Průběžně plněno: Zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč

V návaznosti na zveřejnění analýzy plnění vládních slibů doplňujeme i několik kratších analytických textů. Ty mohou dovysvětlovat politický a mediální kontext, na který ve factcheckové analýze nezbylo místo. Prvním z nich je text popisující plnění slibu o zvýšení rodičovského příspěvku v následujícím znění:

V programovém prohlášení nalezneme slib na str. 10 v sekci "Sociální politika a zaměstnanost." Vedle zvýšení příspěvku vláda také slíbila podporovat zaměstnanost v rodině a rozvíjet veřejné služby. To však již blíže nespecifikovala. Naopak konkrétní slib navýšení rodičovského příspěvku doznal pokroku, který se vám v následujících řádkách pokusíme popsat.

Rozvážné začátky a hektický závěr

Na zvýšení příspěvku začala vláda pracovat již v září 2018, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí, toho času pod vedením Jany Maláčové, rozeslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely zákona o státní sociální podpoře. V ten okamžik šlo o dvoufázovou variantu, kdy v rámci rozložení jednotlivých výdajů státního rozpočtu mělo od července 2019 dojít postupně k navýšení o 40 000 Kč a následně znovu o dalších 40 000 Kč na celkových 300 000 Kč. Od této varianty se však ustoupilo, bylo rozhodnuto o skokovém navýšení o 80 000 Kč s účinností od 1. ledna 2020 a na stole postupně leželo několik variant, jejichž rozlišujícím kritériem byl především dopad na rozpočet:

• nejúspornější - navýšení se bude týkat pouze dětí narozených 1. ledna 2020 a později
• střední cesta - navýšení se bude týkat dětí, které k 1. lednu 2020 nedosáhnou 4 let a zároveň na ně rodiče stále aktivně pobírají rodičovský příspěvek
• nejnákladnější - navýšení se bude týkat všech dětí, které k 1. lednu 2020 nedosáhnou 4 let

Výslednou variantou pak byla právě kompromisní střední cesta, která má státní rozpočet stát 8,6 mld. Kč. Zvolení této cesty ohlásil premiér Babiš na svém Facebookovém účtu v neděli 19. května 2018, tedy v předvečer tiskové konference o připraveném státním rozpočtu.

Hlavní plánované změny

Zaměřme se tedy nyní na obsah schváleného návrhu. Hlavním bodem úpravy by měl být § 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kde se částka 220 000 Kč určená na rodičovský příspěvek zvedá na 300 000 Kč. U vícerčat je zachován 1,5násobek této částky, tj. nově 450 000 Kč. (Do 1. 1. 2018 navýšení pro vícerčata nebylo součástí zákona. Už v roce 2015 ale soud ujasnil, že nelze na každé z vícerčat pobírat samostatný příspěvek s argumentem, že jsou například obě dvojčata díky shodnému datu narození "nejmladší.") Tento příspěvek lze čerpat až do 4 let nejmladšího dítěte. Tedy ve chvíli, kdy se rodiči narodí další potomek, může získat příspěvek na mladší dítě, staršímu se však příjem ukončuje. Výraznou změnou vedle navýšení celkové částky je také rozšíření pojetí osobní péče o dítě. Dosud bylo příjemci příspěvku umožněno dítě do 2 let umístit do školy maximálně na 46 hodin měsíčně, nově by to měl být dvojnásobek.

Pro pochopení zásadního rozdílu mezi tou nejnákladnější a přijatou variantou je nutné vysvětlit, jak funguje dynamika vyplácení příspěvku. Rodič, kterému je dávka vyplácena, si může určit, jak dlouho a v jakých "splátkách" mu bude příspěvek během 4 let vyplacen. Omezen je násobkem svého denního vyměřovacího základu daného dosavadní mzdou. Do této výše však může rozhodovat o tom, zda příspěvek vyčerpá po větších dávkách v kratší době, nebo po menších částkách v celém průběhu. I proto je tak důležité sdělení vlády, na koho hodlá novelu vztáhnout. Pokud totiž rodiče, byť by měli dítko do čtyř let, naplánovali vyplácení příspěvku tak, že k 1. lednu 2020 budou už mít dosavadních 220 000 Kč zcela vyplaceno, pravděpodobně se jich navýšení o 80 000 Kč týkat nebude. Ti, kteří si alespoň část příspěvku narozpočtovali do roku 2020, naopak z navýšení mohou těžit. Pokud ale do věku 4 let dítěte nedosáhnou předepsanými platbami celých 300 000 Kč, propadá zbytek státu. Přenastavit režim čerpání lze však každé 3 měsíce. Rodiče tedy mají teoreticky šanci zpomalit do ledna 2020 čerpání na dítě tak, aby v lednu ještě neměli dočerpáno a do čtvrtého roku dítěte mohli profitovat ze zvýšení příspěvku.

Jak příspěvek čerpaly naše matky a babičky

K navýšení došlo po dlouhých dvanácti letech, samotný koncept je však mnohem starší. Zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku z roku 1969 původně počítal s podporou pouze matek dětí mladších 1 roku, a to jen pokud byly nemocensky pojištěné, to znamená, že před porodem byly po dobu 270 dnů ekonomicky činné. V průběhu 80. let byl příspěvek přiznán také na děti do dvou, výjimečně i tří let. Až zákonem č. 382/1990 Sb. přišla změna a příspěvek nově nebyl "nemocenskou" dávkou, ale byl poskytován bez ohledu na to, zda rodič pracoval, a to až do tří let věku dítěte. Nezávislost na tom, zda rodič pracoval či nikoli, se udržel až dodnes. čtyřletá hranice byla prolomena až v roce 1995 a trvá dosud.

V tuto chvíli není vládní návrh dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny, nelze tedy s jistotou předvídat, v jaké formě se dostane do rukou poslanců a už vůbec, v jaké formě z Poslanecké sněmovny dorazí do Senátu. Není tedy na místě dělat unáhlené závěry. Naší optikou však probíhají kroky ke splnění tohoto slibu a byť dosud podstatná část jednání probíhala na vládní, tedy neveřejné úrovni, hodnotíme tento výrok jako průběžně plněný.

Sliby vlády jsou monitorovány díky podpoře Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku. Výstup je součástí grantového projektu Sliby vlády Andreje Babiše. Autorkou je Ivana Procházková.