Sdílená grafika obsahuje fotku prezidenta Petra Pavla a titulek „Češi budou bojovat za Ukrajinu vzkazuje Prezident Pavel“. Stejné tvrzení se šíří na sociálních sítích i v dalších verzích, z nichž některé odkazují na článek na webu fasteer.cz. Obdobné sdělení obsahuje také video, ve kterém autorka kritizuje Pavla mj. právě za jeho údajné vyjádření o vyslání českých vojáků na Ukrajinu.
V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jestli a případně jak prezident Petr Pavel mluvil o zapojení českých vojáků do misí souvisejících s válkou na Ukrajině.
Pavlovo údajné prohlášení o boji za Ukrajinu
Informace o údajném Pavlově prohlášení, že „Češi budou bojovat za Ukrajinu“, jsme hledali na webu Pražského hradu, na Pavlových profilech na sociálních sítích X, Instagram a Facebook i v mediální databázi Newton. Žádné takové vyjádření jsme ale nenalezli.
Sdílená grafika ani video žádný konkrétní zdroj Pavlova údajného prohlášení neuvádějí. Ani článek, na který se některé facebookové příspěvky odkazují, údajná slova Petra Pavla o vyslání českých vojáků na Ukrajinu nezmiňuje. Žádný veřejně dostupný zdroj tedy tvrzení, že Pavel mluvil o vyslání českých vojáků do bojů na Ukrajině, nepotvrzuje.
Co Pavel skutečně řekl?
K otázce zapojení českých vojáků do misí souvisejících s válkou na Ukrajině se Pavel veřejně vyjadřuje už od své prezidentské kampaně v roce 2022. Ještě jako prezidentský kandidát v lednu 2023 vyloučil, že by NATO mohlo na Ukrajinu poslat organizované jednotky. „Pokud by kterýkoliv stát NATO poslal na Ukrajinu organizované jednotky, pak by to znamenalo vstup NATO do války s Ruskem,“ uvedl tehdy s tím, že státy si to uvědomují, a proto se „velice striktně drží na hraně nepřímé účasti ve formě podpory Ukrajiny“.
Po nástupu do funkce v březnu 2023 začal Pavel jako vrchní velitel ozbrojených sil rozhodovat o žádostech českých občanů, kteří se chtěli na ukrajinské straně legálně zapojit do bojů jako jednotlivci. Podle dat Pražského hradu prezident od svého nástupu do června 2024 posuzoval celkem 95 takových žádostí a pouze na 25 z nich odpověděl kladně. Vojenská kancelář prezidenta a jeho mluvčí uvedly, že většinu žádostí zamítal na základě nedoporučujícího stanoviska Ministerstva obrany. Důvodem mělo být podle resortu zachování obranyschopnosti české armády.
I v roce 2024 Pavel téma zapojení českých vojáků do konfliktu na Ukrajině několikrát komentoval, znovu ale rozlišoval mezi bojovým nasazením a nebojovou pomocí. Když francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku března 2024 nahlas připustil možnost vyslání západních vojáků na Ukrajinu, Pavel po jednání s ním v Praze vyzval, aby si Evropa nezavírala možnosti podpory Ukrajiny. Zároveň ale zdůraznil, že nemluví o vyslání bojových jednotek, nýbrž o nebojových formách asistence, například o výcviku. Ten by podle něj neporušoval žádná mezinárodní pravidla, protože Ukrajina je i přes ruskou agresi nadále suverénním státem. V rozhovoru pro Českou televizi 8. března 2024 uvedl, že je podle něj „potřeba udělat jasný rozdíl mezi vysláním bojových jednotek a (…) účastí vojáků na některých podpůrných aktivitách“. Připomněl, že obdobná výcviková mise NATO s více než tisícem lidí na Ukrajině fungovala už po anexi Krymu v roce 2014.
Diskuse o případném vyslání organizovaných spojeneckých jednotek na Ukrajinu pokračovaly na začátku roku 2025. Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron tehdy začali sestavovat tzv. Koalici ochotných, skupinu zemí připravených podílet se po případném uzavření míru na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Sám Pavel se k myšlence připojil 1. března 2025 příspěvkem na síti X, ve kterém napsal, že „nastal čas začít uvažovat o široké koalici ochotných k spravedlivému míru na Ukrajině“.
Během návštěvy Kyjeva v březnu 2025 Pavel na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedl, že je předčasné hovořit o konkrétním českém zapojení do mírové mise, dokud nebude věc dostatečně projednána. „Pokud se dospěje k rozhodnutí vytvořit takovou společnou vojenskou sílu, Česko k tomu bude patřit,“ dodal.
Den po tiskové konferenci, 22. března 2025, vyšel Pavlův rozhovor pro ukrajinský server Jevropejska pravda, v němž poprvé veřejně uvedl, že by české jednotky měly být součástí stabilizačních sil na Ukrajině (video, čas 8:22). Výslovně ale zmínil, že by se tak mělo stát až po uzavření mírové dohody. Na upřesňující dotaz moderátora, který připomněl skeptické hlasy z Prahy, Pavel odpověděl: „Pokud tu bude silná skupina evropských národů, která bude chtít Ukrajině poskytovat bezpečnostní garance, jsem pevně přesvědčen, že Česká republika by měla být mezi nimi.“
V srpnu 2025 pak Pavel řekl, že podél linie dotyku by mohla vzniknout demilitarizovaná zóna pod technickým i fyzickým dohledem mezinárodních sil. Naposledy se k tématu vyjádřil v projevu na konferenci Globsec v Praze 20. května 2026, kde zopakoval, že podpora Ukrajiny není charitou, ale přímou investicí do evropské bezpečnosti, a varoval před uzavřením „špatného míru“.
V žádném z těchto vyjádření ale Pavel neoznámil, že by Česká republika měla vyslat vojáky do bojů s ruskou armádou v probíhající válce. Mluvil výhradně o případné účasti v mírové, stabilizační či dohledové misi po uzavření příměří nebo mírové dohody.
Mírová mise není totéž jako boj v probíhající válce
Mezi nasazením vojáků do bojové operace a vysláním stabilizačních jednotek po uzavření míru je rozdíl. Přestože o konkrétní podobě případné mírové mise na Ukrajině se vede debata, zjednodušeně lze rozlišit dvě varianty. První je klasická mírová mise, kde nestranné síly, typicky pod hlavičkou OSN, působí se souhlasem obou stran a zbraně používají jen k vlastní obraně. Druhou je odstrašující mise (v zahraničních médiích reassurance force), při které by spojenecké jednotky stály na straně Kyjeva a při porušení příměří ze strany Ruska by mohly použít sílu nejen v sebeobraně, ale i na obranu Ukrajiny (.pdf, str. 2). Jejich přítomnost by tak měla Rusko od podobného kroku odrazovat.
Podle Britsko-francouzské deklarace z ledna 2026 by cílem (.pdf, str. 2) odstrašující mise bylo „podporovat schopnosti Ukrajiny odradit třetí země od dalších útoků na ukrajinské území“, přičemž k vyslání jednotek na Ukrajinu by mělo dojít až v momentu, kdy bude uzavřeno příměří mezi Ruskem a Ukrajinou (str. 1).
K této myšlence se opakovaně vracel i Pavel. V rozhovoru pro Jevropejskou pravdu mluvil (video, čas 8:22) o stabilizačních silách, které by na Ukrajinu zamířily, „jakmile bude dosaženo mírové dohody“. Tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v této souvislosti uváděla, že případné nasazení českých vojáků by se řídilo modelem z bývalé Jugoslávie, tedy bez umístění přímo na frontové linii.
O vyslání rozhoduje parlament, Andrej Babiš ho odmítl
O vyslání českých vojáků do zahraničí podle Ústavy ČR rozhoduje parlament, případně v omezených případech vláda, nikoli ale prezident. To jsme ostatně připomněli i v souvislosti s předchozí podobnou zprávou z roku 2024, podle které měl Pavel poslat na Ukrajinu 188 českých vojáků. Ve skutečnosti šlo o povolení k individuální službě pro dvacítku dobrovolníků, kteří se na Ukrajině zapojili do bojů jako členové ukrajinské armády, nikoli jako příslušníci Armády ČR.
K Pavlovu rozhovoru pro Jevropejskou pravdu z března 2025 se kriticky postavil tehdejší šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Uvedl, že čeští vojáci jsou potřeba především doma. Po vítězství ANO ve sněmovních volbách v říjnu 2025 a sestavení vlády v prosinci 2025 se Babiš stal premiérem a svůj postoj zopakoval. Po jednání tzv. Koalice ochotných v Paříži v lednu 2026 Babiš jako premiér novinářům řekl, že „naše vojáky na Ukrajinu vysílat nebudeme“, a část společné deklarace týkající se vyslání vojáků označil za pro Českou republiku nepřijatelnou.
_Petr_Pavel.jpeg&w=640&q=75)
Smyšlené citace Petra Pavla o vyslání českých vojáků na Ukrajinu
Proč je příspěvek nepravdivý?
- Grafika sdílená na facebooku tvrdí, že prezident Petr Pavel vzkázal, že „Češi budou bojovat za Ukrajinu“. Žádný zdroj ale takové vyjádření nepotvrzuje, Pavel nic takového nikdy veřejně nezmínil.
- Pavel veřejně mluvil pouze o případném zapojení českých vojáků do mírové či stabilizační mise, která by na Ukrajinu zamířila až po uzavření příměří nebo mírové dohody.
- V rozhovoru pro ukrajinský server Jevropejska pravda v březnu 2025 řekl, že by mezi zeměmi poskytujícími Ukrajině bezpečnostní záruky mělo být i Česko. O nasazení do bojů s ruskou armádou v probíhající válce nemluvil.
- Stabilizační, mírové i odstrašující mise mají jako svůj hlavní cíl dohlížet na dodržování příměří, ne se aktivně účastnit bojů. Tvrzení, že podle prezidenta „Češi budou bojovat za Ukrajinu“, Pavlova skutečná vyjádření zkresluje.
- V rámci naší spolupráce se společností Meta jsme proto označili příspěvky jako nepravdivé a informovali jsme také dotčené uživatele.