Demagog.cz

Robert Hrdina

Robert Hrdina (SZ)

  • 5
  • 0
  • 0
  • 0

Výroky

Robert Hrdina

Robert Hrdina

Tady přijde Zelená dohoda pro Evropu, která bude velkou příležitostí pro získávání financí na chytrý projekty v oblasti nejen životního prostředí, ale i udržitelnosti, udržitelné dopravy, energetických úspor a podobně. ČT24, 15. září 2020

Zelená dohoda pro Evropu je plánem pro klimatickou neutralitu Evropské unie. Finanční podpora má putovat do investic do tzv. zelené ekonomiky, mimo jiné na výstavbu energeticky úspornějších budov a čistší dopravu.

skrýt celé odůvodnění

V prosinci 2019 Evropská komise představila Zelenou dohodu pro Evropu (tzv. Green Deal) – plán, který má zajistit udržitelnost hospodářství EU a čelit klimatickým a enviromentálním výzvám dnešní doby. Dohoda pokrývá řadu oblastí, které se týkají např. prosazování ekologičtějších způsobů dopravy, snahy o klimatickou neutralitu do roku 2050 či stavbou energeticky úspornějších budov.

Zdroj: Euroskop.cz

V lednu 2020 byl poté představen Investiční plán Zelené dohody pro Evropu. Součástí plánu je Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který pomůže regionům EU s přechodem na tzv. zelenou ekonomiku, ať už finančně či technicky. Mechanismus stojí na třech pilířích:

  1. Fond pro spravedlivou transformaci – podpoří ekonomickou diverzifikaci a přeměnu dotčených území, obnovu životního prostředí, ekologickou energii nebo přeměnu uhlíkově náročných zařízení, pokud investice povedou k výraznému snížení emisí.
  2. Zvláštní režim v rámci programu InvestEU – bude sloužit k širšímu spektru projektů než výše zmíněný Fond, a to např. v oblastech energetické a dopravní infrastruktury či dekarbonizace.
  3. Nový úvěrový nástroj aktivovaný Evropskou investiční bankou – úvěry poskytnuté subjektům veřejného sektoru podpoří investice vedoucí ke klimatické neutralitě.
Robert Hrdina

Robert Hrdina

Ten problém, který se týká pardubického letiště, kde kraj má třetinový podíl v tomhle letišti, které je dlouhodobě ztrátové. ČT24, 15. září 2020

Pardubické letiště je spravováno společností EBA, kterou ze 34 % vlastní Pardubický kraj. V posledních letech letiště vykazuje finanční ztráty i pokles odbavených cestujících.

skrýt celé odůvodnění

Pardubické letiště má dvojí využití – vojenské a civilní. Vojenská část letiště patří pod správu Armády České republiky, civilní provozuje společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.). Společnost EBA vlastní statutární město Pardubice a Pardubický kraj, z toho Pardubice vlastní 66 % a Pardubický kraj 34 %, podíl kraje je tedy zhruba třetinový, jak říká Robert Hrdina.

Je také pravdou, že pardubické letiště v posledních letech vykazuje ztráty. Zprávy o špatných hospodářských výsledcích můžeme vysledovat např. z roku 2015, kdy letišti ubyla zejména ruská klientela, což tehdy souviselo s konfliktem na Ukrajině, a letišti dokonce hrozila insolvence. Finanční ztráty a pokles odbavených turistů nadále pokračoval, v roce 2016 letiště odbavilo 31 tis. cestujících oproti 184 tis. v roce 2013 a dostalo se do ztráty 10,6 mil. Kč, v roce 2017 činila ztráta 5,2 mil. Kč a v roce 2018 15,9 mil. Kč, přestože se počet odbavených cestujících navýšil na 88 tis. (2017), a následně na 147 tis. (2018). Rok 2019 poté znamenal finanční ztrátu 35 mil. Kč a opětovný pokles odbavených cestujících na 102 tis. Letošní finanční ztráta bude souviset také s uzavřením v důsledku epidemie koronaviru a odhaduje se na 40 mil. Kč.

Robert Hrdina

Robert Hrdina

A někteří kandidáti navrhují dokonce, že by kraj měl zvýšit podíl v tom letišti. ČT24, 15. září 2020

Myšlenku majoritního či úplného vlastnictví pardubického letiště Pardubickým krajem vyjádřili např. Martin Kolovratník, lídr kandidátky ANO, a Petr Bajer, lídr kandidátky Trikolóra – Soukromníci.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve na začátek upřesněme, jaký vlastnický podíl pardubického letiště patří Pardubickému kraji. Civilní část pardubického letiště provozuje společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.). Společnost EBA vlastní statutární město Pardubice a Pardubický kraj, z toho Pardubice vlastní 66 % podílu a Pardubický kraj 34 %.

Zvýšení podílu kraje či úplné vlastnictví letiště krajem navrhuje například hnutí ANO. Ve svých prioritách má jako jeden z bodů uvedeno „Krajské letiště Pardubice“, kde je dále rozepsáno: „Prosazujeme myšlenku jeden majitel (provozovatel) = jedna odpovědnost“. Podle webu iDNES.cz se k myšlence vlastnictví letiště krajem vyjádřil lídr kandidátky ANO v Pardubickém kraji Martin Kolovratník: „Zastávám názor, že letiště má mít jednoho majitele – ideálně Pardubický kraj. Byť jsme nyní v krizi, tak disponuji odbornými podklady, které říkají, že kapacita Letiště Václava Havla Praha nebude za několik let stačit. Navíc je stále ohrožena dostavba paralelní dráhy na Ruzyni. A toto je ohromná šance pro letiště Pardubice“. Podobný názor měl v anketě pro MF DNES zastávat také Petr Bajer, lídr kandidátky Trikolóra – Soukromníci: „Majoritním vlastníkem by měl být kraj, protože je přínosem nejen jemu, ale i sousedním regionům".

Robert Hrdina

Robert Hrdina

(...) já vidím samý další výdaje (státu, pozn. Demagog.cz), je tady rouškovné, máme tady další výdaje související se zrušením superhrubé mzdy, jsou tady slevy na vlaky (...). ČT24, 15. září 2020

Uvedené položky (rouškovné, zrušení superhrubé mzdy, slevy na vlaky) jsou buď výdaji státního rozpočtu, nebo způsobují pokles příjmů státního rozpočtu.

skrýt celé odůvodnění

Jak uvádí Národní rozpočtová rada (NRR), ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem na rok 2020 se plánované výdaje zvýšily o 247 miliard korun, a Česko tak zaznamená vůbec nejvyšší schodek v historii. Na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky ukazují podle NRR např. návrh na jednorázový příspěvek důchodcům 5 000 Kč („rouškovné“) a snížení daně z příjmu fyzických osob (zrušení superhrubé mzdy).

Saldo státního rozpočtu je od ledna do srpna 2020 celkem 230,3 mld. Kč (bez vlivu EU/FM 234,6 mld. Kč). Saldo bylo v roce 2019 15,4 mld. Kč (bez vlivu EU/FM 15,9 mld. Kč). 
 

Zdroj: Ministerstvo financí

Výdaje na slevy na jízdném vyšly státní rozpočet v loňském roce na více než 5,5 miliardy Kč. Letos se počítá s částkou alespoň 4 miliardy korun, ale podle vyjádření ministryně financí Schillerové nebude pokles dané sumy v letošním roce nakonec tak veliký (i přestože od ledna platí již maximální platby, které stát dopravcům platí, např. jak uvádí ČT24: „(…) Třeba mezi Prahou a Ostravou tak stát dopravcům jako 75procentní slevu doplácí maximálně 389 korun).“

Rouškovné 5 000 Kč by podle odhadů mělo stát rozpočet přibližně 14,5 miliardy Kč. Návrh zákona schválila vláda a následně putoval na schválení do Poslanecké sněmovny. Následně bylo zablokováno její projednávání ve zrychleném čtení opozicí a vládní návrh bude projednáván příslušnými výbory.

Názory na ztrátu příjmů ze státního rozpočtu vlivem zrušení superhrubé mzdy se různí. Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že „reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet. Podle think-tanku IDEA by pokles příjmů státního rozpočtu, který byl způsoben zrušením superhrubé mzdy, mírně překročil (.pdf, str. 1) 80 mld. Kč ročně. Premiér Babiš prohlásil, že zrušení superhrubé mzdy od ledna 2021 bude mít dopad na státní rozpočet ve výši 74 miliard korun. Zcela jistě se ale bude jednat o ztrátu příjmů státního rozpočtu.

Robert Hrdina

Robert Hrdina

Museli jsme si půjčit 500 miliard ČT24, 15. září 2020

Schodek státního rozpočtu 500 miliard korun byl přijat novelou zákona o státním rozpočtu dne 8. července 2020. Zadlužení pak má podle Ministerstva financí vzrůst o 481 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Vláda v červnu 2020 schválila schodek rozpočtu 500 miliard Kč, i přestože původně počítala se schodkem o 200 miliard nižším. Novela zákona o státním rozpočtu byla Poslaneckou sněmovnou schválena dne 8. července 2020. Prezident zákon podepsal 15. července 2020 a 16. července byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů. Podle nejnovějších údajů dosáhlo na konci srpna saldo státního rozpočtu -230,3 miliard.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo financí uvádí: „Navržený schodek státního rozpočtu bude z převážné části financován běžnou emisní činností. (…) V souvislosti se změnou schodku státního rozpočtu na 500 mld. Kč dojde k celkovému meziročnímu nárůstu zadlužení o 481,13 mld. Kč. Zbylá část deficitu ve výši 18,87 mld. Kč bude financována ze státních finančních aktiv.“

Důvodem takto vysokého zadlužení je pokles příjmů rozpočtu a nárůst některých výdajů v souvislosti s epidemií koronaviru. Financování řešilo Ministerstvo financí mimo jiné smlouvou o úvěru s Rozvojovou bankou Rady Evropy. Úvěr ve výši 300 milionů euro (cca 8,3 mld. Kč) má být využit na financování výdajů na zdravotnictví.

ČTK k tomu uvádí, že: „Ministerstvo plánuje většinu schodku uhradit vydáváním státních dluhopisů, o které mají investoři v posledních měsících velký zájem. Úřad si takto už zajistil například pokrytí všech korunových splátek dluhopisů splatných v letošním roce i dříve plánovaný schodek 300 miliard korun.“

I ministryně Alena Schillerová počítá se schodkem 500 miliard Kč do konce roku: „Vlivem logicky rostoucích mandatorních výdajů a protikrizových daňových úlev v řádu desítek miliard lze i v příštím roce předpokládat výraznější deficitní hospodaření," řekla Schillerová. Letos se počítá se schodkem 500 miliard korun. „Výměnou za vyšší schodek však získáváme rychlejší ekonomické oživení, zachování životní úrovně a zmírnění růstu nezaměstnanosti," dodala.

Robert Hrdina se ve svém výroku dopouští určité nepřesnosti, když uvádí, že již došlo k vypůjčení 500 miliard Kč. O zhruba tuto částku by skutečně mělo stoupnout zadlužení České republiky, ale až v průběhu roku v souvislosti s plněním státního rozpočtu. Výrok však stále hodnotíme jako pravdivý, protože růst zadlužení je již Sněmovnou schválen.