Volby 2013: Strana zelených

Strana zelených skutečně dlouhodobě hovoří o kladení důrazu na investice do šetrných technologií, jak je například patrné z jejich volebního programu pro roky 2006 až 2010. V něm se například zaměřují na odklon od ropy prostřednictvím ekonomických nástrojů (bod 2.2), ekologickou daňovou reformu (2.3) nebo na kroky zaměřující se na ochranu klimatu (obchodování s emisemi, omezení výstavby jaderných elektráren; bod 2.4). Co se týče aktuálního volebního programu, tak v rámci bodu 3 s názvem Rozhýbeme českou ekonomiku Strana zelených prosazuje například snížení rodinných výdajů za energie pomocí podpory na zateplení domů a celkovou energetickou modernizaci budov.

Zelená úsporám je program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR a zaměřuje se na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných a bytových domech. Zahájení tohoto dotačního programu proběhlo 7. dubna 2009, tedy v čase, kdy Strana zelených byla součástí vlády Mirka Topolánka (od 9. ledna 2007 do 8. května 2009) a kdy ministrem životního prostředí byl Martin Bursík, předseda této strany. Samotný program a základní postupy poskytování podpory je upravován směrnicí Ministerstva životního prostředí; více informací o tomto programu je k přečtení zde (.pdf).

Na základě informací z volebních programů Strany zelených a informací z oficiálních stránek Zelená úsporám hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru s Martinem Anderem (místopředsedou Strany zelených a předseda klubu zastupitelů Strany zelených v Zastupitelstvu města Brna), který 30.8.2013 uveřejnil Server centrumnews.

Níže uvádíme výňatek z tohoto rozhovoru: "Město by si mělo pro začátek stanovit cíl zajistit takovou kapacitu ve svých školách, že rodiče všech tříletých dětí, budou-li mít zájem, najdou pro ně místo," uvedl předseda brněnské SZ Martin Ander . Radnice by podle něj měla další místa přistavět a zároveň finančně podporovat zaměstnavatele ke zřizování školek pro děti zaměstnancům. Příspěvek by měli dostat i rodiče dětí, které se do městské školky nedostaly. Ander argumentuje tím, že magistrát platí na každé dítě ve školce zhruba 9000 korun ročně. "Děti, na které se místo nedostane, však o tuto formu podpory ze strany města dosud přicházejí," podotkl."

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

V přehledové tabulce (kontrolní výpočty viz zde, .xls) zastupitelů na webových stránkách Strany zelených nalezneme celkový počet 245 zastupitelů, a to včetně kandidátů bez politické příslušnosti navržených touto stranou. Pokud se zaměříme výhradně na počet straníků, který by mohl být, vzhledem ke kontextu argumentace, považován za více vypovídající, dojdeme k hodnotě 121 zastupitele.

Podle internetových stránek volby.cz k 24. září 2013 strana disponuje 221 zastupitelem (součet údajů pro Stranu zelených zde a zde), přičemž 133 (součet údajů pro Stranu zelených zde a zde) z nich je politicky příslušných ke Straně zelených. Ani v jednom případě se však počty zastupitelů neblíží hranici uváděné Ondřejem Liškou.

Vnitřní fungování politických stran se, vedle dalších interních předpisů, musí ze zákona (§4 424/1991 sb.) řídit stanovami dodržujícími demokratické principy. Strana zelených též pravidelně zveřejňuje výroční zprávy o hospodaření a má zřízeny transparentní účty.

Vzhledem k výrazně nadhodnocenému počtu zastupitelů hodnotíme faktickou část výroku jako nepravdivou. Hodnocení tedy nikterak neposuzuje "zralost" ani nerozporuje "demokratičnost" Strany zelených.

Ekonom Miroslav Zámečník (spolu s Tomášem Lhotákem) ve své analýze pro Hnutí DUHA z ledna 2013 odhaduje makroekonomické dopady programu pro energetické renovace domů. Podle této analýzy může celý program vygenerovat ročně až 31 tisíc pracovních míst (strana 18).

Každý investovaný million korun pak může přinést dodatečné daňové příjmy ve výši 0,19 až 0,3 miliony (podle typu investice) a příjmy z odvodů na sociálním pojištění 34 až 49 tisíc korun (strana 19). I v případě investice s největším efektem, především u novostaveb, by tedy dodatečné příjmy z jedné miliardy činily 349 milionů korun, nikoliv 3 miliardy.

Ondřej Liška měl patrně na mysli dopad na HDP (strana 16). Podle propočtů Miroslava Zámečníka by skutečně nejefektivnější investice, tedy do novostaveb, přinesly dodatečný HPD 2,99 miliardy korun.

Kvůli této záměně pojmů hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě stenoprotokolu PSP ČR z 25.února 2010, kde je uvedeno, že autorem daného pozměňovacího návrhu novely zákona (pozn. Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) je poslanec ODS Ondřej Plašil, nikoliv jeho stranický kolega Oldřich Vojíř.

Níže uvádíme konkrétní znění pozměňovacího návrhu: " Ustanovení § 6 odst. 4 věty druhé zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se při stanovení výkupních cen neužije pro ty zdroje, které mají instalovaný výkon větší než 20 MW včetně a byly uvedeny do provozu do 30. dubna 2011.“ Tato novela zákona byla zamítnuta v hlasování 17.března 2010.Závěrem ještě podotýkáme, že jsme podobný výrok Martina Bursíka ověřovali v rámci OVM z 10. února 2013.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť Liška zaměňuje autora daného pozměňovacího návrhu.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní aktuální data o struktuře vlastníků německých solárních panelů.

Text na webu infojet.cz popisuje strukturu vlastníků následovně: " 42 % je v individuálním vlastnictví fyzických osob, 9 procent vlastní farmáři, komerční a průmyslové podniky mají 7 procent, banky a bankovní fondy 11 procent. Elektrárenské společnosti provozují 13 procent obnovitelných zdrojů."

Zmíněná data však odpovídají stavu v roce 2009, aktuálnější čísla již text ani web nenabízí.

Článek " Why Germany’s Solar Is Distributed " pak popisuje strukturu vlastnictví všech obnovitelných zdrojů energie, nikoli pouze fotovoltaiku.

Další konkrétní zdroj, který by popisoval aktuální strukturu vlastníků fotovoltaických zdrojů, se nám nepodařilo najít a výrok tím pádem hodnotíme jako neověřitelný.

Dopravovat se do práce šetrněji, například na kole, je skutečně v mnoha městech světa rostoucí trend a o tomto fenomenu, ať už v zmiňovaném Berlíně či v Londýně, informuje například zpravodajská agentura Reuters. Někteří zaměstnavatelé v Belgii, Nizozemí, Velké Británii, Francii a dalších evropských zemích dokonce odměňují své zaměstnance, přijedou-li do práce na kole. ELTIS, evropský portál zabývající se mobilitou obyvatel ve městech, informuje o krocích samotných městských úřadů, kteří nově podporují cyklodopravu, a to konkrétně ve městech v Polsku a Německu.

Cestování na kole sebou přináší výhody, a o těch ekonomických informuje například stránka Federace evropských cyklistů. Dle její studie (.pdf), cyklodoprava ušetří za rok až 155 miliard EUR všem obyvatelům Evropské unie.

Na základě studie (.pdf) Evropské unie a zpravodajských článků hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako pravdivý.

Volební programy Strany zelených (.pdf, str. 15) a KDU-ČSL (.pdf, str. 4) potvrzují pravdivost výroku.

Zelení v roce 2010 navrhovali „zavedení druhého [daňového] pásma. To by mělo začínat tam, kde jsou uplatněny stropy na sociální a zdravotní pojištění [...]. Zelení podporují spravedlivé posílení prvků daňové progrese.“ Tyto stropy v roce 2010 činily 4,8násobek průměrné mzdy. V přepočtu na dnešní průměrnou mzdu by to odpovídalo měsíčnímu příjmu 99 812 Kč.

Je pravdou, že i KDU-ČSL, která se rovněž hlásí k politickému středu, navrhuje více sazeb daně z příjmu fyzických osob: 12, 20 a 28 procent.

Mezi majetkové daně v České republice patří dle českých právních předpisů daně silniční, daně z nemovitostí, daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti.

Nízký výnos majetkových daní je obecnou skutečností, která se vyskytuje ve všech zemích OECD. V případě České republiky se dle OECD statistik ( v kolonce "Tax" namísto "Total tax revenue" nutné zvolit "4000 Taxes on property") pohybuje podíl majetkových daní na HDP v posledních pěti letech mezi 0,4 - 0,5% , což jsou jedny z nejnižších hodnot (statistiky končí rokem 2011). Celkový průměr členských států OECD se pohybuje v rozmezí mezi 1,8 -1,9 %, a tak, jak uvádí Ondřej Liška, zvýšením podílu majetkových daní na HDP v České republice o jedno, dvě procenta by zhruba odpovídalo průměru zemí OECD. Z tohoto důvodu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

(Pozn.)

Dle třídění (pdf.) OECD tvoří majetkové daně skupinu 4000, není k nim však zařazena daň silniční, naopak je jejich součástí daň z čistého bohatství, která se vyskytuje v některých státech. Český právní systém a OECD tedy rozdílně definují majetkové daně.

Spotřeba slazených nápojů byla v Česku v roce 2010 ČSÚ vyčíslena na 189 litrů na osobu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat srovnatelné údaje z jiných zemí. Například v USA se spotřeba udává v kaloriích. Online magazín Slate zveřejnil srovnání spotřeby sycených nápojů za rok 2011 v 80 zemích včetně České republiky. Z tohoto srovnání vyplývá, že největším konzumentem jsou USA se 170 litry, česká spotřeba byla zhruba čtvrtinová, 58 litrů na osobu a rok.

Kvůli nedostatku relevantních dat však hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ve Švédsku je aplikován tzv. Notional Defined Contribution (NDC) systém, neboli systém "fiktivních účtů". Státní pilíř je z části založen na průběžném financování, což znamená, že i nadále funguje na principu mezigenerační solidarity a výše důchodu se odvíjí od doby pojištění a výše odvodů. Systém též částečně kompenzuje dobu života strávenou mimo pracovní poměr, jako například péči o děti, či vojenskou službu (.pdf, str 10, ang.; .pdf., str 38). Další část je pak spořena na individuální účet každého střadatele spravovaný penzijním fondem. Tyto účty jsou však pouze virtuální a slouží pouze pro výpočet konkrétní částky vyplácené v případě odchodu do důchodu. Ondřej Liška ve výroku popisuje reálné charakteristiky švédského penzijního systému, proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Z online dostupných dokumentů se toto tvrzení ověřit nelze. O potřebné informace jsme ovšem požádali sekretariát Strany zelených a po jejich obdržení tuto analýzu doplníme.

Ondřej Liška byl skutečně organizátorem demonstrace proti rozhodnutí Miloše Zemana nejmenovat Martina Putnu profesorem. Prezident sice později ustoupit a slíbil jmenovací dekret Putnovi podepsat, demonstrace se však přesto konala.

Jejím organizátorům totiž stále vadilo, že „zatímco ostatní docenti dostanou dekrety na ceremonii, Putna zůstane na ‚hanbě‘ a dekret dostane pouze od ministra někde v ústraní. Dále prý Zeman potvrdil, že se řídí osobními antipatiemi při svém rozhodování a zpochybnil autonomii vysokých škol.“

Na demonstraci dorazilo 23. května jen asi 200 lidí místo plánovaných 2000.

Tento protest tak byl skutečně naplánován jako první větší demonstrace proti prezidentovi. Demonstrace měla navazovat na několik dřívějších menších protestů (například 20. května a 21. května). Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

Strana Zelených skutečně má usnesení, které odmítá spolupráci s KSČM na úrovni sněmovny. Jedná se o usnesení Republikové rady z 15.6. 2013:

" Cílem Strany zelených je uspět ve volbách a přinést do parlamentu bezkorupční, ekologicky a sociálně citlivou politiku, která nastartuje obnovu demokratické kultury v České republice. Strana zelených je alternativou vůči této vládě i opozici. Po volbách budeme usilovat o takové uspořádání, které nebude pokračovat v politice současné vlády, nebude opírat o KSČM, velkou koalici či opakování opoziční smlouvy. "

V podobném duchu se Ondřej Liška vyjádřil již v listopadu 2012 pro iDnes.cz.