Příspěvek tvrdí, že Sovětský svaz nezahájil druhou světovou válku napadením Polska, naopak údajně jednal jako ochránce Československa a reagoval tím na polské obsazení Těšínska. Autor příspěvku se odvolává na krátkou zprávu v dobovém tisku, podle které Sovětský svaz odevzdal Polsku nótu o vypovězení sovětsko-polské dohody o neútočení v případě, že polské vojsko vstoupí na československé území.
V následujících odstavcích se proto zaměříme na chronologický popis událostí předcházejících začátku druhé světové války, na historii Těšínska v letech 1938 a 1939 a také na to, jak přiložená zpráva z dobového tisku souvisí s tvrzením příspěvku.
Od Mnichova k válce
Dne 29. září dojednali a 30. září 1938 podepsali zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie na konferenci v Mnichově dohodu o tom, že Československo musí odstoupit pohraniční území Sudety Německu.
Oslabení Československa se rozhodlo využít Polsko, se kterým mělo Československo dlouhodobé územní spory. Už 30. září 1938, tedy v den Mnichovské dohody, předalo Polsko Československu ultimátum, se kterým vláda pod tlakem souhlasila. Polská armáda poté v první polovině října 1938 postupně obsadila Těšínsko. Polská správa zde však trvala jen krátce – do září 1939.
V této době mělo Československo uzavřenou smlouvu o vzájemné pomoci se Sovětským svazem z roku 1935. Státy se zavázaly ke vzájemné vojenské pomoci v případě napadení. Platila zde ovšem podmínka, že SSSR přijde na pomoc pouze tehdy, pokud by zasáhla také Francie, se kterou mělo Československo podobnou smlouvu. Tato podmínka ale nebyla v roce 1938 splněna, a smlouva se tedy neuplatnila.
Rozpad Československa pokračoval maďarským útokem na Podkarpatskou Rus a slovenským vyhlášením samostatnosti 14. března 1939, následující den německá armáda obsadila Čechy a Moravu. Prezident Emil Hácha byl v Berlíně donucen souhlasit s okupací pod hrozbou bombardování Prahy. Dne 16. března 1939 byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava, což znamenalo faktický zánik Československa.
Dne 23. srpna 1939 uzavřelo Německo se SSSR v Moskvě smlouvu o neútočení, tzv. pakt Ribbentrop–Molotov (.pdf). Podle jeho veřejné části se strany zavázaly na sebe neútočit. Součástí dohody byl ale také tajný protokol, ve kterém si Sovětský svaz a Německo rozdělily východní Evropu, včetně Polska podél linií řek Narev–Visla–San. Tento dokument umožnil Adolfu Hitlerovi zahájit válku proti Polsku bez obavy z otevření východní fronty.
Dne 1. září 1939 pak zaútočilo Německo na Polsko a Těšínsko, do té doby kontrolované Polskem, přešlo pod německou kontrolu na podzim 1939. SSSR zaútočil na Polsko 17. září 1939 a obsadil východní část země. Právě německý útok na Polsko pak bývá označován jako začátek druhé světové války v Evropě.
Příspěvek převrací dějiny sovětské agrese
Sovětsko-polské vztahy: od nátlaku kvůli Těšínsku až k okupaci
Na obrázku přiloženém k příspěvku je vidět novinový výstřižek, podle kterého Sovětský svaz odevzdal Polsku diplomatickou nótu. V ní měl SSSR polské vládě oznámit, že v případě polského útoku na ČSR vypoví smlouvu o neútočení, „a to bez jakéhokoli upozorňování“. Zpráva s tímto textem skutečně vyšla na titulní straně Pražských novin 24. září 1938 a je pod ní podepsaný Milan Hodža, prvorepublikový předseda vlády, který podal demisi právě během mnichovské krize, 22. září 1938.
Sovětsko-polský pakt o neútočení, o kterém je v novinovém článku řeč, byl podepsán v roce 1932 a obsahoval závazek, že se oba státy zdrží vzájemného napadení a nebudou podporovat agresi proti druhé straně. V souvislosti s mnichovskou krizí v roce 1938 Sovětský svaz skutečně diplomaticky signalizoval (.pdf, str. 1), že polský postup proti Československu by mohl vztahy narušit a že by SSSR mohl dohodu vypovědět. Smlouva ale i po polském obsazení Těšínska v říjnu 1938 formálně zůstala v platnosti až do 17. září 1939, kdy Sovětský svaz napadl Polsko. Ve stejný den první náměstek lidového komisaře zahraničních věcí SSSR přečetl polskému velvyslanci v Moskvě nótu, ve které Sovětský svaz odmítl faktickou existenci Polska, a řekl, že dosavadní smlouvy mezi Polskem a SSSR pozbyly platnosti.
K žádné vojenské pomoci Československu ani k jejímu příslibu v kontextu polské okupace Těšínska tedy nedošlo. Ostatně ani novinový článek v námi ověřovaném příspěvku se o vojenské pomoci Československu vůbec nezmiňuje. Sovětský svaz na okupaci Těšínska nereagoval jinak než slovním vyjádřením podpory a v roce 1938 zachoval v platnosti pakt o neútočení s Polskem. V době sovětského útoku na Polsko v září 1939 již Československo bylo okupováno Německem a Sovětský svaz pak v rámci paktu Ribbentrop–Molotov i území Těšínska de facto přenechal Německu.
Začátek druhé světové války
Příspěvek tvrdí, že sovětský útok na Polsko bývá označován za začátek druhé světové války, s čímž ale autor příspěvku nesouhlasí. Za začátek války v Evropě skutečně bývá považováno jiné datum, ovšem ne proto, že by Sovětský svaz přišel na pomoc Československu, ale proto, že už 1. září 1939 Německo napadlo Polsko. Sovětský svaz vstoupil do války 17. září 1939 napadením Polska, a to jako spojenec nacistického Německa, s nímž měl tajnou dohodu o rozdělení východní Evropy včetně Polska.
Proč je příspěvek nepravdivý?
- Podle autora příspěvku nezaútočil Sovětský svaz v roce 1939 na Polsko jako agresor, ale jednal jako ochránce Československa. Jeho útok byl údajně reakcí na polské obsazení Těšínska v říjnu 1938.
- SSSR sice v září 1938 diplomaticky varoval Polsko před útokem na Československo a hrozil vypověděním smlouvy o neútočení, Československu ale následně vojenskou pomoc neposkytl a nijak nezasáhl proti záboru Těšínska.
- Sovětský svaz napadl Polsko až v září 1939 v souladu s paktem Ribbentrop–Molotov po boku Německa, přičemž Těšínsko v rámci sovětsko-německého paktu připadlo Německu, které již ostatně okupovalo celé Československo.
- Příspěvek nesprávně spojuje sovětskou nótu z roku 1938, která se týkala Těšínska, s vojenským útokem proti Polsku z roku 1939 a interpretuje ho jako pomoc Československu, přestože mezi těmito událostmi není přímá souvislost.
- V rámci naší spolupráce se společností Meta jsme proto označili příspěvek jako nepravdivý a informovali jsme také dotčené uživatele.