Demagog.cz

Okamura pro Právo

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se v rozhovoru pro deník Právo věnoval zejména dvěma oblastem. A to summitu EU o migraci a také formování nové vládní sestavy.

Ověřili jsme
Právo ze dne 30. června 2018 (moderátor Jan Martinek, záznam)

10 ověřených výroků

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Summit se přece neshodl na tom, že by byla odmítnuta stávající vlna ilegální migrace. Závěry, které prezentuje Babiš, nejsou pravdivé. Summit řekl, že odmítá kvóty a hledá jiné řešení, jakým způsobem pokračovat v azylové politice. Babiš nepravdivě a manipulativně prezentuje závěry summitu, že tam snad něco dořešili, ale opak je pravdou.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť prohlášení, které Andrej Babiš ohledně závěrů summitu udělal, skutečně vychází z veřejně dohledaných dokumentů Evropské rady. Andrej Babiš o summitu Evropské rady, který proběhl na konci minulého týdne, prohlásil:

„Dosáhli jsme obrovského úspěchu. Kvóty, které byly tématem téměř čtyři roky, jsou minulostí. Evropa začne pracovat na zřizování středisek mimo EU, kde by se mělo rozhodovat o nároku na azyl. Zároveň budeme nadále bojovat proti pašerákům. Jde o přelomovou dohodu v rámci EU, do které Visegrádská skupina prosadila body, o které jsme dlouhodobě usilovali.“
V závěru ze summitu se píše: Všechna opatření v kontextu těchto kontrolovaných středisek, včetně relokace a přesídlování, budou dobrovolné povahy a nebude jimi dotčena reforma dublinského nařízení."
Z citované pasáže zasedání Evropské rady vyplývá to, co tvrdí Andrej Babiš, tedy že tzv. systém povinných kvót již není jedna z možností, jak řešit příliv imigrantů z Afriky a Asie. Skupina V4 vystupuje proti kvótám skutečně již od roku 2015.

Další pasáž výroku Andreje Babiše mluví o zřizování středisek mimo EU. Závěry summitu EU zní jasně:

„Na území EU by v souladu s mezinárodním právem mělo být o zachráněné osoby postaráno na základě sdíleného úsilí, a to jejich přemístěním v rámci kontrolovaných středisek zřízených v členských státech, výlučně na dobrovolném základě, kde by rychlé a bezpečné zpracování umožnilo za plné podpory ze strany EU odlišit nelegální migranty, již budou navráceni, od osob, které potřebují mezinárodní ochranu, na něž by se vztahovala zásada solidarity.“
I v tomto bodě vyjádření Andreje Babiše vychází ze závěrů, které se podařilo Evropské radě přijmout. Posledním bodem prohlášení Andreje Babiše je boj proti pašerákům. Podle závěrů zasedání Evropské rady se v boji proti „převaděčům“ má bojovat jednak pomocí regionálních vyloďovacích platforem, kde by byli koncentrováni imigranti zachycení na moři, a jednak pomocí posílení Evropské pohraniční stráže, tzv. FRONTEX. I v tomto případě Andrej Babiš vychází ze závěrů summitu.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Já jsem na českou politickou scénu přinesl jako první témata migrace a islamismu.

Téma migrace provází českou, potažmo československou, historii výrazněji již od roku 1989, kdy v rámci pádu komunistického režimu a nárůstu globalizace naše území zaznamenalo zvýšený přísun migrantů. V roce 2000 byl v rámci Ministerstva vnitra ustanoven Odbor azylové a migrační politiky, který v návaznosti na vstup České republiky do EU v roce 2004 po vzoru ostatních členských států převzal hlavně nepolicejní činnosti Policie České republiky v této oblasti.

Naopak odpor vůči islámu narůstal hlavně v souvislosti s teroristickými útoky z 11. září 2001, kdy toto náboženství bylo označeno v některých případech za extremistické a i v Evropě se snažili o odliv muslimského kapitálu. Jedna z výraznějších protiislámských iniciativ „Islám v České republice nechceme“ vznikla již v roce 2009. Jejím spoluzakladatelem byl veřejnosti dnes známý Martin Konvička, který stál následně i v čele krajně pravicového a protiislámského hnutí „Blok proti islamizaci“, které vzniklo v roce 2015.

Politická kariéra Tomia Okamury započala úspěšným zvolením do Senátu v roce 2012. O rok později založil hnutí Úsvit přímé demokracie. I přes to, že témata migrace a islamismu v rámci populistické kampaně na politickou scénu opakovaně přináší, je jasné, že minimálně téma migrace bylo již v rámci politiky státu řešeno.

Okamura na politickou scénu vstoupil v roce 2012, přičemž např. v červnu 2011 tehdejší bývalý premiér Miloš Zeman veřejně označil islám za anticivilizační náboženství a muslimy přirovnal k nacistům a komunistům. Učinil tak na mezinárodní konferenci v Praze.

Konkrétně uvedl: „NATO se definuje jako obranná aliance, aniž si položilo otázku, proti komu se chce bránit. Pojmenováním nepřítele to přece začíná. (...) Nepřítelem je anticivilizace táhnoucí se od severní Afriky až po Indonésii. Žijí v ní na dvě miliardy lidí a financovaná je dílem z prodeje ropy, dílem z prodeje drog. (...)Nevěřím, že jsou umírnění muslimové a radikální muslimové. Stejně jako nevěřím, že jsou jen umírnění a radikální komunisté. Jsou jen muslimové a komunisté.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože i když je těžké posoudit, kdo poprvé do veřejného prostoru vnesl otázku migrace a islamismu, zcela jistě to nebyl Tomio Okamura. Před ním před různými aspekty islámu varoval např. nynější prezident Zeman.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Dokonce Andrej Babiš kvůli tomu minulý týden svolal Bezpečnostní radu státu, aby se poradil, co budeme dělat, až Němci zavřou hranice. Nemůžeme dělat nic, nemáme pohraniční policii, armáda je podle dlouhodobých údajů schopná bránit místo velikosti Středočeského kraje po dobu šesti týdnů.

Vyjádření Tomia Okamury sestávající z několika dílčích výroků hodnotíme jako nepravdivé, jelikož poslední tvrzení o obraně Středočeského kraje po dobu šesti týdnů se v Okamurou míněné studii nevyskytuje.

Poslední schůze Bezpečnostní rady státu proběhla 22. června 2018. Na tiskové konferenci před samotnou schůzí Andrej Babiš oznámil, jak se hodlá ČR zachovat, pokud by Německo začalo kontrolovat své hranice a bránit příchodu ilegálních migrantů do SRN (čas 6:17).

... chci vědět, jakým způsobem jsme připraveni. Připraveni na to, že pokud by se skutečně ministr vnitra Seehofer rozhodl intenzivně kontrolovat německo-rakouskou nebo německo-českou hranici a zamezil příliv ilegálním uprchlíkům, no tak dá se předpokládat, že Rakousko udělá stejné opatření, a v tom případě my uděláme stejné opatření. To znamená, že půjdeme okamžitě na hraniční přechody a budeme kontrolovat naši hranici.

Pokud jde o pohraniční policii, ta v Česku od roku 2007 skutečně neexistuje. Toho roku Česká republika vstoupila do schengenského prostoru, který zaručuje zrušení hraničních kontrol na společných hranicích členských států.

Výrok o obraně Středočeského kraje po dobu šesti týdnů byl již předsedou Okamurou vynesen a námi ověřen, a to před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Kontext předvolebního výroku však byl odlišný od tvrzení dnešního.

Tomiem Okamurou užitá studie explicitně nevyjadřuje schopnost Armády ČR „bránit místo velikosti Středočeského kraje po dobu šesti týdnů“, což se v říjnovém výroku jeví jako zkratkovitost a marginálie, která není pro celkové znění výroku o nefunkčnosti armády podstatná. Jedná-li se však o argument, který Okamura používá ve veřejném prostoru bez ověřeného kontextu, jde o faktickou nepravdu.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

V německých médiích otevřeně kolují spekulace, že na vytvoření této druhé české vlády měla zásluhu Angela Merkelová.

Spekulace o vlivu německé kancléřky Angely Merkelové na vytvoření druhé vlády Andreje Babiše zveřejnil německý levicový deník Die Tageszeitung. Dne 7. června 2018 vydal článek s titulkem Druhá šance pro českého oligarchu, ve kterém popisuje údajný telefonát mezi německou kancléřkou a Babišem. Zmíněný telefonát se měl odehrát v polovině dubna roku 2018.

Článek se nejprve věnuje shrnutí situace na české politické scéně. Důraz je kladen na problematické a zdlouhavé vyjednávání o vládě a to, že pro ostatní parlamentní strany je hlavním problémem osoba Andreje Babiše. Tageszeitung dále shrnuje kontroverze Babiše jako koncentraci ekonomické, politické a mediální moci, podezření na spolupráci s StB či vyšetřování v kauze dotačního podvodu.

Postupně článek přechází k vládnímu vyjednávání. Informuje o tom, že se druhá Babišova vláda bude skládat z koalice ANO a ČSSD s tolerancí KSČM. Deník však podotýká, že kromě tolerance KSČM se nabízela také možnost tolerance vlády ze strany Okamurova hnutí SPD. Závislost české vlády na toleranci pravicově populistického hnutí ale měla být dle deníku v nelibosti německé vlády.

V souvislosti s údajnými německými tlaky na podobu nové české vlády je zmíněn telefonní hovor mezi kancléřkou Merkelovou a Andrejem Babišem z dubna 2018. Deník dle nepřímých zdrojů píše, že měl být Babiš po telefonátu ustaraný. V zápětí se v článku objevuje řečnická otázka, zda Babišova nálada po hovoru nemohla souviset s tlakem kancléřky na ignorování SPD ze strany Babiše. Zároveň je ale uvedeno i Babišovo přímé vyjádření, kde tento dohad popírá.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Důchodová reforma, sociální dávky, reforma soudnictví, pomoc lidem v dluhových pastech, nic z toho se ministři ani neodvážili předložit.

Když se podíváme na návrhy zákonů předložené ze strany vlády od 21. října 2017 (8. volební období), tak se výše vytyčeného okruhu témat týkají čtyři návrhy, a sice: novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení; vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a novela insolvenčního zákona.

V případě první novely má dojít ke změnám v zákoně o státní sociální podpoře a zákoně o Úřadu práce České republiky, které se tematicky týkají problematiky sociálních dávek. Avšak věcně návrh žádné změny nepřináší, jak se dočteme v důvodové zprávě:

Předložený návrh zákona má opravný legislativně-technický charakter a neobsahuje žádné věcné změny.

Druhý návrh se týká projektu eNeschopenek a úprav v rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věci (JISPSV), jak stojí v závěru důvodové zprávy:

Navrhuje se proto zrušení právní úpravy stávajícího projektu „eNeschopenky“ a současně právní úpravy převodu registrů ČSSZ do JISPSV s tím, že zároveň budou zahájeny práce na nové podobě eNeschopenky s termínem účinnosti 1. ledna 2021; přitom bude zvážena i další podoba JISPSV.

Nicméně opět se nejedná o žádnou zásadní věcnou změnu, ale spíše o návrh organizačních změn.

Třetí návrh, který již postoupil do druhého čtení, se týká změn pravidel pro jmenování a sankce znalců. Tím pádem zapadající pod problematiku justice a soudnictví.

Poslední návrh se týká pomoci osobám v exekuci, konkrétně usnadňuje proces vstupování do oddlužení. Jde tedy o návrh zákona zabývající se dluhovými pastmi.

Za zmínku může stát i plánovaná změna výše normativních nákladů na bydlení (stanovovaná každoročně vládou), která má za cíl zabránit zneužívání peněz od státu nepoctivými pronajímateli bytů. V tomto případě se nejedná o zákon, ale o nařízení vlády předložené ze strany ministerstva práce a sociálních věcí.

Na základě výše uvedeného hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Dodejme, že nehodnotíme obsah předloh, ale soustředíme se na fakt, že ministři v daných oblastech nějaké kroky podnikli.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Nám se podařilo prosadit do druhého čtení zákon o referendu téměř za nepovšimnutí médií, je tam i návrh, že je možné uvažovat i o vystoupení z EU, to je obrovský úspěch. Takovou práci jsem ale očekával od vlády.

Poslanecká sněmovna dala 27. června v prvním čtení šanci všem třem návrhům zákona o obecném referendu navrženým třemi poslaneckými kluby – SPD, ČSSD a KSČM. O výsledcích hlasování o návrzích informovaly servery iDNES.cz, Novinky.cz, Deník.cz i deník Právo. Vláda již dříve podpořila právě návrh ČSSD, který počítá s 850 tisíci podpisy, nadpoloviční účastí a neumožňuje hlasování o mezinárodních smlouvách, tedy ani o vystoupení z Evropské unie.

Byť Tomio Okamura očekává, že by vláda měla prosazovat návrh zákona o obecném referendu s možností hlasování o vystoupení z EU, nic tomu nenasvědčuje. Menšinová vláda hnutí ANO, toho času v demisi, nepředložila vlastní návrh zákona a nakonec podpořila návrh ČSSD, který s hlasováním o vystoupení z EU nepočítá.

Ani současná vláda Andreje Babiše s referendem o vystoupení z EU nepočítá. Dle programového prohlášení plánuje vláda předložit zákon o celostátním referendu, ale vzhledem k tomu, že respektuje zastupitelskou demokracii zakotvenou v ústavě, neumožní ve funkčním období vlády schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích formou referenda.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Jsme stabilizovaná strana, která se pohybuje v horizontu deseti procent.

Volební preference SPD se opravdu pohybují kolem 10 % podle dat z webu Mandáty.cz, jehož cílem je shromažďovat výsledky volebních průzkumů a preferencí stran na jednom místě.

V posledních zveřejněných volebních modelech má SPD dle červnového průzkumu agentury Kantar TNS 9,5 %, model Medianu ukazuje 8,5 %.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Blog pana Pocheho z roku 2015 otevřeně horuje pro přijímání migrantů do ČR na základě kvót a říká tam, že to přece musíme zvládnout.

Tomio Okamura má zřejmě na mysli tento blog z května 2015. Miroslav Poche v něm píše o tom, že Česká republika by na základě kvót měla přijmout 525 uprchlíků, což považuje za „symbolické humanitární gesto, kterému by se Česká republika neměla vyhýbat“. Dále poukazuje na to, že přijetí uprchlíků není jen humanitárním aktem vůči běžencům, ale zároveň solidárním aktem vůči ostatním zemím EU. To, že ČR musí přijetí uprchlíků zvládnout, Poche takto explicitně nepíše.Nicméně vzhledem k celkově jednoznačnému vyznění blogu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Podle toho, co víme z médií, úřad potvrdil, že SPD nemá s e-shopem nic společného, ale měli jsme jej začlenit do nákladů na volební kampaň. SPD e-shop neprovozuje, rádi ho propagujeme, dá se na něj prokliknout i z mého Facebooku, ale nemám s ním nic společného.

E-shop (www.spd-shop.cz), o kterém se píše, je provozován podnikatelem Lubomírem Volným, poslancem za SPD a předsedou regionálního klubu SPD Moravskoslezského kraje. Podle vyjádření Lubomíra Volného je tento e-shop provozován na základě zdarma udělené licence a provozuje ho on sám jako podnikatel – fyzická osoba.

Obsah jednotlivých stránek tohoto e-shopu svým zpracováním vykazuje znaky určitého provázání, kupříkladu používáním slov „OFICIÁLNÍ ESHOP HNUTÍ“ nebo stránkou věnovanou informacím o hnutí SPD. I Tomio Okamura na svém Facebooku a na webu SPD zveřejnil příspěvek, který na e-shop odkazoval a ve kterém stálo: „Nový e-shop SPD…“Tento příspěvek byl však stažen a není již dostupný.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ve své tiskové zprávě uvedl, že podnikající fyzická osoba poskytovala bezúplatné plnění ve prospěch strany, když agitovala a provozovala e-shop s propagačními předměty strany. Hnutí SPD se tím, že toto neuvedla ve zprávě o financování kampaně, dopustila přestupku.

V souvislosti s tímto e-shopem také někteří členové SPD do úředního záznamu o podání vysvětlení na policii vypověděli, že byli nuceni si skrze tento e-shop kupovat reklamní předměty na hnutí SPD a tyto předměty pak dále rozprodat a peníze odevzdat Lubomírovi Volnému.

Lze tedy říci, že hnutí SPD sice e-shop samo neprovozuje, ale také že tento e-shop je propagován hnutím a je možné se na něj prokliknout z facebookových stránek hnutí i ze stránek Tomia Okamury.

Nelze popírat, že zde existuje jistá spojitost mezi e-shopem a hnutím nebo osobou Tomia Okamury. Tato spojitost je ostatně i jedním z důvodů, proč byla hnutí udělena pokuta.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Je pozoruhodné, že tento nový úřad je místem úniku informací. (...) Pokutu dostala i celá řada jiných stran.

Úřad, který Tomio Okamura zmiňuje, se nazývá Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSPH). Ten se zabývá kontrolou transparentnosti financování politických stran.

Hnutí SPD dostal o od úřadu v červnu 2018 nejvyšší možnou pokutu za čtyři přestupky, které souvisely s kampaní před sněmovními volbami v říjnu 2017 a doplňovacími volbami do senátu v lednu 2018.

Okamura má pravdu v tom, že pokuty se týkaly i jiných politických subjektů. Konkrétně ve zmiňovaných sněmovních volbách dostalo pokutu 18 politických stran a hnutí z různých důvodů, např. nezveřejnění dárců, kteří přispěli na volební kampaň.

Co se týče úniku informací, tento úřad své tiskové zprávy vždy zveřejňuje anonymně, s ohledem na neveřejnost řízení. Server Seznam Zprávy informoval jako první o tom, že se jedná o stranu SPD s odvoláním na „velmi důvěryhodný zdroj“. Server iROZHLAS k tomu poté dodal, že z kontextu zprávy je jasné, o jakou stranu se jedná, což je pravda. Tisková zpráva úřadu popisovala přestupek „hnutí, které je v Poslanecké sněmovně a má e-shop“. Takové je jen jedno.

Kdo přesně má být zdrojem médií v tomto případě ovšem není jasné. Ta mohla dovodit, o které hnutí jde, nicméně přísně vzato danou informaci úřad nepublikoval.