Michal Babák

Výrok Michala Babáka hodnotíme na základě dohledaných informací jako zavádějící, neboť pravdivá je pouze část výroku, ve které se hovoří o pozici marketingového ředitele. Na osobních stránkách poslance Václava Kubaty nalezneme jeho životopis včetně pracovních zkušeností. Dozvíme se tak, že pan Kubata pracoval jako ředitel úseku marketingu v České spořitelně a.s. v letech 2001 až 2009. O práci v Rakousku pro ERSTE se však tento životopis nezmiňuje. Jelikož se nám nepovedlo najít ani žádné informace o tomto pracovním poměru, považujeme tuto část výroku za nepravdivou.

Poslanec Babák hovoří o smlouvě (.pdf) mezi Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem práce a sociálních věcí na straně jedné, a Českou spořitelnou na straně druhé ve věci

"Zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů" lapidárně nazývanou "smlouva o sKartách".

Zmíněná smlouva byla skutečně za MPSV podepsána tehdejším I. náměstkem ministra Šiškou a za Českou spořitelnu předsedou představenstva Ing. Kysilkou (jehož jméno ve výroku poslanec Babák komolí) a místopředsedou představenstva Mgr. Baranem.

V bodě 12.1.7 této smlouvy (.pdf) je uvedeno :

"Ministerstvo bere na vědomí, že ČS při uzavírání této Smlouvy vycházela v dobré víře z Ministerstvem poskytnutých informací, že prostřednictvím Systému administrace dávek má být provedena výplata alespoň 98% objemu všech Dávek vyplacených v České republice s výjimkou Dávek vyplacených v souvislosti s živelnými pohromami..." Na základě výše zmíněných skutečností tedy hodnotíme výrok poslance Babáka jako pravdivý.

Poslanecká sněmovna se skutečně nedávno vyjádřila k projektu tzv. s-Karet negativně.

V usnesení (.doc) dolní komory č. 1 598 poslanci žádají vládu, aby jednak připravila legislativní návrhy, které by zamezily používání s-Karet a rovněž požadují zastavení distribuce těchto karet.

Český právní řád pak nezná pojem podřízenosti vlády sněmovně, dá se pouze hovořit o vládní odpovědnosti, a to na základě čl. 68, odst. 1) Ústavy ČR. Rovněž není jasné, zda toto znamená, že usnesení zákonodárného sboru jsou pro exekutivu skutečně závazná (zvlášť, když jsou formulována v podobě, kdy parlament vládu "žádá", jako v tomto případě). Kateřina Klasnová sice tvrdí, že tomu tak je, v minulosti ovšem premiér usnesení sněmovny nerespektoval, když např. odmítl v roce 2011 odvolat z postu ministra Alexandra Vondru.

Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme pouze první část výroku. Ta odpovídá veřejně dostupným zdrojům a výrok je tedy pravdivý.