Martin Maleček

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat celkovou výši dluhu Jihomoravského kraje.

České noviny publikovali v červnu tohoto roku výsledky analýzy společnosti Czech Credit Bureau, která hospodaření krajů s výjimkou Prahy monitoruje. Podle této zprávy byl dluh za rok 2015 v Jihomoravském kraji 2,6 miliardy korun. Novější data můžeme nalézt na stránkách monintor.statnipokladna.cz, kde se informuje o dlouhodobých závazcích ve výši 2 718 759 tis. Kč, což ovšem nemusí nutně tvořit celkový dluh kraje. Z toho důvodu výrok nedokážeme plnohodnotně potvrdit ani vyvrátit.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože rozpočtový výhled (.doc, str. 27) Jihomoravského kraje taková čísla nedokládá. Najdeme zde pouze vývoj tzv. dluhové služby, tedy finančních prostředků nutných k obsluze dluhu.

Jak uvádí tabulková část (.xlsx, tab. č. 9), na kterou rozpočtový výhled odkazuje, tato dluhová služba zahrnuje splátky jistin úvěrů a jejich úroků, které Jihomoravský kraj má. I když byl ukazatel dluhové služby zřízený pro kraje s cílem regulovat jejich dluhy, neříká nám nic o tom, zda celkový dluh kraje bude růst tempem, jaké Maleček uvádí.

Nejedná se tedy o růst zadlužení o 300 milionů ročně (dodejme, že samotná kvantifikace také není přesná), dokument takové číslo neuvádí. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Martin Maleček hovoří v kontextu klesající obliby učňovských oborů. Jedním z aspektů, který podle něj ovlivňuje situaci v učňovském školstvím, je klesající podíl úspěšně zakončených studií těchto oborů. To podle něj následně vede ke snížení jejich atraktivity. Martin Maleček uvádí informaci z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2016–2020.

Údaj 65 % vyjadřuje podíl žáků, kteří obor úspěšně absolvují s výučním listem, k počtu žáků, kteří byli do daného ročníku přijati.

Jak vyplývá z tohoto dokumentu (.pdf, bod A.4.3.4, str. 22), podíl byl ve školním roce 2015/2016 mírně pod 65 %, a sice 63,29 %. Celkový trend je klesající, což znamená, že úspěšnost ukončení studia se stále snižuje. Výrok Martina Malečka je tedy pravdivý.

Výrok Martina Malečka obsahuje údaje, které nejsou veřejně dostupné. Dále však také směšuje některé údaje, které dostupné jsou. Závěrem je pak tvrzení, jež nelze z naší pozice fakticky doložit, tedy zda škola Gemini má problém s odlivem studentů a zda jí proto kraj opravdu hrozí zrušením, pokud nebude naplněná.

Střední škola Gemini dle Výroční zprávy (.pdf, str. 5) pro rok 2014/2015 přijala na obor Veřejnoprávní činnost 11 žáků ze 14 přihlášených, na obor Gastronomie 11 žáků z 13 přihlášených a na obor Prodavač 12 žáků ze 13 přihlášených.

O rok dříve přijala (.pdf, str. 5) škola na obor Veřejnoprávní činnost 14 žáků, Gastronomie 12 žáků a Prodavač 12 žáků.

Dle těchto dat se tedy nezdá, že by škola Gemini trpěla náhlým odlivem studentů.

Ve školním roce (.pdf, str. 27) 2011/2012 bylo v Jihomoravském kraji individuálně integrováno 71 studentů středních a vyšších odborných škol. V tomto údaji má tedy Maleček pravdu.

Pro školní rok 2015/2016 nejsou data o počtu integrovaných studentů středních a vyšších odborných škol dostupná. Avšak počty žáků středních škol se speciálními vzdělávacími potřebami se v Jihomoravském kraji od roku 2009 pohybují (.pdf, str. 30–31) mezi 880 a 1100 žáky. V tomto čísle se tedy Maleček mýlí. Navíc srovnává výchozí bod u žáků středních a odborných škol s rokem 2015, kdy popisuje žáky ze všech středních škol.

Zmínka o Jihomoravském kraji, který školám tvrdí, že pokud nebudou naplněny, tak budou zrušeny, vznikla dle vyjádření pana Malečka: „... na základě diskuzí se zástupci středních škol různého zaměření (odborných i se všeobecným vzdělávací programem), včetně školy Gemini, a jejich zkušeností a poznatků s fungováním a trendy nastavenými zřizovatelem, tedy JMK.“ (emailové vyjádření pro Demagog.cz)

Toto vyjádření se nepodařilo potvrdit, neexistuje také dohledatelné vyjádření kraje, že by plánoval školu rušit. Ve světle všech těchto informací pak výrok zůstává neověřitelným.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, z 395 dětí s trvalým pobytem nebo bydlištěm v městské části Brno-sever nebylo přijato 120 dětí. Všechny děti tedy nejsou umístěny ve školkách.

V městské části Brno-sever, ve které starosta Maleček působí a která má dle posledního sčítání lidu z roku 2011 celkem 47 643 obyvatel, existuje 21 mateřských škol.16 z nich je zřízených městskou částí Brno-sever. Z 5 dalších jsou 3 soukromé, 1 je zřízena při Fakultní nemocnici Brno a 1 je speciální, tudíž zřízená krajem.

V roce 2016 se do mateřských škol zřízených městskou částí Brno-sever přihlásilo celkem 477 dětí, z toho 395 s trvalým pobytem či bydlištěm v městské části Brno-sever. Z 395 dětí nebylo přijato 120 a 1 dítě bylo přijato jinde.

Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý, všechny děti ve školkách umístěny nejsou. Údaje za předchozí roky se nám nepodařilo zjistit.

Ve schváleném závěrečném účtu Jihomoravského kraje za rok 2015 skutečně můžeme najít v Odboru kanceláře hejtmana vyčerpaných 206 milionů v položce Individuální dary a dotace (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314).

Ve schváleném rozpočtu pro rok 2016 je zatím v této kapitole nula, ale ta byla i v původním rozpočtu pro rok 2015. Prostředky v této kapitole se během roku navyšovaly.

U dalších krajů se nám tuto položku nepodařilo v jednotlivých závěrečných účtech najít jako samostatně sledovanou.

Např. ve Středočeském kraji funguje Fond hejtmana a zmírnění následků živelních katastrof (v letech 2015 a 2016 ve výši 15, resp. 20 milionů). V Libereckém kraji lze najít dotace z kapitoly kanceláře hejtmana na řadu drobných výdajů včetně investic (celkově jde o částku v řádech milionů, resp. nízkých desítek milionů korun). V Olomouckém kraji mají rozpočtováno přibližně 18 milionů (v různých kapitolách).

V řadě krajů pak nelze toto vůbec dohledat. Nicméně platí, že v jiných krajích se dají nalézt případy, kdy hejtman má pro individuální žádost výrazně nižší rozpočet, a to i ve výši cca 15 milionů.

Prostředky v kategorii Individuálních dotací a darů Odboru kanceláře hejtmana jsou schváleny orgány kraje a uvolňovány průběžně na základě uzavřených smluv. Usnesení zastupitelstva obsahující rozhodnutí o individuálních dotacích jsou v souladu se zákonem zveřejňována na webu JMK, stejně jako unesení rady. O souhrnné informace je také možné požádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou zveřejňovány JMK i smlouvy o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v letech 2015 (zavedení zákonné povinnosti) a 2016 . Zde jsou vždy v sekci Ostatní dotace zveřejněny předmětné smlouvy na individuální dotace v obou zmíněných letech.

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, k informacím se dá dostat i přímo na webu Jihomoravského kraje. Dodejme, že to ovšem není uživatelsky příliš přívětivý postup, neboť občan by musel procházet řadu záznamů.

Individuální dotace (nikoliv dary) jsou dle popisu vyhlášených Individuálních dotací JMK 2016 administrovány Odborem kanceláře hejtmana. Dotace jsou: „...určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele hodných, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů“. Pravidla administrace individuálních dotací upravuje interní předpis Krajského úřadu JMK „Obecná dotační pravidla pro poskytování dotací z rozpočtu JMK“. Ten na straně 7 konstatuje, že: „Žádost o individuální dotaci může žadatel podat nezávisle na vyhlášených dotačních programech. Účel, na který je požadována individuální dotace, musí naplňovat veřejný zájem a korespondovat s prioritami, opatřeními a aktivitami Programu rozvoje Jihomoravského kraje, případně s jinými rozvojovými dokumenty Jihomoravského kraje.“

Dle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) v souladu s § 36 odst. 1. písm. c) rozhoduje o poskytování dotací a návratných finančních výpomocích nad 200 000 Kč zastupitelstvo kraje. Dle § 59 odst. 2. písm a) sledovaného zákona pak o dotacích do 200 000 Kč rozhoduje rada kraje.

Obecně lze konstatovat, že neurčitě vymezené účely a dále nespecifikované nároky na žadatele (kromě zákonných požadavků) umožňují radě kraje či zastupitelstvu kraje individuální dotace přidělovat „poměrně volně“.

Samotný výše uvedený předpis dále specifikuje postup Odboru kanceláře hejtmana při administraci sledovaných individuálních žádostí. Opět lze konstatovat, že odbor předkládá materiály (dotační žádosti) radě či zastupitelstvu kraje (dle výše žádané podpory). Za odbor tedy předkládá materiály jeho vedoucí. S ohledem na skutečnost, že odbor je přímo podřízen hejtmanovi a s ohledem na gesční rozdělení řízení úřadu je možné tvrdit, že materiály předkládá voleným orgánům hejtman.

Výrok na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.