Okamura přerušen procedurálním návrhem

Senátor Michael Canov ve svém Facebookovém příspěvku okomentoval neslavný závěr slavného šestihodinového sněmovního vystoupení Tomia Okamury. V naší analýze se tak můžete dočíst, jak je to s možností přerušení řečníka, hlasováním po 19. hodině a procedurálními návrhy tzv. "na mikrofon".

Ověřili jsme

Facebook ze dne 15. února 2022

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Michael Canov

Senátor

0
0

Výroky

Koronavirus 1 výrok
Poslanecká sněmovna 3 výroky
Rozpočet 2022 1 výrok
Pravda 2 výroky
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků

Michael Canov

Bylo hlasováno o tzv. procedurálním návrhu uprostřed projevu řečníka (přestávka vyvolaná nepřítomností alespoň jednoho ministra, nezaložila konec projevu (...) ).
Poslanecká sněmovna
Koronavirus
Pravda
15. února bylo při projevu Tomia Okamury přerušeno jednání Sněmovny kvůli nepřítomnosti ministrů. Po jeho obnovení proběhlo hlasování o procedurálním návrhu prodloužit schůzi. Okamura navzdory obvyklému postupu už slovo zpět nedostal, ačkoli mu předtím nebylo odebráno.

Dne 15. února při 9. schůzi Poslanecké sněmovny, na níž se měla projednávat novela pandemického zákona, vyhlásil místopředseda Sněmovny Jan Skopeček přestávku při projevu Tomia Okamury. Důvodem bylo, že v dolní komoře nebyl v té době žádný z členů vlády. Alespoň jeden z ministrů či premiér totiž podle platných sněmovních pravidel (.pdf, str. 5) na schůzi musí být přítomný.

Po skončení 10minutové přestávky Jan Skopeček přečetl procedurální návrh poslaneckých klubů vládní koalice, aby Sněmovna jednala i po 21. a 24. hodině. O návrhu Sněmovna následně hlasovala a přijala ho. Po hlasování už pak Tomio Okamura ve svém původním projevu pokračovat nemohl, protože od místopředsedy Sněmovny nedostal zpět slovo. Poté pokračovali další řečníci.

Jednací řád Sněmovny v § 61 uvádí: „Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 59 odst. 4§ 60 odst. 3.“ Mezi těmito výjimkami ve zmíněných odstavcích nepřítomnost členů vlády není uvedena. 

Jednací řád nicméně neobsahuje ustanovení, která by se týkala přímo toho, komu má být po přerušení schůze slovo přiděleno a kdy může proběhnout procedurální hlasování. Na to upozorňuje například i ústavní právník Jan Wintr. Ten pro ČTK řekl, že hlasování o přestávce v Okamurově projevu je podle něj „v mezích možného výkladu jednacího řádu“, za problém však považuje to, že se slovo nevrátilo hned předsedovi SPD, ale vystoupili další poslanci.

„V tomto případě nedošlo k odebrání slova, ale byla vyhlášena přestávka. Ve Sněmovně mohou nastat různé situace, kdy je potřeba vyhlásit přestávku, a v takovém případě je řečník přerušen, ale pak se mu musí vrátit slovo. Proto se Okamurovi mělo vrátit slovo bezprostředně, bez toho, aby ve Sněmovně nejdříve vystoupili jiní lidé,“ uvedl k tomu pro server Aktuálně.cz Wintr.

Na závěr tedy shrňme, že při projevu Tomia Okamury skutečně došlo k přerušení jednání Sněmovny kvůli neúčasti ministrů. Předseda SPD poté navzdory obvyklému postupu již slovo zpět nedostal, místo toho v přestávce v jeho projevu proběhlo hlasování o procedurálním návrhu a následovaly projevy dalších do rozpravy přihlášených poslanců. Tuto situaci lze tedy popsat slovy Michaela Canova, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Michael Canov

Procedurální návrh nebyl procedurální, neboť nebyl přednesen zástupcem předkladatelů na mikrofon (ale jen přednesen předsedajícím).
Poslanecká sněmovna
Rozpočet 2022
Nepravda
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ani její vnitřní předpisy se ke způsobu přednesení procedurálního návrhu nevyjadřují. Není tedy nutné, aby byl návrh podán ústně.

Procedurální návrh je nástrojem, který mohou při jednání v Poslanecké sněmovně využít poslanci nebo poslanecké kluby. Návrh samotný se pak vztahuje ke způsobu, jakým je nebo má být schůze vedena. V tomto případě se jednalo o procedurální návrh podaný předsedy pěti poslaneckých klubů (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti), kteří navrhovali prodloužení běžné doby schůze i za nejpozdější 24. hodinu. Tento návrh byl podán písemně místopředsedovi Sněmovny Skopečkovi, který ho přednesl plénu. „Také konstatuji, že tu mám písemný procedurální návrh podepsaný pěti předsedy poslaneckých klubů. Dovolím si ho přečíst. Jménem poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti navrhuji, aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes po 19. hodině, po 21. hodině i po 24. hodině. Je to na základě § 53, odst. 1 našeho jednacího řádu. Protože to je procedurální návrh, tak ho budu muset dát hlasovat okamžitě.“

Jan Skopeček tak učinil po desetiminutové přestávce, která narušila několikahodinový projev předsedy SPD Okamury. V Poslanecké sněmovně tak tento procedurální návrh vyvolal protesty. 

Tento krok je problematický z několika pohledů. Procedurální návrhy prodlužující schůzi by měly být podávány dříve než v 19 hodin, jak udává § 53 zákona o jednacím řádu Sněmovny. Problémem může být také to, že místopředseda Skopeček přerušil projev předsedy SPD Okamury, respektive že mu ihned po přestávce nepředal slovo. Paragrafy 6061 zákona o jednacím řádu totiž říkají, že řečník nesmí být nikým přerušován. Uveďme však také, že k původnímu přerušení schůze došlo na žádost předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy, který upozornil na to, že se v sále nenachází žádný z ministrů. 

Uveďme, že jednací řád ani usnesení (.pdf) Sněmovny upravující její fungování o způsobu přednesu návrhu nehovoří. Uvádí jen to, kdo smí návrh podat, tedy jedna pětina všech poslanců nebo dva poslanecké kluby. Návrh nemusí být přednesen na mikrofon u řečnického pultu. Ústavní právník Jan Wintr pro server Aktuálně.cz k nutnosti přednesu návrhu na mikrofon uvedl toto: „Praxe fungování sněmovny ale počítá se spoustou návrhů podávaných písemně. Čili to, že předsedající oznámí, že dostal písemný návrh, je v pořádku.“

Ostatně procedurální návrhy v minulosti již vícekrát přednesl předsedající, a nezazněly tak od navrhujících poslanců tzv. „na mikrofon“. Došlo k tomu například v lednu 2021 či březnu 2017.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem tomu, že jednací řád ani jiný vnitřní předpis neobsahuje povinnost přednést procedurální návrh na mikrofon. 

Michael Canov

Prodloužení schůze může být předloženo jen do 19 hodiny (viz. § 53 (1) zák. č. 90/1995 Sb.).
Poslanecká sněmovna
Pravda
Pokud chce Sněmovna jednat i po 21. hodině, musí podat návrh na prodloužení schůze nejpozději do 19. hodiny.

Senátor Michael Canov poukazuje na situaci z 15. února 2022, kdy bylo ve Sněmovně prodloužení jednání odhlasováno až po osmé hodině večerní. Podle ústavního právníka Jana Wintra byl porušen jednací řád Sněmovny. Zákony prohlasované po 19. hodině by to ale nemělo ohrozit na jejich legitimitě.

Podle § 53 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny zahajuje Sněmovna jednání nejdříve v 9 hodin a ukončuje ho nejpozději ve 21 hodin. Paragraf navíc upravuje také čas, kdy nejpozději se může rozhodnout o změně doby pro hlasování: „Hlasování o návrzích zákonů, o pozměňovacích návrzích k nim a o mezinárodních smlouvách vyžadujících souhlas Parlamentu a o změně této doby pro hlasování, lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců, případně dvou poslaneckých klubů se může Sněmovna usnést jinak.“ Jan Wintr v odpovědi na náš dotaz uvedl, že stejné pravidlo platí i pro návrhy na jednání po 21. hodině: „Domnívám se ale, že ustálená praxe je, že i o jednání po 21,00 se musí hlasovat do 19,00.“

Doplňme, že v případě stavu legislativní nouze se § 53 neužívá. V momentu přerušení projevu Tomia Okamury však Sněmovna ve stavu legislativní nouze nejednala, a výše zmíněné pravidlo § 53 tak zůstalo v platnosti. K přerušení totiž došlo již při projednávání návrhu pořadu schůze, nikoliv při jednání (.pdf) o návrhu pandemického zákona. Aby se aplikovala pravidla stavu legislativní nouze, musela by Sněmovna na začátku schůze potvrdit, že stav legislativní nouze trvá. To ale neudělala. „Na jednání o pořadu schůze tedy § 99 odst. 9 rozhodně použít nešlo a muselo se postupovat klasicky podle § 53,“ uvedl k situaci z 15. února Jan Wintr.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů