Smyšlené informace o obětech brazilského leteckého neštěstí

Na facebooku se šíří příspěvek s černobílou fotografií, která připomíná osm obětí letecké havárie v brazilském státě Sao Paulo. Při srpnovém neštěstí zemřelo celkem 62 lidí – včetně několika vyučujících a studentů jihobrazilské Státní univerzity Západní Paraná (UNIOESTE). Právě z jejího webu pochází šířící se vzpomínková fotografie.

Příspěvek o těchto osmi lidech mluví jako o „výzkumnících rakoviny“, kteří se zabývali souvislostí mezi očkováním mRNA vakcínami a vznikem „turborakoviny“. Podle autora textu se tato skupina chystala v brzké době „své výzkumy zveřejnit“.

Vakcíny založené na technologii mRNA se už dříve začaly používat například v boji proti viru ebola, do povědomí veřejnosti ale vešly zejména jako očkovací látky proti koronaviru. Příspěvek tak zjevně mluví právě o mRNA vakcínách proti covidu-19. V souvislosti s pandemií se o tomto typu vakcín, mezi které patří např. ty od firem Pfizer a Moderna, dlouhodobě šíří řada nepravdivých informací. Na některé z nich redakce Demagog.cz upozorňovala už v minulosti.

Zemřelí akademici a studenti UNIOESTE

V tiskové zprávě, v níž lze najít i vzpomínkovou fotografii, UNIOESTE krátce shrnuje kariérní a studijní dráhy všech bývalých i současných studentů a vyučujících, kteří patřili mezi oběti leteckého neštěstí. Podle prvotních informací univerzity těchto lidí bylo celkem osm, později škola číslo aktualizovala na devět. Univerzita konkrétně přišla o čtyři vyučující, dva doktory a tři bývalé studentky. Facebookový příspěvek tak využívá starší, neúplný seznam obětí, který nezmiňuje bývalou studentku Gracindu Marinu Castelo da Silva.

Kdo tedy byli lidé na fotografii? Profesor Deonir Secco vyučoval kurz zemědělského inženýrství. Zaměřoval se na energetické inženýrství a koordinoval laboratoř fyziky půdy. Jeho projekty neměly žádnou souvislost s mRNA vakcínami ani rakovinou. Výzkumníkem rakoviny nebyl ani profesor Edilson Hobold. Ten pracoval v oboru sportovní trénink a pedagogika, působil také jako rozhodčí Mezinárodní federace juda.

Letadlem do Sao Paula skutečně cestovalo několik doktorů působících na UNIOESTE – profesor José Roberto Leonel Ferreira a doktorky Sarah Sella Langer a Mariana Comiran Belim.

Profesor Leonel Ferreira působil v oblasti radiologie a pracoval na výzkumu onemocnění způsobených ledvinovými kameny. Po havárii se na sociálních sítích šířily nepravdivé příspěvky, podle kterých byl mezi oběťmi havárie naopak Leonardo Ferreira, vědec věnující se výzkumu rakoviny. Jednalo se však jen o záměnu podobných jmen.

Pediatrička Sarah Sella Langer se věnovala výzkumu v oblasti alergologie a imunologie, se zaměřením především na atopickou dermatitidu. V jednom z jejích projektů, který se zabýval léčbou těžké formy dermatitidy, se sice objevuje zmínka o rakovině, výzkum se ale nijak netýkal covidu-19 nebo mRNA vakcín.

Jedinou onkoložkou mezi osobami na fotografii byla doktorka Belim, která působila na jednotce intenzivní péče v nemocnici a onkologickém ústavu UOPECCAN v západní části státu Paraná. Od roku 2021 pracovala na výzkumném projektu zabývajícím se dysfunkcí a selháním orgánů v souvislosti s onemocněním covid-19. Ani ona ale nezkoumala údajnou souvislost mezi mRNA vakcínami a rakovinou.

Mezi zemřelými byla také profesorka Raquel Ribeiro Moreira, která na UNIOESTE vyučovala kurz literatury. Posledními oběťmi, které příspěvek označuje za výzkumníky rakoviny, byly bývalé studentky UNIOESTE Ana Caroline Redivo a Hadassa Maria da Silva. Ty se ale, podobně jako naprostá většina zmíněných, věnovaly odlišným oborům – da Silva pracovala v oblasti účetnictví, Redivo pracovala jako výživová poradkyně.

Bývalí i současní studenti a vyučující UNIOESTE, které fotografie v příspěvku zachycuje, tak působili v různých oborech. Byl mezi nimi rozhodčí, profesor zemědělského inženýrství, radiolog, profesorka literatury, specialistka na výživu a odbornice na účetnictví. Výzkumu rakoviny se věnovala jen jedna onkoložka a okrajově také jedna imunoložka, ani ony ale podle dostupných informací nezkoumaly vztah mezi mRNA vakcínami a vznikem rakoviny.

Onkoložky cestovaly na konferenci

Podle seznamu cestujících se v letadle nacházela další expertka na rakovinu, kterou facebookový příspěvek nezmiňuje a která vazbu na UNIOESTE nemá. Jde o Arianne Albuquerque Estevan Risso, kolegyni doktorky Belim, která spolu s ní působila v onkologickém ústavu UOPECCAN. Podle přehledu projektů, na kterých pracovala, se ani ona nezabývala výzkumem účinků mRNA vakcín.

Podle regionální lékařské rady státu Paraná byly lékařky na palubě letadla kvůli cestě na onkologickou konferenci, kterou organizovala farmaceutická společnost AstraZeneca v brazilském městě Curitiba. Akci, která se měla věnovat rakovině vaječníků, pořadatelé po tragické havárii nakonec zrušili.

„Turborakovina“ a očkování

Příspěvky, které v souvislosti s vakcínami proti covidu-19 mluví o „turborakovině“, se nešíří poprvé. Odborná veřejnost ale pojem „turborakovina“ neuznává a v odborné literatuře se tento výraz nepoužívá. Agentura Reuters se dříve obrátila na pět odborníků zabývajících se rakovinou, kteří uvedli, že se s takovým termínem nikdy nesetkali.

Experti oslovení agenturou Reuters také upozornili, že neexistují důkazy o tom, že by vakcíny proti covidu-19 rakovinu způsobovaly. Zároveň zmínili, že v průběhu pandemie skutečně došlo k nárůstu počtu lidí, u kterých lékaři diagnostikovali rakovinu v pokročilejším stadiu. To je však podle nich způsobeno tím, že se během pandemie provádělo méně vyšetření. Nemoc tak u řady lidí byla odhalena až právě v rozvinutější, hůře léčitelné fázi, což někteří lidé mohou považovat za případy „turborakoviny“.

Závěr

Fotografie ve facebookovém příspěvku pochází ze vzpomínkového článku brazilské univerzity, která při letecké havárii přišla o několik současných i bývalých pracovníků a studentů. Fotografie ve skutečnosti nezachycuje skupinu „výzkumníků rakoviny“, ale osm lidí z různých, i nelékařských, oborů. Z těchto osmi obětí se výzkumu rakoviny věnovala jen jedna onkoložka a jedna imunoložka – ani tyto lékařky se ovšem nezabývaly výzkumem údajného vztahu mezi mRNA vakcínami a rakovinou či „turborakovinou“. Kromě nich byla na palubě ještě další onkoložka, ta ovšem účinky mRNA vakcín také nezkoumala. Příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráce s Facebookem označili jako nepravdivý.