K uzavřenívelvyslanectví v Kolumbii na základě rozhodnutí vlády ČR došlo na podzim roku 2010.

Už v březnu roku 2012 zde ovšem Česká republika otevřela tři nové honorární konzuláty: v metropoli Bogotě a městech Bucaramanga a Cali. Rychlost tohoto obratu v politice Ministerstva zahraničí komentoval pro Český rozhlas bývalý velvyslanec v Kolumbii – Mnislav Zelený. Podle něj bylo zrušení tamní české ambasády před dvěma lety neuváženým krokem nové vlády s Karlem Schwarzenbergem jako ministrem zahraničí.

Mezi uzavřením a otevřením zastupitelských úřadů v Kolumbii byly tedy pouze dva roky a informace získané z webu Ministerstva zahraničí tak potvrzují pravdivost tvrzení Václava Moravce.

Výčet zrušených i založených velvyslanectví odpovídá údajům z Ministerstva zahraničních věcí a usnesení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda skutečně 25. srpna 2010 rozhodla (.pdf), že budou do konce ledna následujícího roku zrušena velvyslanectví v konžské Kinshase, venezuelském Caracasu, keňském Nairobi, jemenském San'á a kostarickém San José. Ambasády byly poté k 1. únoru 2011 uzavřeny.

Následně byla v letech 2012 a 2013 založena velvyslanectví v Jerevanu, Yangonu (Rangúnu), Bogotě, Dakaru, Phnompenhu, Dauhá, Podgorici a zavřena a znovuotevřena byla ambasáda v Lucemburku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle dostupných zdrojů byly v minulosti zrušené ambasády nabídnuty k prodeji.

V lednu 2011 byl uzavřen generální konzulát v indické Bombaji a ambasády v Keni, Kongu, Jemenu, Kostarice a Venezuele. Podle serveru aktuálně.cz byly tyto i další budovy MVZ po neúspěšných pokusech o pronájem určeny k prodeji. "Po letech, kdy ministerstvo majetek drželo, si nechalo udělat analýzu a ukázalo se, že to stojí obrovské peníze," uvedl bývalý mluvčí Ministerstva zahraničí Vít Kolář.

Movitý i nemovitý majetek, který Ministerstvo zahraničních věcí v současnosti nabízí k prodeji, je k dispozici na jeho stránkách.

Postup jmenování velvyslanců je detailně rozebrán na webu Pražského hradu. O tom, že vláda 6. února 2013 schválila jmenování velvyslanců navržených tehdejším ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, informoval snad veškerý tuzemský tisk, pro ukázku přikládáme článek Lidových novin. Jindřich Forejt byl tedy vládou schválen. Protokolář Forejt však záhy potvrdil již dříve zmiňovanou spekulaci, že na místo velvyslance nenastoupí, ale zůstane ve svém úřadu. MZV reagovalo prohlášením, že do budoucna navrhne kandidáta nového.

Pavel Vošalík tak nadále zůstává velvyslancem nad rámec obvyklé doby čtyř let, ačkoliv de facto již mělo dojít k jeho nahrazení. Tato situace tedy doposud, jak upozorňuje Václav Moravec, není vyřešena, výrok je tedy pravdivý.

Podle dostupných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt se prokazoval, že má vystudované dvě vysoké školy – Právnickou fakultu UK a mnichovské Ludwig-Maxmilians Universität.

Právnickou fakultu na naší nejstarší univerzitě skutečně studoval, ale pouze 2 roky a studia zanechal.

Mluvčí mnichovské vysoké školy uvedla, že Forejt ke studiu nebyl ani připuštěn.

Forejt, který pracuje také jako lektor etikety v agentuře Aktuální paragrafy, používal titul JUDr.

V současnosti v referencích lektorů agentury Forejt již tento titul postrádá.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok moderátora Moravce jako pravdivý.

V rozhovoru z 23. ledna 2014 pro internetový server iDNES.cz Lubomír Zaorálek na otázku přijetí eura v České republice uvedl: " Přál bych si, aby to bylo předmětem koaličních debat a abychom dali co nejpřesnější formulaci do programového prohlášení vlády ". V tištěné podobě Mladé Fronty DNES se tento rozhovor neobjevil, přesto na základě blízkosti těchto dvou médií hodnotíme výrok jako pravdivý.