Otázky Václava Moravce Speciál - Karlovarský kraj

Výrok Petra Šindeláře označujeme na základě informací z Univerzity Pardubice a internetových zpravodajských článků jako zavádějící. Technologický park v Pardubicích je na vysokou školu skutečně napojen, potýká se s existenčními problémy a dluhy, přesto však zůstává nadále funkční a je sídlem několika firem.

TechnoPark Pardubice k.s. je společný projekt Pardubického kraje, Univerzity Pardubice a společnosti FREE ZONE Pardubice. Univerzita podle své výroční zprávy (.pdf, str. 61) o hospodaření za rok 2011 vlastní podíl ve společnosti TechnoPark Pardubice ve výši 340 tis. Kč (stav k 31. Prosinci 2011). Na stránkách univerzity je zmíněna i možnost spolupráce pro případné nájemce. Tento technologický park je tedy na pardubickou vysokou školu napojen, nicméně podle zpráv ze sekce Pardubického kraje na iDnes.cz areál studenti ani pedagogové nevyužívají. V TechnoParku Pardubice je obsazenost v současnosti poloviční a společnost je z výnosů z pronájmů schopna financovat zhruba jen provozní náklady.

Pardubický kraj, který ve společnosti vlastní podíl ve výši 150 tisíc Kč, schválil, že svůj podíl nabídne ostatním vlastníkům nebo dalším investorům. Podle regionálního pardubického deníku.cz kraj nemůže ovlivnit dění ve společnosti, ta není schopna splácet své závazky. Výhradní komplementář TechnoPark Management má neznámé vlastníky (akcionářem je firma se sídlem v Britských panenských ostrovech) a jediný člen představenstva na výzvy k jednání nereaguje.

Technologický park byl vystavěn za zhruba 450 milionů Kč (dotace od EU činily 300 milionů Kč). V současné době má TechnoPark Pardubice dluh vůči firmě Geosan ve výši 170 milionů Kč a kvůli porušení rozpočtové kázně požaduje finanční úřad dalších 150 milionů Kč.

Na základě údajů Českého statistického úřadu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Podle údajů krajské správy Českého statistického úřadu v Karlových Varech dosahuje nezaměstnanost v kraji 10 % (ke dni 8.8.2012).

Marek Poledníček se v počtu návštěvníků lázní mýlí, ve skutečnosti lázně ročně navštíví zhruba dvakrát více klientů.

Český statistický úřad vydal 7. srpna 2012 statistiku Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a krajích (.xls), která uvádí, že v roce 2011 přijelo do lázeňských ubytovacích zařízení Karlovarského kraje celkem 420 386 hostů; za první 2 kvartály roku 2012 to bylo 210 922 hostů. Marek Poledníček se tak výrazně odchyluje od reálné výše návštěvníků a jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě informací z portálu Karlovarského kraje i médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Ostrově existuje průmyslová zóna, která je v současné době využívána pouze firmami KVtisk a Lindner. Velkým investorem myslí Josef Novotný německou společnost Behr, která postaví v Ostrovské průmyslové zóně svůj největší podnik Česku.

Na stránkách kraje nebo ve zprávě ČTK, převzaté jinými médii, se hovoří dokonce o 1 700 pracovních místech, vytvořených postupně do roku 2018.

Ze zprávy zveřejněné v krajských listech, je také jasná podpora kraje, který slibuje urychlené vyřízení všech potřebných povolení. Projekt má podporu i ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, které schválilo výjimku nutnou k rozšíření rozlohy areálu průmyslové zóny - podrobnější informace zde.

12. září 2012 informoval server Idnes o záměru firmy Behr o odstoupení z tohoto zamýšleného projektu. Jelikož však v době Otázek Václava Moravce (28. srpna 2012) byl stále projekt aktuální, hodnocení výroku hejtmana Novotného zůstává jako pravdivé.

Příjmy Karlovarského kraje z výnosů DPH neodpovídají tvrzení hejtmana.

Nejprve k procentním podílům, které hejtman Novotný zmiňuje: Česká daňová správa (.doc) stále uvádí podíly na daňových výnosech, které platily od roku 2008. Krajům v té době opravdu náleželo celkem 8,92 % výnosu z DPH. Aktuální znění zákona (.pdf) o rozpočtovém určení daní v § 3 odst. 1 bodu b) již zahrnuje zmíněných 8,29 %. Obě hodnoty tedy hejtman uvádí pravdivě.

Podle údajů (.xls) Ministersva financí ČR činily výnosy z DPH v roce 2011 celkem 275,2 mld. Kč. 8,29 % z toho se rovná asi 22,8 mld. Podle přílohy č. 1 uvedeného zákona náleží Karlovarskému kraji 3,77 % z této částky, tedy asi 860 mil. Kč.

Hejtman zmínil částku 300 mil. Kč: pokud měl na mysli prostředky, o které kraj přišel při změně podílu z 8,92 % na 8,29 %, je tato částka vysoká a pomýšlel-li na celkový příjem kraje z DPH, je nízká. Z těchto důvodů označujeme výrok hejtmana za nepravdivý.

Dodejme, že daňové příjmy rozpočtu Karlovarského kraje (.pdf) mají mezi lety 2011 a 2012 klesnout asi o 23,5 mil. Kč.

Archiv záznamů jednání zastupitelstva Karlovarského kraje na internetových stránkách kraje nabízí záznam pouze 6 jednání zastupitelstva, z nichž nejstarší je ten z 8. prosince 2011.

Webové stránky senátora Horníka také neobsahují žádný 3 roky starý text/audio, který by dokládal jeho kritiku. Z tohoto důvodu není možné výrok senátora Horníka objektivně a komplexně posoudit.

Podle stránek Věstníku veřejných zakázek označujeme výrok za pravdivý. V rámci „Projektu revitalizace centra vzdělávání ISŠTE Sokolov – provádění stavby“ bylo součástí kritérií skutečně ovlivnění provozu školy v rámci rekonstrukce s váhou 30 %.

Celkově byla dána 3 kritéria pro zadání zakázky:
1. Nabídková cena včetně DPH s váhou 60 %.
2. Návrh postupu s cílem zamezení kolizí při průběhu výstavby s provozem školy s váhou 30 %.
3. Poskytnuté záruky na jakost díla s váhou 10 %.

Jaroslav Borka má pravdu, když tvrdí, že kraj zveřejňuje výběrová řízení nad hodnotu půl milionu korun. Karlovarský kraj dokonce zveřejňuje zakázky i pod tímto limitem.

Výsledky výběrových řízení zveřejňuje Karlovarský kraj na svém Informačním portálu, a to za období posledních dvou let.

Výrok Jaroslava Borky je hodnocen jako nepravdivý. Sice správně uvádí celkovou hodnotu projektu, nicméně v otázce výše financí z rozpočtu kraje, které mají být v budoucnu alokovány na daný projekt, se jím vyřčená suma výrazně liší.

Akční plán (soubor .zip obsahuje .doc s Akčním plánem) Programu rozvoje Karlovarského kraje v bodu 29A (str. 9-10 textu) mimo jiné uvádí, že celkové náklady na výstavbu projektu se odhadují na 300 milionů Kč. Nicméně v bodu Očekávané podíly financování záměru se uvádí, že se na financování bude podílet EU, a to 75 % (max. 225 mil. Kč). Rozpočet kraje by se měl na financování projektu podílet 25 % z celkové sumy - tedy 75 mil. Kč.

Jaroslav Borka tak sice uvádí přesnou částku na realizaci celého projektu, nicméně byl dotazován na náklady z krajského rozpočtu, což je již částka značně odlišná. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě údajů z informačního portálu Karlovarského kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Karlovarském kraji existuje mnoho středních odborných škol. Podle přehledu z Informačního portálu Karlovarského kraje jsou technické střední školy (podle počtu vypisovaných oborů) velké dvě - Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov, která nabízí také bakalářský studijní program a Integrovaná střední škola Cheb.

Na základě dohledaných informací ze zastupitelstva kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zastupitelstvo Karlovarského kraje projednávalo (.rtf - bod 41) tuto otázku 15. září 2011 na svém jednání, kdy schvalovalo Program rozvoje Karlovarského kraje a také aktualizaci Akčního plánu a Realizačního manuálu. Právě tento Akční plán (soubor .zip obsahuje .doc s tímto materiálem) obsahuje plán na vybudování vědeckotechnického parku (bod 29A akčního plánu) včetně finanční náročnosti.

Tento bod, který řešilo zastupitelstvo kraje pak následně v hlasování podpořilo 26 zastupitelů, proti nebyl žádný, 4 se zdrželi.

Dále jednalo zastupitelstvo o projektu také 19. dubna 2012 (.pdf). Na jednání byl bod 32 - Vědeckotechnický park Karlovarského kraje - pověření KARP, p.o. administrací a přípravou žádosti o dotaci.14. června 2012 (.rtf) byl na na pořad schůze jednání zastupitelstva kraje zařazen bod 30 - Schválení podmínek poskytnutí dotace pro projekt "Vědeckotechnický park Karlovarského kraje".

Na nejméně třech zasedáních zastupitelstva Karlovarského kraje, kde se otázka vědeckotechnického parku projednávala, lze demonstrovat, že se zastupitelstvo skutečně této otázce věnovalo dlouhodobě. Výrok Jaroslava Borky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Kraji byla podle oficiálních údajů dotace skutečně přislíbena.

Hejtman odkazuje na tzv. Vědeckotechnický park Karlovarského kraje. Na podzim loňského roku byla kraji schválena žádost o dotaci z Operačního programu Podnikání a inovace. Karlovarská agentura rozvoje podnikání (KARP) sice uvádí, že náklady projektu dosáhnou 251 mil. korun a uvádí, že dotace má výši 199 mil. korun. Novější údaje (Krajské listy, iDnes.cz) se však shodují na nákladech ve výši 300 mil. korun - z těchto údajů pravděpodobně hejtman Novotný vychází. Při spolufinancování kraje ve výši 25 % předpokládané částky pak přibližně odpovídá i Novotným zmíněná výše dotace, "230 nebo 240 mil. korun".

Výstavba parku nyní, jak říká hejtman, závisí na rozhodnutí zastupitelstva kraje. To již v červnu letošního roku odmítlo projekt podpořit (Český rozhlas) a nezdá se tedy, že financování projektu je bezpečně zajištěno. Dodejme, že kraj zatím samozřejmě nezískal prostředky na výstavbu (dar), pouze příslib jejich vyplacení po realizaci stavby.

Výrok hejtmana Novotného je nepravdivý.

Poslední dostupná Statistická ročenka Karlovarského kraje (z roku 2011 - uvádí data za rok 2010) v části Věda a výzkum -Výzkumní pracovníci podle krajů (.xls) uvádí, že v daném roce působilo v Karlovarském kraji 57 výzkumných pracovníků. Toto číslo se již výrazně odchyluje od čísla, které uvedl hejtman Novotný.

Výrok Jana Horníka označujeme za pravdivý, a to na základě údajů z jednotlivých školských zařízení a Agentury projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje.

Kampusy pravděpodobně Jan Horník myslel dvě školská zařízení, u kterých byla v roce 2011 a 2012 dokončena rekonstrukce a dostavba nových budov: Centrum technického vzdělávání SPŠ Ostrov a vzdělávací centrum Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov.

První zmíněná instituce – Centrum technického vzdělávání Ostrov – zahájila svůj projekt již v roce 2007, dokončen byl v červenci 2011. Druhá – ISŠTE Sokolov zahájila projekt také v roce 2007 a ukončila letošní rok. Stavební povolení k realizaci projektů byla vydána v roce 2008. V této fázi přebírá řízení projektu Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje", tedy "příspěvková organizace kraje zřízená za účelem přípravy a realizace projektů Karlovarského kraje".

Podle výroční zprávy (.pdf) za rok 2010/2011 má celkový počet žáků v ISŠTE Sokolov klesající tendenci. K 1. září 2011 měla škola „více než 845 žáků“. Plánovaná kapacita projektu byla až pro 1200 žáků.

Podle výroční zprávy (.pdf) za rok 2010/2011 celkový počet žáků SPŠ Ostrov dosahuje 699 žáků denního studia. Nově vybudované centrum má být vybaveno pro 750 žáků.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Karlovarská agentura rozvoje a podnikání byla založena r. 2009. Co se týče počtu zaměstnanců, je v kontaktech skutečně uvedeno 6 úředníků. Podle jejího webu se agentura zaměřuje „...Na podporu zvyšování konkurenceschopnosti firem v kraji. Je hlavním nositelem realizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (SRKKK) a koordinátorem aktivit v oblasti rozvoje podnikání v kraji.“

Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje vznikla r. 2006, pakliže je počet zaměstnanců shodný s počtem osob v kontaktech na stránkách agentury, má Petr Šindelář pravdu a je zde zaměstnáno skutečně 22 úředníků. Hlavním úkolem agentury je „...Příprava, realizace a monitorování projektů Karlovarského kraje financovaných ze zdrojů EU v plánovacím období 2007–2013.“

Výrok hejtmana Novotného hodnotíme jako pravdivý, neboť již několik škol s učňovskými a technickými obory nabízí svým studentům motivaci v podobě prospěchových stipendií.

Server iDnes.cz informoval 22. března 2011 o skutečnosti, v Karlovarské kraji další střední škola zavádí možnost prospěchového stipendia pro dobré studenty. Konkrétně se jedná o Integrovanou střední školu technickou a ekonomickou v Sokolově (tato škola nabízí měsíční prospěchová stipendia ve výši (.pdf) 200 - 600 Kč.).

Podobný systém zavedla Integrovaná střední škola Cheb, která, jak informovala Česká televize, začne od nového školního roku (2012/2013) vyplácet měsíční prospěchová stipendia ve výši 200 - 600 Kč.

Další odbornou školou, kde je zaveden systém stipendií pro studenty, je Střední průmyslová škola v Ostrově, což lze dokumentovat na stipendijním řádu (.pdf) dané školy.

Výrok je označen za nepravdivý, protože pro kraj, ačkoli většinou nezřizuje a hospodářsky nespravuje (má však roli ve financování) základní školy na svém území, existují možnosti, jimiž může chod základního školství v kraji ovlivnit. Za určitých podmínek může dokonce zřídit školy, které jinak zřizuje obec či ministerstvo.

Podle školského zákona (.pdf) z r. 2008 na rozdíl od středního a vyššího odborného školství, kde zřizovateli škol jsou v ČR hlavně kraje, patří zřizování základních a mateřských škol především do kompetence obcí. Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky. Jmenování a odvolání ředitelů patří k pravomocem zřizovatelů škol (§ 166 odst. 2). Kraj však, pokud „prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení“, může zřídit i zrušit školy, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo [§ 181 odst. 2 (písm. c)].

Financování může kraj ovlivňovat pomocí krajských normativů, podle nich pak rozepisuje a poskytuje finanční prostředky přidělené MŠMT školám zřízeným krajem nebo obcemi (§ 161). Ve druhém případě vychází z návrhů obcí s rozšířenou působností.

Kraj má pravomoc podle školského zákona v případě, že obec nestanoví školský obvod spádové školy, stanovit tento obvod sám v rámci přenesené působnosti (§ 178 odst. 3). Krajský úřad dále může mít vliv na hodnocení žáka v případě, že jsou zákonní zástupci nebo zletilý žák s hodnocením nespokojeni a vyučujícím daného předmětu je ředitel školy (§ 52).

V kompetenci kraje je dále základní školství pro děti a žáky se zdravotním postižením a základní školy speciální nebo pro žáky s vyučovacím jazykem národnostní menšiny. Tyto školy kraj zřizuje i ruší podle stanovených podmínek (§ 181 odst. 1).

Výrok stávajícího hejtmana Karlovarského kraje se zakládá na pravdě. Dle aktuálních údajů Českého statistického úřadu klesla stavební produkce v červnu 2012 meziročně reálně o 8,4 %. Zároveň ve 2. čtvrtletí roku 2012 meziročně klesl počet stavebních zakázek stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci, a to o 32,7 %. Trvalý pokles v sektoru potvrzuje Kvartální analýza českého stavebnictví 3Q/2012 provedená společností CEEC Research. V této studii se odborníci shodují, že i nadále bude pokračovat trend zanikání zejména malých stavebních společností do 50 zaměstanců.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle Informačního portálu Karlovarského kraje měla skutečně destinační agentura vzniknout. Agentura však dodnes založena nebyla. Podle mluvčí kraje Jany Pavlíkové je hlavním důvodem zpoždění návrh zákona o cestovním ruchu: „...V současnosti je v meziresortním připomínkovém řízení návrh zákona o cestovním ruchu, který bude upravovat mimo jiné právě postavení a fungování destinačních agentur. Proto jsme dosud nezahájili činnost této agentury, jejíž fungování nastavíme přesně podle zmíněného zákona.“ Podle mluvčí však již nyní oddělení cestovního ruchu krajského úřadu připravuje propagační projekt s názvem Živý kraj.

Na základě dohledaných materiálů z Turistického portálu Karlovarského kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karlovarský kraj skutečně vydal celou řadu propagačních materiálů, a to i v cizích jazycích. Za všechny lze jmenovat např. Cyklomapu Karlovarského kraje (anglicky, německy), Průvodce Karlovarským krajem (německy), Lázeňský trojúhelník (česky, německy, anglicky, španělsky, francouzsky) nebo Nejkrásnější výlety v Karlovarském kraji (česky a německy).

Výrok hejtmana Novotného je neověřitelný, neboť nelze dohledat, zda jednal s prezidentem Václavem Klausem o problematice víz.

Prezident Václav Klaus navštívil Karlovarský kraj ve dnech 12. - 15. září 2012. Setkání s představiteli kraje bylo také naplánováno. Nicméně se nám nepodařilo prokázat, nakolik jednal hejtman Novotný s prezidentem Václavem Klausem o problematice víz ze 3. zemí mimo EU. Na stránkách www.klaus.cz se pak v sekci dokumenty nenachází žádný dopis, který by prezident Klaus posílal ministru zahraničí v této záležitosti. Je zde pouze dopis, který napsal Václav Klaus již 9. května 2011, kde vytýká ministru Schwarzenbergovi špatnou koncepci zahraniční politiky.

Z tohoto důvodu je výrok hejtmana Novotného neověřitelný.

Podle webových stránek Regionálního operačního programu Severozápad je v čele Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad komunista Jaroslav Komínek. Výrok je tedy pravdivý.

Jaroslav Komínek (KSČM) byl do funkce předsedy zvolen 20. června 2012.

O případu pochybení úředníka, který předčasným otevřením obálky odhalil nabídku jednoho z uchazečů, informovala ČTK dne 29. března 2010. Pochybení úředníka znamenalo porušení podmínek tendru, a proto musela Karlovarská krajská nemocnice (KKN) soutěž zrušit.

Bohužel se nám nepodařilo získat vyjádření ÚOHS, které by dokázalo, že KKN v celé věci postupovala správně a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok senátora Horníka je podle dostupných zdrojů a mediálních informací pravdivý.

Sídlo úřadu ROPu Severozápad se skutečně nachází v Ústí nad Labem. Jak informuje server Aktuálně.cz (s odkazem na ČTK), jde o dům, jenž patří členům ODS, Patriku Oulickému a také bývalému senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Ročně pak na nájmu platí ROP Severozápad se službami cca 10, 5 mil. Kč.

Podle zveřejněného rozpočtu (.pdf) platil ROP Severozápad v roce 2009 na nájemném 5,24 mil. Kč.

20. června 2012 projednával (.pdf - usnesení č. 4/62/2012) výbor otázku vypovězení nájemní smlouvy na sídlo ROPu, tento návrh však přijat nebyl a to kvůli hlasům "ústecké" části ROPu. Tu následně vypověděl až 20. srpna (z tohoto jednání není k dispozici zápis) - to dokládá již zmíněný text na serveru Aktuálně.cz.

Dle Zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 16 písm. d), je Výbor Regionální rady ROPu Severozápad tvořen šestnácti členy, za každý kraj osmi zástupci.

Současná struktura výboru však skýtá jen 15 členů, neboť dne 20. června 2012 rezignoval Tomáš Hybner na funkci místopředsedy i člena výboru poté, co výbor nepodpořil jeho návrh na odválání ředitele Úřadu Regionální rady ROP Severozápad Pavla Makvarta.

Petr Šindelář pravdu v tom, že součastí výboru jsou zástupci z řad ČSSD (9 členů) a KSČM (4 členové), formální nastavení počtu členů výboru je skutečně nastaveno na 16, i přes současný stav.

Výrok hejtmana Novotného hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací Českého rozhlasu z května letošního roku.

Český rozhlas 22. května 2012 informoval v příspěvku Chyby v čerpání fondů EU mohou Karlovarský kraj stát o tom, že audit firmy Deloitte popsal výši sankcí za špatné čerpání na úrovni necelé miliardy Kč. Ministerstvo financí pak odhadlo tyto sankce na 33 milionů Kč. Skutečná výše sankcí je však otázkou budoucnosti.

Nepodařilo se nám dohledat přesná kritéria pro zadání zakázky, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na stránkách Věstníku veřejných zakázek je možné nalézt pouze informaci, že kritériem je hospodářsky nejvýhodnější nabídka podle kritérií uvedených v zadávací dokumentaci, kterou bylo za poplatek možné získat do 19. srpna 2009.

Nepodařilo se nám najít dostatečné informace a hodnotíme tak výrok jako neověřitelný.

Karlovarský kraj získal do svého majetku jak celnici v Aši, tak v Kraslicích (resp. Hraničné). O celnici v Kraslicích měla zájem obec, ale kraj obci neustoupil a nechal si celnici se záměrem, že se do objektu nastěhují silničáři. Nepodařilo se však najít jakékoli informace o nákladech kraje na provoz těchto celnic.

Celnici v Aši pronajal kraj plzenšké firmě Development West za roční nájem 1 360 000 korun. O celnici v Kraslicích se nám mnoho informací nepodařilo najít - u fotografie z roku 2010 se lze dočíst, že kraj pronajal bývalou celnici k podnikání firmě TG, v článku serveru deník.cz z letošního roku se píše o v zásadě opuštěnosti bývalého přechodu.

Z celého výroku je tedy ověřitelné pouze tvrzení o pronajmutí celnice v Aši, nedají se dohledat informace o nákladech kraje, ani o současné situaci na bývalé celnici v Kraslicích.

Výrok Jaroslava Borky hodnotíme jako zavádějící

Jaroslav Borka má sice pravdu o vlivu starosty na jednání s investorem, nicméně podle námi dohledaných mediálních výstupů nevystoupil starosta Blažek proti tomuto projektu ani veřejně.

V usnesení (bod Usnesení č. 11/410/11) Rady města ze dne 7. listopadu 2011 se hovoří o pronájmu pozemků o celkové výměře 6,773 m2 na 10 let za dohodnuté nájemné ve výši 5 mil. Kč/rok.

Toto usnesení bylo zrušeno na mimořádném zasedání (viz. Usnesení č. 12/481/11) Rady města 21. prosince 2011 a bylo přijato usnesení nové, které zmíněné pozemky pronajalo stejné firmě (Development West a.s.) na období 1. listopadu 2011 - 31. března 2012 s tím, že se bude dále jednat o finální verzi smlouvy mezi městem a firmou.

19. března 2012 pak Rada města přijala usnesení, kdy schválila nájem pozemků pro společnost Development West a.s. na období 1. duben 2012 - 31. březen 2017 (viz. "Kontrola plnění usnesení"). Za tento pronájem pak město podle smlouvy získává 542 880 Kč ročně.

Server iDnes.cz referoval 4. ledna 2012 o připravovaném projektu změny celnice na kasíno na hranicích s Bavorskem. Konkrétně text uvádí, že: "...Přestože v době, kdy se rozhodovalo o dalším využití celnic, mělo město Aš o budovu zájem a plánovalo tam například informační centrum, dnes ve zřízení kasina problém nevidí. 'Nevadí nám to, kasino bude stát mimo zastavěné území,' podotkl starosta." Rada města Aš jednala o smlouvách na pronájem pozemků pro firmu, která se rozhodla z bývalé celnice vytvořit kasíno několikrát. Podle mediálních výstupů starosta Aše Blažek nebyl proti, podle námi dohledaného zdroje ze serveru iDnes.cz mu projekt nevadí.

Výrok senátora Horníka je pravdivý, Rada Karlovarského kraje skutečně pronajala nemocnici v Sokolově.

Rada Karlovarského kraje na svém jednání (.rtf. - bod 47) 25. listopadu 2010 pronajala část Karlovarské krajské nemocnice, konkrétně nemocnici v Sokolově. Pronájem získala firma NEMOS SOKOLOV s.r.o.

Nepodařilo se nám dohledat, zda byly pronajaty také pozemky, nicméně hlavní argument pronájmu celé nemocnice v Sokolově je pravdivý.

Výrok Marka Poledníčka je s jistou výhradou pravdivý. Liší se výše částky, o kterou má na tom ve výsledku být Moravskoslezský při privatizaci nemocnice lépe, než Karlovarský kraj také při privatizaci nemocnice.

Karlovarský kraj pronajal soukromé společnosti Nemos na 20 let nemocnici v Sokolově. O této akci informoval server iHNed 27. prosince 2012. Celkem za těchto 20 let si má přijít na 60 miliónů Kč, tudíž jde o 3 mil. ročně, jak říká Marek Poledníček. Kromě této částky se zavázal investor, že do nemocnice nalije dalších 30 mil. Kč. Celková částka (90 mil. Kč) tak tedy sedí.

Situace v Moravskoslezském kraji se točila kolem nemocnice v Novém Jičíně. Hejtman Palas ji pronajal na 20 let společnosti Agel (tu vlastní Tomáš Chrenek). Server Aktuálně.cz informoval, že se investor zavázal k převzetí závazků nemocnice (výše 270 mil. Kč), dále k investicím do zařízení ve výši 200-220 mil. Kč. Za roční pronájem by pak investor po dobu 20ti let platil 25 mil. Kč bez DPH. Celkem by tak Moravskoslezský kraj při jednoduché komparaci obou výsledných částek získal dokonce více, než kolik uvádí Marek Poledníček, neboť on do své kalkulace nezapočítává dluh v novojičínské nemocnici, který by skupina Agel převzala.

Co se týká předvolebních slibů ČSSD, strana na svých oficiálních internetových stránkách, na webových stránkách ČSSD v Karlovarském ani Moravskoslezském kraji nemá vyvěšen svůj oficiální volební program, volič tedy nemá nárok kontrolovat přímo reálné plnění slibů této strany. Nicméně samotný předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v kauze privatizace nemocnice v Novém Jičíně veřejně tvrdil (video), že " Sociální demokracie je politická strana, která se staví programově proti tomu, aby se pronajímala, či privatizovala krajská či státní lůžková zdravotnická zařízení, pokládám tuto věc za velmi zásadní..." V již zmíněném článku serveru iHNed z 27. prosince roku 2010 mluví o pronájmu nemocnice v Sokolově, tedy v Karlovarském kraji David Rath (tehdejší poslanec, hejtman a stínový ministr zdravotnictví za ČSSD), kdy tvrdí: " Pronájem jakékoli nemocnice je ve skutečnosti prakticky to samé jako její privatizace. Pronájem sokolovské nemocnice je proto hrubé porušení programu ČSSD. Pokud by byla sokolovská nemocnice zbytečná, tak bych její pronájem ještě možná pochopil. Jenže tato nemocnice patří do základní sítě nemocnic. Pan Novotný (hejtman Karlovarského kraje) byl kvůli této věci na předsednictvu strany a tam mu bylo jasně řečeno, že je to nepřijatelné ".

Hejtman Novotný má pravdu, že Sokolovská nemocnice byla v tíživé personální situaci, což mohlo dokonce vést k jejímu zániku, nicméně vzhledem k vypracované krajské koncepci zdravotnictví týmem pod vedením radní z hnutí Doktoři, která nabízela i jiné alternativy, než pouhý zánik, hodnotíme výrok Josefa Novotného jako zavádějící.

V roce 2009 vznikl v týmu radní pro zdravotnictví Bereniky Podzemské (hnutí Doktoři) materiál Strategie zdravotnictví Karlovarského kraje (.zip - soubor obsahuje dokument .pdf). Tato strategie ve své části 16 - Strategické plány má rozpracováno několik různých typů strategií pro krajské zdravotnictví. Jedním z těchto plánů bylo Vytvoření optimální sítě lůžkové péče a navazujících specializovaných ambulancí a Udržování optimální sítě lůžkové péče. Tato konkrétní strategie uvažovala o třech variantách (str. 146 - 148), z nichž žádná přímo neuvažovala o zániku nemocnice v Sokolově. Dvě ze tří variant ovšem počítaly s jistým typem redukce zdravotní péče ve zmíněné nemocnici, třetí varianta byla zachovat tehdejší stav. K problematice Sokolovské nemocnice a možnosti jejího provozu bez privatizace (hejtman Novotný v odpovědích voličům rozporuje pronájem na 20 let formu privatizace) lze uvést argumenty radního kraje Václava Larvy, který mluví o tom (v září 2010), že pokud nebude s nemocnicí udělána radikální změna, tak dojde k jejímu zániku. Podobně mluví i Josef Novotný, když v již zmíněných odpovědích voličům na stránkách Karlovarského kraje doslova píše, že: " Trvám na tom, že pokud bychom ji nepronajali, tak by to netrvalo dlouho a kvůli odchodům lékařů a sester by nejspíše zanikla." Tuto jeho argumentaci podporuje také vyjádření lékařských odborů ze Sokolovské nemocnice z června 2010.

Že se nejedná pouze o rétoriku hejtmana Novotného, dokládá i fakt, že kraj pod jeho vedením zkoušel přilákat do svých nemocnic lékaře prostřednictvím stipendií a náborových příspěvků.

Výrok Josefa Novotného lze, alespoň v jeho první části, považovat za pravdivý, neboť z důvodu odchodu především lékařů hrozily Sokolovské nemocnice velké problémy, snad i zánik. Nicméně vzhledem k dohledané Strategii zdravotnictví Karlovarského kraje, která byla zpracována pod vedením radní za Hnutí Doktoři, a v níž není zánik Sokolovské nemocnice jako jasný záměr, je výrok hejtmana Novotného zavádějící.

Jelikož se nám nikde nepodařilo dohledat zdroj podporující celé tvrzení senátora Horníka, je jeho výrok hodnocen jako neověřitelný.

Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval dlouhý tří a půlhodinový rozhovor, o kterém mluví senátor Horník.

Jak vyplývá ze zápisu z výjezdního zasedání Výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR, senátoři (Horník a Homolka) skutečně navrhli projednání možnosti vytvoření ad hoc komise Senátu nebo podvýboru pro záchranu kulturního dědictví. Tento orgán by měl spolupracovat s Karlovarským krajem, s Národním památkovým úřad a Ministerstvem kultury České republiky. Oba senátoři pocházejí z rozdílných částí ideového spektra, senátor Horník je členem klubu TOP 09 a Starostové, senátor Homolka je z KSČM.

Na základě dohledaných skutečností hodnotíme výrok jako zavádějící.

Dne 28. 8. 2012 skutečně byla do provozu uvedena vlečka, spojující Vojkovice a Kyselku, která sníží zatížení místních silnic. Podle krajských listů byly práce zahájeny v květnu za účasti karlovarského hejtmana Josefa Novotného.

Jinak ale ani krajské listy, ani jiná média (iDnes.cz, Týden.cz) nezmiňují zapojení kraje, a referují o projektu, jako o projektu společnosti Karlovarské minerální vody, není tedy jasné jak v tomto příkladu "Karlovarský kraj koná".

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na oficiálních stránkách památkové péče Magistrátu města Karlovy Vary nejsou tyto údaje zveřejněny, ale média o udělení pokuty shodně informují. Pokuta zatím nenabyla právní moci a generální ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale se proti ní hodlá odvolat.

Výrok je hodnocen jako pravdivý..

V rámci Karlovarského kraje, jak ukazují data ČSÚ, je nejvyšší nezaměstnanost v bývalém okrese Sokolov. Město Chodov a okolí se nachází právě v bývalém okrese Sokolov. Podle kroniky města Chodov s daty pro rok 2011 (.pdf) se nezaměstnanost v tomto regionu pohybovalo okolo 14 %. Na základě této informace je výrok Josefa Hory hodnocen jako pravdivý.