Příspěvek překrucuje soudní rozhodnutí i Gatesovu investici, mRNA vakcíny genetiku nemění
Meta fact-check 23. ledna 2025
Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého měl americký podnikatel Bill Gates představit plán na „novou sérii genových injekcí“ určených pro Afriku. Podle autora příspěvku se Afričany chystá využít jako „pokusné králíky“ pro nové mRNA vakcíny upravující genetiku člověka. Později navíc tvrdí, že mRNA „séra“ „nejsou vakcíny, alespoň ne v tradičním slova smyslu“. To má potvrzovat také rozhodnutí amerických soudů.
Gatesova čtyřicetimilionová investice
Bill Gates prostřednictvím své nadace skutečně investoval 40 mil. dolarů na vývoj mRNA vakcín v Africe, mj. v Pasteurově institutu v senegalském Dakaru. Tento plán oznámil už v říjnu 2023 s tím, že výroba vakcín může po investici trvat až tři roky. Investice má pomoci vyvinout vakcíny, které budou bojovat zejména proti tuberkulóze a horečce údolí Rift.
Gatesova nadace je soukromou nadací založenou manžely Gatesovými v Seattlu roku 2000. Od té doby podpořila téměř 54 miliardami dolarů projekty zaměřující se na boj s chudobou, nemocemi a nerovnostmi po celém světě.
mRNA vakcíny a genetika
mRNA vakcíny, které v posledních letech vstoupily do povědomí společnosti ve spojení s očkováním proti covidu-19, fungují na principu mRNA jako nosiče informace mezi DNA v našich chromozomech a buněčným aparátem („m“ v názvu znamená „messenger“ – posel). mRNA buňkám poskytuje instrukce, které buněčný aparát potřebuje k sestavení proteinů – v případě onemocnění covid-19 jsou to tzv. spike proteiny. Ty pak u očkovaného vyvolají tvorbu protilátek a spustí komplexní imunitní odpověď, a tím ho chrání před nakažením covidem-19.
Molekula mRNA se v našem těle rychle (.pdf), zhruba po 72 hodinách rozkládá. Podle informací Státního zdravotního ústavu nemá mRNA obsažená ve vakcíně enzymy potřebné k tomu, aby vstoupila do buněčného jádra a reagovala s DNA očkované osoby. To, že mRNA vakcíny nemají vliv na strukturu DNA, je podle profesora Federica M. Torrese, který se ve svém výzkumu zaměřuje mj. na vakcíny a nakažlivé choroby, dáno také tím, že lidské tělo nemá mechanismus potřebný k proměně RNA zpět na DNA (video, čas 1:01).
Investice, kterou Bill Gates zprostředkoval africkým výrobcům mRNA vakcín, tedy nemůže financovat „sérii nových mRNA injekcí upravujících genetiku“. Tyto vakcíny genetickou informaci člověka ovlivnit nemohou.
Rozhodnutí amerických soudů
Autor příspěvku dále tvrdí, že „americké soudy (...) rozhodly, že mRNA séra nelze považovat za vakcíny“. Tato informace je založena na skutečném soudním procesu, jehož závěry ale byly jiné.
Případ se týkal politiky povinného očkování zaměstnanců proti covidu-19 v losangeleských školách. Skupina žalobců namítala, že tato politika (.pdf, str. 2) porušila jejich právo odmítnout lékařské vyšetření. A právě žalobci v tomto soudním procesu svůj argument zakládali na tom, že vakcíny proti covidu-19 nejsou skutečnými vakcínami, spíše prostředkem léčby (.pdf, str. 8–9).
Než se případ dostal k odvolacímu soudu, rozhodl soud nižší instance o zamítnutí stížnosti žalobců s tím, že zmíněná politika očkování sloužila legitimnímu vládnímu účelu. Své rozhodnutí založil na předchozí rozhodovací praxi v případu Jacobson v. Massachusetts z roku 1905. Doplnil také, že přestože vakcína nemusela nutně bránit přenosu covidu-19, chránila studenty a zaměstnance losangeleských škol před onemocněním. Žalobci se tak obrátili na odvolací soud.
Očkovaní zůstávají lidmi. Příspěvek překrucuje rozsudek amerického Nejvyššího soudu
Ten následně rozhodl, že soud nižší instance nesprávně uplatnil rozhodnutí z roku 1905. Uvedl, že žalobci v současném řízení tvrdí, že vakcína účinně nezabraňuje šíření, ale pouze zmírňuje symptomy pro příjemce, a že je proto podobná lékařské léčbě, nikoli „tradiční“ vakcíně. V případě Jacobson v. Massachusetts přitom žalobce zastával názor, že povinné očkování proti neštovicím skutečně bránilo šíření této nemoci. Rozhodnutí z roku 1905 tedy podle soudu není možné uplatnit v současném případě (.pdf, str. 3). Odvolací soud tedy předchozí rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení a přezkoumání – nerozhodl však ve prospěch žalobců a nezabýval se ani otázkou, zda je tvrzení žalobců o podstatě vakcín proti covidu-19 pravdivé (.pdf, str. 19).
To pro AFP potvrdila také expertka na právní otázky související s vakcínami Dorit Reissová. Informace o údajném rozhodnutí amerických soudů potvrzující, že „mRNA séra“ nejsou vakcínami, byla navíc již dříve vyvrácena – v některých případech se taková informace šíří ve spojitosti se smyšleným soudním řízením u amerického Nejvyššího soudu. Ten o tom, zda jde v případě očkování proti covidu-19 skutečně o vakcíny, v minulosti vůbec nerozhodoval.
Závěr
Facebookový příspěvek svá tvrzení zakládá na skutečné investici Billa Gatese do vývoje mRNA vakcín v Africe, nejedná se ale o vývoj „nových mRNA injekcí upravujících genetiku“. Molekuly mRNA obsažené ve vakcínách se v lidském těle rychle rozkládají, nejsou navíc schopné vstoupit do buněčného jádra, kde je uložena DNA. Autor příspěvku také uvádí, že podle rozhodnutí amerických soudů „to nejsou vakcíny, alespoň ne v tradičním slova smyslu“. Ani toto tvrzení však není založeno na pravdě – americké soudy takto v minulosti nerozhodly. Příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráci s Facebookem označili za nepravdivý.