný, a opírá se o vyjádření údajného svědka této „inscenace“ Adriena Bocqueta. Jeho slova ale nejsou podložena žádnými důkazy a odporují dostupným faktům. Satelitní snímky dokazují, že těla zabitých civilistů byla rozesetá po ulicích Buče ještě předtím, než se z městečka ruská armáda nakonec stáhla.
- Příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráce s Facebookem označili jako nepravdivý.
-A.jpg&w=640&q=75)