Čínské investiční fórum #vyrokdne

Na Pražském hradě se v těchto dnech odehrává pod záštitou prezidenta Zemana a premiéra Sobotky akce CHINA INVESTMENT FORUM 2016. Fórum je další událostí, během které je ve veřejné debatě vedena diskuse o vztazích mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou. Při této příležitosti Demagog.cz sumarizuje v rámci nové rubriky #vyrokdne některá fakta, která k těmto vztahům česká politická elita v poslední době vyslovila.

Sobotkovy grafy

Začněme vzájemným obchodem. Premiér Sobotka opakovaně veřejně mluvil o tom, že mezi roky 2013 a 2015 se nám podařilo zvýšit export do Číny. Dodal, že to není žádnou samozřejmostí a připsal tak kredit vládní politice. V Poslanecké sněmovně Bohuslav Sobotka 11. listopadu uvedl: "Jsem rád, že mezi léty 2013 a 2015 došlo k nárůstu našeho exportu do Číny o 8 miliard korun. To znamená, za toto období se náš export do Číny zvýšil o 20 procent. To vůbec není malé a vůbec to ani není samozřejmé číslo. Roste každý rok."

Graf: Export z ČR do Číny.

Data z Českého statistického úřadu (konkrétně Databáze zahraničního obchodu) potvrzují Sobotkovo vyjádření o tom, že mezi lety 2013-2015 náš vývoz do Číny skutečně rostl. Premiér ovšem mluvil rovněž o tom, že to není samozřejmé. Oficiální statistiky však jasně dokládají, že trend nárůstu exportu je dlouhodobější a ani nástup Sobotkova kabinetu jej nijak zvlášť neakceleroval.

Můžeme se také pro srovnání podívat na to, jak tento růst exportu do druhé největší světové ekonomiky, jíž Čína je, vypadá ve srovnání s exportem do členských zemí Evropské unie.

Graf: Export z ČR do zemí EU (modrý) a Číny (červený).

K dané otázce dodejme ještě vyjádření ministra financí, který v Otázkách Václava Moravce 6. listopadu uvedl, že bilance vývozu a dovozu mezi Českou republikou a ČLR je pro nás krajně nevyvážený a to v náš neprospěch. Uvedl, že vývoz tvoří pouhou desetinu toho, co je do České republiky z Číny dopraveno. V tomto jsme mu dali za pravdu, statistiky skutečně danou věc dokládají.

Dodejme, že bilance dovozu/vývozu vůči Číně dosáhla v prvních 7 měsících roku 2016 (aktuální data při ověřování Babišova výroku, nyní jde o hodnotu ještě zápornější) hodnoty minus 215 miliard.

Mimochodem v podhradí, konkrétně v Národním domě na Vinohradech, se dnes koná Česko-Italské ekonomické fórum, které takový veřejný zájem nebudí. Spíše pro zajímavost uveďme, že export České republiky do Itálie je 3krát vyšší než do Číny.

Ještě se krátce zastavme u dalších aspektů vzájemných ekonomických vztahů, které Sobotka v posledních dnech veřejně opakuje. Jde zejména o to, že do České republiky proudí více turistů a také fakt, že se podařilo otevřít 3 nové letecké linky mezi ČR a ČLR. K zesílení turistického zájmu se Sobotka vyjádřil např. na svém Twitteru. Je třeba mu dát zapravdu v tom, že čínských turistů skutečně přibývá.

Jím publikovaný graf je ovšem nekorektní v tom, že podhodnocuje stav roku 2013 a nadhodnocuje rok loňský. Reálně je nárůst asi dvoutřetinový, což je sice pozitivní, nicméně Sobotka si další třetinu k tomuto přidává. Vzhledem k tomu, že premiér mluví o nově otvíraných leteckých spojeních, dalo by se s jistou mírou nadsázky hovořit o tom, že mu ve vzduchu lítá asi 35 tisíc čínských turistů.

Data ČSÚ uvádějí následující:

Rok201320142015Počet turistů z Číny174 263211 014

288 630

Čísla ke konci 3. čtvrtletí letošního roku udávají počet 270 070 turistů, rok 2016 tedy opět zaznamená nárůst. Kolik přesně hostů z Číny do Česka dorazí, nevíme, na konečné číslo si musíme počkat do konce roku. Panu premiérovi jsme si dovolili jeho graf poněkud poupravit.

Již jsme zmínili, že sílící proud čínských turistů k nám může proudit novými leteckými linkami, o čemž Sobotka také často mluví. Tento fakt popisuje korektně. Dne 23. září 2015 zahájila čínská letecká společnost Hainan Airlines provoz na nové lince mezi Prahou a Pekingem. Jedná se o první přímé letecké spojení do Číny. Druhý přímý letecký spoj, mezi Prahou a Šanghají, byl zahájen čínskou leteckou společností China Eastern Airlines 23. 6. 2016. Třetí, a zatím poslední přímá linka spojující Českou republiku a Čínu, tentokrát do města Chengdu (též Čcheng-tu), byla zahájena čínskou leteckou společností Sichuan Airlines 12. 8. 2016.

Zemanovy investice

Velkou otázkou, která je ve vztazích s Čínou řešena, je míra čínských investic v České republice. Předně uveďme, že strany Číny (resp. společnosti CEFC) nejde přímo o investice ve smyslu, tvorby nových pracovních míst např. v nově budovaných podnicích. CEFC se soustředí prozatím na nákup podílů ve stávajících firmách jako třeba letecké společnosti Travel Service, Pivovarech Lobkowicz, fotbalové Slavii atd. a také na nákup nemovitostí. Miloš Zeman se v Partii TV Prima 23. října vyslovil k čínským investicím následovně.

Sama společnost CEFC spočítala v předvečer Čínského investičního fóra své dosavadní "investice" na zhruba 23 miliard s tím, že dalších 30 miliard má následovat v roce 2017. Zemanovy informace tedy vyvrátila sama společnost. Není jistě nezajímavé, že "čínské investice" se v tomto případě překrývají s nákupy jedné konkrétní finanční skupiny. Dodejme, že mezi připravovanými investicemi CEFC sama uvádí, že jde opět o nákup nemovitostí (komplex Florentinum), navýšení podílu v J&T Finance Group a kompletní ovládnutí fotbalové Slavie.

Ministr Babiš k těmto nákupům již ve zmíněných Otázkách Václava Moravce, kde mimochodem vyjevil, že jeho dalajláma je Michael Bloomberg, uvedl: "Ty peníze oni (CEFC — pozn. Demagog.cz) akvírují. Oni nakupují podíly ve firmách od českých podnikatelů, kteří dostávají ty peníze a my jako stát z toho nemáme nic." Tento jeho výrok jsme hodnotili jako pravdivý.

Závěrem se ještě krátce zastavme u dalších českých politiků, kteří se k Číně vyjadřovali a jejichž výroky jsme analyzovali. Ministr Chovanec např. uvedl, že ani pravicové vlády nezpochybnily politiku jedné Číny, což je pravdou. Stejně tak je fakt, což uvedl Petr Gazdík, že čínské investice nedosahují výšky investic z Tchaj-wanu či Japonska.