Demagog.cz

Pirátka Olga Richterová na Prima CNN

Pod naší ověřovací lupou se poprvé ocitla Olga Richterová v novém pořadu K věci (Prima CNN News). Hovořila především o sociálních otázkách.

Ověřili jsme
CNN Prima News ze dne 12. května 2020 (moderátor Pavlína Kosová , záznam)

17 ověřených výroků

Olga Richterová

Olga Richterová

V rámci republiky se liší míra toho, s jakou závažností onemocnění jsou lidé v domovech, bohužel třeba Ústecký kraj tam má i lidi, kteří by tak intenzivní péči nepotřebovali. !

V domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením apod. v Ústeckém kraji je skutečně největší podíl osob s lehkou či středně těžkou závislostí. Výrok byl na základě dodatečných vyžádaných zdrojů od MPSV doplněn a upraven.

skrýt celé odůvodnění

Výrok jsme doplnili na základě zaslaných zdrojů od MPSV. Z původně neověřitelného hodnocení měníme díky dodatečně zaslaným zdrojům hodnocení na pravdivé. 

Pro kontext aktualizujeme i statistiky týkající se onemocnění koronavirem. K 9. červnu 2020 se v Ústeckém kraji potvrdilo celkem 567 osob nakažených koronavirem, z toho 390 osob se z nemoci vyléčilo, 22 zemřelo. V přepočtu na počet nakažených osob na 100 000 obyvatel měl pak Ústecký kraj od začátku pandemie 69,1 nakažených. Nejvyšší poměr měla Praha – 170,62 osob na 100 000 obyvatel, nejméně Jihočeský kraj – 29,65. Dodejme, že aktuální statistiky uvádíme pro kontext k 9. červnu, rozhovor s Olgou Richterovou proběhl o měsíc dříve, je tedy třeba vzít v úvahu, jaká čísla tehdy měla poslankyně Richterová k dispozici. 

Už na začátku března některé domovy na Ústecku kvůli šíření koronaviru zakazovaly nebo omezovaly v jejich domovech návštěvy, učinily tak například lounský Domov pro seniory U Pramene nebo některé domovy na Teplicku, později pak například i Domov pro seniory v Žatci. Na začátku dubna pak některé domovy seniorů přestaly přijímat nové klienty, aby měly dostatek místa na případnou nutnou izolaci klientů s koronavirem, některé další domovy se dobrovolně uzavíraly do karantény.

V Domově U Trati v Litoměřicích bylo na konci března 52 nakažených seniorů a také několik nakažených zaměstnanců, někteří z nich potřebovali i lékařskou pomoc. Z tohoto důvodu byl domov uzavřen do karantény. Další domovy na Litoměřicku v té době zavedla přísná opatření, aby seniory i zaměstnance domovů ochránila. Litoměřicko je také nejzasaženějším okresem Ústeckého kraje a zúčastnilo se plošného testování v Česku, ve kterém se zjistilo, že imunizace společnosti je zde pod 0,6 procenty.

Data krajských hygienických stanic platná k 15.5.2020, Zdroj: Deník

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat žádné informace, které by potvrzovaly toto tvrzení. Kontaktovali jsme poslankyni Richterovou a ta nás odkázala na jednání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. V zápisech z jednání, ani ve zvukových záznamech se nám však také nepodařilo toto tvrzení najít. Kontaktovali jsme tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které nám data poskytlo začátkem června. Na základě ministerstvem poskytnutých dat je zřejmé, že procentuální zastoupení počtu příjemců příspěvku na péči I. a II. stupně závislosti, tedy lehké a středně těžké závislosti, v domovech pro seniory apod. je v Ústeckém kraji nejvyšší.

Podle dat Českého statistického úřadu (.pdf, str. 1) měl k 1. lednu 2019 Ústecký kraj 820 789 obyvatel, tedy je 5. nejlidnatějším krajem v ČR. Porovnáme-li absolutní počty příjemců příspěvku na péči v jednotlivých krajích, je Ústecký kraj na 4. místě. Poměrem počtu příjemců ku počtu obyvatel v kraji je Ústecký kraj na místě druhém. Jak je zřejmé z dat MPSV, podíl příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu příjemců příspěvku na péči bydlících v domovech pro seniory apod. je 44,2 %, tedy v Ústeckém kraji je tento poměr nejvyšší. I počet příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu obyvatel v Ústeckém kraji je nejvyšší ze všech krajů ČR - 0,33 %.

Zdroj: MPSV
Olga Richterová

Olga Richterová

Za Piráty jsme hodně tlačili na to, aby (lidé pracující na DPP či DPČ, pozn. Demagog.cz) měli alespoň ošetřovné, to se jako jediné podařilo.

Při projednávání zákona upravujícího sociální zabezpečení během epidemie koronaviru i jeho novely předložila Olga Richterová pozměňovací návrhy, které by zajistily ošetřovné lidem pracujícím na dohodu. To bylo nakonec v novele přiznáno, i když dle návrhů vládních poslanců.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Richterová zde mluví o ošetřovném, tedy náhradě za mzdu pro lidi pečující o dítě, pro lidi pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce.

V úterý 21. dubna o této problematice poslankyně Richterová promluvila na plénu 45. schůze Sněmovny. Diskuse se týkala sněmovního tisku č. 828, tedy dnes již schválené novely zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení. Tím je novelizován zákon č. 133/2020 Sb.

Původní vládní návrh, rozeslaný poslancům dne 17. dubna 2020, přitom nepočítal (.pdf) s přiznáním ošetřovného pro dohodáře.

Návrh byl projednáván ve zkráceném jednání v Poslanecké sněmovně 21. dubna 2020. Zde poslankyně Richterová představila svůj pozměňovací návrh číslo 4957 (.docx), ale kvůli schválené proceduře se o něm nehlasovalo, neboť prošel pozměňovací návrh č. 4998 (.docx) poslanců Romana Sklenáka a Jany Pastuchové za vládní strany ČSSD a ANO 2011. Ten zmiňuje „dohodáře“ ve výsledném znění a byl nahrán do systému v 14:35, zatímco poslankyně Richterová pozměňovací návrh k této novele nahrála ještě předchozí večer. Jak s procedurou v hlasování č. 35, tak s hlasováním č. 37 o výsledném pozměňovacím návrhu, souhlasilo celé plénum včetně Olgy Richterové až na pár poslanců, kteří se zdrželi.

Samotný zákon č. 133/2020 Sb. o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 byl vládou představen Sněmovně 19. března 2020 jako sněmovní tisk č. 784 a byl projednán opět ve zkráceném jednání dne 24. března 2020 na 42. schůzi. Původní znění tohoto zákona, vyhlášené 27. března, nezmiňovalo ošetřovné pro dohodáře.

Společně s poslancem Koláříkem (Piráti) a poslankyní Šafránkovou (SPD) představila v sněmovním systému poslankyně Richterová k tomuto sněmovnímu tisku pozměňovací návrh 23. března večer. Šlo o pozměňovací návrh č. 4608 (.docx), který by přiznával lidem pracujícím na dohodu ošetřovné. Tento pozměňovací návrh však nebyl schválen. Z tohoto je patrné, že Piráti prosazovali ošetřovné pro „dohodáře“ delší dobu. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Zda tuto agendu prosazovali „hodně“, je pouze subjektivním hodnocením poslankyně Richterové, které nehodnotíme.

Olga Richterová

Olga Richterová

Zhruba 150 000 lidí, co pracovalo na dohody, odvádělo pojistné. Je o nich evidence, není možné to zfalšovat.

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace ohledně počtu lidí, kteří pracovali v posledních měsících na dohody a odváděli z nich pojistné. Oslovili jsme proto Českou správu sociálního zabezpečení s žádostí o poskytnutí dat a momentálně čekáme na odpověď.

skrýt celé odůvodnění

Informace ohledně počtu lidí, kteří pracovali na dohody a odváděli z nich pojistné, jsme nedokázali nikde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Olga Richterová stejné číslo, tedy zhruba 150 tisíc, však zmiňuje pravidelně, například na svém facebooku 21. dubna nebo na webu Pirátské strany 7. dubna.

Pokoušeli jsme se uváděné údaje najít na webových stránkách Českého statistického úřadu, ovšem bez žádného výsledku. Hledali jsme také na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, včetně dalších pod něj spadajících organizací. Jmenovitě na webových stránkách a portálu otevřených dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), neboť právě ta se pojistným zabývá. Žádná veřejně dostupná data k tématu jsme však nenalezli. Oslovili jsme proto ČSSZ o vydání informací, nyní čekáme na odpověď.

Olga Richterová

Olga Richterová

Tito lidé (pracující na DPP či DPČ, pozn. Demagog.cz) ale od současné vlády zatím nedostali žádnou systémovou podporu.

Pro osoby pracující na DPČ nebo DPP dosud neexistuje finanční podpora na systémové úrovni, která by jim pomohla s kompenzací finančních ztrát v období vládních opatření zabraňujících šíření koronaviru.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Richterová naráží na nedostatek podpory pro tu část pracujících, kteří pracují na dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP). V souvislosti s koronavirovou pandemií vydala vláda v minulých týdnech řadu opatření, které měly zabránit dalšímu šíření viru, což se dotklo i omezení pracovního trhu. Ztráty na příjmové straně byly částečně kompenzovány vládními programy, které byly postupně uváděny vchod. Přímá finanční podpora byla představena v následujících programech:

– program podpory zaměstnanosti Antivirus, spuštěný 6. dubna 2020,

– a kompenzační bonus pro OSVČ, tzv. Pětadvacítka, spuštěná 9. dubna 2020.

Tyto spuštěné finanční podpory se však týkají zejména zaměstnavatelů/OSVČ a zaměstnanců pracujících na HPP, nikoliv na DPČ nebo DPP.

Na tento nedostatek poukazoval např. Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života, který patří pod Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky. Tento Výbor již 14. dubna doporučil vládě zahrnout do programu Antivirus také kompenzaci odměn z dohod mimo pracovní poměr (tedy DPČ a DPP), ze kterých jsou odváděny odvody na sociální a zdravotní pojištění. Poukazoval přitom na vysoký počet osob, které na tyto dohody každoročně pracují (zhruba 1 mil. na DPP a 350 tis. na DPČ) a varoval před negativními dopady na ohrožené skupiny obyvatelstva (např. matky samoživitelky či matky vracející se po rodičovské na trh práce) (.pdf).

22. dubna opoziční poslanci ve Sněmovně předložili pozměňovací návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve kterém představili rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ (.docx). Návrh byl však zamítnut, poslanci za STAN, TOP 09, KDU-ČSL, SPD, Piráty a ODS hlasovali pro, poslanci za ANO, ČSSD a KSČM buď hlasovali proti, nebo se zdrželi hlasování.

Ještě pár dní před jednáním Sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na svém facebookovém profilu prohlásila, že pomoc pro osoby pracující na DPP a DPČ již existuje, a to v podobě tzv. mimořádné okamžité pomoci, ta však nesměřuje výlučně na tyto osoby, ale jedná se o plošnou pomoc.

Zde dodejme, že při žádosti o nárok na tzv. mimořádnou okamžitou pomoc se přihlíží ke stavu bankovního konta žadatele. Překračuje-li tato částka dvojnásobek životního minima a nákladů na bydlení, nemá žadatel na mimořádnou okamžitou pomoc nárok. Z řad tzv. dohodářů se proto ozývá kritika – někteří mají na svých kontech např. rodičovské příspěvky, které limit logicky překračují, ale které se však nyní staly jejich jediným zdrojem příjmů. Další možnost finanční podpory mají dohodáři v případě, pokud jsou současně s uzavřenou DPP nebo DPČ také OSVČ na vedlejší činnosti. Na kompenzační bonus tzv. Pětadvacítky dosahují, pokud jejich příjmy nepřekročí určitý limit (do 10 tis./měs. u DPP a do 3 tis./měs. u DPČ).

Systémová podpora, která by finančně pomohla lidem pracujícím na DPČ nebo DPP, však zatím neexistuje, proto hodnotíme výrok poslankyně Richterové jako pravdivý.

Olga Richterová

Olga Richterová

My jsme to (zavedení kompenzačního bonusu i pro lidi pracující na DPP a DPČ, pozn. Demagog.cz) navrhovali opakovaně, pokud se nemýlím, včetně Senátu už čtyřikrát, bylo to zamítnuto opakovaně celou vládní koalicí.

Piráti zavedení kompenzačního bonusu pro lidi pracující na DPP a DPČ navrhovali ve Sněmovně třikrát. V Senátu totéž navrhoval Tomáš Goláň, který přes blízké vztahy s Piráty není jejich členem. Všechny uvedené pokusy byly zamítnuty vládní většinou.

skrýt celé odůvodnění

Olga Richterová hovoří o návrhu, aby zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 poskytoval pomoc i osobám pracujících na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Takové rozšíření pomoci by se mělo týkat osob, které odvádějí pojistné.

V Poslanecké sněmovně Piráti v čele s Mikulášem Ferjenčíkem skutečně třikrát navrhli změnu zákona tak, aby byl kompenzační bonus poskytován i osobám s DPP a DPČ. Všechny návrhy ale byly odmítnuty a zákon zatím zůstává v původním znění, kde podle § 2Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než v činnosti pedagogické.“

Poprvé Piráti přišli s pozměňovacím návrhem 6. dubna při prvním projednávání daného zákona na 44. schůzi Poslanecké sněmovny. Podle jejich návrhu (.doc, str. 2) by měl být poskytován kompenzační bonus osobám pracujícím na DPP nebo DPČ ve výši 300 korun (osoby samostatně výdělečně činné získávají kompenzaci 500 korun) za každý kalendářní den bonusového období. Ve 30. hlasování 44. schůze tento návrh ale Sněmovna odmítla – většina poslanců za ANO, ČSSD i KSČM hlasovala proti.

Podruhé prakticky stejný pozměňovací návrh (.doc) Piráti vypracovali při projednávání návrhu novely zákona o kompenzačním bonusu 22. dubna. Návrh opět nebyl v 98. hlasování 45. schůze Sněmovny přijat. Většina poslanců vládní koalice a KSČM se buď zdržela, nebo byla proti.

Naposledy se Piráti s podobným návrhem (.doc) pokoušeli uspět 6. května při vytváření další novely zákona o kompenzačním bonusu. Tentokrát požadovali ale kompenzační bonus ve výši 350 korun za každý kalendářní den bonusového období. Ani ve 232. hlasování 45. schůze vládní koalice návrh neschválila. Tato novela nyní čeká na projednání a schválení Senátem.

Senát probíral první návrh zákona na 19. schůzi 9. dubna, kde se pirátský senátor Lukáš Wagenknecht vyjadřoval o nutnosti podpory osob pracujících na DPP a DPČ. Nepodával ještě žádný pozměňovací návrh, ale apeloval na ministryni financí Alenu Schillerovou, aby tuto skupinu v dalších krocích zohlednila. Senát schválil zákon v původním znění.

První novelu zákona pak Senát řešil na 21. schůzi 29. dubna a měl k ní větší výhrady. Do Sněmovny ji Senát vrátil s dvěma pozměňovacími návrhy. První z nich, navrhovaný senátory Tomášem Goláněm a Martinem Červíčkem, rozšiřoval okruh osob, kterým by měl být poskytován kompenzační bonus, o osoby, jejichž příjem nepřekročí v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč (tedy tzv. „dohodáře“). Ve Sněmovně koalice tento návrh ale opět přehlasovala a novela tak byla přijata v původním znění.

Senátor Goláň však není členem Pirátské strany. Je pravdou, že Tomáš Goláň je členem stejného senátorského klubu jako pirátští senátoři, avšak jedná se o společný klub více subjektů (Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21). Sám Goláň přitom kandidoval za hnutí SENÁTOR 21. Piráti Tomáše Goláně sice podpořili ve volbách, avšak až ve druhém kole, poté, co jejich vlastní kandidát neuspěl. Uveden pak není ani v záložce „Naši lidé" na oficiálních stránkách Pirátů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící, neboť i přesto, že Piráti mají zjevně s Tomášem Goláněm blízké vztahy, není členem jejich strany, za Piráty nekandidoval a je členem pouze společného senátorského klubu.

Olga Richterová

Olga Richterová

Domovy pro seniory jsou jedna z nejrizikovějších skupin.

Z důvodu vysoké smrtnosti u seniorů jsou lidé v domovech pro seniory považováni za rizikovou skupinu ohroženou nemocí COVID-19.

skrýt celé odůvodnění

„Mezi ohrožené skupiny patří zejména senioři, chronicky nemocní či osoby s oslabenou imunitou.“ Tak definuje rizikové skupiny Vláda ČR.

V ČR je nejvíce nakažených nemocí COVID-19 ve středním věku. S rostoucím věkem celkový počet nakažených klesá, ale naopak se zvyšuje smrtnost.

„Senioři patří k nejohroženějším skupinám, smrtnost u lidí nad 60 let je totiž asi čtyřprocentní, a u lidí nad 80 let dokonce patnáctiprocentní (oproti smrtnosti 0,4 procenta u lidí do padesáti let)“ uvádí Ministerstvo zdravotnictví. Potvrzují to i údaje Ministerstva zdravotnictví platné ke dni 14. května, kdy nakažení ve věkové skupině 65+ představují 20,9 % z celkového počtu nakažených. Co se týče počtu úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19, je však procentuální zastoupení mnohem větší. Zde věková skupina 65+ představuje 89,7 % z celkového počtu úmrtí.

Dalším důvodem jsou minimální nebo dokonce i chybějící příznaky nákazy nemoci především u občanů starších 80 let. Lidé s chronickými nemocemi a oslabenou imunitou jsou navíc vystaveni větší hrozbě nákazy než zdraví lidé. Varování přináší i zprávy ze zahraničí, kde se právě v domovech pro seniory nachází nejvíce obětí. 

V tuzemsku se první nákaza koronavirem v domě pro seniory objevila už na přelomu února a března v Břevnici u Havlíčkova Brodu. Následovaly domovy v Litoměřicích, Michli a další.

Z důvodu vysokého počtu seniorů na jednom uzavřeném místě jsou tak domovy pro seniory považovány za jednu z nejrizikovějších skupin.

Olga Richterová

Olga Richterová

My navrhujeme i v tomhle plánu krátkodobě maximálně posílit testování.

Ve svém plánu Piráti navrhují, aby došlo ke zvýšení testování vzorků do prázdnin. Ze současných 10 tisíc vzorků by podle nich mělo do podzimu vzrůst testování až na 50 tisíc.

skrýt celé odůvodnění

Piráti ve svém plánu „Budoucnost řešíme teď“, který se věnuje opatřením v koronavirové krizi, navrhují zvýšit testování v populaci i navýšení testovací kapacity laboratoří. Tento krok je konkretizován v jejich tiskové zprávě, podle které „pro zvládnutí epidemie požadují Piráti zvýšit do podzimu 2020 kapacitu testů na alespoň na 30 až 50 tisíc denně“. Kromě požadavku na navýšení testů obsahuje tento plán další epidemiologické i ekonomické kroky.

Aktuálně se počet provedených testů pohybuje kolem 3–9 tisíc denně. Testovací kapacita ČR je v současnosti 10 tisíc vzorků.

Olga Richterová

Olga Richterová

My jsme zastánci spíše postupného plánování, (...) třeba u těch domovů pro seniory, kde ta izolace, ta osamělost má neskutečný zdravotní dopad, to je prokazatelné, jsme navrhovali spíš větší postupnost u těch, kteří jsou chodící, podporovat postupně společné návštěvy venku, kde je menší riziko případné infekce.

Sociální izolace a osamělost skutečně mohou mít negativní dopad na zdraví seniorů. Dle odborníků je také riziko nákazy menší venku než vevnitř. Nepodařilo se nám však dohledat, zda Piráti opravdu navrhovali postupně uvolňovat zákaz návštěv v domovech pro seniory.

skrýt celé odůvodnění

Podle některých studií může sociální izolace a osamělost negativně ovlivnit duševní i tělesné zdraví seniorů i lidí obecně. Může vést například k vyššímu riziku srdečních chorob, artritidy, cukrovky II. typu, depresí nebo také demence. Tuto část výroku Olgy Richterové lze tedy považovat za pravdivou. 

To platí i pro její slova o tom, že ve venkovním prostředí je riziko nákazy koronavirem menší než vevnitř, jak dokládají vyjádření odborníků. Například podle profesora Harvardovy univerzity Rogera Shapira se kapénky viru ve větru rozptýlí velmi rychle a nepředstavují tak vážné nebezpečí nákazy, samozřejmě pokud lidé zrovna nestojí blízko sebe.

Nepodařilo se nám však ověřit hlavní část výroku, tedy zdali Pirátská strana někdy navrhovala zavést postupné uvolňování restrikcí, které se týkají návštěv v domovech seniorů. Tato informace se neobjevuje ani na oficiálním webu Pirátů, na jejich speciálních stránkách o koronavirové krizi nebo na veřejně přístupném pirátském internetovém fóru. Zmínku o takovém návrhu se nám nepodařilo nalézt ani na facebookovém účtu Pirátské strany či na účtu samotné Olgy Richterové. Nelze však vyloučit, že postupné povolování návštěv domovů seniorů ve venkovních prostorách navrhovali Piráti například při jednání s dalšími politickými stranami.

Olga Richterová

Olga Richterová

Chybí podpora z ministerstva, rady jak na to, na týmy létajících pracovníků, co podpoří ten případný domov.

Nedávno utvořené „létající týmy“ fungují ve spolupráci s Městskou poliklinikou Praha a pražskou záchrannou službou. Doporučení ani podpora z ministerstev vyjádřeny nebyly.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Richterová zmiňuje tzv. létající týmy – speciální zdravotnické týmy, které mají vypomáhat v různých zařízeních, jejichž kapacity jsou omezené či vytížené kvůli koronavirové pandemii. Takový létající tým vznikl např. v Praze ve spolupráci s městskou poliklinikou a záchrannou službou a funguje od 4. května. Úkolem týmu bude zajišťovat běžnou ošetřovatelskou péči, testování na COVID-19, dezinfekci prostor či nastavování karanténních opatření (.pdf).

K utvoření tohoto týmu se vyjádřila např. pražská radní Milena Johnová (Praha sobě):

„Létající krizový tým poskytne zařízením sociální péče potřebnou zdravotnickou, personální a psychologickou podporu. Výhodou je, že tým lékařů a sester je mobilní a umí operativně reagovat na potřeby každého zařízení.“

Již záhy po jeho spuštění radní Johnová fungování krizového týmu okomentovala velmi pozitivně:

„O podporu ze strany létajícího krizového týmu je velký zájem, už teď máme pořadník na dva týdny. Jsem ráda, že zařízení vnímají tým ne jako kontrolu, ale skutečně partnerskou podporu. Velmi si vážím nasazení sociálních pracovníků a jsem ráda, že jim tímto můžeme poskytnout pomoc se zdravotnickými otázkami, které současná mimořádná situace přináší.“ 

Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu pravidelně aktualizuje informace týkající se sociálních služeb a vydává doporučení pro poskytovatele sociálních služeb v souvislosti s epidemií COVID-19, nicméně o létajících týmech, které by podpořily např. domovy seniorů, se v nich nepíše. Stejně tak Ministerstvo zdravotnictví na svém webu poskytuje souhrnné informace o koronaviru, ale o létajících týmech se nezmiňuje.

Olga Richterová

Olga Richterová

Dlouhodobě máme v plánu, aby se podpořily terénní pečovatelské služby.

Pirátská strana vyjadřuje ve svých programech podporu terénním pečovatelským službám, obecně pak podporuje sociální služby, kam mimo jiné terénní pečovatelská služba patří.

skrýt celé odůvodnění

Terénní pečovatelská služba je forma sociální služby osobám s mentálním/zdravotním/tělesným postižením a také seniorům. Tato služba je poskytována v přirozeném prostředí klientů, tedy u nich doma, a jedná se např. o pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy nebo zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Legislativně je tato forma služby vymezena Zákonem o sociálních službách (Zákon č. 108/2006 Sb.) v části třetí – Sociální služby.

Pirátská strana terénní pečovatelskou službu zmiňuje ve svých programech:

Program pro krajské volby 2012: „Současný přístup zdravotnických a sociálních zařízení ke klientům je v některých případech neosobní. V řadě případů stav klienta umožňuje, aby nebyl zavřený v nemocnici nebo v domově důchodců, ale není k dispozici podpora pro takovou péči. Prosazujeme tedy, aby se při plánování krajské zdravotní a sociální péče brala v úvahu vedle klasických porodnic také centra aktivního porodu, vedle domovů důchodců pomocné pečovatelské služby a vedle nemocniční péče i domácí ošetřování, kdykoliv mají lidé o takové služby zájem.“

Program pro komunální volby 2014: Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Program pro krajské volby 2016: Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Program pro volby do PSP 2017: Sociální služby v přirozeném prostředí – místo ústavů terénní a ambulantní péče. Podpora domácí péče a pro pečující rodiny.“

Program pro komunální volby 2018 (.pdf, s. 6): Stejné znění jako v programu pro krajské volby 2012.

Dlouhodobý program: „Je úkolem státu pomoci lidem v obtížné sociální situaci. Zejména jde o zajištění potřeb občanů s postižením, nemocných, seniorů, rodin s dětmi či dětí bez rodičů a vytvoření systému sociálního bydlení. Konkrétní sociální služby stát nutně zajišťovat nemusí. Mohou být zajištěny v domácí péči, sociálními zařízeními, církvemi, charitou nebo komunitními aktivitami.“

V Pirátské straně se problematice sociálních služeb věnuje zejména právě Olga Richterová, která je místopředsedkyní Výboru pro sociální politiku PSP.

Olga Richterová

Olga Richterová

Jsou kraje, třeba Pardubický kraj, které tuhle dobrou praxi (terénní pečovatelské a odlehčovací služby, pozn. Demagog.cz) mohou šířit dál, protože to umí, protože tam tyhle věci celkem fungují.

Nepodařilo se nám dohledat informace o kvalitě terénní pečovatelské a odlehčovací služby v Pardubickém kraji jako celku ani srovnání mezi kraji. V roce 2018 ale například Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim (v Pardubickém kraji) získalo za své terénní služby ocenění.

skrýt celé odůvodnění

Informace o kvalitě fungování terénní pečovatelské a odlehčovací služby se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt, a to ani pro samotný Pardubický kraj, ani pro celou republiku.

Je nicméně pravda, že v roce 2018 získalo Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim, ležící v Pardubickém kraji, Cenu kvality v sociální péči v kategorii Poskytovatelé sociálních služeb pro seniory – terénní služby (.pdf, str. 5). Nelze tak vyvrátit, že v některých případech se dá v rámci Pardubického kraje mluvit o „dobré praxi“ v poskytování terénní pečovatelské služby. Nevypovídá to však o fungování těchto služeb v celém kraji.

Nepodařilo se nám dohledat ani údaje o počtu uživatelů terénní pečovatelské a odlehčovací služby v jednotlivých krajích. Český statistický úřad sice nabízí informace o počtu klientů vybraných „terénních a ambulantních sociálních služeb“, data čistě pro terénní formu těchto služeb však dostupná nejsou. Pro doplnění kontextu uvádíme alespoň tabulku počtu uživatelů terénní a ambulantní pečovatelské i odlehčovací služby za rok 2018. Zde se Pardubický kraj v případě pečovatelské služby nachází na 10. místě ze 14, v případě odlehčovací služby pak na 7. příčce.

Na závěr dodejme, že co se týče dostupnosti odlehčovacích služeb, řadí se Pardubický kraj spíše na konec žebříčku. Atlas dlouhodobé péče ČR, který v roce 2019 vydal Institut pro sociální politiku a výzkum, například uvádí (.pdf, str. 35), že v „Pardubickém kraji lze hodnotit dostupnost odlehčovacích služeb jako velmi špatnou“

Olga Richterová

Olga Richterová

Po tlaku spousty vědců a řady institucí jsme včera dostali alespoň základní epidemiologický model a dostali jsme informace o složení většiny pracovních skupin při ministerstvu.

Informace o složení a činnosti odborných skupin ministerstva zdravotnictví byly zveřejněny. Popis epidemiologického modelu byl poslán předsedovi poslaneckého klubu Pirátů a na jejich stránkách je zveřejněn. To vše po kritice ze strany odborníků i institucí.

skrýt celé odůvodnění

Potom, co si členové sněmovního zdravotního výboru stěžovali, že je ministerstvo zdravotnictví nedostatečně informuje v souvislosti s pandemií COVID, vydal ministr zdravotnictví Vojtěch souhrnné informace o činnosti odborných skupin MZ vzniklých v souvislosti s řešením epidemie COVID-19.

Na ministerstvu zdravotnictví momentálně působí sedm expertních skupin v souvislosti s pandemií COVID:

  • PS pro řízené uvolňování karantény
  • Klinická skupina COVID
  • Laboratorní skupina COVID
  • Pracovní skupina Epidemiologie
  • Finanční skupina COVID Ministerstva zdravotnictví
  • Skupina pro koordinaci informačních kanálů COVID-19
  • Skupina pro zajištění péče o pacienty s NCD v době COVID

Že o epidemiologickém modelu nezveřejňují úřady dostatek informací, je pravda. Jak uvádí iROZHLAS.cz, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který sestavuje oficiální model, kterým se řídí vláda, zveřejňuje k nákaze pouze základní data.

Přesto, že přesná data nejsou dostupná, existují iniciativy, které sestavují vlastní modely šíření. Jedna z nich vznikla na platformě IDEA institutu CERGE-EI. Vedoucím projektu je Daniel Münich, který kritizoval nedostupnost dat pro vědecké a analytické účely. Kvůli této kritice byl dokonce vykázán z jednání laboratorní skupiny náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou. 

Podobnou kritiku o „utajování“ dat sepsal pro iROZHLAS.cz i psycholog a statistik Hynek Cígler: „Naši čelní představitelé necítí potřebu svá rozhodnutí racionálně zdůvodňovat. Kvalitu rozhodnutí naší vlády nelze přezkoumat, když neznáme podklady, na jejichž základě k těmto rozhodnutím dochází.“ 

Dalším, kdo je nespokojený s utajováním dat, je expertní platforma KoroNERV-20, která na svých stránkách vyzývá vládu slovy: „Přestaňte tajit data o Covid-19, lékaři, vědci i ekonomové je potřebují.“

Na žádost předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka o poskytnutí epidemiologického modelu, kterým se vláda řídí, mu byl poslán dokument, který obsahuje i popis modelu, který ÚZIS využívá.

Je tedy pravdou, že nedostatek dat kritizovaly jak instituce – zejména Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny a think tank IDEA, resp. jeho vedoucí představitel –, tak i řada vědců a odborníků, sdružených především do platformy KoroNERV-20.

Olga Richterová

Olga Richterová

Nebyly tam třeba zdůvodněné nominace, takže byl tam překvapivě jeden pan poslanec za vládní stranu ANO, kde nebylo jasné, na základě jaké odbornosti tam byl nominovaný (...) Je to pan poslanec Kasal.

Odůvodnění nominování členů do expertních skupin MZ se nikde neuvádí. Členem dvou z těchto skupin je i poslanec za ANO David Kasal. Poslanec Kasal svou kvalifikací, která vyplývá ze zveřejněného dokumentu (titul MUDr.), nijak nevybočuje z uvedené kvalifikace ostatních členů.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec vládního hnutí ANO David Kasal je skutečně členem jedné z expertních skupin (.pdf, str. 3), konkrétně jde o Klinickou skupinu COVID. Tato skupina je odbornou pracovní skupinou Ministerstva zdravotnictví (MZ), která se vyjadřuje k odborným problémům v oblasti epidemiologie, infektologie a intenzivní péče. Kasal je také členem skupiny pro zajišťování péče o pacienty s nenakažlivými onemocněními v době COVID (str. 9).

V dokumentu ministra zdravotnictví sice nenajdeme přímé zdůvodnění výběru členů, ale hned na začátku se ministr Vojtěch vyjadřuje k personálnímu poddimenzování resortu: „Složení většiny pracovních skupin je v současné době stabilní, v některých skupinách se však mění v souvislosti s vývojem epidemie a též distribucí práce zaměstnanců MZ, kteří musí současně vykonávat svou běžnou agendu, a to již i do této chvíle agendu odkládanou z důvodu prioritizace úkolů souvisejících s COVID-19. Personální poddimenzování rezortu je značné a v době zdravotnické krize se významně projevuje.“

Dále si lze všimnout, že většina členů obou skupin jsou lékaři, a to včetně poslance Kasala. Konkrétní zdůvodnění Kasalovy nominace však chybí zde i v dalších veřejných zdrojích. Stejně tak ale není zdůvodněna ani žádná jiná nominace do expertních skupin. Výrok označujeme jako zavádějící, jelikož poslankyně Richterová naznačuje, že právě u poslance Kasala není jasné, na základě jaké kvalifikace byl nominován, ale stejné pochybnosti jsou na místě u většiny členů expertních skupin. Poslanec Kasal svou kvalifikací, která vyplývá ze zveřejněného dokumentu (titul MUDr.), nijak nevybočuje z uvedené kvalifikace ostatních členů expertních skupin.

Olga Richterová

Olga Richterová

Ministerstvo v zákonné lhůtě neodpovídá ani na další otázky Pirátů.

Lhůta na vyřízení žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím je 15 dní. Žádosti podané Olgou Richterovou se však s největší pravděpodobností stále nachází v této lhůtě. Jiné žádosti Pirátů, na něž ministerstva ve lhůtě neodpověděla, se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Výrok Olgy Richterové navazuje na debatu o neochotě Sněmovny vyzvat vládu ke zveřejnění anonymizovaných dat výzkumu COVID-19 pro veřejné účely (5. května tak odmítla Poslanecká sněmovna v hlasování číslo 145), přičemž poslankyně Richterová dále uvádí, že o ně téhož dne požádala dle zákona o svobodném přístupu k informacím (viz žádost pdf). Článek na webu Pirátské strany a tweet Olgy Richterové, které toto zmiňují, mají datum 5. května 2020. Poslankyně mluví nicméně o dalších žádostech Pirátů, na něž úřady neodpovídají v zákonné lhůtě. Serveru Demagog.cz se povedlo dohledat například tweety z 6. a 12. května žádající Ministerstvo školství o podklady a následně zdůvodnění, na základě něhož tento resort rozhodl o neotevření speciálních škol. 

Ověřovaný výrok se týká zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zákon ukládá státní a veřejné správě poskytovat veřejnosti informace:

㤠2

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

(2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.“

Zákon rovněž stanovuje průběh vyřizování žádosti. Konkrétně v paragrafu 14 jsou podmínky vyřízení žádosti:

„§14

(5) Povinný subjekt posoudí žádost a:

a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,

b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,

c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,

d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.“

Povinný subjekt, tedy v našem případě Ministerstvo zdravotnictví, či Ministerstvo školství, má povinnost při kladném vyřízení žádosti do 15 dnů odpovědět. Je důvodné se domnívat (vzhledem k pravděpodobnému datu odeslání žádostí o přístup k informacím poslankyní Richterovou), že dotyčná ministerstva zákonnou lhůtu 15 dnů zatím neporušila.

O jiných aktuálních žádostech Pirátů, které by příslušné úřady odmítaly vyřídit, jsme bohužel nedohledali žádné informace. Vzhledem k tomu, že úřady nemusí zveřejňovat seznam došlých žádostí, nemůžeme ani vyloučit, že žádné takové žádosti nejsou.

Olga Richterová

Olga Richterová

Jde o data, která třeba v Americe naklikáte v jejich Centre for disease control na internetu do nějaké úrovně. A jako vědec potom dostanete podrobnější úroveň na základě vašeho výzkumu.

CDC poskytuje data o zdraví obyvatelstva na území USA. Podle zákona o svobodě informací může o poskytnutí dat CDC zažádat kdokoli. Zda CDC vědcům poskytuje podrobnější verze svých dat, CDC neuvádí.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Richterová upozorňuje (video od 15:46), že „pro další rozhodování o budoucnosti“ a kvůli riziku, že by se pandemie koronaviru mohla vrátit, potřebuje vědecká obec příslušná data. V této souvislosti Richterová poukazuje na americké CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) jako na kvalitního poskytovatele těchto dat. (Data spolu s CDC shromažďuje ještě Národní středisko pro statistiku zdraví NCHS). CDC na svých internetových stránkách poskytuje veřejně dostupná data o epidemii koronaviru na území Spojených států – o počtu nakažených, úmrtích, počtu testů, procentech pozitivních testů (jednotlivá data pod záložkami U.S. Cases, U.S. Covid Testing). Ohledně nemoci COVID-19 odkazuje CDC také na data a statistiky dalších institucí, z nichž některé vyžadují přístup přes určitou knihovnu či jinou instituci.

Podle FOIA (zákon o svobodě informací) si může kdokoli zažádat o záznamy dat, které CDC shromáždilo. CDC tak ročně vyhoví 1 000 požadavkům.

Výrok považujeme za neověřitelný, protože CDC neuvádí, zda vědcům poskytuje podrobnější portfolia. 

Olga Richterová

Olga Richterová

Některé kraje se do přípravy (na případnou druhou vlnu epidemie, pozn. Demagog.cz) pustily samy, zmiňovala jsem Prahu, která má létající tým.

Například kraj Vysočina chystá na možnou druhou vlnu koronaviru zásoby ochranných pomůcek. V Praze pak od 4. května funguje létající tým, tedy speciální zdravotnický tým určený k výpomoci v domovech pro seniory a v domovech pro postižené osoby.

skrýt celé odůvodnění

Na Vysočině se na případnou druhou vlnu koronaviru připravují zásobami ochranných pomůcek. Ochranné overaly pro ně i nadále šijí soukromé firmy. Do nemocnic pak mají v plánu pořídit více plicních ventilátorů a také více termokamer.

Od 4. května pak v Praze fungují tzv. létající krizové týmy. Jedná se o speciální zdravotnické týmy, které budou v domovech pro seniory a v domovech pro postižené pomáhat například s testováním, ale i s běžnou péčí o klienty těchto domovů. Tyto týmy se budou skládat vždy z více členů, mezi nimi budou i lékaři, zdravotní sestry, medici z lékařských fakult, ale k dispozici budou třeba i psychologové a další specialisté. Týmy byly zřízeny na základě spolupráce Prahy, Městské polikliniky Praha a pražské Zdravotnické záchranné služby. Jejich výpomoc by měla ulevit vytíženému personálu ve zmíněných domovech v Praze. Pracovat budou ve všedních dnech a za pracovní dobu od 8 do 18 hodin by mohli stihnout vypomoci ve 4 až 5 zařízeních. V budoucnu by mohly týmy fungovat i v noci a o víkendech.

Olga Richterová

Olga Richterová

Co se týká požadování dat, tak to chtějí vědci, ať už to je rektorka Mendelovy univerzity paní Nerudová, Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB.

Data o počtech osob nakažených či zemřelých na COVID-19 požaduje iniciativa KoroNERV-20, jejímiž členy opravdu jsou rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

skrýt celé odůvodnění

Zmíněnými „požadovanými daty“ jsou podle prohlášení iniciativy KoroNERV-20 „data o počtech nakažených či zemřelých osob na COVID-19“. KoroNERV-20 ve své tiskové zprávě tvrdí, že vláda a jí řízené úřady některá data drží v utajení a „odmítají je sdělit lékařům, výzkumníkům, univerzitám a především jejich zveřejněním dát lidem šanci dozvědět se o nemoci co nejvíc“. Iniciativa přímo požádala o zveřejnění těchto dat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ředitel Ústavu pro zdravotnické informace Ladislav Dušek tyto informace ale odmítá zveřejnit s tím, že se jedná o velmi citlivá data.

KoroNERV-20 vyzývá ve svém prohlášení k tomuto:

Dosud zveřejňovaná data o počtech nakažených či zemřelých osob na Covid-19 jsou uváděna nepřesně, zejména vzhledem k absenci testování velké většiny populace. Některá úmrtí na Covid-19 možná zůstala nerozpoznána; a je nepochybné, že primární příčinou části vykazovaných úmrtí na Covid-19 jsou další zdravotní komplikace. Čísla smrtnosti některých evropských zemí tak mohou být zkreslená.“

Většina členů iniciativy KoroNERV-20 jsou ekonomové, přičemž několik z nich působí na univerzitách nebo v jiných vědeckých institucích. Členy iniciativy opravdu jsou i rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.