Facebookový příspěvek poukazuje na oficiální výsledky volby předsedy na nedávném celostátním fóru Pirátů, kde post předsedy obhájil Zdeněk Hřib. Autor příspěvku upozorňuje na to, že bylo odevzdáno celkem 611 hlasů, oficiální součet hlasů pro oba kandidáty ale toto číslo převyšuje. „To je fakt možný jenom u Pirátů!“ dodává sarkasticky autor příspěvku a uživatelé pod příspěvkem komentují chybu ve sčítání, nefunkční digitalizaci a údajnou neschopnost Pirátů.
Volby nového pirátského předsednictva proběhly na celostátním fóru strany v Prachaticích 17. ledna 2026. Místopředsedy se stali Martin Šmída, Kateřina Stojanová, Jiří Hlavenka a Olga Richterová. O pozici předsedy se ucházel stávající předseda Zdeněk Hřib a také David Witosz.
Podle oficiálních výsledků, které zmiňuje i facebookový příspěvek, hlasovalo 611 Pirátů. Příspěvek, stejně jako Ivan Bartoš při vyhlášení výsledků volby pirátského předsedy (video, čas 1:04:23), nepřesně uvádí 611 hlasů místo 611 hlasujících. Výsledek prvního kola volby byl ale jednoznačný: Zdeněk Hřib zvítězil s podporou 469 hlasů, David Witosz získal 257 hlasů. Jak je možné, že kandidáti na předsedu dostali celkem 726 hlasů, když hlasovalo jen 611 členů strany? Na to se zaměříme v následujících odstavcích.
Jak se volí pirátský předseda?
Česká pirátská strana nevolí předsedu prostřednictvím delegátů, ale napřímo v rámci celostátního fóra. V prvním kole volby předsedy hlasují Piráti o tzv. přijatelnosti kandidáta (.pptx, str. 14) a mohou rozdat libovolný počet hlasů (tedy jeden hlas pro každého kandidáta, nebo naopak žádný). Ve druhém kole pak členové strany mohou hlasovat nejvýše pro jednoho z kandidátů. Vzhledem k tomu, že Hřiba, na rozdíl od Witosze, podpořila nadpoloviční většina hlasujících, stal se Zdeněk Hřib předsedou už po prvním kole a druhé kolo se nekonalo.
Právě vzhledem k tomuto systému je možné, že součet hlasů pro Zdeňka Hřiba a Davida Witosze je větší, než jaký byl celkový počet hlasujících. Nejedná se tedy ani o chybu v přepočtu, ani o selhání digitálního systému, ale o logický důsledek možnosti hlasovat pro více kandidátů.
Na jednom z předchozích celorepublikových fór České pirátské strany v listopadu 2024 kandidoval Zdeněk Hřib na předsedu Pirátů proti dalším třem kandidátům: Lukáši Wagenknechtovi, Zbyňku Miklíkovi a Štěpánu Štréblovi. V prvním kole získali kandidáti celkem 1392 hlasů od 819 hlasujících. Přijatelnost v prvním kole získali dva kandidáti (Zdeněk Hřib a Lukáš Wagenknecht), a volba se tak dostala do druhého kola. V něm pak členové strany mohli hlasovat nejvýše pro jedno z kandidátů. Celkem hlasovalo 866 členů, Zdeněk Hřib se stal předsedou se ziskem 454 hlasů, Lukáš Wagenknecht dostal 401 hlasů. Ve druhém kole, které má jiná pravidla, už tak byl celkový počet hlasů nižší než počet hlasujících.
„To je fakt možný jenom u Pirátů!“
Pirátský volební systém je v českém prostředí výjimkou, a autor facebookového příspěvku má tedy pravdu v tom, že jinde by k takovému výsledku volby předsedy nedošlo. Parlamentní strany a hnutí, jako jsou ANO, ODS, SPD, STAN, KDU-ČSL nebo TOP 09, totiž typicky volí své předsedy a místopředsedy skrze delegáty, kteří hlasují pouze pro jednoho kandidáta.
Závěr
Facebookový příspěvek poukazuje na to, že na nedávném celostátním fóru České pirátské strany získal staronový předseda Zdeněk Hřib 469 hlasů a jeho vyzyvatel David Witosz 257 hlasů, přičemž celkem hlasovalo jen 611 straníků – tedy méně, než je celkový počet odevzdaných hlasů. To, že je součet hlasů pro Zdeňka Hřiba a Davida Witosze vyšší než celkový počet hlasujících, není způsobeno chybou ani pokusem o podvod. Hlasující členové Pirátů totiž mohou v prvním kole volby předsedy podpořit jednoho z kandidátů nebo jich mohou podpořit vícero, hlas mohou dát dokonce i všem kandidátům, které považují za přijatelné. Nemusejí ale podpořit žádného. Část Pirátů, kteří zvolili Zdeňka Hřiba, tedy podpořila i jeho protikandidáta Witosze, a celkový počet hlasů byl tak vyšší než počet hlasujících.
Z těchto důvodu jsme příspěvek v rámci naší spolupráce s Facebookem označili pro chybějící kontext.
