Nový ministr školství

Petra Gazdíka na Ministerstvu školství vystřídal poslanec hnutí STAN Vladimír Balaš. V Událostech, komentářích popisoval problémy, na které se ve funkci ministra chce zaměřit, včetně nedostatku učitelů ve vyloučených lokalitách.

Ověřili jsme

Události, komentáře ze dne 27. června 2022 (moderátor Michal Kubal, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Vladimír Balaš

Ministr školství

0
0
0

Výroky

Školství, věda, kultura 4 výroky
Pravda 4 výroky
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků

Vladimír Balaš

Premiér Fiala byl ministr školství sám rok a půl (...). Navíc máme společný background univerzitní.
Školství, věda, kultura
Pravda
Vladimír Balaš i Petr Fiala mají pracovní zkušenosti z univerzitního prostředí. Balaš byl děkanem právnické fakulty v Plzni. Fiala byl krátce děkanem a poté zastával pozici rektora Masarykovy univerzity. V Nečasově vládě byl Petr Fiala ministrem školství zhruba rok a dva měsíce.

Petr Fiala zastával úřad ministra školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase od 2. května 2012 do 10. července 2013, přičemž v období od 17. června 2013 do 10. července 2013 byl ministrem v demisi. Celkem tedy na tomto ministerském postu strávil zhruba rok a dva měsíce.

Co se týče – dle slov Vladimíra Balaše – jeho univerzitního „backgroundu“, Petr Fiala v roce 1988 vystudoval magisterský obor český jazyk a literatura – dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1990 na této fakultě společně s Vladimírem Čermákem a Antonínem Slaným založil katedru Ekonomie a politologie, o tři roky později se Petr Fiala stal jejím vedoucím.

V roce 1996 se současný premiér Fiala habilitoval v oboru politologie na Univerzitě Karlově v Praze, o šest let později se stal prvním profesorem politologie v Česku. V roce 2004 pak zastával funkci děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Téhož roku se stal rektorem Masarykovy univerzity, na této pozici poté působil až do roku 2011.

Co se týče akademických zkušeností Vladimíra Balaše, nynější ministr školství nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde pak získal titul doktora práv a docenta. Na Československé akademii věd navíc získal vědeckou hodnost kandidáta věd.

Vladimír Balaš v 90. letech pomáhal založit a vybudovat právnickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni, v letech 1993–1999 byl jejím prvním děkanem. V současnosti působí na Katedře mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Dne 17. června 2022 získal taktéž profesorský titul v oboru Mezinárodní právo.

Vladimír Balaš i Petr Fiala tedy mají akademické zkušenosti z univerzitního prostředí: Vladimír Balaš byl šest let děkanem, současný premiér Fiala pak kromě děkanské funkce zastával i pozici rektora. Oba jsou navíc profesoři. V případě tvrzení o době, kdy stál Petr Fiala v čele Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, se Vladimír Balaš spletl o čtyři měsíce. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Vladimír Balaš

V současné době se připravuje třeba zákon o pedagogických pracovnících a další novely (z oblasti školství, pozn. Demagog.cz). Myslím, že novela vysokoškolského zákona se připravuje.
Školství, věda, kultura
Pravda
V současnosti se připravují nejméně dvě novely z oblasti školství. MŠMT vládě předložilo návrh novelizace zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona. Zástupci vlády také informovali o přípravách novely zákona o vysokých školách.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) předložilo vládě na přelomu února a března 2022 návrh novely zákona o pedagogických pracovnících. Návrh (.docx) novelizuje také tzv. školský zákon. Jedním z cílů návrhu je např. posílit (.docx, str. 1) roli ředitele škol. Novela by také umožnila, aby na druhém stupni základních škol a na středních školách mohli učit i lidé bez pedagogické kvalifikace, do tří let by si nicméně vzdělání museli doplnit. MŠMT chce dále zavést pozici provázejícího učitele (.docx, str. 1), od které si slibuje zvýšení kvality pedagogických praxí. 

Na základě této novely školského zákona (.docx, str. 17) by byly dále platy pedagogických pracovníků fixovány (.docx. str. 1) na průměrnou mzdu v republice. Konkrétně by platy činily 1,4 násobku průměrné mzdy vždy za předminulý kalendářní rok. Doplňme, že MŠMT 30. června zveřejnilo aktualizovanou verzi návrhu novely, výše zmiňované body se však nezměnily (.docx).

Podle plánu legislativních prací vlády bude vláda projednávat návrh zákona o vysokých školách v srpnu letošního roku. Podle informací Hospodářských novin z 15. června je „novela již téměř hotová“. K datu rozhovoru s Vladimírem Balašem (STAN) však návrh novely nebyl předložen vládě. Novelu spolu s MŠMT připravuje ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Stipendium doktorandů by například dle návrhu nově mělo dosahovat nejméně 1,2 násobku minimální mzdy. O přípravách novely poté mluvila Helena Langšádlová i na zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace 24. června.

Doplňme, že kromě zmíněných zákonů chce vláda v srpnu novelizovat nařízení vlády o standardech pro vysokoškolské akreditace.

Shrňme, že se v současnosti připravuje novela zákona o pedagogických pracovnících a také školského zákona. Tento návrh byl již předložen vládě. Dále pak Ministerstvo školství spolu s ministryní pro vědu, výzkum a inovace připravuje návrh novely vysokoškolského zákona. Výrok Vladimíra Balaše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vladimír Balaš

(...) nedostatku učitelů, to je zejména ve vyloučených lokalitách, typicky Karlovarsko.
Školství, věda, kultura
Pravda
S nedostatkem kvalifikovaných učitelů se české školství opravdu potýká dlouhodobě, nejvýrazněji právě v Karlovarském kraji, dále také v Ústeckém, ale výrazně i ve Středočeském kraji.

Vladimír Balaš v rozhovoru mluvil o nejakutnějších problémech současného školství a v této souvislosti zmínil právě nedostatek kvalifikovaného personálu v českých školách. Konkrétně se podle něj s nedostatkem kvalifikovaných učitelů můžeme setkat hlavně ve vyloučených lokalitách, zejména na Karlovarsku. Na to, jaká situace panuje v uvedeném regionu i v celé České republice, se proto zaměříme v následujících odstavcích.

Již podle dat (.pdf, str. 73) MŠMT z roku 2009 se s tímto problémem opravdu potýkaly hlavně školy v Karlovarském, Ústeckém, ale i ve Středočeském kraji. Mezi regiony s nejnižší kvalifikovaností učitelů se Karlovarský kraj umístil i v roce 2019 (.pdf, str. 32), konkrétně zde kvalifikační požadavky podle zákona o pedagogických pracovnících nesplňovalo 12,5 % učitelů (při přepočtu na úvazky). Podobně pak dopadly i Středočeský a Ústecký kraj, ale také např. Hlavní město Praha. 

Doplňme, že na tehdejší zjištění reagovalo v roce 2019 např. informační centrum o vzdělávání EDUin v auditu vzdělávacího systému, který se zabýval právě i nedostatkem učitelů a jejich nedostatečnou kvalifikací.

V květnu 2022 vydala Česká školní inspekce (ČSI) studii České školství v mapách (.pdf, str. 203), která nadále potvrzuje tento dlouhodobý trend nízkého počtu kvalifikovaných učitelů napříč všemi stupni vzdělání v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji. 

V roce 2009 MŠMT (.pdf, str. 62) uvádělo, že míra nekvalifikovanosti je nejvyšší hlavně v případě malých škol a mezi učiteli pod 35 let a nad 55 let věku. V roce 2022 pak Česká školní inspekce zmiňovala, že nižší počet kvalifikovaných učitelů v Karlovarském a Ústeckém kraji souvisí (.pdf, str. 14) s tím, že se jedná o strukturálně postižené (zaostávající) regiony. Dodejme, že dle Agentury pro sociální začleňování se jedná o kraje s vysokým indexem sociálního vyloučení (.pdf, str. 5).

Ve Středočeském kraji a v Praze je jednou z příčin (.pdf, str. 14) malého počtu kvalifikovaných pedagogů intenzivní příliv nového obyvatelstva. Mezi nejčastější důvody, proč si nechtějí učitelé doplnit své vzdělání, patří nedostatečná nabídka vzdělávacích programů na českých vysokých školách (.pdf, str. 114), dále také nedostatek financí a vysoká časová náročnost (.pdf, str. 73).

Česká školní inspekce kromě nekvalifikovanosti učitelů sleduje například podíl učitelů se středoškolským vzděláním, podíl začínajících učitelů či pedagogů očekávajících odchod. Všechny tyto indikátory pak zahrnuje tzv. index personálního (ne)zabezpečení výuky (.pdf, str. 203–204), zobrazený v interaktivní mapě níže.

Uveďme, že problém s nedostatkem kvalifikovaných učitelů se v daných regionech týká různých škol v různé míře. Náměstek primátora Ústí nad Labem Michal Ševcovic například v květnu 2022 řekl, že potíže se zajištěním kvalifikovaných pedagogů mají v tomto městě spíše právě „vyloučené lokality“.

Vladimír Balaš

Kolem Prahy je asi 6 projektů dostavby škol.
Školství, věda, kultura
Pravda
Na území Prahy bylo rozhodnuto o více než 6 projektech výstavby nových základních a mateřských škol. Většina z nich se nachází na okrajích Prahy.

Předně uveďme, že Vladimír Balaš v rozhovoru mluvil o zabezpečení kapacit ve školách a v této souvislosti zmiňoval i „stavební projekty“, které by měly pomoci vyřešit nedostatečný počet míst ve školách v Praze. V rámci našeho ověření jsme se proto zaměřili na projekty rozšíření či výstavby škol. Dodejme, že na nedostatečnou kapacitu škol v hlavním městě na začátku roku 2022 upozorňovali i někteří pražští radní. Obecně tento problém podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy souvisí s dlouhodobým trendem stěhování obyvatel na předměstí velkých měst (.pdf, str. 7–8) a se stále se zvyšujícím počtem žáků.

Na území Kyje-Hutě v Praze 14 by měly dle schváleného dokumentu vzniknout 3 mateřské školy a jedna základní škola s kapacitou 27 až 36 tříd. Architektonická soutěž na tento projekt by měla být vypsána v září a vítěz by měl být znám příští rok v březnu. Stavět by se mělo v letech 2024 až 2026. Termín dokončení v roce 2026 však opoziční zastupitel Radek Vondra (TOP 09) kritizoval jako nereálný.

Jedním z největších školních projektů je pak stavba základní a mateřské školy ve Vysočanech. Ta by měla pojmout zhruba 780 žáků a plánované náklady jsou stanoveny na zhruba 500 milionů korun. Samotná stavba začala již v polovině roku 2021 a s jejím dokončením se počítá do dvou let. S financováním pomáhá magistrát hlavního města a menší investoři. 

Praha 5 v únoru 2022 oznámila, že plánuje vypsat veřejnou zakázku na stavbu základní školy, která by měla stát na místě současné školy v ulici V Cibulkách v Košířích. Stavba by měla vyjít na čtvrt miliardy korun. Podle odhadů by mohla škola stát už v roce 2025. Doplňme, že Praha 5 zakázku následně skutečně vypsala v polovině března.

Dalším z projektů je základní škola v pražském Šeberově. Tu by měla podle květnového rozhodnutí pražských radních postavit společnost PKS stavby a VISTORIA CZ za 477 milionů korun. Novostavba „se 14 kmenovými třídami vznikne v ulici K Hrnčířům podle projektu z roku 2019“, jak k tomu uvedl v květnu server Archiweb.cz. Stavba by měla trvat 28 měsíců.

Novou školu za 650 milionů korun má mít také pražská Březiněves, která by měla pojmout 540 žáků. K vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (.pdf) došlo v tomto případě ze strany Prahy 8 v lednu letošního roku. Mezi další projekty patří třeba i nová základní škola v Komořanech v Praze 12, kde zastupitelstvo schválilo výběr zhotovitele projektové dokumentace v průběhu června.

Projektů na nové základní a mateřské školy je na území Prahy více než šest, o výstavbě většiny z výše zmíněných bylo již rozhodnuto. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů