Demagog.cz

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová (ODS)

  • 11
  • 0
  • 1
  • 0

Výroky

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

My se musíme na to podívat ne, že to je otázka této vlády, ale vysoká nezaměstnanost je problém ekonomické krize a my jsme již předloni říkali, že ten problém se nezaměstnaností bude nejenom v roce 2014, ale ty predikce byly i rok 2015, což se v podstatě promítlo v lednu, kdy historicky byla nejvyšší nezaměstnanost. Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

Výhled na míru nezaměstnanosti v letech 2014 a 2015 byl zpracován například ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2014 a 2015 (.pdf), ve kterém je predikováno, že v roce 2012 stoupne nezaměstnanost na 7 %, v letech 2013 a 2014 dosáhne hodnoty mírně nad 7 % a v roce 2015 se vrátí mírně pod úroveň nezaměstnanosti v roce 2012 (graf 9, str. 19).

Dle měsíčního přehledu (.zip, soubor 2. Nez 2012_2014) podílu nezaměstnaných, vydávaného Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo dosaženo podílu nezaměstnaných ve výši 8,6 % v lednu 2014, což byla nejvyšší měsíční hodnota od roku 2012. V absolutním vyjádření se jednalo o 629,3 tis. nezaměstnaných, což překonalo nejvyšší počty v prosinci a únoru roku 2013 - 596,8 tis., resp. 593,7 tis. nezaměstnaných.

Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9 %. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

Protože aktivní politika zaměstnanosti je v rozpočtu rozdělena na aktivní politiku zaměstnanosti a zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. My jsme byli jediní, kteří už na výboru pro sociální politiku a pak ve sněmovně žádali, aby se nesnižovaly částky například u příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a byly dodrženy částky z roku minulého. My jsme byli ti, kteří chtěli, aby se aktivní politika zaměstnanosti udržela například jako právě v rozpočtu z roku 2013. Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

Zákon č. 504/2012 Sb. o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, s.12)

Zákon č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 (pdf, s.12)

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (Kč)

5 435 869 000

4 589 818 750

Výdaje na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (Kč)

3 713 000 000

3 600 000 000

Z výše uvedené tabulky je patrné, že rozpočtované výdaje jak na státní politiku zaměstnanosti, tak na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, byly pro rok 2014 oproti roku 2013 sníženy. Ve schváleném zákoně o státním rozpočtu na rok 2014 jsou u obou kapitol uvedené stejné částky jako v původním návrhu tohoto zákona. V průběhu projednávání zákona tedy nakonec nedošlo k přijetí žádných pozměňovacích návrhů.

Dle záznamu (.doc) z jednání Výboru pro sociální politiku, na kterém byla projednávána kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí státního rozpočtu na rok 2014 a které se konalo dne 11. prosince 2013, nevyjádřili zástupci ODS konkrétní výhrady ke snižování obou částek. Poslanec Beznoska z ODS z jednání stáhl svůj návrh a uvedl, že jej předloží až při jednání na plénu Poslanecké sněmovny. Uvedený návrh není možné dohledat.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na plénu ve druhém čtení navrhli prostřednictvím pozměňovacích návrhů (.pdf) celkem dva poslanci navýšení výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Byly podány dva identické pozměňovací návrhy na zvýšení kapitoly o 113 milionů korun. Oba návrhy pocházely od ODS, jmenovitě od poslanců Beznosky a Stanjury (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4 a s. 2 oddíl B/7 dokumentu). Pokud by došlo k jejich přijetí, zachovaly by se výdaje na tuto kapitolu ve stejné výši jako v roce 2013. První polovina výroku je tedy dle dostupných zdrojů pravdivá.

V případě kapitoly výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti byly podány celkem čtyři pozměňovací návrhy - poslanec Beznoska z ODS navrhl zvýšení výdajů na státní politiku zaměstnanosti o cca 310 milionů korun (viz příloha 2, s. 2, oddíl B/7 dokumentu), poslanec Stanjura (taktéž z ODS) přišel s identickým návrhem (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4), poslankyně Pecková za TOP09 s návrhem na zvýšení o cca 850 milionů korun (viz příloha 2, s. 4, oddíl B/12) a poslanec Radim Fiala za hnutí Úsvit navrhl zvýšení o 500 milionů korun (viz příloha 2, s. 6, oddíl B/22). Pokud by byl přijat návrh ODS, v kapitole by sice došlo k navýšení, ale konečná částka by nedosahovala úrovně z roku 2013.

Poslanci za ODS tedy skutečně jako jediní navrhovali zvýšení položky výdajů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Navrhovali také zvýšení položky na aktivní politiku zaměstnanosti, v tomto případě ale nebyli jediní a jejich návrh nevyrovnával snížení oproti roku 2013. Proto hodnotíme výrok Lenky Kohoutové jako zavádějící.

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

(...) v roce 2012 bylo rozpočtováno něco (na aktivní politiku zaměstnanosti, pozn. demagog.cz), co ale potom z těch peněz právě Drábkovo ministerstvo nebo Drábkovo vedení vzalo na hašení problémů jiných. Takže ano, nečerpalo se dobře. Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

Dle odvětvového rozklikávacího rozpočtu pro kapitolu 313 (Ministerstvo práce a sociálních věcí) byly v roce 2012 navrženy výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) ve výši 6 098 786 tis. Kč, po změnách v rozpočtu byla tato částka snížena na 5 492 941 tis. Kč. Skutečné výdaje v tomto roce dosáhly hodnoty 2 595 621 tis. Kč (shrnuto v Tabulce č. 1), což odpovídá 42,56 % (navržené výdaje), resp. 47,25 % (výdaje po změnách). V rámci návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2012 (.pdf, str. 110-110, dle číslování v rámci kapitoly str. 73-74) je výše zmíněná změna rozpočtu o 605,8 mil. Kč uvedena ve prospěch neinvestičních nedávkových transferů. Samotné čerpání bylo zároveň nižší oproti roku 2011 o 32 % (v absolutním vyjádření o 1,2 mld. Kč).

Tabulka č. 1: Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2012

Navržené výdaje na APZNavržené výdaje na APZ po změnách státního rozpočtuSkutečné výdajeVýdaje za rok 2012 (v tis. Kč)6 098 7865 492 9412 595 621

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

Václav MORAVEC: Promiňte, vy jste zpochybnila moji tezi, že se tam neškrtalo. Já vám říkám, že ty peníze byly nižší. Lenka KOHOUTOVÁ: To já vůbec neříkám, ale to bylo v roce 2012. Ano, ale v roce 2012. V roce 2013 ta částka byla asi 5,4 miliardy. Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož rozpočet na minulý rok skutečně počítal se zmiňovanou částkou, nicméně díky absenci závěrečného účtu nelze jednoznačně prohlásit, kolik prostředků bylo skutečně utraceno.

Podle státního rozpočtu (.pdf) pro rok 2012 (kapitola 313: Ministerstvo práce a sociálních věcí) byla skutečně v roce 2012 snížena po změnách celková suma přidělená na Aktivní politiku zaměstnanosti z celkové výše 6 098 786 000 Kč na 5 492 941 000 Kč. Částka přiřazena (.pdf) pro tuto Aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2011 byla 6 305 337 000 Kč (po změnách 6 196 156 000 Kč). V roce 2013 pak podle státního rozpočtu (.pdf) bylo na Aktivní politiku zaměstnanosti přiděleno 5 435 869 000 Kč, což odpovídá zaokrouhlené částce zmíněné Lenkou Kohoutovou. Vzhledem k chybějícímu závěrečnému účtu za rok 2013 ale dáváme Lence Kohoutové pravdu s výhradou.

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

Není ani z roku 2012, ani z roku 2013 závěrečný účet, tak vám nemůžu říct přesně, jak to je úplně na korunu Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

Při vyhledávání na stránkách Ministerstva financí skutečně Státní závěrečný účet pro roky 2012 a 2013 zatím nejsou k dispozici. Pro úplnost ale dodáváme, že přinejmenším pro rok 2012 existuje Návrh (.pdf) státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012, kde se o Aktivní politice hovoří například na stranách 98, 110, 353 a 576. V případě posledních dvou jmenovaných stran se jedná o tabulky (Souhrn výdajů státního rozpočtu podle funkčního členění a Plnění závazných ukazatelů: Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí), které již zmiňují podrobné částky. Projednávání sněmovního tisku návrhu bylo ukončeno s koncem volebního období, nicméně například na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se s těmito podrobnými čísly operuje (viz rozpočet (.pdf) za rok 2012).

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

(...) tato vláda teď mění zákon o zaměstnanosti, což je ještě z naší dílny z Nečasovy vlády a vrací statut osoby zdravotně znevýhodněné, protože to je velká pomoc, to jsou lidé, kteří mají takzvaný nutný stupeň invalidity, neberou invalidní důchod, ale zůstávají v dlouhodobé nezaměstnanosti. Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

Novela zákona o zaměstnanosti Miroslava Drábka z roku 2011 fakticky zrušila (přechodné ustanovení č.4 z č.367/2011) status osoby zdravotně znevýhodněné. Respektive osoby, kterým byl tento statut již dříve uznán, jej mohly používat pouze do začátku roku 2015. V rámci této změny jsou pak všichni lidé, kteří původně užívali statutu osoby zdravotně znevýhodněné, převedeni pod statut osob se zdravotním postižením.

Vláda pak skutečně v lednu tohoto roku předložila novelu zákona o zaměstnanosti, která je nyní ve fázi projednání výbory (Výbor pro sociální politiku Sněmovny zákon prozatím neprojednal).

Novela konkrétně uvádí, že v § 67 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) nebo b)."

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

Ale to já jsem byla, víte, že já jsem dlouhodobě tento problém (Drábkův postup na Úřadech práce, pozn. demagog.cz) kritizovala a byla jsem jakože v koalici opozičník, protože to jsou věci, se kterými já jsem se vůbec nemohla smířit právě jako ten člověk, který mnoho let pracoval s lidmi ohroženi sociálním vyloučením, stejně tak jako s lidmi se zdravotním postižením. Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

Lenka Kohoutová skutečně kritizovala činnost MPSV za Nečasovy vlády, kdy například úsporné plány ministra Drábka označovala za nereálné a poukazovala na nefunkčnost systému na výplatu sociálních dávek. Dále kritizovala netransparentnost jeho výběru a upozorňovala na problémy s financováním sociálních služeb, což je obor, s kterým má zkušenosti i jako zakladatelka a předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

Například při diskusi se zaměstnavateli z řad zdravotně postižených, kdy také vloni, ale byla sice zvýšena mzda na osm tisíc, ale když byla mzda zvýšena na 8,5 tisíce, tak u lidí se zdravotním postižením nebyla zvýšena. Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

K navýšení minimální mzdy došlo Nařízením vlády ze dne 16. července 2013, kterým se změnilo původní Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Výše základní sazby minimální mzdy skutečně vzrostla (účinností dnem 1. srpna 2013) na částku 8 500 Kč. Avšak sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance (tedy propro poživatele invalidních důchodů) byla ponechána na částce 8 000 Kč. Více o problematice najdete např. na serveru mesec.cz či pravniradce.ihned.cz.

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

Například Švédové ji nemají (minimální mzdu, pozn. demagog.cz). Nemají všechny státy. Ano. Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Švédsko je skutečně jednou ze zemí (údaje Eurostatu z ledna 2014), které minimální mzdu nemají. Mezi členskými zeměmi EU, kde "zákonná" minimální mzda taktéž absentuje, patří také Dánsko, Itálie, Rakousko a Finsko. "V těchto zemích jsou výše minimálních mezd určeny buďto jednáním mezi sociálními partnery na úrovni podniků, popř. na individuální úrovni. Často jsou také užívány tzv. sektorové dohody, které jsou často aplikovány na všechny zaměstnance, což představuje de facto (v praxi) minimální mzdy." (cit. Eurostat 2014)

Pro ilustraci problematiky "minimálních mezd" viz tato mapa vycházející opět z dat Eurostatu:

Lenka Kohoutová

Lenka Kohoutová

Já jsem to, jak je prokazatelné, že jsem byla ten, kdo říkal, že toto nic dobrého nepřinese, odtržení od sociální práce od obcí a paní ředitelka to tam v tom spotu také zmiňuje, že sociální práce má být co nejblíže občanovi, takže ta obec odpovídá. Otázky Václava Moravce, 6. dubna 2014

Lenka Kohoutová v článku pro Parlamentní listy dne 6.3.2014 prohlásila:

"Ukazuje se, že bylo chybou sociální práci předávat z obcí směrem k úřadům práce. Nikdy nebudou dělat sociální práci tzv. na ulici, tady bych viděla nutnou diskuzi nad tím, zda sociální práci, včetně šetření a rozhodování nepřenést zpět na obec. Výpočet a výplata dávek může zůstat na úřadech práce."

V tomto její názor koresponduje s názorem generální ředitelky Úřadu práce Marie Bílkové. Marie Bílková jednala s předsedou Svazu měst a obcí ČR Danem Jiránkem o možnosti, že by obce mohly rozhodovat o tom, zda má konkrétní žadatel nárok na dávku. Tím by došlo k Úřadu práce k zjednodušení jejich práce a o výplatu dávek by se mohli starat přímo ti, kteří mají k žadatelům nejblíže.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.