Počátek volební kampaně v souvislostech #vyrokdne

Publikováno 2. května 2017

Oficiálně začíná volební kampaň před volbami do PS. Jaké jsou její (finanční) limity podle novely volebního zákona? A jak to mají v zahraničí?

Dne 2. 5. 2017 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno rozhodnutí o datech voleb do Poslanecké sněmovny, které již dříve stanovil prezident Miloš Zeman na 20. a 21. října 2017. Volební kampaň tímto dnem oficiálně začala. Proto jsme se rozhodli více zaměřit na nová pravidla pro vedení předvolební kampaně a na srovnání s některými evropskými zeměmi.

Podobu volební kampaně upravuje zákon 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, novelizovaný s účinností v lednu 2017. Změny se týkaly právě ustanovení o volební kampani (§ 16), jejího vymezení a financování. Za volební kampaň je podle zákona považováno období od vyhlášení data voleb ve Sbírce zákonů po vyhlášení výsledků voleb, vedením kampaně je pak i agitace v neprospěch kandidáta či strany. Tuto novelu prohlasovala v Poslanecké sněmovně stále ještě vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. 

Z toho vyplývá, že do kampaně se bude počítat i následující plakát hnutí ANO, který reaguje na současnou vládní krizi:


Zdroj: FB Andreje Babiše

Resp. by se počítat měl. Zákon totiž uvádíVolební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.

Zákon zavádí také institut třetí strany, která nekandiduje, ale do kampaně zasahuje. Ta se musí registrovat u nově vzniklého Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a zákon jí stanovuje pravidla pro vedení kampaně. Takovou třetí stranou je například Rekonstrukce státu, která upozorňuje na (ne)plnění protikorupčních slibů jednotlivých politiků.


Zdroj: FB Rekonstrukce státu

Známým příkladem, kdy třetí strana zasáhla do kampaně, jsou prezidentské volby 2013. Těsně před druhým kolem vyšel v deníku Blesk inzerát proti Karlu Schwarzenbergovi. Anonymně a navíc obsahoval lživá tvrzení. To by již nově nemělo být možné. Nutností je nyní i zahrnutí informace o zadavateli či zpracovateli reklamy, předvolební kampaně tedy nemohou být anonymně namířeny proti jiným kandidátům, jak se stávalo v minulosti. Na plakátu Andreje Babiše, kterého umlčují páskou, si můžete označení (byť miniaturního) povšimnout vpravo dole.

Již zmíněný úřad se ovšem bude muset vypořádat v podstatě s novou situací. Kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny je ohraničena limitem 90 milionů a jistě se bude vášnivě debatovat, co tam vlastně patří a co ne. Než si to všechno takříkajíc sedne. Dalším příkladem, který je často zmiňován v souvislosti s možným obejitím zákona, je reklama na Vodňanské kuře ze září 2013 (tedy měsíc před volbami).


V ní vystupuje Andrej Babiš, majitel společnosti Vodňanské kuře, s českou sportovní legendou Jaromírem Jágrem. Babiš, který se v té době ucházel o post poslance v Praze, se takto dostal v blízkosti populární osobnosti do televizního vysílání, ač české politické strany nemohou (na rozdíl třeba od USA) nakupovat v televizích prostor pro svou agitaci. Podobné momenty a příklady, které se v budoucnosti vyskytnou během kampaní, by měl řešit nově vzniklý úřad. Samozřejmě je otázkou, nakolik co posoudí za politickou propagaci dané osoby a co ne. Jak kandidující subjekty, tak i třetí strany budou nově podle zákona limitovány částkou, kterou mohou do kampaně vložit.

Financování kampaní u nás a v Evropě

Obecnému financování českých politických stran jsme se věnovali jako Demagog.cz ve shrnujícím článku. Největšími novinkami je v tomto ohledu zavedení finančních limitů pro kampaně, kontrola zmíněného Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a také specifikace účetnictví a povinnost transparentního účtu. 

A jak fungují předvolební kampaně v jiných evropských zemích? Jednotlivé země si regulují financování politických stran a kampaní různými způsoby a používají odlišné prostředky.

Časté jsou finanční limity na kampaň, které jsou i u nás: třeba na Slovensku (.pdf, str. 1416) činí 3 miliony eur (tedy asi 80 milionů korun) proti našim 90 milionům korun, v jiných zemích - jako např. ve Velké Británii - jsou limity stanoveny podle složitějšího výpočtu před jednotlivými volbami. Polsko (.pdf, str. 1416) pak přepočítává podle počtu voličů (přičemž na jednoho voliče smí strana vydat maximálně 0,82 PLN, výdajový limit je specifický pro každý z volebních výborů a jeho výpočet také závisí na počtu kandidátů registrovaných výborem). 

Limity někde platí i pro výši, jakou může politickému subjektu přispět jednotlivec či organizace. Ve Francii nejsou povoleny žádné dary od právnických osob, dar může poskytnout jen fyzická osoba do výše 7500 eur (200 tisíc korun) za osobu a rok, v případě voleb pak může darovat dalších 4600 eur (123 tisíc). V Polsku mohou být dárci také jen fyzické osoby, a to až do výše 15násobku minimální měsíční mzdy. Třeba Německo výši darů nijak neomezuje.

Různá je také míra transparentnosti darů. Zatímco u nás je v zákoně zakotven transparentní účet, což je obecně současným trendem, v Polsku veškeré dary nebo půjčky musejí být zveřejněny do sedmi dní od jejich nabytí a podrobné detaily těchto příjmů mohou být zveřejněny až ve výroční finanční zprávě - veřejnost, která má zájem na zjištění zdroje financí politických stran, tak nemusí před samotnými volbami získat informace o soukromých zdrojích financování stran. V Rakousku zase větší dary (nad 50 tisíc eur) zveřejňuje Účetní dvůr, kterému musí být hlášeny.

Státy také rozdílně regulují, od koho strany smějí dary získat, konkrétně omezují příliv zahraničních peněz. Rakouské politické strany nebo prezidentští kandidáti mohou získávat dary i od zahraničních donátorů za předpokladu, že je částka finančního příspěvku nižší než 2,5 tis. eur. V Polsku jsou dary ze zahraničí zakázány úplně a darovat může jen fyzická osoba, stejně tak ve Velké Británii nemohou být třetími stranami vstupujícími do kampaně osoby ze zahraničí.

Jako zajímavost dodáváme možnosti odpočtu daru z daní: ve Francii si může soukromá osoba odečíst z daní až 66 % z daru.

Autory dnešního textu jsou Jiří Uhlíř, Petr Dvořák a Lenka Chudomelová.

Líbí se vám naše práce? Podpořte nás a pojďte hlídat politiky s námi!