Podle textu facebookového příspěvku komplexní analýza zjistila, že „očkování je dominantním rizikovým faktorem“ vzniku autismu. Autor upřesňuje, že tato tvrzení přináší zpráva McCulloughovy nadace. Zároveň přidává odkaz na titulek článku z webu Infovojna, který zprávu označuje za vědeckou „studii“. V tomto článku pak lze najít přímý odkaz na „studii“ s názvem Determinanty poruch autistického spektra, kterou na portálu Zenodo na konci října 2025 zveřejnila McCulloughova nadace. Jako autoři jsou pod ní podepsaní např. Andrew Wakefield a Peter McCullough.
Citovaná zpráva neprošla recenzním řízením
McCulloughova nadace uvádí, že její zpráva z října 2025 přezkoumává faktory, které způsobují nebo ovlivňují autismus. Autoři dospěli k závěru, že poruchy autistického spektra jsou způsobeny více faktory, přičemž „nejvýznamnějším modifikovatelným rizikovým faktorem“ je právě očkování v raném dětském věku (.pdf, str. 3).
Zpráva nebyla zveřejněna v odborném časopise, ale pouze na platformě Zenodo. Uvedený portál slouží vědcům ke sdílení informací o výzkumech, které teprve čekají na to, jestli úspěšně projdou tzv. recenzním řízením v některém z vědeckých žurnálů. Samotná platforma Zenodo toto řízení neprovádí. Během recenzního řízení (peer review) článek po odborné i formální stránce obvykle posuzují nejméně dva recenzenti, kteří by měli být experty v dané oblasti. Až na základě jednotlivých recenzí pak editor odborného časopisu rozhoduje, jestli žurnál článek zveřejní. Právě této kontrole se tak článek McCulloughovy nadace zatím vyhnul.
Souběh událostí, nebo příčinná souvislost?
Zpráva McCulloughovy nadace prezentuje grafy (.pdf, str. 11) ukazující nárůst počtu dávek vakcín v průběhu času vedle nárůstu počtu případů autismu. To je ale příklad falešné, nebo také nepravé korelace (.pdf, str. 6). Ta označuje situace, kdy dva jevy, které spolu zdánlivě souvisí, mezi sebou nemají příčinný vztah. Je to podobné, jako tvrdit, že nárůst prodeje biopotravin způsobuje nárůst počtu případů autismu jen proto, že rostly paralelně v průběhu stejných desetiletí.
K obavám z očkování přispívá i skutečnost, že autismus bývá dětem diagnostikován ve stejném věku, kdy dochází k aplikaci dětských očkování (.pdf, str. 6). Kritici očkování tak tuto časovou souvislost často chápou právě jako příčinnou souvislost.
Zpráva má podobu metaanalýzy a analyzuje celkem 136 studií, které se možným vztahem mezi autismem a očkováním zabývaly (.pdf, str. 3, 51). Autoři tvrdí, že 107 studií „vyvozuje“ možnou souvislost vakcinace a autismu či jiných neurovývojových poruch. Mezi ně ale zpráva zařazuje i studie, které takto své závěry neformulovaly. Jde například o studii (.pdf, str. 23), která zkoumala pouze názory rodičů, nebo studii (.pdf, str. 25) zabývající se tím, jak děti už trpící autismem reagují na podání očkování.
Dvanáct studií podle autorů zprávy srovnávalo očkované a neočkované děti a prokázalo, že u neočkovaných dětí je výrazně nižší riziko neuropsychiatrických poruch, jako je autismus (.pdf, str. 3). I tento výběr je však problematický. Nejméně v jednom případě šlo o studii (.pdf, str. 37–39), která sice vyšla v odborném časopise, později ji ale žurnál stáhl kvůli nesrovnalostem v datech. V několika dalších případech se zpráva také opírá o studie (.pdf, str. 38–39), které jejich autoři sami zveřejnili na internetu (.pdf), ale nepublikoval je žádný odborný časopis. Jiná citovaná studie (.pdf, str. 39) zase vyšla jen v pochybném časopise, který už několikrát publikoval práce, jež jiné časopisy stáhly nebo odmítly kvůli nepodloženosti závěrů.
Příčinná souvislost prokázána není
Tvrzení, že očkování způsobuje autismus, se šíří dlouhodobě (.pdf, str. 2). Jak ale upozorňuje český Státní ústav pro kontrolu léčiv (.pdf, str. 2–3) nebo Světová zdravotnická organizace (WHO), odborné studie dosud neprokázaly, že vakcíny nebo jejich složky vznik autismu skutečně zapříčiňují. Stejně mluví například přehled serveru Science Feedback, který se zaměřuje na ověřování informací o otázkách týkajících se zdraví a dalších oblastí.
Otec strachu z vakcín
Tvrzení, podle kterého očkování vede ke vzniku autismu, jako první rozšířil britský lékař Andrew Wakefield. V roce 1998 zveřejnil v lékařském časopise Lancet studii, která se zabývala 12 případy dětí s vývojovými poruchami a střevními problémy a zmiňovala, že tyto děti byly očkovány MMR vakcínou (vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám). Text studie sám uváděl, že studie souvislost mezi očkováním MMR vakcínou a autismem neprokázala, v závěru se dokument ale odkazoval na to, že „podle tvrzení rodičů dětí“ byl u většiny dětí nástup autismu spojen s očkováním. Právě toto naznačení, že příčinná souvislost existuje, a pozdější Wakefieldova vyjádření u veřejnosti rozdmýchaly nekončící strach z očkování dětí.
V roce 2004 investigativní novinář Brian Deer upozornil na to, že si Wakefielda dva roky před zahájením studie najal právník, který hledal důkazy proti výrobcům vakcín. Uvedený advokát zastupoval rodiče, kteří věřili, že jejich dětem ublížila právě MMR vakcína. V roce 2009 Deer také odhalil, že některá data ve Wakefieldově studii byla zmanipulovaná – podle nemocničních záznamů se problém dětí objevily jindy, než tvrdil Wakefield, v některých případech už před očkováním. V důsledku těchto a dalších zjištění časopis Lancet celou studii nakonec stáhl a Wakefield byl vyloučen z britské lékařské komory.
Mezi rozsáhlé studie, podle nichž tento příčinný vztah neexistuje, patří například americká studie z roku 2015, která zkoumala výskyt autismu po očkování MMR vakcínou u téměř 100 tisíc dětí. Souvislost neprokázal ani podobně zaměřený výzkum dánských vědců z roku 2019, kterého se zúčastnilo přes 650 tisíc dětí.
Kromě samotných MMR vakcín kritici dětského očkování často označují za příčinu rozvoje autismu také vakcíny obsahující hliníkové adjuvanty (látky zvyšující nebo upravující účinek očkování), konzervační látku thiomersal nebo nashromážděný účinek příliš mnoha dávek vakcín.
Vlivu vakcín, které obsahují hliníkové adjuvanty, se naposledy věnovala studie dánských vědců vydaná v létě 2025. Její autoři sledovali 1,2 milionu dánských dětí narozených mezi lety 1997 a 2018, u očkovaných dětí ale zvýšené riziko vzniku autismu nezjistili.
Thiomersal používaný ve vakcínách může sice u některých lidí způsobit alergickou reakci, podle WHO ale neexistují důkazy o tom, že by způsoboval závažné zdravotní komplikace. Podle studie dánských vědců z roku 2003, která zkoumala děti očkované mezi lety 1971 a 2000, po odstranění thiomersalu z vakcín počet případů autismu dále rostl. Studie tedy neprokázala existenci přímé příčinné souvislosti mezi thiomersalem a vznikem autismu.
Thiomersal obsahuje tzv. ethylrtuť, která se z organismu poměrně rychle vylučuje a v těle se nehromadí tak, jako nebezpečnější methylrtuť. Ačkoliv jsou vlastnosti těchto dvou látek odlišné, v 90. letech se v některých zemích objevily obavy z používání thiomersalu, které vycházely právě z dat o toxicitě methylrtuti. Zároveň vznikly celosvětové snahy o snížení množství rtuti, kterému jsou lidé vystaveni, a od používání thiomersalu se tak nakonec z preventivních důvodů začalo ustupovat. Thiomersal tak v současnosti neobsahuje ani žádná z vakcín používaných v ČR.
Prokázána nebyla například ani teorie „příliš mnoha dávek“, která tvrdí, že vysoký počet vakcín vede k nežádoucí imunitní reakci. Studie provedená výzkumníky z amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v roce 2013 zjistila, že neexistuje vztah mezi mírou protilátek generovaných různými vakcínami a rizikem vzniku autismu.
Autoři zprávy
Mezi spoluautory zprávy, na kterou se odkazuje námi ověřovaný příspěvek, patří Andrew Wakefield, který kvůli nesrovnalostem ve své studii z roku 1998 přišel o profesní licenci. Další ze spoluautorů, internista a kardiolog Peter A. McCullough, v minulosti opakovaně šířil nepravdivé informace například o vakcínách proti covidu-19 a také ztratil licenci. V minulosti byl mj. spoluautorem studie o očkování proti covidu-19, kterou zavedené žurnály odmítly vydat kvůli nepodloženosti jejích závěrů. McCullough je také prezidentem nadace, která spolufinancovala (.pdf, str. 51) danou zprávu, přestože dokument tvrdí, že autoři údajně nejsou ve střetu zájmů (.pdf, str. 51).
Zprávu spolufinancovala (.pdf, str. 51) také nadace Bia-Echo, americká nezisková organizace založená a vedená Nicole Shanahan. Shanahan, která má dítě trpící autismem, v minulosti ve svých vyjádřeních spojovala dětskou vakcinaci právě se vznikem autismu. V roce 2024 kandidovala na post viceprezidentky USA po boku současného amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., který sám opakovaně vystupuje proti očkování.
Závěr
Facebookový příspěvek cituje zprávu McCulloughovy nadace z října 2025 a tvrdí, že „očkování je dominantním rizikovým faktorem“ vzniku autismu. Příspěvek však pomíjí, že studie nevyšla v recenzovaném časopise a neprošla recenzním řízením.
Studie má přitom řadu zjevných vad viditelných i laickou veřejností: vychází z některých nerecenzovaných studií včetně studie, která byla publikována, ale stažena, a u řady citovaných prací si vymýšlí závěry, které původní autoři vůbec neuváděli.
Tvrzení, že očkování způsobuje autismus, se šíří dlouhodobě. Světová zdravotnická organizace (WHO) i český Státní ústav pro kontrolu léčiv upozorňují, že odborné studie dosud neprokázaly příčinnou souvislost mezi očkováním a vznikem poruch autistického spektra.
V rámci naší spolupráce s Facebookem jsme proto příspěvek označili pro chybějící kontext.
