Reakce Demagog.CZ na výtky Tomio Okamury k hodnocení jeho výroků

Publikováno 1. dubna 2014

Demagog.CZ striktně odmítá nařčení, že by proti poslanci Okamurovi pořádal „lživou kampaň“ jakkoliv spojenou s volbami do evropského parlamentu, jak naznačuje. Tomio Okamura byl hodnocen podle stejných kritérií jako jakýkoliv jiný politik, naše odůvodnění jsou řádně odkazována a server vždy byl a je otevřen kritice a připomínkám a vždy na veřejná ohrazení politiků reaguje, jak dokazuje i tento případ. Naopak, jsme vždy rádi, když si politik všímá našich výstupů, jako je tomu i tentokrát.

V prvé řadě Demagog.CZ striktně odmítá nařčení, že by proti poslanci Okamurovi pořádal „lživou kampaň“ jakkoliv spojenou s volbami do Evropského parlamentu, jak naznačuje. Tomio Okamura byl hodnocen podle stejných kritérií jako jakýkoliv jiný politik, naše odůvodnění jsou řádně odkazována a server vždy byl a je otevřen kritice a připomínkám a na veřejná ohrazení politiků reaguje, jak dokazuje i tento případ. Naopak, jsme vždy rádi, když si politik všímá našich výstupů, jako je tomu i tentokrát.

Celé vyjádření pana Okamury je dostupné na jeho FB profilu.

Demagog.CZ také dlouhodobě důrazně odmítá použití termínu lež v souvislosti s hodnoceními politiků a nenese zodpovědnost za užití takového termínu médii.

Následuje naše reakce na jednotlivé výtky předsedy Hnutí Úsvit:

1) Výrok: „A ve Švýcarsku je to velice důležité, protože jakékoliv zvýšení daní musí vláda obhájit před občany v referendu.“ 

Je pravdou, že švýcarská ústava obsahuje zastropování daní a tedy zvýšení daní nad tento rámec vyžaduje obligatorní referendum a Demagog.CZ nepopírá, že k této otázce referenda proběhla, nejedná se ale pokaždé o mandatorní krok, pouze o zvýšení určitých daní nad stanovenou sazbu - Tomio Okamura ovšem hovoří o „jakémkoliv“ zvýšení daní, přičemž zvýšení v rámci ústavou vymezeného stropu mandatornímu plebiscitu nepodléhá. Okamurova argumentace samosprávou církví či škol je lichá, jelikož v pořadu explicitně zmínil pouze „vládu“.

2) Výrok:A určitě je důležité také referendum a to k mému překvapení ČSSD hlasovalo proti, přestože to byl jejich klíčový bod programu, na který nalákali voliče a to bylo referendum o církevních restitucích“.

Okamura tvrdí, že „vycházel z předvolebního programu ČSSD a celé předvolební rétoriky ČSSD“ Jak uvádí naše hodnocení, z předvolebního programu sociální demokracie vycházet nemohl. ČSSD žádný příslib v tomto směru svým voličům nedala, natož pak „klíčový“. Server nezpochybňuje, že se ČSSD proti restitucím dlouhodobě staví, nicméně takto svůj výrok poslanec Okamura nepostavil. Na tomto místě připomínáme, že během vysílání byl na tuto nepravdu upozorněn jak moderátorem, tak Jiřím Dienstbierem, přičemž ji pak ještě jednou zopakoval, aby pak posléze svá slova sám popřel.

3) Výrok:O tom, aby občané se mohli sami vyjádřit, zdali souhlasí s církevními restitucemi či ne. Jediní, kdo v Poslanecké sněmovně předminulý týden hlasovali pro toto referendu, byli poslanci hnutí Úsvit a poslanci KSČM.“ 

Okamura se ohradil s tím, že „měl (…) na mysli zcela jasný fakt, že pouze kluby KSČM a Úsvitu se oficiálně dohodli na tom hlasovat pro tento návrh a toto rozhodnutí oficiálně deklarovali.“ Není v možnostech serveru hodnotit, co měl či neměl poslanec Okamura na mysli, nicméně s odkazem na jeho citaci výše velmi jasně hovořil o hlasování (podtrhujeme navíc, že užil spojení „jediní, kdo hlasovali“) a rovněž ani kontext pokračující debaty nenaznačuje, že by měl na mysli to, co ex post deklaruje. Dále pak ve svém dementi uvádí, že „těch několik rebelů, kteří hlasovali pro, byli čestné výjimky“. Znovu zde předsedovi Úsvitu připomínáme, že se celkem jednalo o 13 poslanců ČSSD, tj. 26 % (sic!) celého poslaneckého klubu strany.

4) Výrok: Dienstbier: “Já bych vám uvedl příklad, jak to funguje v praxi. Pan Okamura předloží návrh zákona, kterým chce zavést údajně odpovědnost komunálních politiků, krajských a lokálních a nakonec samozřejmě.” Okamura: “Takový návrh jsme nepředložili.” ne.

V kontextu tohoto výroku Okamura vyčítá serveru Demagog.cz, že: .”označil jasnou Dienstbierovu nepravdu za lež Tomia.” Postačí zopakovat odůvodnění faktického výroku v naší analýze: “Skupina poslanců Hnutí Úsvit předložila návrh, který novelizuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Do obou zákonů vkládá paragraf, který stanoví, že "zástupce státu/zástupce územního samosprávného celku jedná se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře". Z důvodové zprávy vyplývá, že snahou je posílit odpovědné chování zástupců státu i ÚSC.

Z výše uvedeného lze jasně odvodit pravdivost faktického výroku Jiřího Dienstbiera a také nepravdivost výroku předsedy Hnutí Úsvit, neboť předložený návrh skupinou poslanců jeho strany skutečně chtěl, kromě povinnosti “péče řádného hospodáře” pro správce státního majetku (zmiňuje ve své kritice samotný Okamura), zavést také také tuto povinnost i pro správce majetku ÚSC, tedy slovy Dienstbiera: “odpovědnost komunálních politiků, krajských a lokálních a nakonec samozřejmě.” A - proti slovům Tomia Okamury - byl tento návrh také předložen.

5) Výrok: "Takže my nemáme totiž takzvanou povinnost péče řádného hospodáře například u ministrů nebo u hejtmanů (...) Mají jí tady jednatelé firem, mají jí starostové třeba v České republice. To znamená, že i když vyplýtváte peníze, byť řádně vysoutěžené, tak za to můžete mít hmotnou odpovědnost, jestli si rozumíme. A to tady není, takže už si rozumíme." 

V odpovědi šéfovi Hnutí Úsvit musíme zopakovat následující: Pojem péče řádného hospodáře, jak je uvedeno v našem odůvodnění, zůstává v českém právním řádu nevymezen. Jeho zásady jsou rozprostřeny v mnoha normách vymezující vztah ke správě, jak k soukromého, tak veřejného majetku, a jak jsme také zmínili: “Nalezení jeho obsahu zůstává především na judikatuře, odborné veřejnosti a také na podnikatelské praxi samotné.” Jak jsme však také uvedli, zásady povinností řádného hospodáře ve vztahu k majetku státu (Okamurou zmínění ministři), tak i ÚSC (Okamurou zmínění hejtmani), však různé příslušné normy, které se hospodařením s tímto majetkem zabývají (ať již se jedná přímo o správu veřejného majetku a majetku ÚSC, ale i v odůvodnění zmíněného majetku “soukromoprávních subjektů” s majetkovou účastí státu či ÚSC), obsahují. I když v těchto normách není explicitně zmíněn pojem péče řádného hospodáře (pojem přece není nikde legislativě vymezen), nelze ministry i hejtmany z povinností, které odpovídají zásadám péče řádného hospodáře vyloučit. Zcela nepochopitelně, pak Okamura rozděluje skupinu hejtmanů pro které péče řádného hospodáře prý neplatí a starostů pro které tato péče platí (proč?). Samozřejmě platí pro obě skupiny těchto představitelů ÚSC a je vymezena v příslušných zákonech o obcích, krajích, Hl. městě Prahy a také v tzv. malých rozpočtových pravidlech ( č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.). Právě malá rozpočtová pravidla (platí ÚSC - obce, kraje, svazky obcí) chtěla skupina poslanců Hnutí ÚSVIT novelizovat a pojem “péče řádného hospodáře” tam explicitně zmínit. Pokud trochu odskočíme od meritu věci, můžeme se ptát, proč chtěli představitelé Úsvitu zavést sledovaný pojem do zákona platícího pro hospodaření obcí (tedy starostů), když už slovy Okamury “povinnost péče řádného hospodáře starostové už mají.”

Na závěr opět musíme upozornit na hlavní gro celého našeho ověření tohoto výroku předsedy Hnutí Úsvit a to bylo upozornění na nepřesnosti ve všech užitých právních pojmech, které se ve výroku objevují, neboť Tomio Okamura výše popsanou materii “péče řádného hospodáře” spojil s tzv. hmotnou odpovědností, která (jak jsme již uvedli v ověření našeho výroku) přestavuje specifický právní statut mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dle Zákoníku práce a nemá s výše uvedeným (alespoň prozatím) nic společného, neboť ministři, starostové, hejtmani zastupitelé nejsou zaměstnanci státu či obce. Za svoji práci se zoodpovídají jen a pouze svým voličům. Není důležité tuto část výroku dále rozvádět. Je však potřeba upozornit na fakt, že se předseda Hnutí Úsvit této části svého tvrzení v kritice vůbec nevěnuje.

6) Výrok: „Václav MORAVEC: Podívejte se, například lidovců a mecenáše Sekyry. Lidovci to oficiálně přiznali a jaké s tím teď mají problémy, jestli náhodou, developer Sekyra nebude ovlivňovat právě to.
Tomio OKAMURA Oni to totiž přiznali až na výtku od člena jiné politické strany, který na to upozornil.
“ (odkaz)

Okamura uvádí, že „poukazoval na to, že veřejná debata o sponzorování KDU-ČSL Sekyrou se začala vést až poté, co na to upozornil člen jiné strany“. To je pravda, nicméně ve studiu poslanec Okamura užil spojení „lidovci přiznali až na výtku (Andreje Babiše, pozn. Demagog).“ Což je prokazatelně nepravda, dar od podnikatele Sekyry byl zdokumentován na transparentním účtu strany (zcela veřejně) již předtím, než na ně Babiš upozornil. Strana také dar uvedla ve své výroční zprávě. Pokud má poslanec Okamury důkazy vedoucí k tomu, že strana lidová nepřiznává přesnou a úplnou částku, laskavě jej žádáme, aby se obrátil příslušné orgány Sněmovny či policie.

Za Demagog.CZ,
Karel Gargulák, David Kopecký, Jan Tvrdoň