Demagog.cz

Volby 2017: Lídr TOP 09 v ČRo

Předseda TOP 09 se ve svém vystoupení v Českém rozhlase držel primárně ekonomických výroků, když popisoval jednak stav tuzemského hospodářství a také některé aspekty současné vlády v dané oblasti. Vyjma obligátních zdravotnických otázek se dále věnoval i výdajům na obranu nebo zapojením České republiky v Evropské unii.

Ověřili jsme
Český rozhlas ze dne 28. září 2017 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

8 ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

My jsme už kdysi prosadili nadstandardy. Možnost připlatit si nadstandard přináší do zdravotnictví více peněz. Současné vládní strany to zrušily.

Vláda Petra Nečase předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění zahrnující zavedení tzv. zdravotnických nadstandardů (sněmovní tisk č. 409) v červnu 2011. Poslaneckou sněmovnou byl tento zákon schválen v září 2011.

V červenci 2013 zrušil svým nálezem (.pdf) tzv. zdravotnické nadstandardy jako protiústavní Ústavní soud, který tak učinil na návrh 51 poslanců tehdy opoziční ČSSD. Ti považovali zdravotnické nadstandardy za nespravedlivé s tím, že každý člověk má nárok na kvalitní zdravotní péči bez ohledu na svou (ne)majetnost.

Jak vyplývá z výše uvedeného, není pravda, že by současné vládní strany nadstandardy zrušily. Subjekty hnutí ANO ani KDU-ČSL tehdy nebyly v Poslanecké sněmovně. ČSSD sama o sobě nadstandardy nezrušila, nicméně svou výše popsanou iniciativou směrem k Ústavnímu soudu k jejich zrušení významně přispěla.

Je pravda, že zavedení nadstandardů přináší prostřednictvím zdravotních pojišťoven více peněz do zdravotnického systému. Jak uvedl v říjnu 2011 zpravodajský server lidovky.cz, jedná se o byznys v řádu miliard korun. Podobný názor, tedy že zdravotnictví by mohlo být spolufinancováno prostřednictvím zavedení nadstandardů, vyjádřily pro server idnes.cz zástupci některých zdravotních pojišťoven již v roce 2010.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Proč odchází tolik lékařů do Německa, do Rakouska? Protože tam se prostě nebáli těch věcí, které se u nás politici bojí, tedy té více odpovědnosti, více spoluúčasti, nadstandardy, a proto je tam také možné lékaře lépe platit.

Je sice pravda, že ve zmíněných zemích do zdravotnictví teče více peněz ze soukromých zdrojů, není to ovšem jediný důvod, proč jsou tam lékaři lépe placeni. V obou zemích se do systému dává více peněz (v poměru k HDP) z veřejných prostředků, navíc v obou zemích jsou platy obecně výrazně vyšší, než jak je tomu u nás. Spojení, že odchody lékařů jsou výsledkem zavedení nadstandardů ve jmenovaných státech, hodnotíme jako zavádějící.

Dle statistik OECD obě země vydávají do zdravotnictví oproti ČR dlouhodobě výrazně více finančních prostředků z veřejných rozpočtů. V roce 2015 (údaje za rok 2016 jsou prozatím předběžné) činily v Německu veřejné výdaje do zdravotnictví 9,4 % HDP a v Rakousku 7,8 % HDP. Pro srovnání, z veřejných zdrojů ČR bylo do zdravotnictví ve stejném roce vydáno 6 % HDP. Více financí putuje v obou zemích do zdravotnictví i ze soukromých zdrojů.

V Německu existuje spoluúčast ve výši 10 € za den na max. 28 dní v roce. Při volitelných službách, např. ošetření primářem, dosahuje spoluúčast 100 %. V Rakousku se výše spoluúčasti za den hospitalizace pohybuje mezi 12,50–20,60 € podle spolkové země po dobu max. 28 dní v roce. Pokud si pacient vyžádá přijetí do tzv. zvláštní třídy, hospitalizační náklady vychází na podstatně vyšší částky.

Spoluúčast nelze brát za jediný důvod vyšších platů lékařů v Německu a Rakousku rovněž z toho důvodu, že platy v těchto zemích jsou obecně na jiné, mnohem vyšší úrovni než platy v České republice. Tato skutečnost samozřejmě platí i pro platy lékařů.

Pro představu, dle Medlines News, jež ukazuje statistiku minimálních a maximálních platů lékařů napříč státy EU v roce 2011, se platy lékařů v Německu pohybovaly mezi 3842–7468 € a v Rakousku v rozmezí 2091–6393 €. V ČR byly platy lékařů v rozmezí 839–1369 €. V této souvislosti je nutné podotknout, že se jedná o statistiku pro rok 2011 a od té doby došlo k zvýšení platů českých lékařů. I přesto se však platy českých lékařů s těmi v Německu a Rakousku nemohou rovnat.

Lékaři absolventi v současné době v Německu a Rakousku obvykle pobírají více než 4000 € měsíčně. Vyšší platy jsou spojeny mj. se získáváním atestací. Plat lékaře po první atestaci se významně zvyšuje.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Jsme šestá, šestá nejbezpečnější země na světě.

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v červnu 2016 výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se skutečně umístila na 6. příčce ze 163 zemí. Výrok však hodnotíme jako neověřitelný: tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují). Vliv na bezpečnost v zemi má pak vedle vlády velké množství dalších faktorů.

V roce 2015 obsadila Česká republika 12. místo, 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku dvěma body z pěti, přičemž pět značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

My jsme udělali první krok (myšleno v rámci důchodové reformy, pozn. Demagog.cz), vláda ho zrušila, což bych jí odpustil, kdyby ho nahradila něčím lepším. Ona slíbila, že předloží svoji vlastní penzijní reformu, nepředložila vůbec nic.

Vláda se ve svém programovém prohlášení a v koaliční smlouvě zavázala k některým opatřením (bod 5.1.) v rámci penzijního systému. Zejména slíbila, že zruší druhý důchodový pilíř, zavede důchodovou komisi a v souladu s jejími závěry navrhne úpravy zdanění práce a výplat důchodů od roku 2017.

Pravdou je, že vláda druhý pilíř zrušila a také sestavila důchodovou komisi. Poslední bod ovšem zůstal nesplněn, a z toho důvodu dáváme Kalouskovi za pravdu.

Odborná komise pro důchodovou reformu se poprvé sešla na konci května 2014, doposud se ale komise nedohodla a návrh reformy nepředložila. Několik návrhů (str. 11) komise ale vešlo v účinnost alespoň v zákonech.

Koalice od roku 2016 zrušila druhý důchodový pilíř. Tento systém umožňoval, aby si lidé dobrovolně spořili na důchod, po jeho zrušení jim byly peníze vráceny. Druhý pilíř byl zaveden právě v době, kdy byl ministrem financí Miroslav Kalousek.

Komise dále navrhla několik změn ve třetím (3.1–3.5) penzijním pilíři. Změny byly provedeny také v souvislosti s hranicí důchodového věku, která je ale pohyblivá, takže k úplnému „zastropování“ věku odchodu do důchodu nedošlo. Více se danému tématu věnujeme v našem výstupu, který sleduje, jak vláda plnila své sliby (sekce Péče).

Změny byly provedeny také v systému valorizace důchodů, který umožňuje, aby se výše důchodů mohla měnit se zvyšující se úrovní životních nákladů domácností.

Vláda tedy prostřednictvím komise učinila několik dílčích změn v rámci jednotlivých pilířů, k celkové změně důchodového systému ale nedošlo.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Za poslední, za poslední 4 roky vláda dokázala nabrat o 30 tisíc státních zaměstnanců víc (...) to je 20 miliard ročně.

Za vlády Bohuslava Sobotky se skutečně zvýšil počet státních zaměstnanců o zhruba 30 tisíc.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

  • 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
  • Nově má vzniknout 2001 vojáků.
  • Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
  • 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
  • Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců.

Podle webové aplikace Ministerstva financí Monitor byly výdaje na platy státních zaměstnanců v roce 2013 po změnách ve státním rozpočtu 91,8 mld. korun. O 4 roky pozdějí, v roce 2017, byly již výdaje po změnách státního rozpočtu už celých 119,6 mld. korun. V konečném důsledku je pak rozdíl mezi lety 2013 a 2017 až 27,8 mld. korun.

Nutno podotknout, že vláda Bohuslava Sobotky během svého funkčního období zvedala platy a tak statistika nevypovídá pouze o financích vydaných na nové zaměstnance státní správy, ale právě zohledňuje i zvýšení platů.

Výdaje na platy stoupají postupně. V roce 2013 padlo na platy zmíněných 91,8 mld. korun, o rok později částka vzrostla na 95,7 mld. korun (+3,9 mld.) a v roce 2015 to bylo již 103,3 mld. korun (+7,6 mld.). V roce 2016 pak se částka vyšplhala na 111,4 mld. korun (+8,1 mld.) a konečně v roce 2017 je to po změnách ve státním rozpočtu 119 mld. korun (+7,6 mld.).

Peníze určené na platy zaměstnanců státní sféry tak každý rok stoupají o několik miliard. Za současné vlády se výdaje skutečně zvýšily, fakticky se dá tvrdit, že výdaje na platy státních zaměstnanců stoupají každý rok o několik miliard. Pokud budeme sledovat celkový rozdíl ve výši mezd, skutečně jde o více než 20 miliard.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

My jsme dominantně exportní ekonomika a většina našeho vývozu směřuje do zemí Evropské unie a do eurozóny.

Vývoz z České republiky opravdu směřuje především do Evropské unie a Eurozóny. Vypovídají o tom statistiky národní pojetí zahraničního obchodu i přeshraniční pojetí zahraničního obchodu.

Podle Českého statistického úřadu národní pojetí zahraničního obchodu vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy také o obchodní bilanci zahraničního obchodu české ekonomiky. Pojetí sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty.

V této statistice dominuje export do zemí EU a do eurozóny. Export do ostatních států v posledních pěti letech nepřekročil nikdy ani 20 % českého exportu.

Česko nejvíce exportuje konkrétně do Německa, Slovenska, Polska, Francie a Velké Británie (.xls).

Zdroj: Český statistický úřad (.xls)

Obchodní bilanci má Česká republika nejvíce pozitivní s Německem, Velkou Británií, Slovenskem a Francií, kam Česká republika spíše vyváží. Naopak negativní saldo má Česká republika například s Čínou, Ruskem, Polskem a USA. V celkovém součtu se bilance českého obchodu dostává rok od roku do vyšších kladných čísel.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Samozřejmě ten proces trvá, nejdřív musíte vstoupit do jakéhosi systému ERM2, tam jste 2 roky. To znamená, od okamžiku toho rozhodnutí trvá 3 roky, než tam (do společné evropské měny - pozn. Demagog.cz) vstoupíte.

Přijetí evropské měny má přesně daná pravidla a postup, který kromě dalších podstatných informací obsáhle rozebírá Ministerstvo financí na k tomu vytvořených internetových stránkách www.zavedenieura.cz. Je dobré připomenout, že země uvažující o přijetí eura v podstatě jen zahajují proces zrušení vyjimky, protože každá země Evropské unie se zavázala společnou měnu přijmout.

Pokud jde o samotný proces, nejprve je potřeba, aby vstupující země splnila jednak tzv. konvergenční kriteria, která ve stručnosti ukazují na schopnost žadatelského státu přijmout euro.

Druhou podmínkou je přijetí tzv. ERM II, neboli evropského mechanismu směnných kurzů. ERM II v podstatě znamená, že vstupující země musí kurzové měny udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru.

Splnení ERM II je podmínkou úspešné konvergenční zprávy, která zahajuje samostatný realný proces přechodu k euru. Tyto zprávy se o všech neúčastnících dělají jednou za dva roky, poslední zpráva, která konstatovala nepřipravenost ČR vyšla v červnu roku 2016. V případě zájmu je možné zprávu vytvořit i dříve.

Česká národní banka ve svém stanovisku směrem k vládě již v roce 2003 argumentovala tím, že je žádoucí, abychom při případném vystupu do jednotné měny zůstali v ERM II déle, než kolik jsou povinné min. 2 roky. ČNB uvedla:

" ...na účast v mechanismu ERM II je nutno pohlížet pouze jako na bránu umožňující přistoupení k eurozóně a nikoli jako na kurzové uspořádání přispívající k makroekonomické stabilitě. V důsledku toho ČNB nedoporučuje setrvávat v mechanismu ERM II déle než povinné minimálně dvouleté období. "

Ve strategii přistoupení České republiky k Eurozóně (společný dokument Vlády České republiky a České národní banky) se také explicitně uvádí podmínka 2 let strávených v systému ERM II a to v rámci konvergenčních kritérií:

" Kurzové konvergenční kritérium spočívá v minimálně dvouleté účasti v mechanismu ERM II a dodržování normálního rozpětí v mechanismu v blízkosti centrální parity alespoň po období dvou let. "

Po splnění kriterií proběhne žádost vrcholnými články Evropské Unie. Následuje jednání Rady ECOFIN, která jako může jako jediná zrušit vyjimku a následně dle návrhu Komise a Evropské centrální banky určí neodvolatelný kurz měny pro přistupující zemi do jednotné měny (přepočítací koeficient).

Dne 1. ledna následujícího roku pak nahradí původní měnu euro.

Diagram

zdroj: www.zavedenieura.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Kdyby vláda dodržela svůj závazek, že na konci letošního roku bude na 1,4 procentech (výdajů na obranu v % k HDP, pozn. Demagog.cz)...

Dne 2. září 2014 tehdejší vládní koalice schválila dohodu s názvem Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky, kde se ve čtvrtém bodě zavázala postupně do roku 2020 navyšovat armádní rozpočet tak, aby v roce 2020 dosáhl výše 1,4 % HDP (.pdf, str. 2).

Pokud jde o vývoj rozpočtu, tak podle poslední zprávy ministerstva obrany o svém rozpočtu je patrný nárůst z 1,01 % HDP v roce 2016 na 1,08 % HDP pro rok 2017. V červnu 2017 znovu potvrdili ministři obrany a financí cíl, kdy v roce 2020 půjde na obranu 1,4 % HDP.