Demagog.cz

Senátor Žaloudík k nemoci covid-19

Senátor přirovnává covid-19 k sezónním virovým onemocněním. Covid-19 se však vyznačuje vyšší mírou nakažlivosti, vyšším podílem lidí se závažným průběhem nemoci a mnohonásobně vyšší pravděpodobností smrti než běžné virózy.

Komentář 22. srpna 2020

“(...) tak jako v minulých letech a těch viróz je spousta a zase přijdou koncem roku a potom přijdou zase před jarem a budou tady různé vlnky, tak jako to známe z celé historie. A koronavirus je jeden z nich a tento není žádná výjimka a není to nic mimořádného, jak jsme si mysleli v březnu nebo začátkem dubna.”

To uvedl (čas 5:31) senátor Jan Žaloudík (ČSSD) v Televizních novinách 18. srpna 2020. Jeho zhodnocení epidemie covid-19 a s tím souvisejících opatření dopadajících na celou společnost získalo značnou popularitu a začalo se šířit na sociálních sítích. Různé verze jeho rozhovoru vidělo jen na Facebooku minimálně 4,9 milionu uživatelů.

Zaměřme se proto na srovnání viru SARS-CoV-2, respektive nemoci covid-19 a ostatních virových onemocnění, která se běžně vyskytují v české populaci.

Covid-19 a chřipka

Nejčastějším srovnáním, které se ve veřejné diskuzi objevuje, je bezesporu srovnání covidu-19 a běžné sezónní chřipky (tedy nemoci způsobené chřipkovými viry typu A, B či C). O tomto srovnání jsme psali již dříve: Covid-19 byl zejména v počátcích epidemie ke chřipce často přirovnáván a teprve s postupujícím vědeckým výzkumem se ukázala odlišnost mezi oběma onemocněními. Častým argumentem při srovnávání nemocí je celkový počet úmrtí, přičemž bývá upozorňováno na to, že chřipka ročně zabije více lidí než covid-19. Takovéto srovnání je přitom problematické nejen z důvodu, že celkový počet obětí covidu-19 je již obecně vyšší než průměrný počet obětí chřipky, ale také proto, že chřipka má typicky sezónní průběh a výrazněji se šíří pouze několik měsíců v roce, zatímco nemoc covid-19 takovou sezónnost nevykazuje.

Je přitom třeba rozlišovat mezi úmrtností, tedy celkovým počtem úmrtí na nemoc v populaci, a smrtností, která vyjadřuje pravděpodobnost úmrtí, pokud již člověk onemocní. Zatímco úmrtnost chřipky je kvůli svému velkému rozšíření poměrně vysoká a celosvětově kvůli ní umírá 290 000 až 650 000 osob ročně, pravděpodobnost úmrtí na chřipku - smrtnost je ve srovnání s covidem-19 řádově nižší (Státní zdravotní ústav, SZÚ).

Obě nemoci mají podobné projevy (hlavně suchý kašel, horečka, dušnost), liší se však v podílu lidí se závažným průběhem nemoci. SZÚ: U infekce koronavirem je 30 až 40x vyšší pravděpodobnost úmrtí, než je tomu u běžné chřipky. Toto v zásadě platí pro všechny věkové kategorie dospělých, u dětí zatím není dostatek dat pro porovnání. Podle dostupných údajů se u onemocnění COVID-19 uvádí celková smrtnost 0,5-2,8 % (...), výrazně se zvyšuje s věkem, přičemž nejvyšší je u osob nad 80 let (3,7-14,8 %). U chřipky je celková smrtnost maximálně 0,1 %.

Obě nemoci také nejvíce ohrožují jiné skupiny lidí. Závažným průběhem chřipky jsou nejvíce ohroženy nejmladší děti, starší osoby, osoby s chronickým onemocněním nebo s oslabenou imunitou a těhotné ženy. Naopak u covidu-19 se smrtnost zvyšuje s věkem; závažným a kritickým průběhem jsou ohroženi spíše starší lidé a pacienti se stávajícím chronickým onemocněním (diabetes, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění).

Covid-19 má kromě vyšší smrtnosti také vyšší nakažlivost, což z něj činí celkově pro člověka nebezpečnější onemocnění, než je chřipka. S tím souvisí i podstatně delší inkubační doba nemoci. Zatímco inkubační doba chřipky je maximálně 72 hodin, u onemocnění covid-19 je až 14 dní (.pdf, str. 2). Virus se tak může od nakažených osob šířit delší dobu, aniž by se u nich objevovaly příznaky.

V době, kdy epidemie koronaviru teprve začínala, bylo srovnání mezi covidem-19 a chřipkou pochopitelné. S přibývajícím lékařským výzkumem a novými daty o dopadech onemocnění se však ukazuje, že covid-19 sezónní chřipku bohužel výrazně převyšuje nejen nakažlivostí, ale i nebezpečností a nakonec i celkovým počtem úmrtí.

Covid-19 a nemoci z nachlazení

Takzvané nemoci z nachlazení (označované také jako viróza, rýma či nachlazení) mají podobné příznaky jako chřipka, jsou však způsobeny (str. 1) celou škálou odlišných virů (nejčastěji se jedná o rhinoviry a koronaviry). Dospělý člověk onemocní nějakým typem nemoci z nachlazení dvakrát až třikrát ročně, děti ještě častěji. Nejčastěji se nemoc objevuje v chladných měsících roku (říjen až březen) a léčba virózy je vždy pouze symptomatická, nevyžaduje hospitalizaci a nezpůsobuje smrt pacienta.

Právě proto je srovnání s covid-19 nesprávné. Ačkoli počet lidí nakažených pravidelnými sezónními virózami přesahuje počty nakažených ve stávající epidemii, rozšíření viru způsobujícího nemoc z nachlazení nevede k zátěži zdravotnického systému tak, jako jej v mnoha zemích zatížil covid-19, nevyžaduje izolaci (str. 1) nakažených pacientů delší než pár dní a zejména nezpůsobuje smrt pacientů. covid-19 s sebou nese všechna uvedená rizika, navíc jde o nový typ onemocnění, jehož symptomy a dopady na pacienty jsou teprve předmětem lékařského výzkumu, včetně možných vážných neurologických následků. O to více zavádějící je srovnání s běžnými virovými onemocněními, kterým se lékařská věda věnuje dlouhodobě.

Dodejme, že jiná virová onemocnění, jako například neštovice, žloutenka či klíšťová encefalitida, s nemocí covid-19 nesrovnáváme, jelikož z kontextu výroku senátora Žaloudíka i výroku samotného vyplývá, že spíše než tyto nemoci měl na mysli běžná onemocnění se sezónním výskytem.