Politici a stále ty grafy

Grafy na nás působí jako magie: Když má někdo v ruce tvrdá data, tak přece ví, co říká! To je samozřejmě ideální případ. Jak už jsme ale psali před dvěma lety v našem komentáři Politici a jejich grafy, existuje pár velmi jednoduchých způsobů, jak vizualizací dat zamlžit jejich reálný význam nebo podstatu věci. Jaké perly jsme od té doby nasbírali a jak námi manipulují?

Jak je důležité míti kontext

Velkou žní z hlediska grafů pro nás byly podzimní volby. Právě v nich nynější primátor Zdeněk Hřib použil tento graf. Graf podle něj dokazuje úbytek městských strážníků v době, kdy byl primátorem Bohuslav Svoboda (2010–2013).

Na první pohled bychom z grafu mohli nabýt dojmu, že počet strážníků se do roku 2013 snížil skoro na polovinu. Když se ale podíváte podrobně, zjistíte, že osa y nezačíná v nule. Podseknutá osa je nejčastější nešvar vizualizací dat. Manipuluje s měřítkem a zvětšuje rozdíly. Za Bohuslava Svobody se počet strážníků sice snížil, tento pokles však nebyl tak dramatický, jak by z grafu mohlo vyplývat.

A to není všechno. Graf samotný pochází z výroční zprávy (.pdf, str. 10) městské policie, avšak oproti ní je jemně upravený. Byl totiž vynechán sloupeček označující rok 2009, který dokládá, že se počet strážníků za Bohuslava Svobody nejdříve zvýšil. Od roku 2010 se tedy sice počet městských strážníků snižoval, v roce 2013 byl však jen lehce pod úrovní roku 2009. Z toho vyplývá, že situace před příchodem Bohuslava Svobody na magistrát je skoro stejná jako ta po jeho odchodu. Vidět to můžete na naší verzi grafu:

Je zřejmé, že dlouhodobý kontext je při prezentaci dat klíčový.

Zmatení termínů aneb Co že ten graf vlastně dokazuje?

Dalším naším úlovkem z nedávné doby je graf z dílny Vojtěcha Munzara z ODS, hrdě prezentovaný na Facebooku. Graf křičí do světa, že „vláda zvyšuje daně“. Posuďte sami:

Opravdu to tak je? Nadpis říká, že se zvyšuje procentuální daňové zatížení, tedy např. že ze svého příjmu odvedeme státu v roce 2019 o 3,1 procentních bodů více než v roce 2015. To ale není pravda. Podnadpis a hodnoty v grafu totiž pracují s hodnotou tzv. složené daňové kvóty. Ta (ve zkratce) udává, jaký je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu. Složená daňová kvóta se tedy může zvýšit, aniž by se zvýšilo zdanění obyvatel. K tomu dojde například tak, že se daně vybírají efektivněji. Dalším důvodem může být, že se podíl jiných složek HDP zmenšil. Klasický případ špatné interpretace dat, která jsou sama o sobě reálná.

A navíc – jak už je tradicí – tu opět máme i podseknutou osu. Díky tomu se nám navýšení složené daňové kvóty může zdát na první pohled skoro dvojnásobné, ve skutečnosti se ale jedná o nárůst 3,1 procentních bodů od roku 2015. 

Typy grafů? A není to jedno?

Něco takového si asi řekli na serveru Novinky.cz, když zveřejnili vizualizaci vývoje úrokové sazby České národní banky. Zvolili tento typ grafu:

Základním problémem tohoto grafu je osa x a její neexistující měřítko. Na ose x je znázorněn čas od roku 2009 do současnosti. Problém je, že výše úrokové sazby zde není ukázána v pravidelných časových intervalech (např. každý měsíc, jednou za 3 měsíce apod.). Místo toho znázorňují body na ose x pouze období, v nichž došlo ke změně základní úrokové sazby. Vývoj grafu je tedy značně odlišný od skutečnosti. Při prvním pohledu získáme dojem, že zpočátku úroková sazba prudce klesla a následně již delší dobu kontinuálně roste.

Dalším problémem je pak vzhled samotného grafu. Použití spojnice jednotlivých bodů není v tomto případě vůbec vhodné. Výše úrokové sazby se mění náhle, skokově (rada ČNB např. rozhodne, že zítra se základní úroková sazba zvýší z dnešních 1.75 na 2,00 apod.), její průběh není takto spojitý, jak by z grafu mohlo vyplývat.

Takto vypadá správná vizualizace:

Čistá magie závěrem

Manipulace s grafy (ať už záměrné, či nikoliv) jsou poměrně častým jevem. Podseknout osu jde velmi lehce, Excel se tohoto prohřešku v některých případech dokonce dopustí sám, takže pro to můžeme mít (čas od času) pochopení. Občas se stane, že někdo dezinterpretuje data, která má k dispozici. A pak jsou případy, kdy je špatně úplně všechno.

S tímto grafem jsme se setkali při ověřování debaty před volbami v Brně.

Markéta Vaňková, současná primátorka Brna, si graf vzala na pomoc, když mluvila o rozpočtu města a investicích do silnic. Na grafu má být znázorněn rozpočet města a výdaje na správu a údržbu místních komunikací.

Špatné je ovšem celé zpracování grafu. Není zde uvedena žádná hodnota, v níž se má rozpočet a výdaje na komunikace pohybovat. Tedy ve většině sledovaných let jsou hodnoty výdajů na silnice vyšší, než jaký je celý rozpočet města. Právě to by se dalo považovat za magii, o které jsme psali na začátku.

Nebuďte ani vy kouzelníci a dejte si pozor na grafy. A pokud se vám líbí naše práce, můžete nás podpořit a my budeme hlídat (nejen) grafické přešlapy politiků za vás.