Facebookový příspěvek na začátku uvádí, že Poslanecká sněmovna schválila novelu Lex Ukrajina VII a že pro ni hlasovalo 99 poslanců z koalice SPOLU, hnutí STAN a nezařazený poslanec Ivo Vondrák.
Dále příspěvek mluví o tom, jaké novinky nastanou „od 1. ledna 2025“. Zjevně tak odkazuje na změny, které začaly platit po vydání novely na začátku roku, přesněji v únoru 2025. Autor textu říká, že se na začátku letošního roku „dávka v případě zdravotně postižených dětí z Ukrajiny“ zvýšila o 6 600 Kč na celkových 11 835 Kč. „Výše humanitární dávky u zdravotně postižených dospělých migrantů“ narostla o 4 400 Kč na 11 690 Kč, dodává. Tyto částky poté autor porovnává s příspěvkem na péči ve výši 880 Kč, na který podle něj mají nárok handicapovaní Češi „v prvním stupni“ závislosti na cizí pomoci.
Na závěr příspěvek kritizuje ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku a tvrdí, že na rok 2025 byly důchody navýšeny pouze o „12 Kč na den“.
Příspěvek na péči pro občany ČR
Zdravotně postižené osoby mají v Česku nárok na tzv. příspěvek na péči, jehož výše se odvíjí od stupně závislosti na pomoci jiného člověka. Stupeň závislosti se určuje podle toho, kolik základních životních potřeb je zdravotně postižená osoba schopna zvládat. Mezi tyto potřeby patří mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost.
Facebookový text zmiňuje, že příspěvek na péči pro handicapovaného Čecha „v prvním stupni“ je 880 Kč. První stupeň závislosti znamená, že postižená osoba není schopna zvládat tři nebo čtyři základní potřeby. S rostoucím počtem potřeb, které osoba není schopna zvládat, se zvyšuje i příspěvek. Dospělí Češi s prvním stupněm závislosti mají skutečně nárok na příspěvek ve výši 880 Kč. Nejčastější je v Česku druhý stupeň závislosti (.xlsx), kvůli kterému mohou dospělí lidé získat příspěvek 4 900 Kč měsíčně. U třetího stupně příspěvek u dospělých přesahuje hranici 14 tisíc Kč a v nejvyšším čtvrtém stupni je to až 27 tisíc Kč.
U zdravotně postižených dětí je výše příspěvku na péči odlišná než u dospělých. Pro české dítě s prvním stupněm závislosti zákon stanovuje příspěvek 3 300 Kč. Ve druhém stupni je to 7 400 Kč, ve třetím stupni pro děti s těžkou závislostí na pomoci druhých dosahuje příspěvek 16 100 Kč. V případě nejvyššího stupně závislosti mají děti nárok až na 27 000 Kč.
Kromě příspěvku na péči mohou čeští občané čerpat například také příspěvek na mobilitu, který činí 900 korun měsíčně. Podmínkou pro získání tohoto příspěvku je držení průkazu osoby se zdravotním postižením (OZP), na který Ukrajinci nárok nemají. Osoby s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením včetně osob s poruchou autistického spektra mohou díky průkazu OZP například bezplatně využívat MHD nebo čerpat 75% slevu na jízdné ve vlacích a v meziměstských autobusech. Zdravotně postižení čeští občané mají nárok také na příspěvek na zvláštní pomůcku, jak nám ale potvrdilo Tiskové oddělení Úřadu práce, Ukrajinci jej pobírat nemohou.
Příspěvky pro Ukrajince bez handicapu
Ukrajinci, kteří do Česka přišli kvůli válce, mohou podle zákona o sociálním zabezpečení v souvislosti s konfliktem na Ukrajině čerpat tzv. humanitární dávku. Ta je pojata jako příspěvek na bydlení a příspěvek na základní životní potřeby, jako je strava či hygienické potřeby atp. Její výše se odvíjí od částky životního minima (.pdf, str. 1), která je stanovená zákonem o životním a existenčním minimu a pro dospělého činí 4 860 korun měsíčně. Děti mají nárok na sníženou částku 3 490 korun. Po pěti měsících se dávka pro dospělé sníží na 3 130 korun měsíčně.
Příspěvky pro handicapované Ukrajince a Lex Ukrajina VII
Ukrajinci se zdravotním postižením nemají nárok na příspěvek na péči jako čeští občané, většina z nich má ovšem nárok na vyšší humanitární dávku, než která platí pro „zdravé“ Ukrajince. Do února 2025 pobírali dospělí Ukrajinci s postižením o 2 430 Kč více a děti o 1 745 Kč více než ti bez postižení.
Změnu poté skutečně přinesla novela zákona o některých opatřeních v souvislosti s konfliktem na Ukrajině (tzv. Lex Ukrajina VII). Její návrh vláda představila v červnu 2024 a kabinet plánoval, že některé změny začnou platit od ledna 2025. Nakonec ale vstoupily v platnost až v únoru. Humanitární dávka pro Ukrajince se zdravotním postižením se tehdy zvýšila o 6 600 korun pro děti a o 4 400 korun pro dospělé. Ukrajinské děti s postižením tak oproti těm bez postižení pobíraly o 8 345 Kč více a dospělí o 6 830 Kč více. Spolu se základní výší humanitární dávky tak děti s postižením měly nárok na dávku 11 835 korun a dospělí 11 690 korun, jak uvádí příspěvek.
Hlasování ve Sněmovně
Pro celou novelu Lex Ukrajina VII ve Sněmovně skutečně hlasovalo 99 poslanců. Zvedli pro ni ruku všichni přítomní členové koalice SPOLU, hnutí STAN a nezařazený poslanec Ivo Vondrák.
Zástupci vlády únorové navýšení odůvodnili jako náhradu za ztrátu možnosti bydlet zdarma, která pro ukrajinské uprchlíky přestala platit od září 2024. V důvodové zprávě návrhu pak stojí, že zvýšení humanitární dávky má pomoci cizincům s dočasnou ochranou, kteří jinak nemají nárok na příspěvek na péči (.pdf, str. 21 z 82). Dávka se zvýšila o částku, která v té době odpovídala výši příspěvku pro osoby s druhým stupněm závislosti. Ten byl vybrán, protože právě tomuto stupni odpovídá stav téměř poloviny z celkového počtu zdravotně postižených cizinců na území ČR (.pdf, str. 21 z 82).
Kvůli změně zákona (.pdf, str. 9–20), kterou Sněmovna schválila loni v prosinci, se od července 2025 výše humanitární dávky pro handicapované Ukrajince nově odvíjí od stupně omezení soběstačnosti. Tyto stupně se stanovují podle mírně odlišné metodiky, než jakou se určuje stupeň závislosti na pomoci jiné osoby, který hraje roli při udělování příspěvku na péči u Čechů. Rozdíl je také v tom, že stupňů omezení soběstačnosti je celkově pět, zatímco stupně závislosti jsou jen čtyři.
Příspěvek tedy srovnává celou výši humanitární dávky pro handicapované ukrajinské děti a dospělé s příspěvkem na péči pro Čechy v prvním stupni závislosti, který činí 880 Kč. Rozdíl mezi dávkami pro postižené české a ukrajinské děti ale nadhodnocuje. Opomíjí totiž fakt, že příspěvek na péči pro české handicapované děti v prvním stupni závislosti není 880 Kč, ale 3 300 Kč. Kromě toho neuvádí, že přibližně třetina z 12tisícové humanitární dávky pro postižené Ukrajince nesouvisí s handicapem.
Nárůst starobních důchodů
Příspěvek v závěru uvádí, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navýšil starobní důchody „na rok 2025“pouze o 12 Kč na den. Výši důchodů v České republice neurčuje přímo ministr, ale každoroční valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.
Na začátku roku 2025 vzrostl průměrný starobní důchod oproti roku 2024 o 372 Kč, a to na částku 21 052 Kč měsíčně (.pdf, str. 1). Základní výměra u starobních důchodů se konkrétně valorizací zvýšila o 260 Kč na 4 660 Kč a procentní výměra vzrostla o 0,6 %. V přepočtu činí nárůst průměrného důchodu opravdu zhruba 12 Kč denně.
Shrnutí
Na začátku roku 2025 se průměrný starobní důchod oproti roku 2024 zvýšil o 372 Kč měsíčně, což odpovídá zhruba 12 Kč na den, jak uvádí příspěvek. Příspěvek také správně říká, že pro novelu Lex Ukrajina VII hlasovalo celkem 99 poslanců, mezi kterými byli poslanci ze SPOLU, STAN a Ivo Vondrák.
Příspěvek na péči, na který mají nárok handicapovaní Češi v prvním stupni závislosti na pomoci jiné osoby, činí 880 Kč jen v případě dospělých. Facebookový text tuto částku používá při srovnání s přibližně 12tisícovou humanitární dávkou u handicapovaných ukrajinských dospělých i dětí. Opomíjí při tom fakt, že příspěvek na péči pro české děti v prvním stupni je vyšší než 880 Kč a dosahuje 3 300 Kč. Autor textu tedy rozdíl mezi dávkami pro handicapované české a ukrajinské děti nadhodnocuje. Kromě toho text neuvádí, že přibližně třetina z humanitární dávky, kterou postižení Ukrajinci mohli v lednu 2025 získat, nesouvisí s handicapem.
Příspěvek jsme proto v rámci naší spolupráce s Facebookem označili pro chybějící kontext.
